Čeština - druhé vydání 2005

Verze z 16. 2. 2010, 13:40

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |

Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

31

310

Ve sčítání lidu (202-1) se rozlišuje mezi bydlícím obyvatelstvem¹ a přítomným obyvatelstvem² (přítomným v obci v den sčítání). Bydlící obyvatelstvo se skládá z bydlících přítomných osob³ (tj. přítomných v místě jejich stálého bydliště v den sčítání), z bydlících dočasně nepřítomných⁴ (tj. nepřítomných v jejich stálém bydlišti v okamžiku sčítání). Přítomné obyvatelstvo se skládá z bydlících osob přítomných a z osob nebydlících, ale dočasně přítomných⁵ (tj. v obci v den sčítání). Tyto dva způsoby sčítání obyvatelstva (101-3) nevedou k týmž výsledkům. Bydlištěm⁶ se rozumí místo, kde osoba obvykle bydlí. Obyvatelstvo bydlící v ústavech (viz 110-5) tvoří ústavní obyvatelstvo⁷. Sčítání osob bez stálého bydliště⁸ nebo osob bez obydlí⁸ upravují zpravidla zvláštní předpisy.

1. legální obyvatelstvo, právní obyvatelstvo, obyvatelstvo de jure; tyto termíny mají také někdy svůj specifický význam; důležitým termínem starších sčítání lidu bylo domácí obyvatelstvo.
2. faktické obyvatelstvo, obyvatelstvo de facto.
6. bydliště, podst. — bydlící, příd. — obyvatel, podst. V případě, že má někdo několik bydlišť, je možno odlišit stálé bydliště a vedlejší bydliště. V CSSR se za stálé bydliště považuje zpravidla trvalé bydliště, ve kterém je osoba přihlášena k trvalému pobytu podle platných předpisů; podle trvalého bydliště je také v ČSSR vymezeno bydlící obyvatelstvo.

311

Demografická statistika dává zpravidla výrazům venkovská obec¹ a městská obec² zvláštní význam, odvozený z klasifikace obcí podle určitých kritérií, lišících se v jednotlivých zemích, a to podle počtu obyvatelstva, důležitosti hlavní aglomerace, zastoupení zemědělského obyvatelstva (359-2) atd. Podle charakteru obcí rozlišujeme venkovské obyvatelstvo³ nebo městské obyvatelstvo⁴, jde-li o obyvatele venkovských obcí nebo městských obcí; mezinárodní srovnání těchto skupin obyvatelstva je velmi obtížné pro rozdíly v jejich vymezení.

3. venkovský, příd. — povenkovšťování, podst. s. n. ruralisace, podst. ž. vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího na venkově. Nesměšovat venkovské obyvatelstvo a zemědělské obyvatelstvo (359-2).
4. městský, příd. — poměšťování, podst. s. n. urbanisaee, podst. ž.: vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího v městech.

312

Intensita zalidnění¹ se měří často lidnatostí² n. hustotou zalidnění² (hustotou obyvatelstva²), tj. poměrem počtu obyvatelů k velikosti území, na němž obyvatelstvo žije. Tento ukazatel, který se někdy nazývá obecná hustota² na rozlišení od hustot uvedených níže (viz 313), se vyjadřuje zpravidla počtem obyvatelů na 1 km² (ev. na 1 ha, je-li zalidnění vysoké, zejména v aglomeracích). Rozptýlení obyvatelstva³ závisí na způsobu osídlení⁴ — sevřeném nebo rozptýleném — na velikosti sídel a na jejich vzájemné vzdálenosti. Někdy se vypočítává střed obyvatelstva⁵ určitého území jako analogie fysikálního pojmu těžiště plochy, kdy přičítáme stejnou váhu všem jedincům v obyvatelstvu.

2. hustota, podst. ž.; lidnatý, příd.; hustě osídlený, zalidněný
3. rozptýlení, podst. s. — rozptýlený, příd.

