Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

16: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''16'''-->
 
<!--'''16'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
−
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 16 ==
  
  
 
=== 160 ===
 
=== 160 ===
  
−
{{TextTerm|Výběrové šetření|1|160|IndexEntry=výběrové Šetření|OtherIndexEntry=šetření výběrové}} je způsob {{NonRefTerm|statistického zjišťování}}, kdy nepozorujeme všechny {{NonRefTerm|jednotky}} v {{NonRefTerm|souboru}}, ale pouze jejich {{TextTerm|výběr|2|160}}, a to za účelem {{NonRefTerm|odhadu}}, jaká je {{NonRefTerm|struktura}} n. {{NonRefTerm|rozložení znaků}} {{NoteTerm|v}} celém {{NonRefTerm|souboru}} resp. jaké jsou jeho statistické parametry. {{NonRefTerm|Soubor}} se skládá z {{TextTerm|jednotek|3|160|IndexEntry=jednotka}}, mezi nimiž zvolenou metodou určíme {{TextTerm|výběrové jednotky|4|160|IndexEntry=výběrová jednotka|OtherIndexEntry=jednotka, výběrová}}, tj. {{NonRefTerm|ty jednotky}}, které budou tvořit {{NonRefTerm|výběr}}. V {{NonRefTerm|demografii}} jsou {{NonRefTerm|jednotkami}} většinou {{NonRefTerm|jednotlivci}} ({{RefNumber|11|0|2}}), {{NonRefTerm|rodiny}} ({{RefNumber|11|5|1}}) nebo {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}); {{NonRefTerm|výběrovými jednotkami}} mohou být také {{NonRefTerm|domy}}, {{NonRefTerm|byty}}, bloky {{NonRefTerm|domů}}, {{NonRefTerm|obce}}, {{NonRefTerm|oblasti}} apod. {{NonRefTerm|Výběrová šetření}} provádíme podle dobře připraveného {{TextTerm|plánu výběru|5|160|IndexEntry=plán výběru|OtherIndexEntry=výběr, plán}}.
+
V některých případech při statistickém zkoumání určitého jevu nepozorujeme všechny prvky, ale provádíme {{TextTerm|výběrové šetření|1|160}}, při kterém zkoumáme pouze {{TextTerm|výběrový soubor|2|160|OtherIndexEntry=soubor. výběrový ...}} n. {{TextTerm|výběr|2|160|2}}. Z {{TextTerm|jednotek|3|160|IndexEntry=jednotka}} n. {{TextTerm|prvků|3|160|2|IndexEntry=prvek}} {{NonRefTerm|základního souboru}} ({{RefNumber|16|1|3}}) vybereme určitým způsobem {{TextTerm|výběrové jednotky|4|160|IndexEntry=výběrová jednotka|OtherIndexEntry=jednotka. výběrová ...}} n. {{TextTerm|výběrové prvky|4|160|2|IndexEntry=výběrový prvek|OtherIndexEntry=prvek. výběrový ...}}, které representují celý {{NonRefTerm|základní soubor}}. Výběr provádíme podle {{TextTerm|výběrového postupu|5|160|IndexEntry=výběrový postup|OtherIndexEntry=postup. výběrový ...}} n. {{TextTerm|výběrového plánu|5|160|2|IndexEntry=výběrový plán|OtherIndexEntry=plán. výběrový ...}}, který si stanovíme předem.
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Výběr}} se často nazývá také {{NoteTerm|výběrovým souborem}}; patří do něho všechny {{NonRefTerm|jednotky}}, které odpovídají definici jeho vymezení.}}
 
−
{{Note|3| Syn. je ter. {{NoteTerm|prvek}}, používaný však více v matematice, např. prvek množiny, čemuž ve statistice přibližně odpovídá ter. jednotka a množině pak soubor.}}
 
−
{{Note|5| {{NonRefTerm|Plán výběru}} by měl obsahovat všechny důležité etapy a práce výběrového postupu.}}
 
  
 
