Čeština - druhé vydání 2005

Postavení v zaměstnání {{{CompleteIndexTerm}}}

{{Lang translation -{{{Lang}}}}}
{{Lang section -{{{Lang}}}}}	[[:{{{Lang}}}-:35#353\|{{Lang name -{{{Lang}}}}} 353]] {{{content}}}

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se třídí také podle postavení v zaměstnání¹. Rozlišují se zaměstnavatelé² a zaměstnanci³; zvláštní skupinu tvoří samostatně pracující⁴ a pomáhající členové rodiny⁵. Poslední skupinu tvoří členové rodin zaměstnavatelů nebo samostatně pracujících, kteří za svou činnost nedostávají mzdu nebo plat. Kombinací různých kritérií při třídění pracujícího obyvatelstva, např. zaměstnání, postavení v zaměstnání (357-1) a národohospodářského odvětví (357-1), lze vytvořit socioprofesní skupiny⁶.

1. Postavení v zaměstnáníje někdy označováno též jako profesní status; podává vlastně určitou hierarchii v zaměstnání.
2. Zaměstnavatel bývá označován též jako podnikatel; mezi zaměstnavatele se někdy zahrnují vedoucí pracovníci (355-1), ředitelé apod., tzv. manažéři.
3. Zaměstnanci je v širším vymezení společný ter. pro dělníky (354-2) a úředníky (354-3), resp. některé další skupiny pracovníků.
4. Samostatně pracující n. pracující na svůj účet se někdy označují též jako samostatně výdělečně činní; jsou to vlastně osamocení pracovníci (fr); zpravidla nemají žádného zaměstnance; patří sem i svobodná povolání.
5. Pomáhající členové rodiny jsou rodinní příslušníci pracující bez odměny.
6. Podle socioprofesních skupin lze třídit celé obyvatelstvo.
7. Podle postavení v zaměstnání je možno vydělit též členy výrobních a zemědělských družstev a dále také samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou zahrnuti mezi samostatně pracující.