Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

32

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

32

320

Při studiu složení obyvatelstva podle pohlaví 1 vytváříme různé ukazatele, kdy počet osob jednoho pohlaví 2 vztahujeme k počtu osob druhého pohlaví nebo jako podíl z celkového počtu obyvatelstva. Je-li v čitateli počet mužů, mluvíme o ukazatelích maskulinity 3 obyvatelstva; je to jednak podíl mužů 4 v celkovém obyvatelstvu, jednak index maskulinity 5, který vyjadřuje poměr počtu mužů k počtu žen; podíl mužů se nejčastěji vyjadřuje ze 100 obyvatelů, index maskulinity na 100 žen.

  • 3. Obdobně můžeme konstruovat ukazatele feminity, kdy v čitateli bude počet žen.
  • 4. Obdobně jako podíl mužů můžeme uvažovat též podíl žen.
  • 5. Podíl počtu žen k počtu mužů lze obdobně označit jako index feminity.

321

Muž 1 a žena 2 označují jedince různého pohlaví; u dětí a mládeže se používá také ter. chlapec 3 a dívka 4. Mluvíme-li o lidské bytosti bez rozlišení pohlaví, používáme ter. člověk 5.

  • 1. Muž je osoba mužského pohlaví.
  • 2. Zena je osoba ženského pohlaví.
  • 5. Člověk n. lidská bytost; mn.č. lidé.

322

Věk 1 je jednou ze základních charakteristik používaných v demografii. Většinou se vyjadřuje v letech nebo letech a měsících; u malých dětí může být stanoven v měsících a dnech nebo v letech a desetinách let. V demografii se zpravidla vyjadřuje věk v počtu prožitých dokončených let 2 a proto se též nazývá věkem při posledních narozeninách 3. Někdy se ve statistikách používá věk dosažený v daném roce 4 vypočtený jako rozdíl mezi rokem pozorování a rokem narození. Jestliže se vychází ze započatého a nikoliv ukončeného roku jako např. v pojišťovnictví, lze určit též věk při příštích narozeninách 5. Jako udaný věk 6 při sčítání lidu (202-1) nebo při zjišťování demografických událostí (201-3) bývá někdy zapsán věk při nejbližších narozeninách. Někdy se vyžaduje určení přesného věku 7, aby se předešlo nejasnosti a věk nebyl vyjádřen v dokončených letech. Při zjišťování věku je možno požadovat uvedení data narození, věk při posledních narozeninách nebo věk bez bližší specifikace. Jestliže znalost věku mezi obyvatelstvem je málo rozšířena, používá se pro odhad stáří historického kalendáře 8 n. přehledu událostí se známými daty, které se uskutečnily v průběhu uplynulých sto let.

  • 1. Syn. je stáří, které však v č. má také význam vysokého věku; věkem se v tomto smyslu myslí věk chronologický.
  • 2. Počet dokončených let je základem pro určení dokončeného věku. Třídění podle dokončených let vytváří věkové skupiny, kde oba krajní věky jsou zahrnuty, např. skupina 5-9 let zahrnuje osoby v pěti dokončených letech, tj. v letech 5 až 9 let včetně.
  • 3. Narozeniny odpovídají dnu v každém roce, ve kterém se daná osoba narodila. Narození v přestupném roce 29. února mají fakticky narozeniny pouze jednou za čtyři roky.
  • 4. Třídění podle věku dosaženého v daném roce je vlastně metoda třídění podle roku narození.
  • 7. Pro symbolické označení přesného věku doporučujeme používat řecké písmeno § (ksí) na rozdíl od dokončeného věku označovaného latinským písmenem x. Věkový interval je vlastně rozdíl mezi dvěma přesnými věky.
  • 8. Historický kalendář je vlastně srovnávací kalendář, podle kterého se srovnává historická událost s rokem narození. V zemích s nedostatečně přesnou znalostí data narození dochází při sčítání k tzv. věkové akumulaci s častějším udáním věku končícího nulou nebo pětkou.

323

Někdy se v demografii používají ne zcela přesné ter. hovorového jazyka pro označení různých období života 1. Období na začátku života se považuje za dětství 2. Za dítě 3 označujeme jedince, který ještě nedosáhl věku zralosti (viz 620). Zcela na začátku svého života se dítě nazývá novorozenec 4. Ter. kojenec 5 by se mělo užívat pouze pro děti, které ještě nepřestaly být kojeny; avšak v č. i některých jiných jazycích se takto označují děti do svých prvních narozenin. Děti předškolního věku 7 jsou děti, které ještě nedosáhly věku povinné školní docházky, která je u nás 6 let (viz 346). Naproti tomu školní děti 8 jsou děti ve věku povinné školní docházky.

  • 1. Období života n. životní etapy je možno vymezovat z různých hledisek.
  • 6. Na rozdíl od kojence je batole dítě, které ještě neumí samo chodit. Někdy je toto období nazýváno také první dětství (fř., šp.).
  • 7. Často se tím myslí děti patřící svým věkem do mateřské školy, které např. ve šp. jsou označeny samostatným ter.
  • 8. Děti školního věku se označují též jako školáči; tento ter. označuje v jiném významu také děti, které školu skutečně navštěvují.