=== 161 ===
 
=== 161 ===
  
−
{{TextTerm|Náhodný vyber|1|161|IndexEntry=náhodný výběr|OtherIndexEntry=výběr, náhodný}} je takový způsob {{NonRefTerm|výběru}}, kdy {{NonRefTerm|výběrové jednotky}} jsou určeny {{TextTerm|náhodně|2|161}}. Tento způsob předpokládá, že existuje seznam {{NonRefTerm|jednotek}}, ze kterého je možno vybírat takové {{NonRefTerm|jednotky}}, které přijdou do {{NonRefTerm|výběru}}; tento seznam označíme za {{TextTerm|základ výběru|3|161|OtherIndexEntry=výběr, základ}}. Při {{TextTerm|prostém náhodném výběru|4|161|IndexEntry=prostý náhodný výběr|OtherIndexEntry=výběr, náhodný prostý}} jsou {{NonRefTerm|jednotky}} ({{RefNumber|16|0|3}}) vybírány {{NonRefTerm|náhodným postupem}} individuálně. Podíl vybraných {{NonRefTerm|jednotek}} ze {{NonRefTerm|základu výběru}} označíme jako {{TextTerm|rozsah výběru|5|161|OtherIndexEntry=výběr, rozsah}}. Jiným způsobem {{NonRefTerm|výběrového šetření}} je {{TextTerm|systematický výběr|6|161|OtherIndexEntry=výběr, systematický}}, kdy ze seznamu seřazených {{NonRefTerm|jednotek}} vybíráme každou {{NonRefTerm|n-tou, n+i-tou, n+2i-tou}} atd. {{NonRefTerm|jednotku}}, kdy {{NonRefTerm|i}} je určeno {{NonRefTerm|náhodně}} a {{NonRefTerm|n&gt;i}}; říkáme, že jednotky jsou {{TextTerm|vybírány systematicky|7|161|IndexEntry=vybírat systematicky|OtherIndexEntry=systematicky vybírat}}. Při {{TextTerm|shlukovém výběru|8|161|IndexEntry=shlukový výběr|OtherIndexEntry=výběr, shlukový}} nejsou {{NonRefTerm|jednotky souboru}} vybírány individuálně, ale ve skupinách, které se nazývají {{TextTerm|shluky|9|161|IndexEntry=shluk}}.
+
{{TextTerm|Pravděpodobnostním výběrem|1|161|IndexEntry=pravděpodobnostní výběr|OtherIndexEntry=výběr. pravděpodobnostní ...}} n. {{TextTerm|náhodným výběrem|1|161|2|IndexEntry=náhodný výběr|OtherIndexEntry=výběr. náhodný ...}} nazýváme takový postup, při kterém jednotlivé prvky jsou určovány {{TextTerm|náhodně|2|161}}. Takový {{NonRefTerm|výběr}} předpokládá, že máme přehled o celém {{TextTerm|základním souboru|3|161|IndexEntry=základní soubor|OtherIndexEntry=soubor. základní ...}} a že každý prvek tohoto souboru má stejnou pravděpodobnost, aby byl vybrán. Při {{TextTerm|prostém náhodném výběru|4|161|IndexEntry=prostý náhodný výběr|OtherIndexEntry=výběr. prostý náhodný ...}} jsou výběrové jednotky vybírány bezprostředně a jednotlivě; jejich počet je dán {{TextTerm|rozsahem výběru|5|161|IndexEntry=rozsah výběru}}. Máme-li prvky základního souboru nějakým způsobem seřazeny, potom provádíme {{TextTerm|systematický výběr|6|161|OtherIndexEntry=výběr. systematický ...}}, tj. vybíráme každý {{NonRefTerm|n-tý}} prvek, přičemž první vybraný prvek zvolíme náhodně. Jiným druhem náhodného výběru je {{TextTerm|skupinový výběr|7|161|OtherIndexEntry=výběr. skupinový ...}} n. {{TextTerm|výběr skupin|7|161|2}}, kdy nevybíráme každou jednotku individuálně, ale vždy určitou {{TextTerm|skupinu|8|161|IndexEntry=skupina}} jednotek, např. obec, školní třídu apod.
−
{{Note|1| Syn. {{NonRefTerm|náhodného výběru}} je {{NoteTerm|výběr pravděpodobnostní}}, při kterém každá jednotka musí mít stejnou {{NonRefTerm|pravděpodobnost}} být vybrána; při {{NonRefTerm|výběru}} musí být zachována zásada {{NoteTerm|náhodnosti}}.}}
 
