Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
10: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''10'''--> | <!--'''10'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
− | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
+ | = Základní a obecné pojmy = | ||
+ | == 10 == | ||
=== 101 === | === 101 === | ||
− | {{TextTerm|Demografie|1|101}} je | + | {{TextTerm|Demografie|1|101}} je věda, která studuje lidské {{NonRefTerm|populace}}, zabývá se jejich velikostí, strukturou a vývojem především z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního. Ve statistickém smyslu může termín {{TextTerm|populace|2|101}} označovat jakýkoli {{TextTerm|soubor|2|101|2}}, v biologii se {{NonRefTerm|populací}} rozumí soubor jedinců určitého druhu na daném stanovišti. Nej častě ji se však používá termínu {{TextTerm|populace|3|101}} n. obyvatelstvo <sup>3</sup> k označení souboru {{TextTerm|obyvatelů|4|101|IndexEntry=obyvatel}} určitého území, někdy k označení jeho části (např. {{NonRefTerm|populace ve školním věku}}, {{NonRefTerm|populace ve věku pracovním}} apod.) a pak vhodněji mluvíme o {{TextTerm|části populace|5|101|IndexEntry=část populace}}n. o {{TextTerm|populační skupině|5|101|2|IndexEntry=populační skupina|OtherIndexEntry=skupina. populační ...}}. Někdy rozumíme {{NonRefTerm|populací}} ({{RefNumber|10|1|2}}) nikoli sám soubor, ale jeho {{TextTerm|rozsah|6|101}}, tzn. {{TextTerm|počet|6|101|2}} obyvatelů, z kterých se skládá. |
− | {{Note|1| | + | {{Note|1| {{NoteTerm|demografie}}, podst. ž. — {{NoteTerm|demografický}}, příd. — {{NoteTerm|demograf,-ka}}, podst. m., ž.: kdo se zabývá demografickými otázkami. {{NoteTerm|Demografie}} bývá někdy méně vhodně nazývána {{NoteTerm|populační vědou}} nebo {{NoteTerm|populacionistikou}}. Jako přídavné jméno je {{NoteTerm|populační}} často používáno jako synonymum termínu {{NoteTerm|demografický; demografický}} však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, zatím co {{NoteTerm|populační}} blíže specifikuje předmět zkoumání.}} |
− | + | {{Note|2| {{NoteTerm|populace}}, podst. ž. — {{NoteTerm|populační}}, príd.}} | |
− | {{Note| | + | {{Note|3| {{NoteTerm|obyvatel}}, podst. m. — {{NoteTerm|obyvatelstvo}}, podst. s.}} |
− | |||
=== 102 === | === 102 === | ||
− | + | V {{NonRefTerm|demografii}} ({{RefNumber|10|1|1}}) můžeme rozlišit několik oborů, z nichž některé dostaly zvláštní označení. {{TextTerm|Popisná demografie|1|102|OtherIndexEntry=demografie. popisná ...}} se zabývá velikostí, geografickým rozložením, strukturou a vývojem {{NonRefTerm|populací}} ({{RefNumber|10|1|3}}), a to ryze popisným způsobem, založeným zejména na empirických datech, která poskytuje {{TextTerm|demografická statistika|2|102|OtherIndexEntry=statistika. demografická ...}} (viz 201). Naproti tomu {{TextTerm|teoretická demografie|3|102|OtherIndexEntry=demografie. teoretická ...}}, někdy nazývána také {{TextTerm|čistá demografie|3|102|2|OtherIndexEntry=demografie. čistá ...}}, chápe populace z obecného a abstraktního Mediska a zabývá se studiem formálních vztahů mezi různými demografickými jevy. Mezi těmito dvěma obory se nachází {{NonRefTerm|analytická demografie}} ({{RefNumber|10|5|2}}), která rozebírá demografické jevy v konkrétních populacích. Pro označení takovéhoto druhu práce je používán někdy v jiných jazycích výraz {{TextTerm|demografická studie|4|102|OtherIndexEntry=studie. demografická ...}}. Souhrn předchozích demografických oborů tvoří {{TextTerm|kvantitativní demografii|5|102|IndexEntry=kvantitativní demografie|OtherIndexEntry=demografie. kvantitativní ...}}, která se věnuje kvantitativní stránce populačních jevů. | |
− | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Popisnou demografií}} chápeme {{NoteTerm|demografii empirickou}}.}} | |
− | |||
− | {{Note| | ||
=== 103 === | === 103 === | ||
− | + | {{NonRefTerm|Demografie}} ({{RefNumber|10|1|1}}) obsahuje také studium vztahů mezi populačními jevy na jedné straně a jevy ekonomickými a společenskými na straně druhé: pro tato hlediska používáme názvy {{TextTerm|ekonomická demografie|1|103|OtherIndexEntry=demografie. ekonomická ...}} a {{TextTerm|společenská demografie|2|103|OtherIndexEntry=demografie. společenská ...}}. {{TextTerm|Kvalitativní demografie|3|103|OtherIndexEntry=demografie. kvalitativní ...