Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

42

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.


zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

42

420

Pod ter. nemocnost 1 se rozumí studium výskytu nemocí 2 v populaci. Může se k němu přistupovat ze dvou hledisek, jako k výskytu onemocnění 3 nebo k výskytu nemocí 4; v prvním případě se uvažuje výskyt nových případů onemocnění 5 za určité období, v druhém počet nemocných k určitému okamžiku n. podíl nemocných (viz 425-3). Problémem při sestavení statistiky nemocnosti 6 je rozlišení chorobného stavu 7 od dobrého zdraví. Nosologie 8 se zabývá rozlišováním a definováním jednotlivých druhů nemocí a vad, nosografie 9 systematickým popisem nemocí a jejich klasifikací.

  • 2. Ter. nemoc jako opak zdraví se používá jako syn. choroby, která však může mít také význam déle trvající nemoci, např. chronická choroba; syn. je však také onemocnění, které však může mít též význam počátku nemoci nebo lehčího onemocnění, ev. chorobného stavu.
  • 3. Výskyt onemocnění je vlastně četnost počátků nemocí
  • 4. Výskyt nemoci je vlastně zastoupení n. četnost nemocných v populaci
  • 9. V č. se tohoto ter. nepoužívá a systematický popis nemocí a jejich klasifikace se zahrnuje do nosologie.

421

Pod ter. zdravotnická statistika 1 se rozumí nejen statistika nemocnosti (420-6), ale zahrnují se do ní různé aspekty zdraví populace, patří do ní i statistiky úmrtnosti podle příčin smrti 2. Klasifikace úmrtí podle příčiny smrti 3 je obtížná, neboť v mnoha případech se nejedná o jedinou příčinu smrti 4, ale o sdružené příčiny smrti 5. Z jiného hlediska je možno rozlišit bezprostřední příčinu smrti 6 a příčiny předcházející smrti 7; v řadě zemí se úmrtí třídí především podle základní příčiny smrti 8, za kterou se považuje taková příčina smrti, tj. nemoc nebo úraz, jíž byl započat řetěz chorobných stavů vedoucích k úmrtí. Statisticky se zpravidla nezpracovávají přidružené příčiny smrti 9 . Intenzita úmrtnosti na určitou příčinu se vyjadřuje mírou smrtnosti 10 , což je počet úmrtí na danou příčinu, vyjádřený zpravidla na 10 000 obyvatelů středního stavu. Podíl počtu zemřelých na určitou příčinu úmrtí ze všech zemřelých, tj. zemřelých na všechny příčiny, se označuje jako podíl úmrtí podle příčiny smrti 11; charakterizuje významnost různých příčin úmrtí.

  • 5. Sdružené příčiny smrti jsou vlastně spojené příčiny smrti; mohou být též označeny za vícečetné příčiny smrti.
  • 6. Bezprostřední příčina smrti je také konečná příčina smrtí n. přímá příčina smrti.
  • 7. Příčina předcházející smrti je chápána jako nemoc nebo úraz, která ji způsobuje, provází nebo předchází základní příčině smrti.
  • 8. Základní příčina smrti je podle svého významu také prvotní příčina smrti.
  • 9. Různé příčiny smrti jsou pojmenovány podle odlišných hledisek a jednotlivé ter. v různých jazycích si ne vždy přesně odpovídají. Platí to též o vedlejší příčině smrti, která je vlastně také přidruženou příčinou smrti a zároveň příčinou, která přispívá k základní příčině smrti
  • 10. Syn. je specifická míra letality.
  • 11. Procentní rozdělení úmrtí podle příčin smrti dává strukturu úmrtí podle příčin.

422

Úmrtí nebo pracovní neschopnost (426-2) mohou být důsledkem nemoci (420-2) nebo úrazu 1 či otravy 2, K poranění, úmrtí, úrazu či otravě může dojít nehodou 3 nebo násilím 4. Mezi případy násilí se zahrnují sebevraždy 5, zabití 6 a úmrtí a poranění způsobená válečnými událostmi 7 .

  • 1. Syn. je poranění, které má většinou méně závažnou povahu.
  • 3. Úmrtí v důsledku nehody lze odlišit od přirozených úmrtí, způsobených nemocí nebo v důsledku stáří.
  • 4. Výsledkem takového násilí je násilná smrt (fr., šp.); násilná smrt se zahrnuje mezi úmrtí v důsledku nehody.
  • 5. Poranění může být též důsledkem pokusu o sebevraždu nebo důsledkem sebepoškození.
  • 6. Zabití může být úmyslné zabití, které lze označit za vraždu. Neúmyslné zabití se považuje většinou za nehodu, jejímž následkem bylo úmrtí. Důsledkem násilí může být též úmyslné poraněni nebo otrávení jinou osobou, ev. zločinné otrávení.
  • 7. Též válečná úmrtí a ev. válečná poranění nebo ztráty způsobené válečnými událostmi.

423

Endemií 1 se označuje nemoc, která se trvale vyskytuje v určité části populace na rozdíl od epidemie 2, která se rychle šíří, ale i relativně rychle zmizí; jestliže zasahuje do mnoha zemí, označuje se jako pandemie 3. Zvláštní pozornost je často věnována infekčním nemocím 4, kterými může v krátké době onemocnět značný počet osob; označují se pak jako epidemické nemoci 5 a jsou předmětem epidemiologické statistiky 6. O některých těchto nemocích lze získat za četné země přehledy vzhledem k tomu, že řada z nich patří mezi povinně hlášené nemoci 7. Podle vývoje nemoci resp. podle rychlosti, s jakou nemoc probíhá, lze rozlišit nemoci chronické 8 a nemoci akutní 9. Tyto ter. nejsou přesně definovány, ale akutní nemocí se obvykle rozumí nemoc, která má náhlý a prudký počátek a krátké trvání, zatímco chronická nemoc má pozvolný počátek a dlouhé trvání.