−
{{Note|2| Nejjednodušší způsob {{NonRefTerm|náhodného výběru}} je losování.}}
 
−
{{Note|3| {{NonRefTerm|Základem výběru}} je ve skutečnosti {{NonRefTerm|základní soubor}} ({{RefNumber|16|0|2}})}}
 
−
{{Note|5| Ve stejném smyslu hovoříme o {{NoteTerm|velikosti výběru}}.}}
 
−
{{Note|6| Při {{NonRefTerm|systematickém výběru}} zachováváme zásadu {{NonRefTerm|náhodnosti}} a nesmíme ho proto zaměňovat se záměrným výběrem nebo expertním {{NonRefTerm|výběrovým šetřením}}.}}
 
−
{{Note|8| Ve stejném smyslu lze hovořit o výběru {{NoteTerm|hromadném}}.}}
 
  
 
=== 162 ===
 
=== 162 ===
  
−
Při {{TextTerm|stratifíkovaném výběru|1|162|IndexEntry=stratifikováný výběr}} je {{NonRefTerm|soubor}} rozdělen do určitého počtu skupin, které nazýváme {{TextTerm|strata|2|162|IndexEntry=stratům}}, o kterých přepokládáme, že jsou více {{NonRefTerm|homogenní}} ({{RefNumber|13|4|4}}) než celý {{NonRefTerm|základní soubor}} ({{RefNumber|16|1|3}}); poté v každé takto vymezené skupině provádíme {{NonRefTerm|prostý náhodný výběr}} ({{RefNumber|16|1|4}}), přičemž rozsah {{NonRefTerm|výběru}} nemusí být pro všechna {{NonRefTerm|strata}} stejný. {{TextTerm|Vícestupňový výběr|3|162|OtherIndexEntry=výběr, vícestupňový}} je takový {{NonRefTerm|výběr}}•, kdy stanovení {{NonRefTerm|výběrového souboru}} provádíme v několika stupních. Nejprve vybereme {{TextTerm|primární jednotky|4|162|IndexEntry=primární jednotka|OtherIndexEntry=jednotka, primární}}; každou z těchto {{NonRefTerm|jednotek}} považujeme za {{NonRefTerm|soubor}} a v jeho rámci vybereme {{TextTerm|podvýběr|5|162}} {{TextTerm|druhotných jednotek|6|162|IndexEntry=druhotná jednotka|OtherIndexEntry=jednotka, druhotná}} a postup můžeme dále opakovat v několika stupních. Jako častý příklad {{NonRefTerm|vícestupňového výběru}} lze uvést {{TextTerm|výběr oblastní|7|162|IndexEntry=výběr, oblastní|OtherIndexEntry=oblastní výběr}}, 2 {{NoteTerm|Stratům}}, podst. v jednotném čísle; v množném čísle {{NonRefTerm|strata}}.
+
{{TextTerm|Stratifikovaným výběrem|1|162|IndexEntry=stratifikovaný výběr|OtherIndexEntry=výběr. stratifikovaný ...}} nazýváme takový {{NonRefTerm|výběr}}, při kterém vybíráme určité {{TextTerm|skupiny prvků|2|162|IndexEntry=skupina prvků}} {{NonRefTerm|základního souboru}} n. {{TextTerm|strata|2|162|2|IndexEntry=stratum}}, o kterých např. předpokládáme, že jsou více homogenní (viz {{RefNumber|13|4|4}}) než celý {{NonRefTerm|základní soubor}}. Nejčastějším případem {{NonRefTerm|stratifikovaného výběru}} je {{TextTerm|výběr oblastní|5|162|OtherIndexEntry=oblastní. výběr ...}}, který někdy přímo s termínem {{NonRefTerm|výběr stratifikovaný}} zaměňujeme. Nejprve provedeme výběr {{TextTerm|strat|2|162|2|IndexEntry=stratum}} (oblastí) a potom uvnitř těchto {{NonRefTerm|strat}} výběr jednotek, které budeme pozorovat. Takovému výběru říkáme také výběr dvoustupňový na rozdíl od {{TextTerm|výběru vícestupňového|3|162|IndexEntry=výběr vícestupňový|OtherIndexEntry=vícestupňový. výběr ...}}, kdy vícekrát vybíráme uvnitř větší skupiny vždy další {{TextTerm|podskupiny|4|162|IndexEntry=podskupina}}, např. provedeme výběr mezi kraji, uvnitř krajů mezi okresy, uvnitř nich mezi obcemi, uvnitř obcí mezi školami a ve školách mezi jednotlivými žáky, jejichž charakteristiky chceme zjišťovat.
 +
{{Note|2| {{NoteTerm|stratum}}, podst. s. — {{NoteTerm|straftifikovaný}}, příd.}}
  
