Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
Procento: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 86: | Řádka 86: | ||
[[cs-II:procento]] [[ar-II:نسبة المئوية]] [[de-II:Prozentanteil]] [[en-II:percentage]] [[es-II:porcentaje]] [[fr-II:pourcentage]] [[it-II:percentuale]] [[ja-II:百分率]] [[pt-II:porcentagem]] [[ru-II:Процентное соотношение]] [[zh-II:百分比]] | [[cs-II:procento]] [[ar-II:نسبة المئوية]] [[de-II:Prozentanteil]] [[en-II:percentage]] [[es-II:porcentaje]] [[fr-II:pourcentage]] [[it-II:percentuale]] [[ja-II:百分率]] [[pt-II:porcentagem]] [[ru-II:Процентное соотношение]] [[zh-II:百分比]] | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
+ | {{DEFAULTSORT:Procento}} | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
[[Category:Termín z druhého vydání mnohojazyčného demografického slovníku]] | [[Category:Termín z druhého vydání mnohojazyčného demografického slovníku]] |
Aktuální verze z 4. 2. 2010, 21:22
Překlady | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Bod | Ceský 133 |
Arabský 133 |
Německy 133 |
Anglicky 133 |
Španělský 133 |
Francouzsky 133 |
Italský 133 |
Japonský 133 |
Portugalský 133 |
Ruský 133 |
Čínský 133 |
133-1 | poměrné číslo srovnávací | نسبة | Beziehungszahl —Proportion |
ratio | relación | rapport | rapporto | 比(比率) | razão | Соотношение | 比 |
133-2 | poměrné číslo struktury —podíl |
حصيص—نسبة الجزء إلى الكل | Gliederungszahl —Anteil —Quote |
proportion | proporción | proportion | proporzione | 構成比 | proporção | Пропорция | 比例 |
133-3 | procento | نسبة المئوية | Prozentanteil | percentage | porcentaje | pourcentage | percentuale | 百分率 | porcentagem | Процентное соотношение | 百分比 |
133-4 | míra | معدل | Ziffer —Häufigkeitsziffer —Rate |
rate | tasa | taux | tasso | 率 | taxa | Коэффициент | 率 |
133-5 | poměrné číslo intenzitní | تكرار النسبي | relative Häufigkeit | relative frequency | frecuencia relativa | fréquence relative | frequenza relativa | 相対度数 | freqüência relativa | Относительная частота | 相对频数 |
Jednou z prvních etap analýzy (131-1) je vy dělení počtů (101-7) obyvatelstva nebo počtů událostí (201-3) jinými počty. Výsledná poměrná čísla mají různá pojmenování. Poměrné číslo srovnávací1 n. index porovnává dva počty různých jednotek (např. muže a ženy, obyvatele a plochu). Poměrné číslo struktury2 vyjadřuje proporci n. podíl2 určité části z celku; často se vyjadřuje v procentech3. Poměrné číslo intenzitní5, resp. určitá část těchto čísel, se označuje jako míra4; tento ter. původně označoval relativní četnost (144-3) výskytu událostí v rámci jedné populace nebo části populace (101-6) během určitého období, nejčastěji roku, např. míra porodnosti. Někdy se však setkáme nejen v č., ale i v cizí terminologii s použitím ter. míra nepřesně pro označení indexu (133-4) nebo podílu (133-2) apod.
- 4. V č. ter. označujeme za míry pouze ta poměrná intenzitní čísla, kdy za základ, ke kterému vztahujeme četnost událostí, volíme střední stav obyvatelstva (401-5). Jestliže za základ volíme výchozí stav, např. počet narozených, potom takové poměrné číslo intenzitní označujeme jako kvocient (135-5), který je svou povahou blízký pravděpodobnosti (134-1); ta je jeho zvláštním případem, pokud se jedná o neobnovitelný jev, uzavřenou populaci a stejnou generaci resp. kohortu. Ve fr. ter. se rozlišují míry první kategorie a míry druhé kategorie, které se též nazývají redukované míry n. redukované událostí. Obě kategorie měr se liší podle jmenovatele; míry první kategorie vztahují počet událostí k počtu osob, u kterých může událost nastat, jsou to tzv. exponované osoby; redukované míry vztahují události k celé populaci, resp. dané věkové skupině, např. bez rozlišení rodinného stavu. Míry se zpravidla uvádějí na 1000 osob, tj. v promilích (%o), ale též na jinou mocninu 10, např. míry úmrtnosti podle věku na různé příčiny úmrtí na 100 000 osob apod. Někdy se setkáme s tím, že označení míra se u ukazatele vynechává, tak např. úmrtnost se považuje za označení míry úmrtnosti. Tento způsob nelze doporučit, neboť úmrtnost jako proces vymírání lze charakterizovat různými ukazateli (132-4).
|