}} se zabývá speciálně rozložením kvalitativních znaků v populaci, např. znaků intelektuálních, fysických a sociálních. Důležitost studia kvalitativní stránky populací se projevuje tím, že se rozšiřuje počet znaků hledících ke kvalitě v běžné i censové statistice: např. zjišťuje se zralost, porodní váhy a délky, interval mezi porody, zpřesňuje se stále statistika příčin smrti, zjišťuje se stupeň školního vzdělání, plodnost žen, způsob bydlení, charakteristika rodin a jiných reálných kolektivit. {{NonRefTerm|Kvalitativní demografie}} rozvíjí také metodu průzkumů, anket apod., které se stávají neméně důležitým způsobem zjišťování jako tradiční statistika pohybu obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (viz 201). Do {{NonRefTerm|kvalitativní demografie}} se zahrnuje {{TextTerm|demografická genetika|4|103|OtherIndexEntry=genetika. demografická ...}} n. {{TextTerm|genetika populace|4|103|2}}. Také {{TextTerm|lidská ekologie|5|103}}, která studuje územní rozložení a organisaci společenství a věnuje pozornost zejména procesům soutěživosti a spolupráce, které se v nich odehrávají a vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného š {{NonRefTerm|demografií}} podobně jako {{TextTerm|biometrie|6|103}}, která se zabývá aplikací statistických metod na studium biologických jevů. | |
− | {{ | + | {{Note|4| {{NoteTerm|genetika}}, podst. ž. — Nesmíme zaměňovat {{NoteTerm|demografickou genetika s lidskou genetikou}}, která studuje dědičnost genů u lidí, kdežto {{NoteTerm|demografická genetika}} se zabývá rozložením kvalitativních znaků v populacích. Terminu {{NoteTerm|genetika populací}} se používá také pro studium populací ostatních živočichů a rostlin.}} |
− | {{Note|4| | + | {{Note|5| {{NoteTerm|ekologie}}, podst ž.}} |
− | {{Note| | + | {{Note|6| {{NoteTerm|biometrie}}, podst. ž.}} |
=== 104 === | === 104 === | ||
− | + | {{NonRefTerm|Demografie}} zahrnuje také studium demografických teorií<sup>1</sup> n. {{TextTerm|demografických učení|1|104|IndexEntry=demografické učení|OtherIndexEntry=učení. demografické ...}} ({{TextTerm|demografických doktrín|1|104|2|IndexEntry=demografická doktrína|OtherIndexEntry=doktrína. demografická ...}}), které se pokoušejí vysvětlit nebo předvídat za určitých podmínek (ekonomických, sociálních a ostatních) vývoj populačních jevů a osvětlit jejich následky. Tyto teorie mohou sloužit za základ pro vypracování {{TextTerm|populační politiky|2|104|IndexEntry=populační politika|OtherIndexEntry=politika. populační ...}}. | |
− | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Demografické teorie}} někdy přecházejí fakticky v obor vymezený sub {{RefNumber|10|2|3}} ({{NoteTerm|teoretická demografie}}).}} | |
− | |||
− | {{Note| | ||
− | |||
=== 105 === | === 105 === | ||
− | + | {{TextTerm|Historická demografie|1|105|OtherIndexEntry=demografie. historická ...}} se zabývá historickým vývojem populací, zpravidla obdobím před existencí pravidelné státní demografické statistiky. {{TextTerm|Analytická demografie|2|105|OtherIndexEntry=demografie. analytická ...}} je zaměřena na demografické studium konkrétních populací. K označení části {{NonRefTerm|teoretické demografie}} ({{RefNumber|10|2|3}}), která se zabývá zejména matematickou analysou, se používá výrazu {{TextTerm|matematická demografie|3|105|OtherIndexEntry=demografie. matematická ...}}. Jedna ze současných demografických škol vytvořila obor {{TextTerm|potenciální demografie|4|105|OtherIndexEntry=demografie. potenciální ...}} jako teorii {{NonRefTerm|životních potenciálů}} ({{RefNumber|43|3|6}}) a její aplikace. | |
− | {{Note|1| {{ | + | {{Note|1| {{NoteTerm|Paleodemografie n. prehistorická demografie}} se zabývá vývojem predhistoriekých populací především na základě archeologických výzkumů.}} |
+ | {{Note|2| Někdy, zejména v cizích jazycích, se používá místo termínu {{NoteTerm|analytická demografie}} výrazu {{NoteTerm|demografická analysa}}, který však má v češtině poněkud odchylný význam a obvykle označuje přímo vlastní rozborovou činnost, resp. její výsledek.}} | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== |
Verze z 16. 2. 2010, 13:39
|
Základní a obecné pojmy
10
101
Demografie1 je věda, která studuje lidské populace, zabývá se jejich velikostí, strukturou a vývojem především z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního. Ve statistickém smyslu může termín populace2 označovat jakýkoli soubor2, v biologii se populací rozumí soubor jedinců určitého druhu na daném stanovišti. Nej častě ji se však používá termínu populace3 n. obyvatelstvo 3 k označení souboru obyvatelů4 určitého území, někdy k označení jeho části (např. populace ve školním věku, populace ve věku pracovním apod.) a pak vhodněji mluvíme o části populace5n. o populační skupině5. Někdy rozumíme populací (101-2) nikoli sám soubor, ale jeho rozsah6, tzn. počet6 obyvatelů, z kterých se skládá.
