|
|
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) |
| Řádka 5: |
Řádka 5: |
| | {{Summary}} | | {{Summary}} |
| | __NOTOC__ | | __NOTOC__ |
| | + | == 73 == |
| | | | |
| | | | |
| | === 730 === | | === 730 === |
| | | | |
| − | {{TextTerm|Modelem|1|730-1|IndexEntry=model}} nazýváme teoretickou konstrukci vystihující vývoj {{NonRefTerm|populace}} ({{RefNumber|10|1|3}}), (event. {{NonRefTerm|osoby}}, {{NonRefTerm|manželského páru}}, {{NonRefTerm|rodiny}}, {{NonRefTerm|domácností)}} a její struktury jako funkci svého výchozího stavu a působení demografických proměnných, {{NonRefTerm|plodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}), {{NonRefTerm|úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|1}}) apod. Tyto {{NonRefTerm|modely}} mohou být {{TextTerm|statickými modely|2|730-2|IndexEntry=statický model|OtherIndexEntry=model, statický}} nebo {{TextTerm|dynamickými modely|3|730-3|IndexEntry=model, dynamický|OtherIndexEntry=model, dynamický}} podle toho, zda uvažované proměnné jsou konstantní v čase nebo zda se v průběhu času mění. Dále je také možno rozlišovat {{TextTerm|deterministické modely|4|730-4|IndexEntry=deterministický model|OtherIndexEntry=model, deterministický}}, které jsou založeny na funkčních vztazích mezi jednotlivými proměnnými a předpokládají nekonečnou velikost {{NonRefTerm|populací}}, a {{TextTerm|stochastické modely|5|730-5|IndexEntry=stochastický model|OtherIndexEntry=model, stochastický}}, ve kterých se uvažuje pravděpodobnost nastoupení určitých {{NonRefTerm|událostí}} u jednotlivců během studovaného období. {{NonRefTerm|Model}} může být vyjádřen matematickými vzorci nebo může mít povahu {{TextTerm|simulace|6|730-6}}, kdy jednotlivé hodnoty proměnných jsou zahrnuty do systému vztahů vyjádřených {{NonRefTerm|pravděpodobnostmi dožití}} ({{RefNumber|43|1|6}}), {{NonRefTerm|uzavření sňatku}}, {{NonRefTerm|migrace}} apod., uvažovaných u jednotlivců izolovaně nebo jako součásti určité skupiny. Jako příklad {{TextTerm|makrosimulace|7|730-7|IndexEntry=makrosimulace}} je možno uvést {{NonRefTerm|populační prognózy}} ({{RefNumber|72|0|2}}) počítané {{NonRefTerm|komponentní metodou}}. Při {{TextTerm|mikrosimulacích|8|730-8|IndexEntry=mikrosimulace}} se předpokládá náhodný výskyt {{NonRefTerm|událostí}} jednotlivcům nebo skupinám podle pravděpodobností přisouzených jednotlivým proměnným v daném {{NonRefTerm|modelu}}. | + | {{TextTerm|Modelem|1|730|IndexEntry=model}} nazýváme teoretickou konstrukci vystihující vývoj {{NonRefTerm|populace}} ({{RefNumber|10|1|3}}), (event. {{NonRefTerm|osoby}}, {{NonRefTerm|manželského páru}}, {{NonRefTerm|rodiny}}, {{NonRefTerm|domácností)}} a její struktury jako funkci svého výchozího stavu a působení demografických proměnných, {{NonRefTerm|plodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}), {{NonRefTerm|úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|1}}) apod. Tyto {{NonRefTerm|modely}} mohou být {{TextTerm|statickými modely|2|730|IndexEntry=statický model|OtherIndexEntry=model, statický}} nebo {{TextTerm|dynamickými modely|3|730|IndexEntry=model, dynamický}} podle toho, zda uvažované proměnné jsou konstantní v čase nebo zda se v průběhu času mění. Dále je také možno rozlišovat {{TextTerm|deterministické modely|4|730|IndexEntry=deterministický model|OtherIndexEntry=model, deterministický}}, které jsou založeny na funkčních vztazích mezi jednotlivými proměnnými a předpokládají nekonečnou velikost {{NonRefTerm|populací}}, a {{TextTerm|stochastické modely|5|730|IndexEntry=stochastický model|OtherIndexEntry=model, stochastický}}, ve kterých se uvažuje pravděpodobnost nastoupení určitých {{NonRefTerm|událostí}} u jednotlivců během studovaného období. {{NonRefTerm|Model}} může být vyjádřen matematickými vzorci nebo může mít povahu {{TextTerm|simulace|6|730}}, kdy jednotlivé hodnoty proměnných jsou zahrnuty do systému vztahů vyjádřených {{NonRefTerm|pravděpodobnostmi dožití}} ({{RefNumber|43|1|6}}), {{NonRefTerm|uzavření sňatku}}, {{NonRefTerm|migrace}} apod., uvažovaných u jednotlivců izolovaně nebo jako součásti určité skupiny. Jako příklad {{TextTerm|makrosimulace|7|730}} je možno uvést {{NonRefTerm|populační prognózy}} ({{RefNumber|72|0|2}}) počítané {{NonRefTerm|komponentní metodou}}. Při {{TextTerm|mikrosimulacích|8|730|IndexEntry=mikrosimulace}} se předpokládá náhodný výskyt {{NonRefTerm|událostí}} jednotlivcům nebo skupinám podle pravděpodobností přisouzených jednotlivým proměnným v daném {{NonRefTerm|modelu}}. |
