Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
15: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''15'''--> | <!--'''15'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | == 15 == | ||
=== 150 === | === 150 === | ||
| − | + | Řada hodnot pozorovaná v čase — např. měsíční počet porodů — tvoří {{TextTerm|časovou řadu|1|150|IndexEntry=časová řada}}. Rozbor časové řady dovoluje někdy určit celkovou n. dlouhodobou {{TextTerm|tendenci vývoje|2|150|IndexEntry=tendence vývoje|OtherIndexEntry=vývoj. tendence ...}} n. {{TextTerm|trend|2|150|2}} sledovaného jevu, při kterém se abstrahuje od dílčích {{TextTerm|odchylek|3|150|IndexEntry=odchylka}} n. {{TextTerm|variací|3|150|2|IndexEntry=variace}}. Jestliže se takové {{NonRefTerm|odchylky}} vyskytují v pravidelných intervalech, mluvíme o {{TextTerm|cyklickém vývoji|4|150|IndexEntry=cyklický vývoj|OtherIndexEntry=vývoj. cyklický ...}} n. {{TextTerm|periodickém vývoji|4|150|2|IndexEntry=periodický vývoj|OtherIndexEntry=vývoj. periodický ...}}. V {{NonRefTerm|demografii se}} nejčastěji vyskytují variace s roční periodicitou, spjatou s ročními obdobími, které potom nazýváme {{TextTerm|sezónními variacemi|5|150|IndexEntry=sezónní variace|OtherIndexEntry=variace. sezónní ...}}. Vlivem různých podmínek může také docházet k {{TextTerm|nepravidelným variacím|6|150|IndexEntry=nepravidelná variace|OtherIndexEntry=variace. nepravidelná ...}}, které mohou být způsobeny jedinečnými a výjimečnými jevy (např. mobilisace). Jestliže je počet pozorování relativně malý, všechny nebo část variací mohou být náhodné; říkáme jim {{TextTerm|náhodné variace|7|150|IndexEntry=náhodná variace|OtherIndexEntry=variace. náhodná ...}} n. {{TextTerm|náhodné odchylky|7|150|2|IndexEntry=náhodná odchylka}}. | |
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{ | ||
=== 151 === | === 151 === | ||
| − | Někdy je potřebné nahradit | + | Někdy je potřebné nahradit řadu pozorovaných dat vyrovnanou řadou. Podstata {{TextTerm|vyrovnání|1|151}} spočívá v sestavení řady teoretických hodnot, která by nejlépe vystihovala daný soubor {{NonRefTerm|základních dat}} ({{RefNumber|13|1|1}}). Takovou řadu můžeme vytvořit graficky a potom mluvíme o {{TextTerm|grafickém vyrovnání|2|151|IndexEntry=grafické vyrovnání|OtherIndexEntry=vyrovnání. grafické ...}} nebo analyticky a pak mluvíme o {{TextTerm|analytickém vyrovnání|3|151|IndexEntry=analytické vyrovnání}}, při kterém hledáme funkci, jejíž parametry jsou určeny algebraicky. Takovým způsobem analytického vyrovnání je {{TextTerm|metoda nejmenších čtverců|4|151}}, při které klademe požadavek, aby součet čtverců odchylek empirických pozorování od zvolené řady byl minimální. Mezi další metody patří mechanické vyrovnání jako {{TextTerm|metoda klouzavých průměrů|5|151}} (vážených nebo nevážených) a {{TextTerm|diferenční metoda|6|151|OtherIndexEntry=metoda. diferenční ...}}. Různé vyrovnávací postupy mohou být použity pro {{TextTerm|interpolaci|7|151|IndexEntry=interpolace}}, tj. pro určení středních hodnot dvěma hodnotami krajními, a pro {{TextTerm|extrapolaci|8|151|IndexEntry=extrapolace}}, tj. pro určení hodnot, které se nacházejí mimo oblast (časový úsek) dané řady. |
| − | {{Note| | + | {{Note|7| {{NoteTerm|interpolace}}, podst. ž. — {{NoteTerm|interpoiovati}}, slov.}} |
| − | {{ | + | {{Note|8| {{NoteTerm|extrapolace}}, podst. ž. — {{NoteTerm|extrapolovati}}, slov. }} |
| − | {{Note| | ||
=== 152 === | === 152 === | ||