- 1. demografie, podst. ž. — demografický, příd. — demograf,-ka, podst. m., ž.: kdo se zabývá demografickými otázkami. Demografie bývá někdy méně vhodně nazývána populační vědou nebo populacionistikou. Jako přídavné jméno je populační často používáno jako synonymum termínu demografický; demografický však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, zatím co populační blíže specifikuje předmět zkoumání.
- 2. populace, podst. ž. — populační, príd.
- 3. obyvatel, podst. m. — obyvatelstvo, podst. s.
102
V demografii (101-1) můžeme rozlišit několik oborů, z nichž některé dostaly zvláštní označení. Popisná demografie1 se zabývá velikostí, geografickým rozložením, strukturou a vývojem populací (101-3), a to ryze popisným způsobem, založeným zejména na empirických datech, která poskytuje demografická statistika2 (viz 201). Naproti tomu teoretická demografie3, někdy nazývána také čistá demografie3, chápe populace z obecného a abstraktního Mediska a zabývá se studiem formálních vztahů mezi různými demografickými jevy. Mezi těmito dvěma obory se nachází analytická demografie (105-2), která rozebírá demografické jevy v konkrétních populacích. Pro označení takovéhoto druhu práce je používán někdy v jiných jazycích výraz demografická studie4. Souhrn předchozích demografických oborů tvoří kvantitativní demografii5, která se věnuje kvantitativní stránce populačních jevů.
- 1. Popisnou demografií chápeme demografii empirickou.
103
Demografie (101-1) obsahuje také studium vztahů mezi populačními jevy na jedné straně a jevy ekonomickými a společenskými na straně druhé: pro tato hlediska používáme názvy ekonomická demografie1 a společenská demografie2. Kvalitativní demografie3 se zabývá speciálně rozložením kvalitativních znaků v populaci, např. znaků intelektuálních, fysických a sociálních. Důležitost studia kvalitativní stránky populací se projevuje tím, že se rozšiřuje počet znaků hledících ke kvalitě v běžné i censové statistice: např. zjišťuje se zralost, porodní váhy a délky, interval mezi porody, zpřesňuje se stále statistika příčin smrti, zjišťuje se stupeň školního vzdělání, plodnost žen, způsob bydlení, charakteristika rodin a jiných reálných kolektivit. Kvalitativní demografie rozvíjí také metodu průzkumů, anket apod., které se stávají neméně důležitým způsobem zjišťování jako tradiční statistika pohybu obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (viz 201). Do kvalitativní demografie se zahrnuje demografická genetika4 n. genetika populace4. Také lidská ekologie5, která studuje územní rozložení a organisaci společenství a věnuje pozornost zejména procesům soutěživosti a spolupráce, které se v nich odehrávají a vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného š demografií podobně jako biometrie6, která se zabývá aplikací statistických metod na studium biologických jevů.
- 4. genetika, podst. ž. — Nesmíme zaměňovat demografickou genetika s lidskou genetikou, která studuje dědičnost genů u lidí, kdežto demografická genetika se zabývá rozložením kvalitativních znaků v populacích. Terminu genetika populací se používá také pro studium populací ostatních živočichů a rostlin.
- 5. ekologie, podst ž.
- 6. biometrie, podst. ž.
104
Demografie zahrnuje také studium demografických teorií1 n. demografických učení1 (demografických doktrín1), které se pokoušejí vysvětlit nebo předvídat za určitých podmínek (ekonomických, sociálních a ostatních) vývoj populačních jevů a osvětlit jejich následky. Tyto teorie mohou sloužit za základ pro vypracování populační politiky2.
- 1. Demografické teorie někdy přecházejí fakticky v obor vymezený sub 102-3 (teoretická demografie).
105
Historická demografie1 se zabývá historickým vývojem populací, zpravidla obdobím před existencí pravidelné státní demografické statistiky. Analytická demografie2 je zaměřena na demografické studium konkrétních populací. K označení části teoretické demografie (102-3), která se zabývá zejména matematickou analysou, se používá výrazu matematická demografie3. Jedna ze současných demografických škol vytvořila obor potenciální demografie4 jako teorii životních potenciálů (433-6) a její aplikace.
- 1. Paleodemografie n. prehistorická demografie se zabývá vývojem predhistoriekých populací především na základě archeologických výzkumů.
- 2. Někdy, zejména v cizích jazycích, se používá místo termínu analytická demografie výrazu demografická analysa, který však má v češtině poněkud odchylný význam a obvykle označuje přímo vlastní rozborovou činnost, resp. její výsledek.
* * *
|