Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

91: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''91'''-->
 
<!--'''91'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 91 ==
  
  
 
=== 910 ===
 
=== 910 ===
  
{{TextTerm|Eugenika|1|910}} je vědní disciplína, která studuje kvalitu {{NonRefTerm|populace}} a věnuje pozornost zejména roli {{TextTerm|dědičnosti|2|910|IndexEntry=dědičnost}} n. předávání {{TextTerm|dědičných znaků|3|910|IndexEntry=dědičný znak|OtherIndexEntry=znak dědičný}}, jako jsou např. barva očí, z jedné {{NonRefTerm|generace}} na druhou. {{TextTerm|Získané znaky|4|910|IndexEntry=získaný znak|OtherIndexEntry=znak získaný}} nejsou takto předávány. {{TextTerm|Letální znaky|5|910|IndexEntry=letální znak}} obvykle způsobují časné úmrtí {{NonRefTerm|plodu}}.
+
{{TextTerm|Eugenika|1|910}} je obor, který si klade za cíl objevení metod k zlepšení kvality populace, zejména ovlivňováním {{TextTerm|dědičnosti|2|910|IndexEntry=dědičnost}}, tj. přenášení vlastností z žijících osob na jejich děti. Toto přenášení se uskutečňuje pomocí {{TextTerm|genů|3|910|IndexEntry=gen}}, které děti dědí od svých rodičů. Věda o přenášení genů a vlastností, jichž jsou nositeli, se nazývá {{TextTerm|genetika|4|910}} ({{RefNumber|10|3|4}}).
 +
{{Note|3| {{NoteTerm|gen}}, podst. m. — {{NoteTerm|genetika}}, podst. ž. }}
  
 
=== 911 ===
 
=== 911 ===
  
Předávání {{NonRefTerm|dědičných znaků}} probíhá prostřednictvím {{TextTerm|genů|1|911|IndexEntry=gen}}, které jsou předávány {{NonRefTerm|dětem}} od jejich {{NonRefTerm|rodičů}}. {{TextTerm|Genetika|2|911}} je vědecká disciplína, která se zabývá předáváním a působením {{NonRefTerm|dědičných znaků}}. {{NonRefTerm|Geny}} jsou neseny {{TextTerm|chromozómy|3|911|IndexEntry=chromozóm}}, které tvoří dlouhá vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) umístěná v jádru buňky. Umístění {{NonRefTerm|genu}} na chromozómu se označuje jako jeho {{TextTerm|lokus|4|911}}. {{NonRefTerm|Geny}} za-ujímající stejný {{NonRefTerm|lokus}} ovlivňují stejné vlastnosti, ačkoli to mohou činit různými způsoby, které odpovídají rozdílným {{TextTerm|alelám|5|911|IndexEntry=alela}} {{NonRefTerm|genu}} v daném {{NonRefTerm|lokusu}}. Nová buňka vytvořená svazkem dvou sexuálních buněk n. {{TextTerm|gamet|6|911|IndexEntry=gameta}} v procesu početí (62-1) se nazývá {{TextTerm|zygota|7|911}}.
+
Někdy se odlišují {{TextTerm|dědičné vlastnosti|1|911|IndexEntry=dědičná vlastnost}}, tj. takové, které jsou přenášeny děděním (viz {{RefNumber|91|0|2}}), od {{TextTerm|vlastností získaných|2|911|IndexEntry=vlastnost. získaná ...}}, které se nedědí. Dnes se soudí, že mezi těmito dvěma druhy vlastností neexistuje přesné dělítko, neboť většina {{TextTerm|fenotypických|3|911|IndexEntry=fenotypický}} vlastností, tj. pozorovaných vlastností, vyplývá ze vzájemného působení {{TextTerm|genotypickýeh|4|911|IndexEntry=genotypický}} vlastností přenášených {{NonRefTerm|geny}} ({{RefNumber|91|0|3}}) a působení prostředí. Některé geny označujeme jako {{TextTerm|dominantní|5|911}}, jsou to takové, jejichž vlastnosti se projevují u všech jejich nositelů na rozdíl od vlastností {{TextTerm|recesivníeh|6|911|IndexEntry=recesivní}}, které se vždy neprojeví. {{TextTerm|Letální činitelé|7|911|IndexEntry=letální činitel|OtherIndexEntry=činitel. letální ...}} jsou takové, které působí předčasnou úmrtnost {{NonRefTerm|plodu}} ({{RefNumber|60|2|6}}) zpravidla před jeho zralostí (viz {{RefNumber|60|5|1}}). {{NonRefTerm|Geny}} jsou schopny rychlých změn, tj. {{TextTerm|mutací|8|911|IndexEntry=mutace}}, které se uskutečňují náhodně. {{TextTerm|Panmixie|9|911}} n. {{NonRefTerm|uzavírání svazků}} ({{RefNumber|50|1|3}}) nezávisle na příslušnosti k určité {{NonRefTerm|populační skupině}} (viz {{RefNumber|50|6|4}}) má za následek rovnoměrné rozšíření genů v {{NonRefTerm|populaci}} ({{RefNumber|10|1|3}}) a modifikuje výskyt vlastností spojených s recesivními geny potlačováním {{NonRefTerm|isolátů}} ({{RefNumber|50|6|2}}).
{{Note|1| Souhrn všech {{NonRefTerm|genů}}, který nese jedinec, se nazývá jeho genetická výbava.}}
 
