Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

Míra: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 86: Řádka 86:
 
[[cs-II:míra]] [[ar-II:معدل]] [[de-II:Ziffer]] [[en-II:rate]] [[es-II:tasa]] [[fr-II:taux]] [[it-II:tasso]] [[ja-II:率]] [[pt-II:taxa]] [[ru-II:Коэффициент]] [[zh-II:率]]  
 
[[cs-II:míra]] [[ar-II:معدل]] [[de-II:Ziffer]] [[en-II:rate]] [[es-II:tasa]] [[fr-II:taux]] [[it-II:tasso]] [[ja-II:率]] [[pt-II:taxa]] [[ru-II:Коэффициент]] [[zh-II:率]]  
 
</noinclude>
 
</noinclude>
 +
{{DEFAULTSORT:Mira}}
 
<noinclude>
 
<noinclude>
 
[[Category:Termín z druhého vydání mnohojazyčného demografického slovníku]]
 
[[Category:Termín z druhého vydání mnohojazyčného demografického slovníku]]

Aktuální verze z 4. 2. 2010, 21:22

Míra  


Jednou z prvních etap analýzy (131-1) je vy dělení počtů (101-7) obyvatelstva nebo počtů událostí (201-3) jinými počty. Výsledná poměrná čísla mají různá pojmenování. Poměrné číslo srovnávací1 n. index porovnává dva počty různých jednotek (např. muže a ženy, obyvatele a plochu). Poměrné číslo struktury2 vyjadřuje proporci n. podíl2 určité části z celku; často se vyjadřuje v procentech3. Poměrné číslo intenzitní5, resp. určitá část těchto čísel, se označuje jako míra4; tento ter. původně označoval relativní četnost (144-3) výskytu událostí v rámci jedné populace nebo části populace (101-6) během určitého období, nejčastěji roku, např. míra porodnosti. Někdy se však setkáme nejen v č., ale i v cizí terminologii s použitím ter. míra nepřesně pro označení indexu (133-4) nebo podílu (133-2) apod.

  • 4. V č. ter. označujeme za míry pouze ta poměrná intenzitní čísla, kdy za základ, ke kterému vztahujeme četnost událostí, volíme střední stav obyvatelstva (401-5). Jestliže za základ volíme výchozí stav, např. počet narozených, potom takové poměrné číslo intenzitní označujeme jako kvocient (135-5), který je svou povahou blízký pravděpodobnosti (134-1); ta je jeho zvláštním případem, pokud se jedná o neobnovitelný jev, uzavřenou populaci a stejnou generaci resp. kohortu. Ve fr. ter. se rozlišují míry první kategorie a míry druhé kategorie, které se též nazývají redukované míry n. redukované událostí. Obě kategorie měr se liší podle jmenovatele; míry první kategorie vztahují počet událostí k počtu osob, u kterých může událost nastat, jsou to tzv. exponované osoby; redukované míry vztahují události k celé populaci, resp. dané věkové skupině, např. bez rozlišení rodinného stavu. Míry se zpravidla uvádějí na 1000 osob, tj. v promilích (%o), ale též na jinou mocninu 10, např. míry úmrtnosti podle věku na různé příčiny úmrtí na 100 000 osob apod. Někdy se setkáme s tím, že označení míra se u ukazatele vynechává, tak např. úmrtnost se považuje za označení míry úmrtnosti. Tento způsob nelze doporučit, neboť úmrtnost jako proces vymírání lze charakterizovat různými ukazateli (132-4).


More...