Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

35

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

35

350

Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo 1 a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. V prvém případě jde o obyvatelstvo, které vykonává nějaké zaměstnání n. výdělečnou činnost 3 ; je to činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se však zahrnují i pomáhající členové rodiny, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti tomu se do něho nezahrnují ženy v domácnosti 4, činné při neplacených pracích v domácnosti, studenti a důchodci. Lidé zahrnutí do ekonomicky neaktivního obyvatelstva se někdy označují jako závislí 5 v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na obyvatelstvu ekonomicky aktivním (viz 358). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k velikosti celé populace, většinou počítaný podle pohlaví pro jednotlivé věkové skupiny odděleně, se nazývá ukazatel aktivity 6 ve smyslu ekonomické aktivity.

  • 1. Řada ter. se užívá jako syn. ekonomicky aktivního obyvatelstva, jsou však většinou méně přesné, např. pracující obyvatelstvo, výdělečně činní nebo pracovní síly. Pro statistické vymezení ekonomicky aktivního obyvatelstva existují v některých zemích dvě koncepce. Podle koncepce výdělečně činných se započítávají pouze výdělečně zaměstnané osoby. Podle koncepce pracovní síly se započítávají i nezaměstnaní hledající práci po určitou vymezenou dobu..
  • 2. Syn. je nepracující obyvatelstvo resp. nečinné obyvatelstvo.
  • 3. Syn. je ekonomická aktivita, která je zaměřena na výdělek.
  • 6. Je to vlastně ukazatel účasti v ekonomické aktivitě n. podíl aktivních v obyvatelstvu
    od určitého věku nebo v dané věkové skupině.

351

Pracovníci 1 vymezení výše jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se dělí na zaměstnané 2 a nezaměstnané 3. Mezi nezaměstnané se zahrnují pouze osoby hledající zaměstnání 4. Mezi zaměstnané obyvatelstvo 5 patří potom pouze ty osoby, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat; v takovém případě hovoříme o částečné nezaměstnanosti 6. Příležitostní pracovníci 7 se nejčastěji zahrnují mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2), protože vykonávají výdělečnou činnost (350-3) pouze příležitostně; v některých zemích se však zahrnují mezi aktivní obyvatelstvo.

  • 4. Nezaměstnaný je pracovník bez placené práce (fr., šp.).
  • 6. Částečná nezaměstnanost je vlastně podzaměstnanost nebo též skrytá nezaměstnanost (fr., šp.).
    8 Ukazatel zaměstnanosti (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé populaci nebo v určité skupině obyvatelstva.
  • 9. Nepracující jsou podle vymezení osoby, které žádné zaměstnání nevykonávají ani nehledají (něm.).
  • 10. Kromě registrovaných nezaměstnaných existují též neregistrovaní nezaměstnaní, kteří tvoří skrytou rezervu (něm.); jsou to lidé, kteří sami hledají práci bez pomoci úřadů nebo ji nehledají, ale mohou být ke vstupu do zaměstnání motivováni.

352

Klasifikace zaměstnání 1 poskytuje členění ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání 2. Kritériem pro vytváření skupin zaměstnání 3 je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou kvalifikací a praxí.

  • 2. Zaměstnání ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od povolání; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo se zaměstnání blíže určuje jako subjektivní povolání. Povolání ve smyslu objektivního povolání označuje spíše profesi, k jejímuž vykonávám je určitý pracovník připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; v původním významu jde vlastně o zaměstnání, k jehož výkonu je pracovník povolán. Objektivní povolání může být též syn. pro národohospodářské odvětví. Manuální zaměstnání má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).
  • 3. Syn. je profesní skupina.

353

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se třídí také podle postavení v zaměstnání 1. Rozlišují se zaměstnavatelé 2 a zaměstnanci 3; zvláštní skupinu tvoří samostatně pracující 4 a pomáhající členové rodiny 5. Poslední skupinu tvoří členové rodin zaměstnavatelů nebo samostatně pracujících, kteří za svou činnost nedostávají mzdu nebo plat. Kombinací různých kritérií při třídění pracujícího obyvatelstva, např. zaměstnání, postavení v zaměstnání (357-1) a národohospodářského odvětví (357-1), lze vytvořit socioprofesní skupiny 6.

  • 1. Postavení v zaměstnáníje někdy označováno též jako profesní status; podává vlastně určitou hierarchii v zaměstnání.
  • 2. Zaměstnavatel bývá označován též jako podnikatel; mezi zaměstnavatele se někdy zahrnují vedoucí pracovníci (355-1), ředitelé apod., tzv. manažéři.
  • 3. Zaměstnanci je v širším vymezení společný ter. pro dělníky (354-2) a úředníky (354-3), resp. některé další skupiny pracovníků.
  • 4. Samostatně pracující n. pracující na svůj účet se někdy označují též jako samostatně výdělečně činní; jsou to vlastně osamocení pracovníci (fr); zpravidla nemají žádného zaměstnance; patří sem i svobodná povolání.
  • 5. Pomáhající členové rodiny jsou rodinní příslušníci pracující bez odměny.
  • 6. Podle socioprofesních skupin lze třídit celé obyvatelstvo.
  • 7. Podle postavení v zaměstnání je možno vydělit též členy výrobních a zemědělských družstev a dále také samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou zahrnuti mezi samostatně pracující.

