Čeština - druhé vydání 2005

Filiace {{{CompleteIndexTerm}}}

{{Lang translation -{{{Lang}}}}}
{{Lang section -{{{Lang}}}}}	[[:{{{Lang}}}-:11#114\|{{Lang name -{{{Lang}}}}} 114]] {{{content}}}

Osoby, mezi nimiž existuje takový vztah, že jedna je potomkem¹ a druhá jeho předkem² resp. mají společného předka, jsou pokrevně příbuzné³ a je mezi nimi příbuzenství³. Stupeň příbuzenství⁴ se zpravidla počítá podle kroků, kolik je zapotřebí, než dojdeme ke společnému předkovi; existují však též jiné způsoby pro jeho určení. Vztah dětí k jejich rodičům je základem uvedeného kroku a nazývá se filiac⁵, která je opakem vztahu rodičů⁶, resp. matky a otce k jejich potomstvu⁷; potomci mohou být děti jednoho manželského páru, ale též jejich vnuci, pravnuci atd. Příbuzenství ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti, zpravidla jím však myslíme i švagrovství⁸, které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem. Oba typy příbuzenství je nutno rozlišovat.

1. V odb. jazyku se potomek označuje jako descendent, v tom smyslu mluvíme o příbuzenství v linii sestupné n. descendenční, tj. o osobách, které mají stejný rodinný původ.
2. V odb. jazyce se předek označuje jako ascedent a podobně lze hovořit o příbuzenství v linii vzestupné n. ascendenční.
5. Pokud je filiace vztahem synů k rodičům, můžeme ji nazvat synovstvím.
6. Vztah rodičů k dětem můžeme označit jako rodičovství, pokud jde o vztah otců k dětem jako otcovství resp. matek k dětem jako mateřství.