  • 1. Endemie ve smyslu endemická nemoc.
  • 4. Syn. je přenosná nemoc n. nakažlivá nemoc. Ter. infekční nemoc, přenosná nemoc a nakažlivá nemoc nejsou syn. Nakažlivá nemoc může být přenesena pouze z osoby na osobu; např. malárie je přenosná nemoc, ale není nakažlivá. Některé infekční nemoci nejsou naproti tomu přenosné. Mezi infekční nemoci se zařazují také parazitární nemoci.
  • 6. Epidemiologie je vědní obor, zabývající se studiem epidemií. Zahrnuje studium vztahů mezi biologickými, sociálními a ekologickými faktory, geografického rozšíření apod.
  • 7. V některých zemích existují též fakultativně hlášené nemoci.

424

V rámci analýz úmrtnosti se věnuje zvláštní pozornost některým dalším aspektům. Je to především endogenní úmrtnost 1 jako důsledek genetické konstituce jednotlivce, vrozené vývojové vady 2 nebo poranění spojené s porodem, a degenerativní choroby spojené se stářím, tzv. nemoci stáří. Naproti tomu exogenní úmrtnost 3 je způsobena vnějšími příčinami jako jsou např. infekční a parazitární nemoci (423-4), nemoci dýchacího a trávícího ústrojí, úrazy a úmrtí dětí při porodu apod. Zvláštní pozornost je věnována také úmrtím jako následkům pracovních úrazů, úmrtím spojeným s těhotenstvím (602-5), porodem (603-4) a šestinedělím 4. Posledně uvedená úmrtí tvoří mateřskou úmrtnost 5; k je-jímu vystižení se používá index mateřské úmrtnosti 6, vypočtený jako počet zemřelých žen v důsledku mateřské úmrtnosti vztažený k počtu narozených daného roku. Pokud jde o úmrtí na stařeckou sešlost 7, vyvolávají pozornost z hlediska hodnocení kvality zápisu o příčině úmrtí; vysoký podíl zemřelých na tato příčinu ukazuje na jejich nepřesné určování.

  • 1. , 3 Endogenní úmrtnost vzhledem k tomu, že podle předpokladu není ovlivněna vnějšími příčinami, nazývá se též někdy biologická úmrtnost. Zejména kojenecká úmrtnost (410-1) bývá rozdělena na endogenní kojeneckou úmrtnost a na exogenní kojeneckou úmrtnost.
  • 4. Syn. je puerperium, viz též 603-6; od tohoto ter. je odvozena puerperální úmrtnost.
  • 7. Syn. je senilita; v č. se senilitou rozumí psychická sešlost.

425

Základní ukazatele nemocnosti 1 charakterizují buď výskyt nemocí nebo jejich trvání a závažnost; mohou být vyjádřeny pro jednotlivou nemoc, skupinu nemocí nebo pro všechna onemocnění dohromady. Mezi ukazateli intenzity lze uvést míru onemocnění 2, tj. počet onemocnění na určitou nemoc nebo celkem na 1 000 obyvatelů středního stavu. Jiným ukazatelem nemocnosti je ukazatel prevalence 3, který je podílem počtu nemocných osob celkem nebo na určitou nemoc v celé populaci; může být vypočten jako ukazatel okamžikový nebo pro určité, nejčastěji roční období. Doplňujícími ukazateli jsou průměrná délka nemoci 4 a průměrný počet prostonaných dnů 5; v prvním případě počet prostonaných dnů na určitou nemoc nebo celkem je vztažen k počtu onemocnění, v druhém případě ke střednímu stavu obyvatelstva; týká-li se pouze ekonomicky aktivního obyvatelstva, slouží k charakteristice pracovní neschopnosti. Závažnost určité nemoci z hlediska uzdravení resp. přežití může být vystižena mírou smrtelnosti 6, definovanou jako počet zemřelých na určitou nemoc vztažený ke střednímu stavu nemocných danou nemocí. 2 Syn. je míra incidence.

  • 4. V některých zemích se nezapočítávají onemocněni která netrvají déle než je stanovena určitá karenční n. čekací doba.
  • 6. Syn. je míra fatality; oproti tomu závažnost určité nemoci v populaci může být vystižena počtem zemřelých na určitou nemoc, zpravidla na 100 000 obyvatelů středního stavu za sledované období, tj. mírou letality n. mírou smrtnosti (421-10). Oba ter. se někdy nesprávně zaměňují.

426

Pod ter. porucha zdraví 1 se rozumí jakákoliv fyzická, funkční nebo psychická porucha jako důsledek nemoci (420-2), poranění (422-1), otravy (422-2) nebo vrozené vývojové vady (424-2). Jestliže tato porucha znemožňuje účast v pracovním procesu, nazývá se pracovní neschopnost 2, která může být buď celková nebo částečná; trvalá pracovní neschopnost 3, ať částečná či celková, se označuje jako invalidita 4. Pravděpodobnost, že osoba v přesném věku ξ se stane invalidní před dosažením přesného věku ξ + 1 , se označuje jako pravděpodobnost invalidity 5 ve věku x, která je základem pro konstrukci tabulek invalidity 6 jako zvláštního případu tabulek života (432-1).

  • 2. Pracovní neschopnost je nezpůsobilost pracovat ze zdravotních důvodů.
  • 5. Syn. je riziko invalidity.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93