| − | {{Note|3| {{NonRefTerm|Míru manželské reprodukce}} lze vypočítat {{NonRefTerm|z tabulek manželské plodnosti}} ({{RefNumber|64|3|1}}), {{NonRefTerm|sňatečnosti}} ({{RefNumber|52|2|1}}) a {{NonRefTerm|rozvodovosti}}; lze ji konstruovat jako {{NonRefTerm|hrubou míru a}}. nazvat ji {{NoteTerm|mírou reprodukce při uvažování sňatečnosti}} (fr.) nebo též jako {{NonRefTerm|čistou míru}} (viz 710).}}
| |
| − | | |
| − | === 713 ===
| |
| − | | |
| − | Rychlost obnovy {{NonRefTerm|generací}} (viz 116) může být charakterizována {{NoteTerm|intervalem}} mezi {{TextTerm|následujícími generacemi|1|713-1|IndexEntry=interval, mezi následujícími generacemi|OtherIndexEntry=generace, interval mezi následujícími}}. Pokud uvažujeme následování {{NonRefTerm|ženských generací}} ({{RefNumber|11|6|5}}), tento interval odpovídá {{TextTerm|průměrnému věku matek|2|713-2|IndexEntry=průměrný věk matek|OtherIndexEntry=věk matek, průměrný}} v dané {{NonRefTerm|generaci}} při narození jejich {{NonRefTerm|dětí}}. {{NonRefTerm|Míry reprodukce}} počítané za jeden kalendářní rok nebo kratší časové období se vztahují k {{TextTerm|fiktivním generacím|3|713-3|IndexEntry=fiktivní generace «|OtherIndexEntry=generace, fiktivní}}, které vznikají ze souhrnu reálných {{NonRefTerm|generací}} procházejících současně daným časovým úsekem.
| |
| − | {{Note|2| {{NonRefTerm|Průměrnému věku matek}} odpovídá {{NoteTerm|průměrná délka ženské generace}}. Obdobně {{NoteTerm|průměrnému věku otců}} při narození jejich dětí odpovídá {{NoteTerm|průměrná délka mužské generace}}.}}
| |
| − | {{Note|3| Syn. je {{NoteTerm|hypotetická generace}}; obdobně se hovoří o {{NonRefTerm|fiktivní kohortě}} ( {{RefNumber|13|8|7}}) n. o {{NonRefTerm|hypotetické kohortě}}.}}
| |
| − | | |
| − | === 720 ===
| |
| − | | |
| − | {{TextTerm|Populační projekce|1|720-1|IndexEntry=populační proj ekce|OtherIndexEntry=projekce, populační}} jsou výpočty budoucího {{NonRefTerm|populačního vývoje}} vycházející z předpokládaných nebo také pouze uvažovaných možných (třeba i nereálných) změn jednotlivých {{NonRefTerm|demografických procesů}}. Jsou spíše nástrojem analýzy současné situace a názorně ukazují, co by nastalo, kdyby se tyto předpoklady realizovaly. Jsou založeny na formálních výpočtech. Naproti tomu {{TextTerm|populační prognózy|2|720-2|IndexEntry=populační prognóza|OtherIndexEntry=prognóza, populační}} jsou takové odhady budoucího vývoje, které se považují na základě demografického poznání za nejlépe vystihující předpokládané budoucí trendy. Ačkoliv {{TextTerm|délka prognózy|3|720-3|OtherIndexEntry=prognóza, délka}} je proměnlivá, zpravidla se počítají {{TextTerm|krátkodobé prognózy|4|720-4|IndexEntry=krátkodobá prognóza|OtherIndexEntry=prognóza, krátkodobá}} ; odchýlení prognózy od skutečného budoucího vývoje je tím větší, čím je vypočtena na delší období. Nejčastěji používaná metoda {{NonRefTerm|populačních prognóz}} je {{TextTerm|komponentní metoda|5|720-5}}, která jako {{TextTerm|výchozí bod|6|720-6|OtherIndexEntry=bod, výchozí}} bere {{NonRefTerm|věkovou strukturu populace a}} posouvají po jednotlivých {{NonRefTerm|věkových skupinách}} do vyššího {{NonRefTerm|věku}} pomocí {{NonRefTerm|pravděpodobností přežití}}. Dosud nenarozené {{NonRefTerm|ročníky}} doplňuje ve {{NonRefTerm|věkové struktuře}} na základě předpokládaného vývoje {{NonRefTerm|měr plodnosti podle věku žen}}. Může být vypočtena bez nebo s uvažováním {{NonRefTerm|migrace}}. Jestliže se použije pro její výpočet formálně maticový počet, lze takový odhad označit za {{TextTerm|maticovou metodu projekcí|7|720-7|IndexEntry=maticová metoda projekcí|OtherIndexEntry=metoda proj ekcí, maticová}}.