 
=== 163 ===
 
=== 163 ===
  
−
Účelem {{NonRefTerm|náhodného výběru}} ({{RefNumber|16|1|1}}) je získat {{TextTerm|reprezentativní výběrový soubor|1|163|OtherIndexEntry=výběrový soubor, reprezentativní}}, tj. takový {{NonRefTerm|výběr}}, který je věrným obrazem {{NonRefTerm|základního souboru}} ({{RefNumber|16|1|3}}) ve všech sledovaných charakteristikách s výjimkou {{NonRefTerm|náhodného kolísání}}. Na druhé straně při {{TextTerm|kvótním výběru|2|163|IndexEntry=kvótní výběr|OtherIndexEntry=výběr, kvótní}} je výběr stanoven účelově, aby zobrazoval {{NonRefTerm|základní soubor}} podle určitých charakteristik, a každému {{NonRefTerm|tazateli}} ({{RefNumber|20|4|2}}) je určena {{TextTerm|kvóta|3|163}} různého typu {{NonRefTerm|výběrových jednotek}} ({{RefNumber|16|0|4}}), které mají být zahrnuty do {{NonRefTerm|výběru}} ({{RefNumber|16|0|2}}). Tyto jednotky určí tazatel v rámci daného limitu podle svého uvážení. {{NonRefTerm|Kvótní výběr}} je pak druhem {{NonRefTerm|záměrného výběru}} ({{RefNumber|16|1|6}}).
+
Smyslem {{NonRefTerm|náhodného výběru}} ({{RefNumber|16|1|1}}) je získat {{TextTerm|representativní výběrový soubor|1|163|OtherIndexEntry=soubor. representativní výběrový ...}}, který by poskytl relativně dobrou charakteristiku {{NonRefTerm|základního souboru}}. Při {{TextTerm|záměrném výběru|2|163|IndexEntry=záměrný výběr|OtherIndexEntry=výběr. záměrný ...}} n. {{TextTerm|výběru podle kvót|2|163|2|IndexEntry=výběr podle kvót}} se odhadují podle zkušenosti předem {{TextTerm|kvóty|3|163|IndexEntry=kvóta}} n. {{TextTerm|kontingenty|3|163|2|IndexEntry=kontingent}} jednotlivých homogenních skupin {{NonRefTerm|základního souboru}}; vlastní záměrný výběr se potom provádí tak, aby struktura výběrového souboru odpovídala odhadnutým kvótám.
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Výběr kvótní}} n. výběr {{NoteTerm|podle kvót}}.}}
+
{{Note|3| {{NoteTerm|kvóta}}, podst. ž.; {{NoteTerm|kontingent}}, podst. m.}}
−
{{Note|3| Ve stejném smyslu se někdy používá též ter. {{NoteTerm|kontingent}}.}}
 
  
 
