Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
61: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''61'''--> | <!--'''61'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | == 61 == | ||
=== 610 === | === 610 === | ||
| − | {{NonRefTerm| | + | {{NonRefTerm|Porody}} jsou někdy klasifikovány podle {{TextTerm|legitimity|1|610|IndexEntry=legitimita}}. Obecně je tato klasifikace závislá na rodinném stavu matky v době {{NonRefTerm|početí}} nebo v době {{NonRefTerm|porodu}}. Přísně vzato, může být {{TextTerm|legitimní dítě|2|610|OtherIndexEntry=dítě. legitimní ...}} n. {{TextTerm|manželské dítě|2|610|2|OtherIndexEntry=dítě. manželské ...}} definováno jako dítě, jehož otec a matka žili spolu v manželství v době jeho početí, a {{TextTerm|legitimní narození|3|610|OtherIndexEntry=narození. legitimní ...}} je porod takového dítěte; ostatní jsou {{TextTerm|nelegitimní narození|4|610|OtherIndexEntry=narození. nelegitimní ...}} a děti z nich jsou {{NonRefTerm|nemanželské}} n. {{NonRefTerm|mimomanželské}}. Obecně se však za manželské považují i děti, které sice vzešly z předmanželských {{TextTerm|koncepcí|5|610|IndexEntry=předmanželská koncepce}} n. {{TextTerm|předmanželských početí|5|610|2|IndexEntry=předmanželská početí|OtherIndexEntry=početí. předmanželské ...}} (tj. koncepcí uskutečněných před sňatkem), avšak jejich rodiče uzavřeli sňatek ještě před jejich narozením. {{TextTerm|Nemanželské dítě|6|610|OtherIndexEntry=dítě. nemanželské ...}} n. {{TextTerm|nelegitimní dítě|6|610|2|OtherIndexEntry=dítě. nelegitimní}} je pak obecně takové dítě, jehož rodiče nebyli v době jeho narození nebo početí formálně spojeni sňatkem. Takové nemanželské dítě může být podle některých právních systémů svým otcem {{TextTerm|uznáno|7|610|IndexEntry=uznati}} (aniž otec a matka uzavřou sňatek) nebo {{TextTerm|legitimováno|8|610|IndexEntry=legitimovati}} (zejména uzavřením sňatku mezi otcem a matkou). Předpisy o těchto právních aktech se v jednotlivých zemích značně liší. {{TextTerm|Legitimací|9|610|IndexEntry=legitimace}} n. {{TextTerm|legitimováním|9|610|2|IndexEntry=legitimování}} stává se {{NonRefTerm|nemanželské dítě}} legitimním, tj. může tímto právním aktem získat některá či všechna práva manželsky zrozeného dítěte. V ČSSR není od r. 1950 (vydání rodinného zákona č. 265/1949 Sb.) právního rozdílu mezi dětmi narozenými v manželství a mimo manželství a nemá proto smysl právně lišit {{NonRefTerm|legitimní}} a {{NonRefTerm|nelegitimní děti}}, neboť práva všech dětí jsou stejná. Z demografického hlediska má však i nadále smysl rozlišování {{NonRefTerm|dětí manželských}} a {{NonRefTerm|nemanželských (mimomanželských)}}, neboť oboje se narodily a vyrůstají v jiných životních podmínkách. Stejná práva neznamenají ještě stejné podmínky. |
| − | {{Note|6| | + | {{Note|5| {{NoteTerm|Předmanželské}} (prenupciální) {{NoteTerm|dáti}} jsou děti narozené v manželství, avšak během prvních 9 měsíců po uzavření manželství. Poněvadž z dětí narozených ve 3. čtvrtletí po sňatku může být část dětí narozených předčasně a tudíž počatých po sňatku, pokládají se zpravidle za {{NoteTerm|předsňatkové děti}} jen ty, které se narodily během prvních 7 měsíců po sňatku.}} |
| + | {{Note|6| Fakticky je ilegitimní také dítě, které vzejde z {{NoteTerm|cizoložných styků}} (cizoložných poměrů), tj. ze vztahu mezi vdanou ženou a jiným mužem než jejím manželem; většinou však takové dítě není jako ilegitimní registrováno. Záleží na tom, zda manžel matky své otcovství úspěšně popře. Takové děti bývají v jiných jazycích označovány jako {{NoteTerm|mimomanželské n. vněmanželské}}. Z tohoto hlediska je pojem {{NoteTerm|mimomanželské děti}} užším případem pojmu {{NoteTerm|nemanželské děti}}.}} | ||
