Čeština - druhé vydání 2005

Seznam {{{CompleteIndexTerm}}}

{{Lang translation -{{{Lang}}}}}
{{Lang section -{{{Lang}}}}}	[[:{{{Lang}}}-:20#203\|{{Lang name -{{{Lang}}}}} 203]] {{{content}}}

Sčítání¹ zpravidla předpokládá zjištění celkového počtu obyvatelstva; tím se liší od pouhého soupisu², který v tomto užším smyslu poskytuje pouze seznam³. Průzkumem⁴ označujeme většinou akci, která má za cíl poskytnout informace o speciálně vymezeném předmětu (např. průzkum úmrtnosti, průzkum zaměstnanosti). Při terénním průzkumu⁵ se získávají informace osobním dotazem⁶ u osob zahrnutých do průzkumu. Při poštovních průzkumech⁷ jsou dotazníky (206-3) rozesílány respondentům poštou se žádostí o jejich vyplnění a zaslání zpět. Smyslem retrospektivního průzkumu⁸ je zaznamenat minulé demografické události. Cílem vícefázového průzkumu⁹ je zjistit při každém dalším kole průzkumu události, které se udaly od předcházejícího kola; neměl by být zaměňován s opakovaným průzkumem¹⁰, který je vynucen nezastižením respondenta při první návštěvě. Při sčítání může být použito metody dotazovací¹¹, která spočívá v přímém dotazování sčítané osoby (204-1) a kdy odpovědi zaznamenává přímo sčítací komisař (204-2), nebo sebesčítání¹², kdy dotazník vyplňují samotné sčítané osoby. Druhem sebesčítání je také poštovní sčítání¹³ ve smyslu poštovního průzkumu.

4. Průzkum je často označován též jako anketa nebo jako šetření.
5. Ve stejném smyslu též terénní šetření.
6. Ve smyslu přímého dotazu nebo interview n. dotazování.
7. Syn. je korespondenční průzkum.
10. Opakovaný průzkum je nutno odlišovat od opakované návštěvy z důvodu nezastižení dotazovaného.
11. Metoda dotazovací bývá někdy nazývána též metodou sčítacích komisařů.