=== 164 ===
 
=== 164 ===
  
−
Ter. {{TextTerm|statistický parametr|1|164|OtherIndexEntry=parametr, statistický}} myslíme jakoukoli číselnou charakteristiku {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1|3}}). {{TextTerm|Statistický odhad|2|164|OtherIndexEntry=odhad, statistický}} je pak takový postup, jehož smyslem je odhadnout parametry {{NonRefTerm|základního souboru}} ({{RefNumber|16|1|3}}) z výsledků {{NonRefTerm|výběrového šetření}} ({{RefNumber|16|0|1}}). Vlastní {{NonRefTerm|odhad}} ({{RefNumber|15|4|3}}) je vždy zatížen {{TextTerm|výběrovou chybou|3|164|IndexEntry=výběrová chyba|OtherIndexEntry=chyba výběrová}}, jejíž velikost můžeme odhadnout pomocí {{TextTerm|standardní chyby|4|164|IndexEntry=standardní chyba|OtherIndexEntry=chyba standardní}}. Každý {{NonRefTerm|odhad}} většinou doplňujeme určením {{TextTerm|intervalu spolehlivosti|5|164|IndexEntry=interval, spolehlivosti|OtherIndexEntry=spolehlivost, interval}}, tj. {{NonRefTerm|intervalu}}, v jehož hranicích předpokládáme, že odhadovaná hodnota s předem určenou {{NonRefTerm|pravděpodobností}} leží. Rozdíl mezi dvěma hodnotami označujeme jako {{TextTerm|významný rozdíl|6|164|OtherIndexEntry=rozdíl významný}}, jestliže {{NonRefTerm|pravděpodobnost}}, která je výsledkem {{NonRefTerm|náhodných vlivů}}, je menší nebo rovna stanovené hodnotě, kterou označujeme jako {{TextTerm|hladinu spolehlivosti|7|164|IndexEntry=hladina spolehlivosti|OtherIndexEntry=spolehlivost, hladina}}. Tedy např. tvrdíme, že dvě hodnoty se od sebe významně liší (zamítáme tzv. nulovou hypotézu), jestliže rozdíl mezi nimi je větší při zvolené {{NonRefTerm|hladině spolehlivosti}} než odpovídá rozdílu, který by mohl vzniknout v důsledku {{NonRefTerm|náhodného kolísání}}. Kromě {{NonRefTerm|výběrových chyb}} mohou existovat též {{NonRefTerm|chyby}}, které jsou výsledkem {{TextTerm|chyb pozorování|8|164|IndexEntry=chyba pozorování|OtherIndexEntry=pozorování, chyba}}, z nichž významnou část tvoří {{TextTerm|chyby tazatelů|9|164|IndexEntry=chyba tazatelů|OtherIndexEntry=tazatel, chyba}} při {{NonRefTerm|statistickém zjišťování}} ({{RefNumber|13|0|4}}).
+
Termín {{TextTerm|parametr souboru|1|164|OtherIndexEntry=soubor. parametr ...}} můžeme použít pro všechny číselné charakteristiky statistického {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1|2}}). {{TextTerm|Statistickým odhadem|2|164|IndexEntry=statistický odhad}} (viz {{RefNumber|15|4|2}}) nazýváme určování parametrů statistického {{NonRefTerm|souboru}} z výsledků {{NonRefTerm|výběru}}. Takové {{NonRefTerm|odhady}} ({{RefNumber|15|4|3}}) jsou zatíženy {{TextTerm|výběrovou chybou|3|164|IndexEntry=výběrová chyba|OtherIndexEntry=chyba. výběrová ...}}, kterou můžeme určit na základě {{TextTerm|střední kvadratické chyby|4|164|IndexEntry=střední kvadratická chyba|OtherIndexEntry=chyba. střední kvadratická ...}} ({{TextTerm|standardní chyby|4|164|2|IndexEntry=standardní chyba|OtherIndexEntry=chyba standardní}}). Pró vyjádření přesnosti {{NonRefTerm|výběru}} určujeme {{TextTerm|interval spolehlivosti|5|164|OtherIndexEntry=spolehlivost. interval ...}}, který vymezuje hranice, ve kterých se s určitou pravděpodobností bude odhadovaná hodnota znaku nacházet. Říkáme, že existuje {{TextTerm|významný rozdíl|6|164|OtherIndexEntry=rozdíl. významný ...}} mezi dvěma hodnotami, jestliže při dané pravděpodobnosti překročí {{TextTerm|hranice významnosti|7|164|OtherIndexEntry=významnost. hranice ...}} n. {{TextTerm|meze významnosti|7|164|2|IndexEntry=mez významnosti|OtherIndexEntry=významnost. mez ...}}.
−
{{Note|4| Ve stejném smyslu je možno použít ter. {{NoteTerm|směrodatná chyba}}.}}
 