| + | {{Note|7| {{NoteTerm|uznati}}, slov.}} | ||
| + | {{Note|8| {{NoteTerm|legitimovati}}, slov. — {{NoteTerm|legitimace}}, podst. ž. — {{NoteTerm|legitimní}}, příd. — {{NoteTerm|legitimita}}, podst. ž. }} | ||
=== 611 === | === 611 === | ||
| − | + | {{NonRefTerm|Narození}} jsou klasifikována podle {{TextTerm|pořadí dítěte|1|611|OtherIndexEntry=dítě. pořadí ...}}, tj. děti prvního pořadí, druhého pořadí atd. (nebo stručně, první, druhé a další děti). Pořadí dítěte může být určeno podle počtu {{TextTerm|dětí z nynějšího manželství|2|611|IndexEntry=dítě z nynějšího manželství}} anebo podle počtu {{TextTerm|všech dětí narozených matce|3|611|IndexEntry=všechny děti narozené matce|OtherIndexEntry=matka. všechny děti narozené ...}}. Pořadí dítěte se obvykle určuje jen podle počtu {{NonRefTerm|živě narozených}}, avšak někdy se výjimečně berou v úvahu i mrtvě narozené děti (tj. pozdní foetální úmrtí). Analogicky lze zavést klasifikace podle {{TextTerm|pořadí porodů|4|611|OtherIndexEntry=porod. pořadí ...}}, kdy se berou v úvahu všechna těhotenství, která trvala nejméně 20 až 28 týdnů, a kdy se uvažuje {{NonRefTerm|porod vícerčat}} jako jediný {{NonRefTerm|porod}} ({{RefNumber|60|3|4}}). Podobně lze klasifikovat i {{TextTerm|pořadí těhotenství|5|611|OtherIndexEntry=těhotenství. pořadí ...}}, kdy se uvažují všechna známá otěhotnění. Ženy mohou být rozdělovány podle {{TextTerm|počtu porodů|6|611|IndexEntry=počet porodů}} na {{TextTerm|prvorodičky|7|611|IndexEntry=prvorodička}} (n. primipary <sup>7</sup>) a {{TextTerm|vícerodičky|8|611|IndexEntry=vícerodička}} (n. {{TextTerm|multipary|8|611|2|IndexEntry=multipara}}). Žena, která dosud nerodila, může být označována jako {{TextTerm|nerodička|9|611}} n. {{TextTerm|nullipara|9|611|2}}. | |
| − | |||
=== 612 === | === 612 === | ||
| − | + | Ke zkoumání {{TextTerm|rytmu porodů|1|612|IndexEntry=rytmus porodů}} v manželství se zjišťují {{TextTerm|intervaly porodů|2|612|IndexEntry=interval porodů|OtherIndexEntry=porodní interval}} n. porodní intervaly <sup>2</sup>. U prvního dítěte je to doba od {{NonRefTerm|sňatku}} k {{NonRefTerm|narození}} prvního dítěte, tj. {{TextTerm|prvoporodní interval|3|612|OtherIndexEntry=interval. prvoporodní ...}}, u dalších dětí doba od předchozího {{NonRefTerm|porodu}}, tj. {{TextTerm|meziporodní interval|4|612|OtherIndexEntry=interval. meziporodní ...}}. Sleduje se také {{TextTerm|doba od sňatku k narození n-tého dítěte|5|612|OtherIndexEntry=narození. doba od sňatku k ...n-tého dítěte}}. Konkrétní rytmus porodů může být chtěným výsledkem regulace plodnosti; jde pak o jakési {{TextTerm|načasované porody|6|612|IndexEntry=načasovaný porod}}. {{TextTerm|Mezitěhotenske období|7|612|IndexEntry=mezitěhotenské období|OtherIndexEntry=období mezitěhotenské}} čili {{TextTerm|období mezi těhotenstvími|7|612|2|IndexEntry=těhotenství. období mezi ...}} je doba mezi jedním {{NonRefTerm|porodem}} ({{RefNumber|60|3|4}}) nebo {{NonRefTerm|potratem}} ({{RefNumber|60|3|5}}) a následujícím {{NonRefTerm|početím}} ({{RefNumber|60|2|1}}). {{NonRefTerm|Šestinedělí}} ({{RefNumber|60|3|6}}) není někdy do tohoto období započítáváno. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Verze z 16. 2. 2010, 13:40
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
61
610