313

Různé srovnávací ukazatele hustoty¹ (n. specifické ukazatele hustoty¹) dovolují srovnávat intensitu zalidnění (312-1) různých území nejen z hlediska celkové rozlohy. Zmiňme se zvláště o hustotě na jednotku obdělatelné půdy² a zemědělské hustotě³ n. hustotě zemědělského obyvatelstva na jednotku obdělatelné půdy³. Někdy jsou podobné ukazatele vypočítávány na jednotku obdělávané půdy⁴ místo na jednotku obdělatelné půdy⁵. Lze uvažovati také o maximální hustotě⁶ n. potenciální hustotě⁶ a hustotě optimální⁷, jež odpovídají maximálnímu počtu obyvatelštva a optimálnímu počtu obyvatelstva příslušného území (viz 904).

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva

Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 <!--'''31'''-->
 {{CurrentStatus}}
-{{Unmodified edition II}}
+{{Unmodified edition I}}
 {{Summary}}
 __NOTOC__
+== 31 ==
 === 310 ===
-Při provádění {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}) rozlišujeme {{TextTerm|bydlící obyvatelstvo|1|310|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, bydlící}} a {{TextTerm|přítomné obyvatelstvo|2|310|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, přítomné}}; {{NonRefTerm|bydlící obyvatelstvo}} určitého území tvoří osoby, která na něm mají obvyklé bydliště (u nás přihlášené k trvalému pobytu); jsou to jednak {{TextTerm|osoby přítomné|3|310|IndexEntry=osoba, přítomná|OtherIndexEntry=přítomná osoba}} v {{NonRefTerm|bydlišti}} v okamžiku {{NonRefTerm|sčítání}}, jednak {{TextTerm|dočasně nepřítomné|4|310|IndexEntry=dočasně nepřítomný|OtherIndexEntry=nepřítomný dočasně}} . {{NonRefTerm|Přítomné obyvatelstvo}} tvoří jednak {{NonRefTerm|přítomné osoby}}, které v místě bydlí, jednak {{NonRefTerm|osoby}} {{TextTerm|přechodně přítomné|5|310|IndexEntry=přechodně přítomný|OtherIndexEntry=přítomný přechodně}}, které místem projíždějí nebo jsou na návštěvě apod. Oba tyto způsoby zjišťování počtu obyvatelstva ve {{NonRefTerm|sčítání lidu}} by teoreticky měly vést ke stejným výsledkům (po úpravě podle počtů {{NonRefTerm|osob}} v zahraničí, resp. {{NonRefTerm|dočasně přítomných cizinců)}}, avšak většinou poskytují různé výsledky; podle rozdílu mezi oběma je možno usuzovat na přesnost {{NonRefTerm|sčítání lidu}}. {{TextTerm|Bydliště|6|310}} určité {{NonRefTerm|osoby je}} místo, kde obvykle bydlí. {{NonRefTerm|Obyvatelstvo}} bydlící v ústavech, resp. tvořící {{NonRefTerm|ústavní domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|5}}) označujeme jako {{TextTerm|ústavní obyvatelstvo|7|310|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, ústavní}}. Zvláštní způsoby se uplatňují při sčítání {{TextTerm|osob bez stálého bydliště|8|310|IndexEntry=osoba, bez stálého bydliště|OtherIndexEntry=bydliště, osoba bez stálého}}.