324

Po dětství (323-2) následuje mladost 1, která je charakteristická pohlavním dospíváním. Ter. mladistvý 2 se používá k označení osoby, která vstupuje do období dospívání; souhrnně se označují jako mládež 3. Poté následuje období dospělosti 4 a lidé žijící v tomto období se označují jako dospělí 5. Posledním obdobím života je stáří 6, jehož počátek není přesně určen a označuje se jako důchodový věk 7; někdy se za něj považuje věk, kdy se většinou odchází do důchodu, tj. 60 - 65 let. Lidé žijící v tomto období se považují za staré osoby 8.

  • 1. Mladost n. mládí nebývá přesně vymezeno, i když se často používá jako jeho syn. ter. adolescence, kterým se myslí období mezi pubertou a dospělostí. Období mladosti mezi dětstvím a adolescencí má v některých jazycích (např. v rus.) samostatný ter.
  • 3. Mládež n. mladí lidé; mládež mezi 13 a 19 lety se v angl. (USA) označuje zvláštním ter. teenager.
  • 4. Dospělost ve smyslu zralosti.
  • 5. Dospělí n. plnoletí se nacházejí ve věku dospělosti n. plnoletosti, což má též právní důsledky; ve většině zemí i u nás se za věk plnoletosti považuje 18 let. Do té doby jsou mladiství n. neplnoletí.
  • 8. Staří lidé se někdy dělí na více skupin, např. na osoby vyššího stáří nad 80 let nebo extrémně vysokého stáří nad 95 nebo 100 let. Někdy se hovoří též o třetím věku nebo o čtvrtém věku (fr., šp.). Některé ter. pro staré osoby mají různé vedlejší významy, např. letité osoby (něm.) apod. Právně stanovený věk získání nároku na starobní důchod se nazývá důchodový věk.

325

Třídění obyvatelstva podle věku se provádí buď podle jednotek věku 1 nebo podle věkových skupin 2, často podle pětiletých věkových skupin 3 nebo podle velkých skupin věku 4, např. 0-19, 20-59, 60 a více let; na rozdíl od jednotek věku se někdy třídění provádí podle roku narození 5. Rozložení podle věku 6 obyvatelstva spolu s rozdělením podle pohlaví je možno graficky znázornit věkovou pyramidou 7.

  • 5. Syn. je ročník (116-1*).
  • 6. Rozložení podle věku je syn. věkové struktury.
  • 7. Věková pyramida je vlastně dvojitý histogram (155-8); při použití dvojitého polygonu (155-7) dostaneme strom života; ve skutečnosti jde o znázornění věkových skupin nad sebou od nejnižších k nejvyšším jako by se jednalo o stavbu, což je vyjádřeno např. přímo v něm. ter.

326

Průměrný věk 1 obyvatelstva je aritmeticky průměr (140-2) věku všech obyvatelů, věkový medián 2 rozděluje obyvatelstvo podle věku na dvě stejně početné skupiny (viz 140-6). Jestliže se v obyvatelstvu zvětšuje podíl starých osob (324-8), hovoříme o stárnutí 3 obyvatelstva ; při opačném procesu, kdy se zvětšuje podíl mladých osob, hovoříme o mládnutí 4 obyvatelstva. Stará populace 5 má vysoký podíl starých lidí, mladá populace 6 má vysoký podíl dětí a mládeže. Stárnutí obyvatelstva nelze zaměňovat s metodou posouvání věkových skupin pomocí pravděpodobnosti přežití (431-4) při výpočtu demografických prognóz (viz 720), kdy dochází také k hypotetickému procesu, při kterém výchozí věková struktura vlastně stárne 7.

  • 3. Aby nedošlo k omylu, je vhodnější hovořit o stárnutí obyvatelstva n. o demografickém stárnutí.
  • 4. Také zde je vhodnější hovořit o mládnutí obyvatelstva nebo o demografickém mládnutí, které je zpravidla důsledkem zvýšení úrovně porodnosti.
  • 7. V č. se v tomto smyslu na rozdíl od jiných jazyků místo ter. stárnutí používá ter. přežívání do vyššího věku.

327

Demografické stárnutí (326-3) je nutno odlišovat také od individuálního stárnutí 1 a od prodlužování délky lidského života n. od prodlužování lidského života 2 jako důsledku zlepšování životních podmínek a lékařské péče. Indivi-duální fyziologický věk 3 závisí na stavu tkání a orgánů člověka, mentální věk 4 na úrovni jeho duševních schopností v porovnání s průměrnými schopnostmi lidí ve shodném věku. Naproti tomu chronologický věk 5 je počítán od data narozeni 6 .

  • 1. V případě jednotlivých osob mluvíme také o jejich stárnutí.
  • 2. Při prodlužování lidského života dochází ke zvyšování dlouhověkosti.
  • 4. Mentální vek určuje v jistém smyslu duševní zralost (něm.).
  • 6. Porovnáním mentálního a chronologického věku se může určovat intelektuální úroveň dané osoby (poměr obou věků), který vyjadřuje její tzv. inteligenční kvocient (IQ).

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93