Čeština - druhé vydání 2005

Ověřovací průzkum sčítání {{{CompleteIndexTerm}}}

{{Lang translation -{{{Lang}}}}}
{{Lang section -{{{Lang}}}}}	[[:{{{Lang}}}-:20#202\|{{Lang name -{{{Lang}}}}} 202]] {{{content}}}

Cílem sčítání lidu¹ je shromáždit informace o stavu obyvatelstva (201-8) k určitému okamžiku. Nejčastěji jsou sčítány všechny osoby přítomné na území té které země současně, potom mluvíme o celkovém sčítání². Někdy jsou však sčítány pouze určité skupiny obyvatelstva nebo je sčítání omezeno na Část území; v takovém případě jde o dílčí sčítání³. V obou případech se však jedná o zahrnutí všech jedinců v daném vymezení a proto hovoříme o sčítání vyčerpávajícím⁴. Oproti tomu mikrocensy⁵ jsou omezeny na výběr (160-2) osob z daného území nebo celého státu, který je zpravidla rozsáhlý; zahrnujeme je mezi výběrové průzkumy⁶. Pro ověření metodiky připravovaného sčítání se někdy provádí zkušební sčítání⁷, pro kontrolu úplnosti a přesnosti sčítání se provádí ověřovací průzkum sčítání⁹.

1. Ve stejném smyslu se někdy používá ter. soupis obyvatelstva nebo též populační census. Sčítání lidu jsou pravidelně se po delším období opakující akce, které mají podobnou metodiku získávání informací; ter. soupis obyvatelstva použijeme i v jiném významu, např. pro dílčí sčítání; ze starších dob jsou známé soupisy hlav. Ter. soupis se někde označují i odhady obyvatelstva v předstatistickém období založené na evidenci křtů, krbů apod.
4. Vyčerpávající ve smyslu úplného zahrnutí.
6. Výběrový průzkum může být někdy chápán jako syn. výběrového šetření (160-1); ve druhém případě však je zdůrazněna především metodika postupu.
7. Zkušební sčítání může být označeno též jako předběžné sčítání nebo jako zkušební průzkum. 8 Ověřování po sčítání má za cíl určit velikost možných chyb při sčítání. 9 Průzkum po sčítání je vlastně ověřovací průzkum sčítání.