Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
91: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
=== 910 === | === 910 === | ||
| − | {{TextTerm|Eugenika|1|910 | + | {{TextTerm|Eugenika|1|910}} je vědní disciplína, která studuje kvalitu {{NonRefTerm|populace}} a věnuje pozornost zejména roli {{TextTerm|dědičnosti|2|910|IndexEntry=dědičnost}} n. předávání {{TextTerm|dědičných znaků|3|910|IndexEntry=dědičný znak|OtherIndexEntry=znak dědičný}}, jako jsou např. barva očí, z jedné {{NonRefTerm|generace}} na druhou. {{TextTerm|Získané znaky|4|910|IndexEntry=získaný znak|OtherIndexEntry=znak získaný}} nejsou takto předávány. {{TextTerm|Letální znaky|5|910|IndexEntry=letální znak}} obvykle způsobují časné úmrtí {{NonRefTerm|plodu}}. |
=== 911 === | === 911 === | ||
| − | Předávání {{NonRefTerm|dědičných znaků}} probíhá prostřednictvím {{TextTerm|genů|1|911 | + | Předávání {{NonRefTerm|dědičných znaků}} probíhá prostřednictvím {{TextTerm|genů|1|911|IndexEntry=gen}}, které jsou předávány {{NonRefTerm|dětem}} od jejich {{NonRefTerm|rodičů}}. {{TextTerm|Genetika|2|911}} je vědecká disciplína, která se zabývá předáváním a působením {{NonRefTerm|dědičných znaků}}. {{NonRefTerm|Geny}} jsou neseny {{TextTerm|chromozómy|3|911|IndexEntry=chromozóm}}, které tvoří dlouhá vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) umístěná v jádru buňky. Umístění {{NonRefTerm|genu}} na chromozómu se označuje jako jeho {{TextTerm|lokus|4|911}}. {{NonRefTerm|Geny}} za-ujímající stejný {{NonRefTerm|lokus}} ovlivňují stejné vlastnosti, ačkoli to mohou činit různými způsoby, které odpovídají rozdílným {{TextTerm|alelám|5|911|IndexEntry=alela}} {{NonRefTerm|genu}} v daném {{NonRefTerm|lokusu}}. Nová buňka vytvořená svazkem dvou sexuálních buněk n. {{TextTerm|gamet|6|911|IndexEntry=gameta}} v procesu početí (62-1) se nazývá {{TextTerm|zygota|7|911}}. |
{{Note|1| Souhrn všech {{NonRefTerm|genů}}, který nese jedinec, se nazývá jeho genetická výbava.}} | {{Note|1| Souhrn všech {{NonRefTerm|genů}}, který nese jedinec, se nazývá jeho genetická výbava.}} | ||
=== 912 === | === 912 === | ||
| − | Uspořádaný pár {{NonRefTerm|genů}} jedné osoby na stejném {{NonRefTerm|lokusu}} se označuje jako její {{TextTerm|genotyp|1|912 | + | Uspořádaný pár {{NonRefTerm|genů}} jedné osoby na stejném {{NonRefTerm|lokusu}} se označuje jako její {{TextTerm|genotyp|1|912}}; ten může být {{TextTerm|homozygótní|2|912}}, když {{NonRefTerm|alely}} jsou na daném {{NonRefTerm|lokusu}} totožné, a {{TextTerm|heterozygótní|3|912}} v opačném případě. {{TextTerm|Fenotyp|4|912}} sestává zpozorovaných vlastností určených {{NonRefTerm|genotypem}} a prostředím. Jestliže {{NonRefTerm|heterozygótní}} jedinec (AA’) nemůže být odlišen od {{NonRefTerm|homozygótního}} jedince (AA), potom {{NonRefTerm|alelu}} A označíme za {{TextTerm|dominantní|5|912}} nad {{NonRefTerm|alelou}} A’ a A’ označíme za {{TextTerm|recesivní|6|912}}. {{NonRefTerm|Geny}} se rychle a zjevně náhodně proměňují; označuje se to jako jejich {{TextTerm|mutace|7|912}}. {{TextTerm|Panmixie|8|912}} n. {{TextTerm|náhodný výběr partnerů|8|912|2|OtherIndexEntry=partner, náhodný výběr}} zajišťuje neměnnost {{NonRefTerm|genotypového}} složení {{NonRefTerm|populace}}. |
=== 913 === | === 913 === | ||
| − | V eugenické politice se často rozlišuje {{TextTerm|pozitivní eugenika|1|913 | + | V eugenické politice se často rozlišuje {{TextTerm|pozitivní eugenika|1|913|OtherIndexEntry=eugenika, pozitivní}}, která si klade za cíl zvýšit počet {{NonRefTerm|osob}} s požadovanými vlastnostmi, od {{TextTerm|negativní eugeniky|2|913|IndexEntry=negativní eugenika|OtherIndexEntry=eugenika, negativní}}, která se snaží omezit {{NonRefTerm|reprodukci osob}}, o kterých se předpokládá, že přenášejí nežádoucí znaky n. {{TextTerm|dědičné vady|3|913|IndexEntry=dědičná vada|OtherIndexEntry=vada dědičná}}. Velká pozornost byla věnována diskuzi o {{TextTerm|eugenické sterilizaci|4|913|IndexEntry=eugenická sterilizace|OtherIndexEntry=sterilizace, eugenická}}, tj. {{NonRefTerm|sterilizaci osob}}, které mohou přenášet nežádoucí znaky na {{NonRefTerm|své potomstvo}}. Námitky proti této metodě byly založeny na morálním základě a také na malé efektivnosti snižování četnosti {{NonRefTerm|recesivních genů}} ({{RefNumber|91|2|6}}). Mezi doporučenými prostředky se doporučují {{TextTerm|předmanželská vyšetření|5|913|IndexEntry=předmanželské vyšetření|OtherIndexEntry=vyšetření předmanželské}}, která mohou budoucím {{NonRefTerm|manželským párům}} poskytnout informace o pravděpodobném genetickém poškození jejich {{NonRefTerm|potomků}}. Budoucí partneři mohou tak být varováni před uzavřením {{TextTerm|dysgenického sňatku|6|913|IndexEntry=dysgenický sňatek|OtherIndexEntry=sňatek, dysgenický}}, ze kterého mohou početím vzniknout poškození {{NonRefTerm|potomci}} |