  
 
=== 912 ===
 
=== 912 ===
  
Uspořádaný pár {{NonRefTerm|genů}} jedné osoby na stejném {{NonRefTerm|lokusu}} se označuje jako její {{TextTerm|genotyp|1|912}}; ten může být {{TextTerm|homozygótní|2|912}}, když {{NonRefTerm|alely}} jsou na daném {{NonRefTerm|lokusu}} totožné, a {{TextTerm|heterozygótní|3|912}} v opačném případě. {{TextTerm|Fenotyp|4|912}} sestává zpozorovaných vlastností určených {{NonRefTerm|genotypem}} a prostředím. Jestliže {{NonRefTerm|heterozygótní}} jedinec (AA’) nemůže být odlišen od {{NonRefTerm|homozygótního}} jedince (AA), potom {{NonRefTerm|alelu}} A označíme za {{TextTerm|dominantní|5|912}} nad {{NonRefTerm|alelou}} A’ a A’ označíme za {{TextTerm|recesivní|6|912}}. {{NonRefTerm|Geny}} se rychle a zjevně náhodně proměňují; označuje se to jako jejich {{TextTerm|mutace|7|912}}. {{TextTerm|Panmixie|8|912}} n. {{TextTerm|náhodný výběr partnerů|8|912|2|OtherIndexEntry=partner, náhodný výběr}} zajišťuje neměnnost {{NonRefTerm|genotypového}} složení {{NonRefTerm|populace}}.
+
{{TextTerm|Positivní engenika|1|912|IndexEntry=positivní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika. positivní ...}} (viz {{RefNumber|91|0|1}}) usiluje zlepšit kvalitu populace podporou množení jedinců schopných přenášet na své potomky vlastnosti označené jako výhodné pro druh. {{TextTerm|Negativní engenika|2|912|IndexEntry=negativní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika. negativní ...}} se naopak snaží zlepšení kvality populace dosáhnout omezením rozmnožování těch jedinců, kteří by mohli přenášet na své potomstvo vlastnosti označené jako nežádoucí. Takovým vlastnostem říkáme {{TextTerm|dědičné vady|3|912|IndexEntry=dědičná vada|OtherIndexEntry=vada. dědičná ...}}. V některých zemích je zavedena {{TextTerm|eugenická steriiisaee|4|912|IndexEntry=eugenická sterilisace|OtherIndexEntry=sterilisace. eugenická ...}} (viz {{RefNumber|62|1|2}}), povinná nebo dobrovolná u těch jednotlivců, kteří jsou nositeli těchto vad. Eugenické cíle sleduje také vydávání {{TextTerm|predsňatkového vysvědčení|5|912|IndexEntry=předsňatkové vysvědčení}}, které má zpravidla z lékařského hlediska vyjádřit vhodnost budoucího {{NonRefTerm|sňatku}} ({{RefNumber|50|1|4}}) vzhledem k potomstvu předpokládaného {{NonRefTerm|svazku}} ({{RefNumber|50|1|3}}) a případně působit na odvrácení {{TextTerm|dysgenickýeh svazků|6|912|IndexEntry=dysgenický svazek|OtherIndexEntry=svazek. dysgenický ...}}, jejichž potomstvo by mohlo být zatíženo vadami,
 