| |
| − | {{Note|1| Analogicky jako se provádějí projekce do budoucnosti je možno provádět odhady i do minulosti, které se nazývají {{NoteTerm|retrospektivní projekce}} (fr.) n. {{NoteTerm|zpětné projekce}} (angl.) n. {{NoteTerm|retroprojekce}} (angl, fr.,šp.).}}
| |
| − | {{Note|2| {{NonRefTerm|Populační prognózy}} se vypočítávají nejen za celou {{NonRefTerm|populaci}}, ale také za různé {{NonRefTerm|sub-populace}}, a rovněž za soubory {{NonRefTerm|osob}}, tj. {{NonRefTerm|domácnosti}} apod. Kromě toho se počítají {{NoteTerm|odvozené prognózy}}, např. {{NonRefTerm|ekonomicky aktivních}}, {{NonRefTerm|nemocných}} nebo pojištěnců. }}
| |
| − | {{Note|4| {{NonRefTerm|Krátkodobé prognózy}} jsou vypočítávány zpravidla na období kratší nezjedná {{NonRefTerm|generace}}; {{NonRefTerm|prognózy}} na období přibližně jedné {{NonRefTerm|generace}} označujeme jako {{NoteTerm|střednědobé}} a {{NonRefTerm|prognózy}} na delší časový úsek jako {{NoteTerm|dlouhodobé}}.}}
| |
| − | {{Note|5| Syn. je {{NoteTerm|kohortně komponentní metoda}} (angl.).}}
| |
| − | {{Note|6| {{NonRefTerm|Výchozí bod}} (fr.) ve smyslu {{NoteTerm|výchozí datum}} (angl), {{NoteTerm|výchozí populace (šp.)}} n. {{NoteTerm|populace výchozího roku}} (něm.) nebo i {{NoteTerm|práh projekce}}.}}
| |
| − | | |
| − | === 721 ===
| |
| − | | |
| − | {{TextTerm|Populační odhady|1|721-1|IndexEntry=populační odhad|OtherIndexEntry=odhad, populační}} týkající se velikosti {{NonRefTerm|populace}} a jejího složení k různým datům v minulosti i současnosti mohou být prováděny různými metodami, včetně těch, které se používají pro {{NonRefTerm|populační projekce}} ({{RefNumber|72|0|1}}). {{TextTerm|Demografické odhady|2|721-2|IndexEntry=demografický odhad|OtherIndexEntry=odhad, demografický}} zahrnují kromě odhadů velikosti {{NonRefTerm|populací}} také odhady jejich různých charakteristik jako je úroveň {{NonRefTerm|plodnosti}}, {{NonRefTerm|úmrtnosti}} apod. Odhady velikosti {{NonRefTerm|populace}} k určitému datu, které se nachází mezi dvěma nebo více {{NonRefTerm|sčítáními}}, se označují jako {{TextTerm|intercensální odhady|3|721-3|IndexEntry=intercensální odhad|OtherIndexEntry=odhad, intercensální}}. {{TextTerm|Chyba odhadu|4|721-4|OtherIndexEntry=odhad, chyba}} je rozdíl mezi velikostí {{NonRefTerm|populace}} zjištěné novým {{NonRefTerm|sčítáním lidu}} a odhadnuté k datu {{NonRefTerm|sčítání}} na základě minulého {{NonRefTerm|sčítání}}, bilance {{NonRefTerm|přirozené měny}} a {{NonRefTerm|migračního salda}} ({{RefNumber|80|5|2}}). Tento rozdíl představuje bilanci chyb v datech o počtech {{NonRefTerm|živě narozených}}, {{NonRefTerm|zemřelých}}, {{NonRefTerm|migračního salda}} a samotného {{NonRefTerm|sčítání}}.