Porody jsou někdy klasifikovány podle legitimity1. Obecně je tato klasifikace závislá na rodinném stavu matky v době početí nebo v době porodu. Přísně vzato, může být legitimní dítě2 n. manželské dítě2 definováno jako dítě, jehož otec a matka žili spolu v manželství v době jeho početí, a legitimní narození3 je porod takového dítěte; ostatní jsou nelegitimní narození4 a děti z nich jsou nemanželské n. mimomanželské. Obecně se však za manželské považují i děti, které sice vzešly z předmanželských koncepcí5 n. předmanželských početí5 (tj. koncepcí uskutečněných před sňatkem), avšak jejich rodiče uzavřeli sňatek ještě před jejich narozením. Nemanželské dítě6 n. nelegitimní dítě6 je pak obecně takové dítě, jehož rodiče nebyli v době jeho narození nebo početí formálně spojeni sňatkem. Takové nemanželské dítě může být podle některých právních systémů svým otcem uznáno7 (aniž otec a matka uzavřou sňatek) nebo legitimováno8 (zejména uzavřením sňatku mezi otcem a matkou). Předpisy o těchto právních aktech se v jednotlivých zemích značně liší. Legitimací9 n. legitimováním9 stává se nemanželské dítě legitimním, tj. může tímto právním aktem získat některá či všechna práva manželsky zrozeného dítěte. V ČSSR není od r. 1950 (vydání rodinného zákona č. 265/1949 Sb.) právního rozdílu mezi dětmi narozenými v manželství a mimo manželství a nemá proto smysl právně lišit legitimní a nelegitimní děti, neboť práva všech dětí jsou stejná. Z demografického hlediska má však i nadále smysl rozlišování dětí manželských a nemanželských (mimomanželských), neboť oboje se narodily a vyrůstají v jiných životních podmínkách. Stejná práva neznamenají ještě stejné podmínky.
- 5. Předmanželské (prenupciální) dáti jsou děti narozené v manželství, avšak během prvních 9 měsíců po uzavření manželství. Poněvadž z dětí narozených ve 3. čtvrtletí po sňatku může být část dětí narozených předčasně a tudíž počatých po sňatku, pokládají se zpravidle za předsňatkové děti jen ty, které se narodily během prvních 7 měsíců po sňatku.
- 6. Fakticky je ilegitimní také dítě, které vzejde z cizoložných styků (cizoložných poměrů), tj. ze vztahu mezi vdanou ženou a jiným mužem než jejím manželem; většinou však takové dítě není jako ilegitimní registrováno. Záleží na tom, zda manžel matky své otcovství úspěšně popře. Takové děti bývají v jiných jazycích označovány jako mimomanželské n. vněmanželské. Z tohoto hlediska je pojem mimomanželské děti užším případem pojmu nemanželské děti.
- 7. uznati, slov.
- 8. legitimovati, slov. — legitimace, podst. ž. — legitimní, příd. — legitimita, podst. ž.
611
Narození jsou klasifikována podle pořadí dítěte1, tj. děti prvního pořadí, druhého pořadí atd. (nebo stručně, první, druhé a další děti). Pořadí dítěte může být určeno podle počtu dětí z nynějšího manželství2 anebo podle počtu všech dětí narozených matce3. Pořadí dítěte se obvykle určuje jen podle počtu živě narozených, avšak někdy se výjimečně berou v úvahu i mrtvě narozené děti (tj. pozdní foetální úmrtí). Analogicky lze zavést klasifikace podle pořadí porodů4, kdy se berou v úvahu všechna těhotenství, která trvala nejméně 20 až 28 týdnů, a kdy se uvažuje porod vícerčat jako jediný porod (603-4). Podobně lze klasifikovat i pořadí těhotenství5, kdy se uvažují všechna známá otěhotnění. Ženy mohou být rozdělovány podle počtu porodů6 na prvorodičky7 (n. primipary 7) a vícerodičky8 (n. multipary8). Žena, která dosud nerodila, může být označována jako nerodička9 n. nullipara9.
612
Ke zkoumání rytmu porodů1 v manželství se zjišťují intervaly porodů2 n. porodní intervaly 2. U prvního dítěte je to doba od sňatku k narození prvního dítěte, tj. prvoporodní interval3, u dalších dětí doba od předchozího porodu, tj. meziporodní interval4. Sleduje se také doba od sňatku k narození n-tého dítěte5. Konkrétní rytmus porodů může být chtěným výsledkem regulace plodnosti; jde pak o jakési načasované porody6. Mezitěhotenske období7 čili období mezi těhotenstvími7 je doba mezi jedním porodem (603-4) nebo potratem (603-5) a následujícím početím (602-1). Šestinedělí (603-6) není někdy do tohoto období započítáváno.
* * *
|