+Ve {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}) se rozlišuje mezi {{TextTerm|bydlícím obyvatelstvem|1|310|IndexEntry=bydlící byvatelstvo}} a {{TextTerm|přítomným obyvatelstvem|2|310|IndexEntry=přítomné obyvatelstvo}} (přítomným v obci v den sčítání). {{NonRefTerm|Bydlící obyvatelstvo}} se skládá z bydlících přítomných {{TextTerm|osob|3|310|IndexEntry=přítomná osoba}} (tj. přítomných v místě jejich stálého bydliště v den sčítání), z bydlících {{TextTerm|dočasně nepřítomných|4|310|IndexEntry=dočasně nepřítomný|OtherIndexEntry=nepřítomný. dočasně ...}} (tj. nepřítomných v jejich stálém bydlišti v okamžiku sčítání). {{NonRefTerm|Přítomné obyvatelstvo}} se skládá z bydlících {{NonRefTerm|osob přítomných}} a z osob nebydlících, ale {{TextTerm|dočasně přítomných|5|310|IndexEntry=dočasně přítomný|OtherIndexEntry=přítomný dočasně}} (tj. v obci v den sčítání). Tyto dva způsoby sčítání {{NonRefTerm|obyvatelstva}} ({{RefNumber|10|1|3}}) nevedou k týmž výsledkům. {{TextTerm|Bydlištěm|6|310|IndexEntry=bydliště}} se rozumí místo, kde osoba obvykle bydlí. Obyvatelstvo bydlící v ústavech (viz {{RefNumber|11|0|5}}) tvoří {{TextTerm|ústavní obyvatelstvo|7|310|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. ústavní ...}}. Sčítání {{TextTerm|osob bez stálého bydliště|8|310|IndexEntry=osoba bez stálého bydliště|OtherIndexEntry=bydliště. osoba bez stálého ...}} nebo {{TextTerm|osob bez obydlí|8|310|2|IndexEntry=osoba bez obydlí}} upravují zpravidla zvláštní předpisy.
-{{Note|1| {{NonRefTerm|Bydlící obyvatelstvo}} se označuje též jako {{NoteTerm|obyvatelstvo de jure}} n. {{NoteTerm|právní obyvatelstvo}} n. {{NoteTerm|legální obyvatelstvo}} n. {{NoteTerm|obyvatelstvo s obvyklým bydlištěm}}; ve stejném významu se používá v Rakousku ter. {{NonRefTerm|Volkszahl}} a ve Švýcarsku ter. {{NonRefTerm|ständige Wohnbevölkerung}}, kam nejsou zahrnuti sezónní pracovníci.}}
+{{Note|1| {{NoteTerm|legální obyvatelstvo, právní obyvatelstvo, obyvatelstvo de jure}}; tyto termíny mají také někdy svůj specifický význam; důležitým termínem starších sčítání lidu bylo {{NoteTerm|domácí obyvatelstvo}}.}}
-{{Note|2| {{NonRefTerm|Přítomné obyvatelstvo}} se označuje též jako {{NoteTerm|faktické obyvatelstvo}}.}}
+{{Note|2| {{NoteTerm|faktické obyvatelstvo, obyvatelstvo de facto}}.}}
-{{Note|3| {{NonRefTerm|Přítomné o soby}} nejsou totožné se {{NoteTerm|stálými obyvateli}}.}}
+{{Note|6| {{NoteTerm|bydliště}}, podst. — {{NoteTerm|bydlící}}, příd. — {{NoteTerm|obyvatel}}, podst. V případě, že má někdo několik bydlišť, je možno odlišit stálé bydliště a vedlejší bydliště. V CSSR se za stálé bydliště považuje zpravidla {{NoteTerm|trvalé bydliště}}, ve kterém je osoba přihlášena k trvalému pobytu podle platných předpisů; podle {{NoteTerm|trvalého bydliště}} je také v ČSSR vymezeno {{NoteTerm|bydlící obyvatelstvo}}.}}
-{{Note|5| {{NonRefTerm|Osoba přechodně přítomná}} může být např. {{NoteTerm|návštěvník}} nebo {{NoteTerm|host}} event. {{NoteTerm|pacient}} v nemocnici nebo {{NonRefTerm|student}} bydlící na internátě apod.}}
-{{Note|6| V České republice se za {{NonRefTerm|bydliště}} pro účely {{NonRefTerm|sčítání}} považuje místo, kde je {{NonRefTerm|osoba}} přihlášena k trvalému pobytu; v některých případech se toto {{NoteTerm|trvalé bydliště}} může lišit od {{NoteTerm|obvyklého bydliště}}, které bývá pro účely {{NonRefTerm|sčítání}} vymezeno často {{NonRefTerm|délkou pobytu}}. Někdy se rozeznává {{NoteTerm|první bydliště}} n. {{NoteTerm|hlavní bydliště}} a {{NoteTerm|vedlejší bydliště}}.}}