| − | + | Při zjišťování údajů často pozorujeme snahu dotazovaných osob sdělovat v odpovědích {{TextTerm|okrouhlá čísla|1|152|IndexEntry=okrouhlé číslo|OtherIndexEntry=číslo. okrouhlé ...}}. Tato {{TextTerm|atraktivnost okrouhlých čísel|2|152}} se týká zejména takových {{TextTerm|atraktivních čísel|3|152|IndexEntry=atraktivní číslo|OtherIndexEntry=číslo. atraktivní ...}}, jako jsou násobky deseti, pěti nebo některá čísla párová. Můžeme je analysovat pomocí {{TextTerm|indexů atraktivnosti|4|152|IndexEntry=index atraktivnosti}}. Zaokrouhlování věku při sčítání lidu říkáme {{NonRefTerm|věková akumulace}}. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== 153 === | === 153 === | ||
| − | Číselné {{NonRefTerm| | + | Číselné hodnoty {{NonRefTerm|biometrických funkcí}} ({{RefNumber|43|1|2}}, viz též {{RefNumber|63|4|2}}] jsou obecně vyjadřovány ve formě {{TextTerm|tabulek|1|153|IndexEntry=tabulka}}, např. {{NonRefTerm|tabulky úmrtnosti}} ({{RefNumber|43|1|1}}), {{NonRefTerm|tabulky sňatečnosti}} ({{RefNumber|52|2|1}}), {{NonRefTerm|tabulky plodnosti}} ({{RefNumber|63|4|1}}). Rozlišujeme {{TextTerm|průřezové tabulky|2|153|OtherIndexEntry=tabulka. průřezová ...}} založené na pozorováních celé populace během určitého relativně krátkého období a {{TextTerm|kohortní tabulky|3|153|IndexEntry=kohortní tabulka|OtherIndexEntry=tabulka. kohortní ...}} n. {{TextTerm|generační tabulky|3|153|2|IndexEntry=generační tabulka}} založené na pozorování jedné {{NonRefTerm|kohorty}} n. {{NonRefTerm|generace}} (viz 116) během celého jejího;života Z tohoto hlediska je možno rozlišovat {{TextTerm|průřezové ukazatele|4|153|IndexEntry=průřezový ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. průřezový ...}} a {{TextTerm|kohortní ukazatele|5|153|IndexEntry=kohortní ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. kohortní ...}} n. {{TextTerm|generační ukazatele|5|153|2|IndexEntry=generační ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. generační ...}}. |
| − | + | {{Note|4| Způsob pozorování během určitého relativně krátkého období se někdy označuje jako {{NoteTerm|transversální}} na rozdíl od způsobu {{NoteTerm|longitudinálního}}.}} | |
| − | |||
| − | {{Note|4| | ||
| − | |||
=== 154 === | === 154 === | ||
| − | Jestliže | + | Jestliže údaje, které máme k disposici, nedovolují určit přesně velikost některých hodnot, můžeme je s větší nebo menší přesností na základě různých podkladů {{TextTerm|odhadnout|1|154|IndexEntry=odhadnouti}}. Potom mluvíme o {{TextTerm|odhadu|2|154|IndexEntry=odhad}} jako činnosti, jejíž výsledkem je {{TextTerm|odhadnutá hodnota|3|154|OtherIndexEntry=hodnota. odhadnutá ...}} n. {{TextTerm|odhad|3|154|2}} (viz {{RefNumber|15|4|4}}*). Zvláštním případem je {{TextTerm|odhad|4|154}}, který spočívá v subjektivním ohodnocení určitého jevu, pro které nemáme žádné přesnější podklady; v takovém případě se zpravidla spokojujeme určením {{TextTerm|řádové velikosti|5|154|IndexEntry=řádová velikost}} zkoumaného prvku. |
| − | {{Note| | + | {{Note|4| Takovému druhu {{NoteTerm|odhadu}} říkáme někdy {{NoteTerm|znalecký odhad n. subjektivní odhad}} na rozdíl od {{NoteTerm|objektivního odhadu v}} předcházejícím smyslu ({{RefNumber|15|4|3}}). V cizích jazycích bývají pro oba druhy {{NoteTerm|odhadu}} různé termíny.}} |
=== 155 === | === 155 === | ||
| − | K názornějšímu | + | K názornějšímu osvětlení výkladu můžeme použít různého způsobu {{TextTerm|grafického znázornění|1|155|IndexEntry=grafické znázornění|OtherIndexEntry=znázornění. grafické ...}}: v demografii se hojně používá {{TextTerm|diagramů|2|155|IndexEntry=diagram}} n. {{TextTerm|grafů|2|155|2|IndexEntry=graf}}, jejichž zvláštními případy jsou {{TextTerm|statistické mapy|3|155|IndexEntry=statistická mapa|OtherIndexEntry=mapa. statistická ...