Verze z 16. 10. 2007, 10:49

V demografii ter. generace¹ má přesný význam a označuje nejčastěji soubor osob narozených v určitém časovém období; jestliže toto období není přímo vymezeno, považuje se za ně zpravidla kalendářní rok. Zobecněním pojmu generace přijdeme k ter. kohorta²; označujeme jím soubor osob, které prožily určitou událost ve stejném časovém období. V demografii podobně jako v genealogii (215-12) označuje ter. generace³ také potomstvo (114-7) osob, které jsou samy generací ve smyslu ter. 116-1. Tak např. o dětech imigrantů mluvíme někdy jako o druhé generaci. Někdy uvažujeme descendentní linii odděleně pro obě pohlaví a poté hovoříme o mužské generaci⁴ n. obdobně o ženské generaci⁵, máme-li na mysli syny generace otců resp. dcery generace matek; tohoto rozlišení užíváme zejména pro výpočet průměrné délky generace (713-1).

• 1. Generace narozených v jednom roce se často označuje jako ročník.
• 2. Kohorta branců, kteří jsou povinni zúčastnit se odvodu v jednom roce, se označuje také jako odvodní ročník Málo početné ročníky v tomto smyslu pocházejí z početně slabých generací na rozdíl od početně silných ročníků.
• 4. Jedná-li se o generaci otců, hovoříme v této souvislosti o otcovské generaci.
• 5. Podobně hovoříme o mateřské generaci, máme-li na mysli generaci matek.
• 6. Ter. generace v druhém smyslu slova (116-3) se užívá v různých spojeních. Tak se hovoří o mladé generaci nebo o dorůstající generaci.
• 7. V jiném smyslu se hovoří o střední generaci.
• 8. Setkáme se též ster. stará generace, starší generace n. generace starších lidí n. generace seniorů,
• 9. Potomci imigrantů, kteří se narodili již v dané zemi, jsou často označováni jako druhá generace.

{{Lang_more_-{{{Lang}}}}}