-{{Note|7| Ustavní obyvatelstvo sestává z velmi rozdílných {{NonRefTerm|osob}}; může jít o {{NonRefTerm|osoby}}, které jsou nucené v různých zařízeních pro výkon trestu, nápravných zařízeních, nemocnicích pro duševně choré, {{NonRefTerm|invalidy}} a o {{NonRefTerm|osoby}}, které jsou opuštěné; dále sem patří {{NonRefTerm|studenti}} na kolejích, vojáci žijící v kasárnách apod. Tyto {{NonRefTerm|osoby}} jsou sčítány zvláštním způsobem a jsou někdy uváděny odděleně od ostatního {{NonRefTerm|obyvatelstva bydlícího}} v {{NonRefTerm|obci}}. {{NonRefTerm|Ústavní obyvatelstvo}} patří zčásti mezi {{NonRefTerm|bydlící}}, převážně však mezi {{NonRefTerm|přítomné}}.}}
-{{Note|8| {{NonRefTerm|Osoby bez stálého bydliště}}jsou často {{NoteTerm|tuláci}}, kteří tvoří zvláštní skupinu {{NonRefTerm|obyvatelů}}, tzv. obyvatelstvo neusazené (fr. šp.); u nás se pro ně vžil název bezdomovci (viz {{RefNumber|33|0|3}}).}}
 === 311 ===
-{{NonRefTerm|Demografické statistiky}} ({{RefNumber|10|2|4}}) rozlišují zpravidla {{TextTerm|venkovské obce|1|311|IndexEntry=venkovská obec|OtherIndexEntry=obec, venkovská}} a {{TextTerm|městské obce|2|311|IndexEntry=městská obec|OtherIndexEntry=obec, městská}} podle určitých kriterií, lišících se v jednotlivých zemích. Jako kriterií se používá počtu {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, zastoupení {{NonRefTerm|zemědělského obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|9|2}}), technického vybavení {{NonRefTerm|obce}} aj. V některých zemích jsou {{NonRefTerm|městské obce}} vymezeny právním aktem. Jako kriteria se často používá počtu {{NonRefTerm|obyvatel}}, ve Francii např. jako minimálního počtu {{NonRefTerm|obyvatelstva}} 2 000 osob žijících ve {{NonRefTerm|správním středisku}} ({{RefNumber|30|6|6}}) {{NonRefTerm|obce}}. Jelikož většinou celé {{NonRefTerm|území státu}} ({{RefNumber|30|5|5}}) je rozděleno do {{NonRefTerm|obcí}} ({{RefNumber|30|3|1}}), souhrn {{NonRefTerm|obyvatelstva venkovských obcí}} tvoří {{TextTerm|venkovské obyvatelstvo|3|311|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, venkovské}} a souhrn {{NonRefTerm|obyvatelstva městských obcí}} {{TextTerm|městské obyvatelstvo|4|311|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, městské}} . V {{NonRefTerm|zemích}}, kde {{NonRefTerm|celé území}} ({{RefNumber|30|1|2}}) není rozděleno do {{NonRefTerm|obcí}}, je vymezeno {{NonRefTerm|městské obyvatelstvo}} jinými způsoby. Podle některých definic je možno též určit {{TextTerm|polo-městské obyvatelstvo|5|311|IndexEntry=poloměstské obyvatelstvo|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, poloměstské}}, tj. {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}, které nesplňuje kriteria pro zahrnutí mezi {{NonRefTerm|městské}}, přitom se však zabývá především nezemědělskými činnostmi.