 
=== 913 ===
 
 
 
V eugenické politice se často rozlišuje {{TextTerm|pozitivní eugenika|1|913|OtherIndexEntry=eugenika, pozitivní}}, která si klade za cíl zvýšit počet {{NonRefTerm|osob}} s požadovanými vlastnostmi, od {{TextTerm|negativní eugeniky|2|913|IndexEntry=negativní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika, negativní}}, která se snaží omezit {{NonRefTerm|reprodukci osob}}, o kterých se předpokládá, že přenášejí nežádoucí znaky n. {{TextTerm|dědičné vady|3|913|IndexEntry=dědičná vada|OtherIndexEntry=vada dědičná}}. Velká pozornost byla věnována diskuzi o {{TextTerm|eugenické sterilizaci|4|913|IndexEntry=eugenická sterilizace|OtherIndexEntry=sterilizace, eugenická}}, tj. {{NonRefTerm|sterilizaci osob}}, které mohou přenášet nežádoucí znaky na {{NonRefTerm|své potomstvo}}. Námitky proti této metodě byly založeny na morálním základě a také na malé efektivnosti snižování četnosti {{NonRefTerm|recesivních genů}} ({{RefNumber|91|2|6}}). Mezi doporučenými prostředky se doporučují {{TextTerm|předmanželská vyšetření|5|913|IndexEntry=předmanželské vyšetření|OtherIndexEntry=vyšetření předmanželské}}, která mohou budoucím {{NonRefTerm|manželským párům}} poskytnout informace o pravděpodobném genetickém poškození jejich {{NonRefTerm|potomků}}. Budoucí partneři mohou tak být varováni před uzavřením {{TextTerm|dysgenického sňatku|6|913|IndexEntry=dysgenický sňatek|OtherIndexEntry=sňatek, dysgenický}}, ze kterého mohou početím vzniknout poškození {{NonRefTerm|potomci}}
 
 
 
=== 914 ===
 
 
 
Pravděpodobnost, že jedinec v {{NonRefTerm|reprodukčním věku}} bude mít určitý počet {{NonRefTerm|potomků}}, kteří také dosáhnou {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}, může záviset na jeho {{NonRefTerm|genotypu}} ({{RefNumber|91|2|1}}). Tato diferenční {{NonRefTerm|reprodukce}} se označuje jako {{TextTerm|selekce|1|914}}. {{TextTerm|Selektivní hodnota|2|914|OtherIndexEntry=hodnota, selektivní}} n. {{TextTerm|adaptivní hodnota|2|914|2|OtherIndexEntry=hodnota, adaptivní}} {{NonRefTerm|genotypu}} je relativní počet {{NonRefTerm|dětí}} jednotlivců s daným {{NonRefTerm|genotypem}}, které se dožijí {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}. {{TextTerm|Střední selektivní hodnota|3|914|OtherIndexEntry=selektivní hodnota, střední}} n. {{TextTerm|střední adaptivní hodnota|3|914|2|OtherIndexEntry=adaptivní hodnota, střední}} se rovná průměru {{NonRefTerm|selektivních hodnot genotypů}} jeho členů. {{TextTerm|Genetická zátěž|4|914|OtherIndexEntry=zátěž genetická}} populace je relativní pokles {{NonRefTerm|střední adaptivní hodnoty}} vyplývající z přítomnosti odlišných {{NonRefTerm|genotypů}} s rozličnými {{NonRefTerm|selektivními hodnotami}}. Náhodné kolísám četnosti, se kterou se nachází určitý {{NonRefTerm|gen}} v různých {{NonRefTerm|generacích}} dané {{NonRefTerm|populace}}, se označuje jako {{TextTerm|genetický posun|5|914|OtherIndexEntry=posun genetický}}. {{TextTerm|Genová struktura|6|914|OtherIndexEntry=struktura genová}} {{NonRefTerm|populace}} odpovídá rozložení četností různých {{NonRefTerm|alel}} ({{RefNumber|91|1|5}}) na daném lokusu ({{RefNumber|91|1|4}}) mezi členy {{NonRefTerm|populace}}. {{TextTerm|Genotypová struktura|7|914|OtherIndexEntry=struktura genotypová}} {{NonRefTerm|populace}} vystihuje rozložení různých {{NonRefTerm|genotypů}} na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}.
 