}}, k nimž patří {{TextTerm|kartodiagramy|3|155|2|IndexEntry=kartodiagram}} a {{TextTerm|kartogramy|3|155|3|IndexEntry=kartogram}}. {{NonRefTerm|Kartodiagramy}} vznikají v podstatě spojením mapy a některého z druhů grafů. {{NonRefTerm|Kartogramy}} znázorňují především prostorové rozložení poměrných, převážně intensitních veličin. Hojně se také užívá různých {{TextTerm|schémat|4|155|IndexEntry=schéma}}, kterými se ve velmi zjednodušené formě osvětluje podstata nějakého problému, aniž je přesně vyjádřena studovaná skutečnost. Při grafickém vyjádření jednotlivých jevů se používá různých stupnic. Kromě rovnoměrných stupnic, u kterých stejným číselným intervalům odpovídají stejné délky intervalů grafických, používá se také stupnic nerovnoměrných. Nejčastěji používanou stupnicí nerovnoměrnou je stupnice logaritmická. Použij eme-li na ose pořadnic nebo na ose úseček logaritmickou stupnici, potom mluvíme o {{TextTerm|semilogaritmickém grafu|5|155|IndexEntry=semilogaritmický graf|OtherIndexEntry=graf. semilogaritmický ...}} a použij eme-li obou stupnic logaritmických, o {{TextTerm|logaritmickém grafu|6|155|IndexEntry=logaritmický graf|OtherIndexEntry=graf. logaritmický ...}}. Pro vyjádření statistického {{NonRefTerm|rozdělení četností}} ({{RefNumber|14|4|1}}) používá se {{TextTerm|polygonu|7|155|IndexEntry=polygon}}, který dostaneme spojením vrcholů pořadnic jednotlivých {{NonRefTerm|absolutních}} nebo {{NonRefTerm|relativních četností}} ({{RefNumber|14|4|2}}, {{RefNumber|14|4|3}}) ve skupinách, dále {{TextTerm|histogramu|8|155|IndexEntry=histogram}} (stupňovité čáry), u kterého je četnost ve skupině vyjádřena plochou čtyřúhelníka se základnou rovnou intervalu skupiny (obvykle jde o {{NonRefTerm|proměnnou spojitou}}, {{RefNumber|14|3|1}}) anebo {{TextTerm|sloupkového grafu|9|155|IndexEntry=sloupkový graf|OtherIndexEntry=graf. sloupkový ...}} pro vyjádření četností, kde velikost četnosti je vyjádřena poměrnou výškou sloupku (případ {{NonRefTerm|proměnných diskrétních}}, {{RefNumber|14|3|3}}). |
| − | {{ | + | {{Note|2| Nejjednodušším a také nejčastěji používaným typem grafu je {{NoteTerm|spojnicový diagram}}. Typické je jeho použití pro znázornění časových řad okamžikových.}} |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{Note| | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Verze z 16. 2. 2010, 13:39
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
15
150
Řada hodnot pozorovaná v čase — např. měsíční počet porodů — tvoří časovou řadu1. Rozbor časové řady dovoluje někdy určit celkovou n. dlouhodobou tendenci vývoje2 n. trend2 sledovaného jevu, při kterém se abstrahuje od dílčích odchylek3 n. variací3. Jestliže se takové odchylky vyskytují v pravidelných intervalech, mluvíme o cyklickém vývoji4 n. periodickém vývoji4. V demografii se nejčastěji vyskytují variace s roční periodicitou, spjatou s ročními obdobími, které potom nazýváme sezónními variacemi5. Vlivem různých podmínek může také docházet k nepravidelným variacím6, které mohou být způsobeny jedinečnými a výjimečnými jevy (např. mobilisace). Jestliže je počet pozorování relativně malý, všechny nebo část variací mohou být náhodné; říkáme jim náhodné variace7 n. náhodné odchylky7.
151
Někdy je potřebné nahradit řadu pozorovaných dat vyrovnanou řadou. Podstata vyrovnání1 spočívá v sestavení řady teoretických hodnot, která by nejlépe vystihovala daný soubor základních dat (131-1). Takovou řadu můžeme vytvořit graficky a potom mluvíme o grafickém vyrovnání2 nebo analyticky a pak mluvíme o analytickém vyrovnání3, při kterém hledáme funkci, jejíž parametry jsou určeny algebraicky. Takovým způsobem analytického vyrovnání je metoda nejmenších čtverců4, při které klademe požadavek, aby součet čtverců odchylek empirických pozorování od zvolené řady byl minimální. Mezi další metody patří mechanické vyrovnání jako metoda klouzavých průměrů5 (vážených nebo nevážených) a diferenční metoda6. Různé vyrovnávací postupy mohou být použity pro interpolaci7, tj. pro určení středních hodnot dvěma hodnotami krajními, a pro extrapolaci8, tj. pro určení hodnot, které se nacházejí mimo oblast (časový úsek) dané řady.