| |
| − | {{Note|3| Oproti {{NonRefTerm|intercensálním odhadům}} {{NoteTerm|postcensální odhady}} vycházejí pouze z posledního sčítání.}}
| |
| − | | |
| − | === 730 ===
| |
| − | | |
| − | {{TextTerm|Modelem|1|730-1|IndexEntry=model}} nazýváme teoretickou konstrukci vystihující vývoj {{NonRefTerm|populace}} ({{RefNumber|10|1|3}}), (event. {{NonRefTerm|osoby}}, {{NonRefTerm|manželského páru}}, {{NonRefTerm|rodiny}}, {{NonRefTerm|domácnosti)}} a její struktury jako funkci svého výchozího stavu a působení demografických proměnných, {{NonRefTerm|plodnosti}} ({{RefNumber|60|1|1}}), {{NonRefTerm|úmrtnosti}} ({{RefNumber|40|1|1}}) apod. Tyto {{NonRefTerm|modely}} mohou být {{TextTerm|statickými modely|2|730-2|IndexEntry=statický model|OtherIndexEntry=model, statický}} nebo {{TextTerm|dynamickými modely|3|730-3|IndexEntry=model, dynamický|OtherIndexEntry=model, dynamický}} podle toho, zda uvažované proměnné jsou konstantní v čase nebo zda se v průběhu času mění. Dále je také možno rozlišovat {{TextTerm|deterministické modely|4|730-4|IndexEntry=deterministický model|OtherIndexEntry=model, deterministický}}, které jsou založeny na funkčních vztazích mezi jednotlivými proměnnými a předpokládají nekonečnou velikost {{NonRefTerm|populací}}, a {{TextTerm|stochastické modely|5|730-5|IndexEntry=stochastický model|OtherIndexEntry=model, stochastický}}, ve kterých se uvažuje pravděpodobnost nastoupení určitých {{NonRefTerm|událostí}} u jednotlivců během studovaného období. {{NonRefTerm|Model}} může být vyjádřen matematickými vzorci nebo může mít povahu {{TextTerm|simulace|6|730-6}}, kdy jednotlivé hodnoty proměnných jsou zahrnuty do systému vztahů vyjádřených {{NonRefTerm|pravděpodobnostmi dožití}} ({{RefNumber|43|1|6}}), {{NonRefTerm|uzavření sňatku}}, {{NonRefTerm|migrace}} apod., uvažovaných u jednotlivců izolovaně nebo jako součásti určité skupiny. Jako příklad {{TextTerm|makro-simulace|7|730-7|IndexEntry=makrosimulace}} je možno uvést {{NonRefTerm|populační prognózy}} ({{RefNumber|72|0|2}}) počítané {{NonRefTerm|komponentní metodou}}. Při {{TextTerm|mikrosimulacích|8|730-8|IndexEntry=mikrosimulace}} se předpokládá náhodný výskyt {{NonRefTerm|událostí}} jednotlivcům nebo skupinám podle pravděpodobností přisouzených jednotlivým proměnným v daném {{NonRefTerm|modelu}}.
| |
| | {{Note|1| V demografickém studiu se jedná o {{NoteTerm|demografické modely}} nebo {{NoteTerm|tabulkové modely}}}}<br />(angl.) event. o {{NoteTerm|typové tabulky}} (ír.). Neměly by se zaměňovat {{NonRefTerm|modely}}, které se týkají studia určitého procesu, a formální vyjádření některých zákonitostí; např. Gompertzuv nebo Makehamův zákon vývoje {{NonRefTerm|úmrtnosti}}, který vyjadřuje vztah {{NonRefTerm|okamžikové míry úmrtnosti}} a {{NonRefTerm|věku}}, není faktickým modelem. | | {{Note|1| V demografickém studiu se jedná o {{NoteTerm|demografické modely}} nebo {{NoteTerm|tabulkové modely}}}}<br />(angl.) event. o {{NoteTerm|typové tabulky}} (ír.). Neměly by se zaměňovat {{NonRefTerm|modely}}, které se týkají studia určitého procesu, a formální vyjádření některých zákonitostí; např. Gompertzuv nebo Makehamův zákon vývoje {{NonRefTerm|úmrtnosti}}, který vyjadřuje vztah {{NonRefTerm|okamžikové míry úmrtnosti}} a {{NonRefTerm|věku}}, není faktickým modelem. |
| | | | |
| | | | |
| | + | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== |
| | {{SummaryShort}} | | {{SummaryShort}} |
| | | | |
| | {{OtherLanguages|73}} | | {{OtherLanguages|73}} |