+{{NonRefTerm|Demografická statistika}} dává zpravidla výrazům {{TextTerm|venkovská obec|1|311|OtherIndexEntry=obec. venkovská ...}} a {{TextTerm|městská obec|2|311|OtherIndexEntry=obec. městská ...}} zvláštní význam, odvozený z klasifikace obcí podle určitých kritérií, lišících se v jednotlivých zemích, a to podle počtu obyvatelstva, důležitosti hlavní aglomerace, zastoupení {{NonRefTerm|zemědělského obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|9|2}}) atd. Podle charakteru obcí rozlišujeme {{TextTerm|venkovské obyvatelstvo|3|311|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. venkovské ...}} nebo {{TextTerm|městské obyvatelstvo|4|311|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. městské ...}}, jde-li o obyvatele {{NonRefTerm|venkovských obcí}} nebo {{NonRefTerm|městských obcí}}; mezinárodní srovnání těchto skupin obyvatelstva je velmi obtížné pro rozdíly v jejich vymezení.
-{{Note|1| V případě, kdy není {{NonRefTerm|území}} celé {{NonRefTerm|země}} ({{RefNumber|30|5|1}}) rozděleno do {{NonRefTerm|obcí}}, je nutno určit kriteria pro vymezení {{NoteTerm|venkovského území}}.}}
+{{Note|3| {{NoteTerm|venkovský}}, příd. — {{NoteTerm|povenkovšťování}}, podst. s. n. {{NoteTerm|ruralisace}}, podst. ž. vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího na venkově. Nesměšovat {{NoteTerm|venkovské obyvatelstvo}} a {{NoteTerm|zemědělské obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|9|2}}).}}
-{{Note|2| Podobně určení {{NonRefTerm|městského obyvatelstva}} slouží k vymezení {{NoteTerm|městského území}} a k rozdělení {{NonRefTerm|obyvatelstva}} na {{NonRefTerm|městské a venkovské}}.}}
+{{Note|4| {{NoteTerm|městský}}, příd. — {{NoteTerm|poměšťování}}, podst. s. n. {{NoteTerm|urbanisaee}}, podst. ž.: vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího v městech.}}
 === 312 ===
-{{TextTerm|Intenzita zalidnění|1|312|OtherIndexEntry=zalidnění, intenzita}} se vyjadřuje nejčastěji jako poměr mezi {{NonRefTerm|počtem obyvatelstva}} a velikostí {{NonRefTerm|území}}; takto konstruovaný {{NonRefTerm|ukazatel}} se označuje jako {{TextTerm|míra lidnatosti|2|312|OtherIndexEntry=lidnatost, míra}} a většinou se jím myslí {{NonRefTerm|počet obyvatel}} připadajících na 1 km<sup>2</sup>, ev. v aglomeracích na 1 ha. {{TextTerm|Rozptýlení obyvatelstva|3|312|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, rozptýlení}} závisí na typu {{TextTerm|osídlení|4|312}}; tak např. hovoříme o {{TextTerm|osídlení skupinovém|5|312|IndexEntry=osídlení, skupinové|OtherIndexEntry=skupinové osídlení}} nebo o {{TextTerm|osídlení rozptýleném|6|312|IndexEntry=osídlení, rozptýlené|OtherIndexEntry=rozptýlené osídlení}}. Někdy se vypočítává {{TextTerm|střed obyvatelstva|7|312|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, střed}} určitého {{NonRefTerm|území}} jako analogie fyzikálního pojmu těžiště plochy, kdy všem jedincům v {{NonRefTerm|obyvatelstvu}} dáváme stejnou váhu.