=== 914 === | === 914 === | ||
| − | Pravděpodobnost, že jedinec v {{NonRefTerm|reprodukčním věku}} bude mít určitý počet {{NonRefTerm|potomků}}, kteří také dosáhnou {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}, může záviset na jeho {{NonRefTerm|genotypu}} ({{RefNumber|91|2|1}}). Tato diferenční {{NonRefTerm|reprodukce}} se označuje jako {{TextTerm|selekce|1|914 | + | Pravděpodobnost, že jedinec v {{NonRefTerm|reprodukčním věku}} bude mít určitý počet {{NonRefTerm|potomků}}, kteří také dosáhnou {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}, může záviset na jeho {{NonRefTerm|genotypu}} ({{RefNumber|91|2|1}}). Tato diferenční {{NonRefTerm|reprodukce}} se označuje jako {{TextTerm|selekce|1|914}}. {{TextTerm|Selektivní hodnota|2|914|OtherIndexEntry=hodnota, selektivní}} n. {{TextTerm|adaptivní hodnota|2|914|2|OtherIndexEntry=hodnota, adaptivní}} {{NonRefTerm|genotypu}} je relativní počet {{NonRefTerm|dětí}} jednotlivců s daným {{NonRefTerm|genotypem}}, které se dožijí {{NonRefTerm|reprodukčního věku}}. {{TextTerm|Střední selektivní hodnota|3|914|OtherIndexEntry=selektivní hodnota, střední}} n. {{TextTerm|střední adaptivní hodnota|3|914|2|OtherIndexEntry=adaptivní hodnota, střední}} se rovná průměru {{NonRefTerm|selektivních hodnot genotypů}} jeho členů. {{TextTerm|Genetická zátěž|4|914|OtherIndexEntry=zátěž genetická}} populace je relativní pokles {{NonRefTerm|střední adaptivní hodnoty}} vyplývající z přítomnosti odlišných {{NonRefTerm|genotypů}} s rozličnými {{NonRefTerm|selektivními hodnotami}}. Náhodné kolísám četnosti, se kterou se nachází určitý {{NonRefTerm|gen}} v různých {{NonRefTerm|generacích}} dané {{NonRefTerm|populace}}, se označuje jako {{TextTerm|genetický posun|5|914|OtherIndexEntry=posun genetický}}. {{TextTerm|Genová struktura|6|914|OtherIndexEntry=struktura genová}} {{NonRefTerm|populace}} odpovídá rozložení četností různých {{NonRefTerm|alel}} ({{RefNumber|91|1|5}}) na daném lokusu ({{RefNumber|91|1|4}}) mezi členy {{NonRefTerm|populace}}. {{TextTerm|Genotypová struktura|7|914|OtherIndexEntry=struktura genotypová}} {{NonRefTerm|populace}} vystihuje rozložení různých {{NonRefTerm|genotypů}} na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}. |
=== 915 === | === 915 === | ||
| − | V případě jedince, jehož {{NonRefTerm|rodiče}} mají společného {{NonRefTerm|předka}}, dva {{NonRefTerm|geny}} jsou označeny jako {{TextTerm|identické geny|1|915 | + | V případě jedince, jehož {{NonRefTerm|rodiče}} mají společného {{NonRefTerm|předka}}, dva {{NonRefTerm|geny}} jsou označeny jako {{TextTerm|identické geny|1|915|OtherIndexEntry=geny identické}} podle původu, jestliže oba měl tentýž {{NonRefTerm|předek}} a nacházejí se na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}. Pravděpodobnost, že náhodně vybraný {{NonRefTerm|jedinec}} v {{NonRefTerm|populaci}} je nositelem dvou {{NonRefTerm|identických genů}} podle původu, se označuje jako {{TextTerm|ukazatel polarevnosti|2|915|IndexEntry=ukazatel pokrevnosti|OtherIndexEntry=pokrevnost, ukazatel}} {{NonRefTerm|populace}}. {{TextTerm|Ukazatel příbuznosti|3|915|OtherIndexEntry=příbuznost, ukazatel}} {{NonRefTerm|populace}} je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní jedinci mají tytéž {{NonRefTerm|geny}} podle původu na tomtéž {{NonRefTerm|lokusu}}. |
| + | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
{{SummaryShort}} | {{SummaryShort}} | ||
{{OtherLanguages|91}} | {{OtherLanguages|91}} | ||
Verze z 9. 1. 2010, 03:22
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
910
Eugenika1 je vědní disciplína, která studuje kvalitu populace a věnuje pozornost zejména roli dědičnosti2 n. předávání dědičných znaků3, jako jsou např. barva očí, z jedné generace na druhou. Získané znaky4 nejsou takto předávány. Letální znaky5 obvykle způsobují časné úmrtí plodu.