354

Ze zaměstnanců (353-3) se někdy vyčleňují domáčtí pracovníci 1, kteří mohou ev. pracovat současně pro více zaměstnavatelů (353-2). V rámci pracujícího obyvatelstva se dále oddělují dvě velké skupiny: dělníci 2 a ostatní zaměstnanci 3. Dělníci se pak většinou třídí podle své profesní kvalifikace 4 na kvalifikované dělníky 5, dále polokvalifikované dělníky 6 a nekvalifikované dělníky 7 . Učňové 8 se někdy nesprávně zahrnují mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1).

  • 2. Syn. je manuální pracovník.
  • 3. Zaměstnanec v širším smyslu oproti zaměstnavateli. Zaměstnanci v užším smyslu jsou nemanuální pracovníci; někdy je tento ter. syn. úředníků, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny zaměstnaných, např. zřízenci. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí úředníci a dělníci podle toho, zda jsou placeni týdenní mzdou nebo měsíčním platem. Podobně se někdy odlišují také nezemědělští dělníci, dělníci ve službách apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně úředníků, a to úředníci jednoduché služby, úředníci ve střední službě, úředníci ve vyšší službě a ředníci v nejvyšším postavení.
  • 5. Kvalifikovaní dělníci mají někdy různá označení (angl., něm.); patří mezi ně např. i předáci.
  • 6. Syn. je zaučený dělník.
  • 7. Syn. je pomocný dělník.
  • 8. Učňové nepatří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo ani v závěru učňovského poměru, kdy již pobírají částečnou mzdu.

355

Mezi zaměstnanci (353-3) se nejčastěji rozlišují vedoucí pracovníci 1, střední odborné kádry 2 a mistři 3 .

  • 1. Mezi vedoucí pracovníky se zařazují např. manažeři, ředitelé, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).
  • 2. Zařazení různých zaměstnanců (353-3) do uvedených tří skupin není ve všech zemích stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. dílovedoucí (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).

356

Různá pojmenování ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) existují v zemědělství. Zemědělci 1 jsou pracovníci, kteří pěstují rostliny nebo chovají různá hospodářská zvířata za účelem získání obživy a zisku. Mezi nimi můžeme rozlišovat rolníky 2, kteří pracují na vlastní půdě, a zemědělské nájemce 3, kteří vlastním vybavením obdělávají pronajatou půdu. Kromě toho v zemědělství pracují též zemědělští dělníci 4.

  • 1. Zemědělec v nejširším smyslu jako pracující v zemědělství.
  • 2. Mezi rolníky n. hospodáře se někdy zařazují i vedoucí hospodářství, kteří pracují za plat.
  • 3. Zemědělský nájemce n. pachtýř pronajímající půdu za peníze se liší od nájemce, který si půjčuje od vlastníka nejen půdu. ale i hospodářské vybavení a dělí se s ním v natu-ráliích o dosažený výtěžek; původně se dělil výtěžek na polovinu a odtud též označení těchto nájemců v některých jazycích (něm.). Často existují pro nájemce místní označení, např. pro nájemce malých hospodářství.
  • 4. Zemědělský dělník může být stálým zaměstnancem (353-3) nebo může být dělníkem najímaným na den n. nádeníkem nebo sezónním dělníkem.

357

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může být tříděno také podle národohospodářských odvětví 1, v nichž vykonává svá zaměstnání (352-2), resp. do kterého jejich zařízení 2 patří. Důležité je rozdělení pracujícího obyvatelstva mezi pracovníky v zemědělství 3 a pracovníky nezemědělské 4. Někdy se samostatně vydělují veřejní zaměstnanci 5 a zpravidla samostatně se uvádějí vojenští zaměstnanci 6. Národohospodářská odvětví se dělí do tří sektorů, z nichž primární sektor 7 zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, sekundární sektor 8 zpracovatelský průmysl a stavebnictví a terciární sektor 9 služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně tradiční sektor 10, který se výrazně liší od moderního hospodářství.

  • 1. Někdy se v tomto smyslu hovoří o objektivním povolání (viz 352) na rozdíl od subjektivního povolání: v různých jazycích existuje též několik ter. pro národohospodářské odvětví (fr., šp., něm., angl,).
  • 2. Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o podnik nebo závod jako jeho část, ale též např. úřadovna (něm.). Také zemědělský podnik může mít zvláštní ter. (fr., šp.).
  • 5. Veřejný zaměstnanec může být zaměstnancem ústřední vlády nebo jiného veřejného orgánu.