+{{TextTerm|Intensita zalidnění|1|312|OtherIndexEntry=zalidnění. intensita ...}} se měří často {{TextTerm|lidnatostí|2|312|IndexEntry=lidnatost}} n. {{TextTerm|hustotou zalidnění|2|312|2|IndexEntry=hustota zalidnění|OtherIndexEntry=zalidnění. hustota ...}} ({{TextTerm|hustotou obyvatelstva|2|312|3|IndexEntry=hustota obyvatelstva|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. hustota ...}}), tj. poměrem počtu obyvatelů k velikosti území, na němž obyvatelstvo žije. Tento ukazatel, který se někdy nazývá {{TextTerm|obecná hustota|2|312|4|OtherIndexEntry=hustota. obecná ...}} na rozlišení od {{NonRefTerm|hustot}} uvedených níže (viz 313), se vyjadřuje zpravidla počtem obyvatelů na 1 km<sup>2</sup> (ev. na 1 ha, je-li zalidnění vysoké, zejména v aglomeracích). {{TextTerm|Rozptýlení obyvatelstva|3|312|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. rozptýlení ...}} závisí na způsobu {{TextTerm|osídlení|4|312}} — sevřeném nebo rozptýleném — na velikosti sídel a na jejich vzájemné vzdálenosti. Někdy se vypočítává {{TextTerm|střed obyvatelstva|5|312|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. střed ...}} určitého území jako analogie fysikálního pojmu těžiště plochy, kdy přičítáme stejnou váhu všem jedincům v obyvatelstvu.
-{{Note|2| {{NonRefTerm|Míra lidnatosti}} n. {{NoteTerm|míra hustoty obyvatelstva}} je {{NonRefTerm|aritmetickým průměrem}} počtu {{NonRefTerm|osob}} připadajících na jednotu plochy a proto se tak i někdy vyjadřuje; někdy se též označuje jako {{NoteTerm|obecná míra lidnatosti}}, aby se odlišila od srovnávacího {{NonRefTerm|ukazatele lidnatosti}} (viz 313). Jestliže nechápeme poměr {{NonRefTerm|počtu obyvatel}} a území jako {{NonRefTerm|intenzitu}}, potom se jedná o poměrné číslo srovnávací a můžeme ho označit jako {{NoteTerm|index lidnatosti}}.}}
+{{Note|2| {{NoteTerm|hustota}}, podst. {{NoteTerm|ž.; lidnatý}}, příd.; hustě osídlený, zalidněný}}
-{{Note|5| -6 {{NonRefTerm|Osídlení}} ve skupinách n. {{NonRefTerm|skupinové osídlení}} může být též považováno za {{NoteTerm|uzavřené osídlení}} a {{NonRefTerm|osídlení rozptýlené}} jako {{NoteTerm|osídlení uvolněné}}.}}
+{{Note|3| {{NoteTerm|rozptýlení}}, podst. s. — {{NoteTerm|rozptýlený}}, příd.}}
 === 313 ===
-Jestliže při popisu {{NonRefTerm|intenzity zalidnění}} ({{RefNumber|31|2|1}}) nebereme v úvahu celé {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}, resp. celou plochu, dostaneme různé {{TextTerm|srovnávací ukazatele lidnatosti|1|313|IndexEntry=srovnávací ukazatel lidnatosti|OtherIndexEntry=ukazatel lidnatosti, srovnávací}}. Mezi těmito {{NonRefTerm|ukazateli}} uveďme {{TextTerm|lidnatost na jednotku obdělatelné půdy|2|313|IndexEntry=lidnatost, na jednotku obdělané půdy|OtherIndexEntry=obdělaná půda, lidnatost na jednotku}} nebo {{TextTerm|zemědělskou lidnatost|3|313|IndexEntry=zemědělská lidnatost|OtherIndexEntry=lidnatost, zemědělská na jednotku obdělané půdy}} na jednotku {{NonRefTerm|obdělatelné půdy}}. Někdy jsou tyto {{NonRefTerm|ukazatele}} založeny na {{TextTerm|obdělané půdě|4|313|IndexEntry=obdělaná půda|OtherIndexEntry=půda, obdělaná}} místo na {{TextTerm|obdělatelné půdě|5|313|IndexEntry=obdělatelná půda|OtherIndexEntry=půda, obdělatelná}}. {{NonRefTerm|Lidnatost}} může být vyjádřena též jako vztah mezi {{NonRefTerm|obyvatelstvem a}} celkovými ekonomickými zdroji; potom lze hovořit o {{NoteTerm|maximální}} možné {{TextTerm|lidnatosti|6|313|IndexEntry=lidnatost, maximální možná}}, která vystihuje maximální počet {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, který se může uživit na daném {{NonRefTerm|území}}; v {{NonRefTerm|populační teorii}} se hovoří též o {{TextTerm|optimální lidnatosti|7|313|IndexEntry=optimální lidnatost|OtherIndexEntry=lidnatost, optimální}}, tj. {{NonRefTerm|míře lidnatosti}} ({{RefNumber|31|2|2}}), která za předpokladu daných zdrojů vytváří nejvyšší {{NonRefTerm|domácí produkt}} na {{NonRefTerm|obyvatele}},
+Různé {{TextTerm|srovnávací ukazatele hustoty|1|313|IndexEntry=specifický ukazatel hustoty|OtherIndexEntry=hustota. specifický ukazatel ...}} (n. {{TextTerm|specifické ukazatele hustoty|1|313|2|IndexEntry=hustota. srovnávací ukazatel ...}}) dovolují srovnávat {{NonRefTerm|intensitu zalidnění}} ({{RefNumber|31|2|1}}) různých území nejen z hlediska celkové rozlohy. Zmiňme se zvláště o {{TextTerm|hustotě na jednotku obdělatelné půdy|2|313|IndexEntry=hustota na jednotku obdělavatelné půdy}} a {{TextTerm|zemědělské hustotě|3|313|IndexEntry=zemědělská hustota|OtherIndexEntry=hustota. zemědělská ...}} n. {{TextTerm|hustotě zemědělského obyvatelstva na jednotku obdělatelné půdy|3|313|2|IndexEntry=hustota obyvatelstva na jednotku obdělatelné půdy}}. Někdy jsou podobné ukazatele vypočítávány na jednotku {{TextTerm|obdělávané půdy|4|313|IndexEntry=obdělávaná půda|OtherIndexEntry=půda. obdělávaná ...}} místo na jednotku {{TextTerm|obdělatelné půdy|5|313|IndexEntry=obdělatelná půda|OtherIndexEntry=půda. obdělatelná ...}}. Lze uvažovati také o {{TextTerm|maximální hustotě|6|313|IndexEntry=maximální hustota|OtherIndexEntry=hustota. maximální ...}} n. {{TextTerm|potenciální hustotě|6|313|2|IndexEntry=potenciální hustota|OtherIndexEntry=hustota. potenciální ...}} a {{TextTerm|hustotě optimální|7|313|IndexEntry=hustota. optimální ...|OtherIndexEntry=optimální. hustota ...}}, jež odpovídají maximálnímu počtu obyvatelštva a optimálnímu počtu obyvatelstva příslušného území (viz 904).
-{{Note|2| Tento {{NonRefTerm|ukazatel}} je někdy považován za {{NoteTerm|fyziologickou lidnatost}} (fř., něm., šp.).}}
-{{Note|3| Někdy se tento ukazatel označuje pouze jako {{NonRefTerm|zemědělská lidnatost}} resp. přímo jako {{NonRefTerm|ukazatel}}, {{NonRefTerm|míra}} nebo {{NonRefTerm|index zemědělské lidnatosti}}.}}
-{{Note|5| Pro {{NonRefTerm|město}} nebo městské {{NonRefTerm|sídliště}} se někdy používá {{NonRefTerm|ukazatele}} {{NoteTerm|hustoty na 1 hektar zastavěné plochy}}, která je pro výpočet tohoto {{NonRefTerm|ukazatele}} přesně definována,}}
-{{Note|6| {{NonRefTerm|Maximální možná lidnatost}} má vyjadřovat maximální kapacitu určitého {{NonRefTerm|území}} z hlediska možné obživy daného {{NonRefTerm|obyvatelstva}}.}}
 ==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Čeština - druhé vydání 2005

31: Porovnání verzí

Verze z 16. 2. 2010, 13:40

31

310

311

312

313

* * *

Navigační menu

Osobní nástroje

Jmenné prostory

Varianty

Zobrazení

Další

Hledat

Navigace

Nástroje

V jiných jazycích