Čeština - druhé vydání 2005

Pohřeb {{{CompleteIndexTerm}}}

{{Lang translation -{{{Lang}}}}}
{{Lang section -{{{Lang}}}}}	[[:{{{Lang}}}-:21#214\|{{Lang name -{{{Lang}}}}} 214]] {{{content}}}

Studie historické demografie (102-1) jsou většinou založeny na záznamech, které předcházely evidenci přirozené měny (212-1) a pravidelným sčítáním lidu (202-1). Církevní matriky¹ obsahovaly původně záznamy o církevních úkonech, jako jsou křty², sňatky (503-2) a pohřby³, na základě kterých bylo možno usuzovat na události přirozené měny (211-1). Podobně různé seznamy zachycovaly části obyvatelstva a jen výjimečně všechno obyvatelstvo; patří sem seznamy duší⁶, kam byli zapisováni všichni obyvatelé farností, seznamy přijímajících⁷, seznamy biřmovaných⁸ a pro účely státní správy pak seznamy krbů⁹, seznamy poplatníků¹⁰ a odvodní seznamy¹¹.

1. Církevní matriky byly postupně doplňovány i o další záznamy demografických událostí.
3. Pohřbem se zpravidla chápou celé pohřební obřady.
4. Živě narozené děti, u kterých je obava z předčasného úmrtí, bývají někdy nouzově pokřtěné. Křest z nouze nemusí být vykonán knězem.
5. Děti, které byly nouzově pokřtěné před církevním křtem, mají v některých jazycích zvláštní označení.
6. V některých jazycích, např. v č., fr. a něm., se používá ter. status animarum.
10. Seznamy poplatníků podobně jako i jiné seznamy mají různé názvy, např. berní rula, berní knihy apod.
11. Dříve označovány jako konskripční seznamy.