|
|
| Řádka 2: |
Řádka 2: |
| | <!--'''72'''--> | | <!--'''72'''--> |
| | {{CurrentStatus}} | | {{CurrentStatus}} |
| − | {{Unmodified edition II}} | + | {{Unmodified edition I}} |
| | {{Summary}} | | {{Summary}} |
| | __NOTOC__ | | __NOTOC__ |
| | + | == 72 == |
| | | | |
| | | | |
| | === 720 === | | === 720 === |
| | | | |
| − | {{TextTerm|Populační projekce|1|720|IndexEntry=populační proj ekce|OtherIndexEntry=projekce, populační}} jsou výpočty budoucího {{NonRefTerm|populačního vývoje}} vycházející z předpokládaných nebo také pouze uvažovaných možných (třeba i nereálných) změn jednotlivých {{NonRefTerm|demografických procesů}}. Jsou spíše nástrojem analýzy současné situace a názorně ukazují, co by nastalo, kdyby se tyto předpoklady realizovaly. Jsou založeny na formálních výpočtech. Naproti tomu {{TextTerm|populační prognózy|2|720|IndexEntry=populační prognóza|OtherIndexEntry=prognóza, populační}} jsou takové odhady budoucího vývoje, které se považují na základě demografického poznání za nejlépe vystihující předpokládané budoucí trendy. Ačkoliv {{TextTerm|délka prognózy|3|720|OtherIndexEntry=prognóza, délka}} je proměnlivá, zpravidla se počítají {{TextTerm|krátkodobé prognózy|4|720|IndexEntry=krátkodobá prognóza|OtherIndexEntry=prognóza, krátkodobá}}; odchýlení prognózy od skutečného budoucího vývoje je tím větší, čím je vypočtena na delší období. Nejčastěji používaná metoda {{NonRefTerm|populačních prognóz}} je {{TextTerm|komponentní metoda|5|720|OtherIndexEntry=metoda komponentní}}, která jako {{TextTerm|výchozí bod|6|720|OtherIndexEntry=bod, výchozí}} bere {{NonRefTerm|věkovou strukturu populace}} a posouvají po jednotlivých {{NonRefTerm|věkových skupinách}} do vyššího {{NonRefTerm|věku}} pomocí {{NonRefTerm|pravděpodobností přežití}}. Dosud nenarozené {{NonRefTerm|ročníky}} doplňuje ve {{NonRefTerm|věkové struktuře}} na základě předpokládaného vývoje {{NonRefTerm|měr plodnosti podle věku žen}}. Může být vypočtena bez nebo {{NoteTerm|s}} uvažováním {{NonRefTerm|migrace}}. Jestliže se použije pro její výpočet formálně maticový počet, lze takový odhad označit za {{TextTerm|maticovou metodu projekcí|7|720|IndexEntry=maticová metoda projekcí}}. | + | {{TextTerm|Demografická projekce|1|720|OtherIndexEntry=projekce. demografická ...}} je souhrn výpočtů, kterými odhadujeme budoucí vývoj populace. Pro takové výpočty je nutno vytvořit hypothesy budoucího vývoje úmrtnosti, plodnosti a migrace a projekce bude tehdy správná, splní-li se tyto hypothesy. Výsledkem projekce je {{TextTerm|populační prognosa|2|720|OtherIndexEntry=prognosa. populační ...}}, která může mít charakter dlouhodobé perspektivy nebo {{TextTerm|krátkodobé předpovědi|3|720|IndexEntry=krátkodobá předpověď}}, vycházející z konkrétního rozboru populační situace a založené na velmi pravděpodobných hypothesách. |
| − | {{Note|1| Analogicky jako se provádějí projekce do budoucnosti je možno provádět odhady i do minulosti, které se nazývají {{NoteTerm|retrospektivní projekce (fr.)}} n. {{NoteTerm|zpětné projekce}} (angl.) n. {{NoteTerm|retroprojekce}} (angl, fr.,šp.).}}
| |
| − | {{Note|2| {{NonRefTerm|Populační prognózy}} se vypočítávají nejen za celou {{NonRefTerm|populaci}}, ale také za různé {{NonRefTerm|sub-populace}}, a rovněž za soubory {{NonRefTerm|osob}}, tj. {{NonRefTerm|domácnosti}} apod. Kromě toho se počítají {{NoteTerm|odvozené prognózy}}, např. {{NonRefTerm|ekonomicky aktivních}}, {{NonRefTerm|nemocných}} nebo pojištěnců. }}
| |
| − | {{Note|4| {{NonRefTerm|Krátkodobé prognózy}} jsou vypočítávány zpravidla na období kratší než jedna {{NonRefTerm|generace}}; {{NonRefTerm|prognózy}} na období přibližně jedné {{NonRefTerm|generace}} označujeme jako {{NoteTerm|střednědobé}} {{NonRefTerm|a prognózy}} na delší časový úsek jako {{NoteTerm|dlouhodobé}}.}}
| |
| − | {{Note|5| Syn. je {{NoteTerm|kohortně komponentní metoda}} (angl).}}
| |
| − | {{Note|6| {{NonRefTerm|Výchozí bod}} (fr.) ve smyslu {{NoteTerm|výchozí datum}} (angl), výchozí {{NoteTerm|populace (šp.)}} n. {{NoteTerm|populace výchozího roku}} (něm.) nebo i {{NoteTerm|práh projekce}}.}}
| |
| | | | |
| − | === 721 ===
| |
| − |
| |
| − | {{TextTerm|Populační odhady|1|721|IndexEntry=populační odhad|OtherIndexEntry=odhad, populační}} týkající se velikosti {{NonRefTerm|populace}} a jejího složení k různým datům v minulosti i současnosti mohou být prováděny různými metodami, včetně těch, které se používají pro {{NonRefTerm|populační projekce}} ({{RefNumber|72|0|1}}). {{TextTerm|Demografické odhady|2|721|IndexEntry=demografický odhad|OtherIndexEntry=odhad, demografický}} zahrnují kromě odhadů velikosti {{NonRefTerm|populací}} také odhady jejich různých charakteristik jako je úroveň {{NonRefTerm|plodnosti}}, {{NonRefTerm|úmrtnosti}} apod. Odhady velikosti {{NonRefTerm|populace}} k určitému datu, které se nachází mezi dvěma nebo více {{NonRefTerm|sčítáními}}, se označují jako {{TextTerm|intercensální odhady|3|721|IndexEntry=intercensální odhad|OtherIndexEntry=odhad, intercensální}}. {{TextTerm|Chyba odhadu|4|721|OtherIndexEntry=odhad, chyba}} je rozdíl mezi velikostí {{NonRefTerm|populace}} zjištěné novým {{NonRefTerm|sčítáním lidu &}}; odhadnuté k datu {{NonRefTerm|sčítání}} na základě minulého {{NonRefTerm|sčítání}}, bilance {{NonRefTerm|přirozené měny a migračního salda}} ({{RefNumber|80|5|2}}). Tento rozdíl představuje bilanci chyb v datech o počtech {{NonRefTerm|živě narozených}}, {{NonRefTerm|zemřelých}}, {{NonRefTerm|migračního salda}} a samotného {{NonRefTerm|sčítání}}.
| |
| − | {{Note|3| Oproti {{NonRefTerm|intercensálním odhadům}} {{NoteTerm|postcensální odhady}} vycházejí pouze z posledního sčítaní.}}
| |
| | | | |
| | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== |