358

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na závislé 1 (350-5) a nezávislé 2 . Závislé osoby nemají zpravidla vlastní příjem nebo jeho výše jim nedostačuje k obživě a jsou proto závislé na 'živiteli3; jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a závislé děti 4. Nezávislé osoby mají samostatný zdroj obživy; patří mezi ně např. rentiéři 5 a důchodci 6. Zvláštní skupinu tvoří sociální důchodci 7, jejichž důchod nepochází z předcházející ekonomické aktivity (viz 350). Osoby neschopné pracovat označujeme jako nezaměstnatelné 8. Podíl ekonomicky neaktivních k počtu aktivního obyvatelstva může být označen jako ukazatel ekonomické závislosti 9. '

  • 1. Závislý je vlastně člověk žijící na náklady jiné osoby (viz 350-5).
  • 3. Živitel je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).
  • 5. Rentiér je osoba, která nepracuje a žije z výtěžku svého majetku.
  • 6. Důchodce n. penzista je osoba na odpočinku. Někdy v některých jazycích existují samostatné ter., pro různé typy důchodců, např. vojenský důchodce (šp.), důchodce ze státní služby (šp.), starobní důchodce, invalidní důchodce nebo důchodce z titulu ovdovění nebo osiření apod. Podobně se odlišuje důchodce z předcházejícího zaměstnání od důchodce - bývalého zaměstnavatele (fr.).
  • 7. Sociální důchodce n. osoba, která dostává veřejnou podporu (angl.), může mít na takovou podporu právní nárok nebo je tato podpora přiznávána individuálně po splnění určitých podmínek.
  • 9. Poměr osob mladých a starých k počtu osob v produktivním věku se někdy označuje jako ukazatel závislosti.

359

Existuje také možnost třídit celé obyvatelstvo podle příslušnosti k národohospodářskému odvětví (357-1); závislí (358-1) jsou zařazeni podle svého živitele (358-3). Potom hovoříme o obyvatelstvu příslušném 1 k určitému odvětví nebo hospodářské činnosti. Tímto způsobem je možno určit obyvatelstvo příslušné k zemědělství 2 a ostatní, tj. nezemědělské obyvatelstvo 3 .

  • 1. Obyvatelstvo příslušné ve smyslu hospodářská příslušnost obyvatelstva (něm.) n. obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření (fr., šp.).
  • 2. Syn. je zemědělské obyvatelstvo; nemělo by být zaměňováno se zemědělskými pracovníky (357-3) nebo s venkovským obyvatelstvem (311-3).

360

Ve sčítání lidu se v některých zemích věnuje pozornost osobám s tělesnou nebo duševní vadou, tj. handicapovaným osobám 1. Třídí se podle druhu vady 2 . Zásadně se odlišují tělesné vady 3 jako je např slepota, hluchota, němota, amputace končetiny aj. od duševních vad 4 jako je např. slabomyslnost nebo demence apod.

  • 1. Handicapovaná osoba je vlastně zdravotně postižená osoba, která se označuje někdy jako invalida.

361

V souvislosti s analýzou ekonomické aktivity (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh pracovního života 1 jednotlivých osob, a to zejména jejich vstup do ekonomické aktivity 2 a jejich odchod z ekonomické aktivity 3. Při vstupu do ekonomické aktivity je možno rozlišit osoby, které nebyly dosud aktivní od těch, které se do ekonomické aktivity navracejí; odchod může být rozlišen podle příčiny, např. úmrtí, dočasné přerušení práce nebo odchod do důchodu 4. Analýza se může uskutečnit podle kohort nebo časových intervalů a podle toho lze konstruovat ukazatele intenzity vstupu do ekonomické aktivity 5 nebo pravděpodobnosti vstupu do ekonomické aktivity 6; podobně lze konstruovat ukazatele intenzity odchodu z ekonomické aktivity 7 nebo pravděpodobnosti odchodu z ekonomické aktivity 8. Uvedené ukazatele se počítají podle pohlaví, věku a ev. též podle příčin.

  • 1. Je to vlastně biografie pracovního životního období (něm.).

362

Uvedené ukazatele slouží ke konstrukci tabulek ekonomické aktivity 1, které mohou být sestrojeny v longitudinálním nebo transversálním pohledu (viz 153). Tabulky obsahují rozložení tabulkového počtu osob podle věku vstupu do ekonomické aktivity 2 a podle věku odchodu z ekonomické aktivity 3, ev. podle příčin odchodu, např. s uvažováním nebo bez uvažování úmrtnosti; dále obsahují průměrný věk vstupu do ekonomické aktivity 4 a průměrný věk odchodu z ekonomické aktivity 5. Výsledným ukazatelem tabulek ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity 6, která může být vypočtena jako hrubá střední délka ekonomické aktivity 7 za předpokladu neuvažování úmrtnosti a čistá střední délka ekonomické aktivity 8, kdy se úmrtnost jako odchod z ekonomické aktivity respektuje; tyto ukazatele udávají průměrný počet let pracovního života, který v každém věku má před sebou ekonomicky aktivní osoba. Pro vstupující do ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity právě průměrná doba pracovního života 9.

1 Tabulky ekonomické aktivity se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u mužů, Naproti tomu u žen přerušení ekonomické aktivity v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto tabulek komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat první vstup do ekonomické aktivity a opětovný vstup do ekonomické aktivity.

  • 9. Výsledky všech těchto výpočtů platí za předpokladu trvalého udržení intenzitních ukazatelů ekonomické aktivity v období, za které byly vypočteny.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93