 
 
=== 915 ===
 
 
 
V případě jedince, jehož {{NonRefTerm|rodiče}} mají společného {{NonRefTerm|předka}}, dva {{NonRefTerm|geny}} jsou označeny jako {{TextTerm|identické geny|1|915|OtherIndexEntry=geny identické}} podle původu, jestliže oba měl tentýž {{NonRefTerm|předek}} a nacházejí se na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}. Pravděpodobnost, že náhodně vybraný {{NonRefTerm|jedinec}} v {{NonRefTerm|populaci}} je nositelem dvou {{NonRefTerm|identických genů}} podle původu, se označuje jako {{TextTerm|ukazatel polarevnosti|2|915|IndexEntry=ukazatel pokrevnosti|OtherIndexEntry=pokrevnost, ukazatel}} {{NonRefTerm|populace}}. {{TextTerm|Ukazatel příbuznosti|3|915|OtherIndexEntry=příbuznost, ukazatel}} {{NonRefTerm|populace}} je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní jedinci mají tytéž {{NonRefTerm|geny}} podle původu na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}.
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 13:41


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

91

910

Eugenika1 je obor, který si klade za cíl objevení metod k zlepšení kvality populace, zejména ovlivňováním dědičnosti2, tj. přenášení vlastností z žijících osob na jejich děti. Toto přenášení se uskutečňuje pomocí genů3, které děti dědí od svých rodičů. Věda o přenášení genů a vlastností, jichž jsou nositeli, se nazývá genetika4 (103-4).

  • 3. gen, podst. m. — genetika, podst. ž.

911

Někdy se odlišují dědičné vlastnosti1, tj. takové, které jsou přenášeny děděním (viz 910-2), od vlastností získaných2, které se nedědí. Dnes se soudí, že mezi těmito dvěma druhy vlastností neexistuje přesné dělítko, neboť většina fenotypických3 vlastností, tj. pozorovaných vlastností, vyplývá ze vzájemného působení genotypickýeh4 vlastností přenášených geny (910-3) a působení prostředí. Některé geny označujeme jako dominantní5, jsou to takové, jejichž vlastnosti se projevují u všech jejich nositelů na rozdíl od vlastností recesivníeh6, které se vždy neprojeví. Letální činitelé7 jsou takové, které působí předčasnou úmrtnost plodu (602-6) zpravidla před jeho zralostí (viz 605-1). Geny jsou schopny rychlých změn, tj. mutací8, které se uskutečňují náhodně. Panmixie9 n. uzavírání svazků (501-3) nezávisle na příslušnosti k určité populační skupině (viz 506-4) má za následek rovnoměrné rozšíření genů v populaci (101-3) a modifikuje výskyt vlastností spojených s recesivními geny potlačováním isolátů (506-2).

912

Positivní engenika1 (viz 910-1) usiluje zlepšit kvalitu populace podporou množení jedinců schopných přenášet na své potomky vlastnosti označené jako výhodné pro druh. Negativní engenika2 se naopak snaží zlepšení kvality populace dosáhnout omezením rozmnožování těch jedinců, kteří by mohli přenášet na své potomstvo vlastnosti označené jako nežádoucí. Takovým vlastnostem říkáme dědičné vady3. V některých zemích je zavedena eugenická steriiisaee4 (viz 621-2), povinná nebo dobrovolná u těch jednotlivců, kteří jsou nositeli těchto vad. Eugenické cíle sleduje také vydávání predsňatkového vysvědčení5, které má zpravidla z lékařského hlediska vyjádřit vhodnost budoucího sňatku (501-4) vzhledem k potomstvu předpokládaného svazku (501-3) a případně působit na odvrácení dysgenickýeh svazků6, jejichž potomstvo by mohlo být zatíženo vadami,

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93