- 7. interpolace, podst. ž. — interpoiovati, slov.
- 8. extrapolace, podst. ž. — extrapolovati, slov.
152
Při zjišťování údajů často pozorujeme snahu dotazovaných osob sdělovat v odpovědích okrouhlá čísla1. Tato atraktivnost okrouhlých čísel2 se týká zejména takových atraktivních čísel3, jako jsou násobky deseti, pěti nebo některá čísla párová. Můžeme je analysovat pomocí indexů atraktivnosti4. Zaokrouhlování věku při sčítání lidu říkáme věková akumulace.
153
Číselné hodnoty biometrických funkcí (431-2, viz též 634-2] jsou obecně vyjadřovány ve formě tabulek1, např. tabulky úmrtnosti (431-1), tabulky sňatečnosti (522-1), tabulky plodnosti (634-1). Rozlišujeme průřezové tabulky2 založené na pozorováních celé populace během určitého relativně krátkého období a kohortní tabulky3 n. generační tabulky3 založené na pozorování jedné kohorty n. generace (viz 116) během celého jejího;života Z tohoto hlediska je možno rozlišovat průřezové ukazatele4 a kohortní ukazatele5 n. generační ukazatele5.
- 4. Způsob pozorování během určitého relativně krátkého období se někdy označuje jako transversální na rozdíl od způsobu longitudinálního.
154
Jestliže údaje, které máme k disposici, nedovolují určit přesně velikost některých hodnot, můžeme je s větší nebo menší přesností na základě různých podkladů odhadnout1. Potom mluvíme o odhadu2 jako činnosti, jejíž výsledkem je odhadnutá hodnota3 n. odhad3 (viz 154-4*). Zvláštním případem je odhad4, který spočívá v subjektivním ohodnocení určitého jevu, pro které nemáme žádné přesnější podklady; v takovém případě se zpravidla spokojujeme určením řádové velikosti5 zkoumaného prvku.
- 4. Takovému druhu odhadu říkáme někdy znalecký odhad n. subjektivní odhad na rozdíl od objektivního odhadu v předcházejícím smyslu (154-3). V cizích jazycích bývají pro oba druhy odhadu různé termíny.
155
K názornějšímu osvětlení výkladu můžeme použít různého způsobu grafického znázornění1: v demografii se hojně používá diagramů2 n. grafů2, jejichž zvláštními případy jsou statistické mapy3, k nimž patří kartodiagramy3 a kartogramy3. Kartodiagramy vznikají v podstatě spojením mapy a některého z druhů grafů. Kartogramy znázorňují především prostorové rozložení poměrných, převážně intensitních veličin. Hojně se také užívá různých schémat4, kterými se ve velmi zjednodušené formě osvětluje podstata nějakého problému, aniž je přesně vyjádřena studovaná skutečnost. Při grafickém vyjádření jednotlivých jevů se používá různých stupnic. Kromě rovnoměrných stupnic, u kterých stejným číselným intervalům odpovídají stejné délky intervalů grafických, používá se také stupnic nerovnoměrných. Nejčastěji používanou stupnicí nerovnoměrnou je stupnice logaritmická. Použij eme-li na ose pořadnic nebo na ose úseček logaritmickou stupnici, potom mluvíme o semilogaritmickém grafu5 a použij eme-li obou stupnic logaritmických, o logaritmickém grafu6. Pro vyjádření statistického rozdělení četností (144-1) používá se polygonu7, který dostaneme spojením vrcholů pořadnic jednotlivých absolutních nebo relativních četností (144-2, 144-3) ve skupinách, dále histogramu8 (stupňovité čáry), u kterého je četnost ve skupině vyjádřena plochou čtyřúhelníka se základnou rovnou intervalu skupiny (obvykle jde o proměnnou spojitou, 143-1) anebo sloupkového grafu9 pro vyjádření četností, kde velikost četnosti je vyjádřena poměrnou výškou sloupku (případ proměnných diskrétních, 143-3).
- 2. Nejjednodušším a také nejčastěji používaným typem grafu je spojnicový diagram. Typické je jeho použití pro znázornění časových řad okamžikových.
* * *
|