911
Předávání dědičných znaků probíhá prostřednictvím genů1, které jsou předávány dětem od jejich rodičů. Genetika2 je vědecká disciplína, která se zabývá předáváním a působením dědičných znaků. Geny jsou neseny chromozómy3, které tvoří dlouhá vlákna DNA (deoxyribonukleové kyseliny) umístěná v jádru buňky. Umístění genu na chromozómu se označuje jako jeho lokus4. Geny za-ujímající stejný lokus ovlivňují stejné vlastnosti, ačkoli to mohou činit různými způsoby, které odpovídají rozdílným alelám5 genu v daném lokusu. Nová buňka vytvořená svazkem dvou sexuálních buněk n. gamet6 v procesu početí (62-1) se nazývá zygota7.
- 1. Souhrn všech genů, který nese jedinec, se nazývá jeho genetická výbava.
912
Uspořádaný pár genů jedné osoby na stejném lokusu se označuje jako její genotyp1; ten může být homozygótní2, když alely jsou na daném lokusu totožné, a heterozygótní3 v opačném případě. Fenotyp4 sestává zpozorovaných vlastností určených genotypem a prostředím. Jestliže heterozygótní jedinec (AA’) nemůže být odlišen od homozygótního jedince (AA), potom alelu A označíme za dominantní5 nad alelou A’ a A’ označíme za recesivní6. Geny se rychle a zjevně náhodně proměňují; označuje se to jako jejich mutace7. Panmixie8 n. náhodný výběr partnerů8 zajišťuje neměnnost genotypového složení populace.
913
V eugenické politice se často rozlišuje pozitivní eugenika1, která si klade za cíl zvýšit počet osob s požadovanými vlastnostmi, od negativní eugeniky2, která se snaží omezit reprodukci osob, o kterých se předpokládá, že přenášejí nežádoucí znaky n. dědičné vady3. Velká pozornost byla věnována diskuzi o eugenické sterilizaci4, tj. sterilizaci osob, které mohou přenášet nežádoucí znaky na své potomstvo. Námitky proti této metodě byly založeny na morálním základě a také na malé efektivnosti snižování četnosti recesivních genů (912-6). Mezi doporučenými prostředky se doporučují předmanželská vyšetření5, která mohou budoucím manželským párům poskytnout informace o pravděpodobném genetickém poškození jejich potomků. Budoucí partneři mohou tak být varováni před uzavřením dysgenického sňatku6, ze kterého mohou početím vzniknout poškození potomci
914
Pravděpodobnost, že jedinec v reprodukčním věku bude mít určitý počet potomků, kteří také dosáhnou reprodukčního věku, může záviset na jeho genotypu (912-1). Tato diferenční reprodukce se označuje jako selekce1. Selektivní hodnota2 n. adaptivní hodnota2 genotypu je relativní počet dětí jednotlivců s daným genotypem, které se dožijí reprodukčního věku. Střední selektivní hodnota3 n. střední adaptivní hodnota3 se rovná průměru selektivních hodnot genotypů jeho členů. Genetická zátěž4 populace je relativní pokles střední adaptivní hodnoty vyplývající z přítomnosti odlišných genotypů s rozličnými selektivními hodnotami. Náhodné kolísám četnosti, se kterou se nachází určitý gen v různých generacích dané populace, se označuje jako genetický posun5. Genová struktura6 populace odpovídá rozložení četností různých alel (911-5) na daném lokusu (911-4) mezi členy populace. Genotypová struktura7 populace vystihuje rozložení různých genotypů na tomtéž lokusu.
915
V případě jedince, jehož rodiče mají společného předka, dva geny jsou označeny jako identické geny1 podle původu, jestliže oba měl tentýž předek a nacházejí se na tomtéž lokusu. Pravděpodobnost, že náhodně vybraný jedinec v populaci je nositelem dvou identických genů podle původu, se označuje jako ukazatel polarevnosti2 populace. Ukazatel příbuznosti3 populace je pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní jedinci mají tytéž geny podle původu na tomtéž lokusu.
* * *
|
