Čeština - druhé vydání 2005

Národohospodářské odvětví {{{CompleteIndexTerm}}}

{{Lang translation -{{{Lang}}}}}
{{Lang section -{{{Lang}}}}}	[[:{{{Lang}}}-:35#357\|{{Lang name -{{{Lang}}}}} 357]] {{{content}}}

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může být tříděno také podle národohospodářských odvětví¹, v nichž vykonává svá zaměstnání (352-2), resp. do kterého jejich zařízení² patří. Důležité je rozdělení pracujícího obyvatelstva mezi pracovníky v zemědělství³ a pracovníky nezemědělské⁴. Někdy se samostatně vydělují veřejní zaměstnanci⁵ a zpravidla samostatně se uvádějí vojenští zaměstnanci⁶. Národohospodářská odvětví se dělí do tří sektorů, z nichž primární sektor⁷ zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, sekundární sektor⁸ zpracovatelský průmysl a stavebnictví a terciární sektor⁹ služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně tradiční sektor¹⁰, který se výrazně liší od moderního hospodářství.

1. Někdy se v tomto smyslu hovoří o objektivním povolání (viz 352) na rozdíl od subjektivního povolání: v různých jazycích existuje též několik ter. pro národohospodářské odvětví (fr., šp., něm., angl,).
2. Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o podnik nebo závod jako jeho část, ale též např. úřadovna (něm.). Také zemědělský podnik může mít zvláštní ter. (fr., šp.).
5. Veřejný zaměstnanec může být zaměstnancem ústřední vlády nebo jiného veřejného orgánu.