−
{{Note|5| {{NonRefTerm|Interval spolehlivosti}} n. {{NoteTerm|meze spolehlivosti}}.}}
 
−
{{Note|7| Ve stejném smyslu se používá ter. {{NoteTerm|úroveň spolehlivosti}}.}}
 
−
{{Note|8| {{NonRefTerm|Chyby pozorování}} mohou vzniknout {{NonRefTerm|náhodně}} nebo mohou být {{NonRefTerm|systematické}}; u {{NoteTerm|náhodně vzniklých chyb}} se předpokládá možnost jejich odstranění {{NonRefTerm|vyrovnáním}}, naproti tomu {{NoteTerm|systematické chyby}} snižují spolehlivost výsledků. }}
 
  
  

Verze z 16. 2. 2010, 13:40


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

16

160

V některých případech při statistickém zkoumání určitého jevu nepozorujeme všechny prvky, ale provádíme výběrové šetření1, při kterém zkoumáme pouze výběrový soubor2 n. výběr2. Z jednotek3 n. prvků3 základního souboru (161-3) vybereme určitým způsobem výběrové jednotky4 n. výběrové prvky4, které representují celý základní soubor. Výběr provádíme podle výběrového postupu5 n. výběrového plánu5, který si stanovíme předem.

161

Pravděpodobnostním výběrem1 n. náhodným výběrem1 nazýváme takový postup, při kterém jednotlivé prvky jsou určovány náhodně2. Takový výběr předpokládá, že máme přehled o celém základním souboru3 a že každý prvek tohoto souboru má stejnou pravděpodobnost, aby byl vybrán. Při prostém náhodném výběru4 jsou výběrové jednotky vybírány bezprostředně a jednotlivě; jejich počet je dán rozsahem výběru5. Máme-li prvky základního souboru nějakým způsobem seřazeny, potom provádíme systematický výběr6, tj. vybíráme každý n-tý prvek, přičemž první vybraný prvek zvolíme náhodně. Jiným druhem náhodného výběru je skupinový výběr7 n. výběr skupin7, kdy nevybíráme každou jednotku individuálně, ale vždy určitou skupinu8 jednotek, např. obec, školní třídu apod.

162

Stratifikovaným výběrem1 nazýváme takový výběr, při kterém vybíráme určité skupiny prvků2 základního souboru n. strata2, o kterých např. předpokládáme, že jsou více homogenní (viz 134-4) než celý základní soubor. Nejčastějším případem stratifikovaného výběru je výběr oblastní5, který někdy přímo s termínem výběr stratifikovaný zaměňujeme. Nejprve provedeme výběr strat2 (oblastí) a potom uvnitř těchto strat výběr jednotek, které budeme pozorovat. Takovému výběru říkáme také výběr dvoustupňový na rozdíl od výběru vícestupňového3, kdy vícekrát vybíráme uvnitř větší skupiny vždy další podskupiny4, např. provedeme výběr mezi kraji, uvnitř krajů mezi okresy, uvnitř nich mezi obcemi, uvnitř obcí mezi školami a ve školách mezi jednotlivými žáky, jejichž charakteristiky chceme zjišťovat.

  • 2. stratum, podst. s. — straftifikovaný, příd.

163

Smyslem náhodného výběru (161-1) je získat representativní výběrový soubor1, který by poskytl relativně dobrou charakteristiku základního souboru. Při záměrném výběru2 n. výběru podle kvót2 se odhadují podle zkušenosti předem kvóty3 n. kontingenty3 jednotlivých homogenních skupin základního souboru; vlastní záměrný výběr se potom provádí tak, aby struktura výběrového souboru odpovídala odhadnutým kvótám.

  • 3. kvóta, podst. ž.; kontingent, podst. m.

164

Termín parametr souboru1 můžeme použít pro všechny číselné charakteristiky statistického souboru (101-2). Statistickým odhadem2 (viz 154-2) nazýváme určování parametrů statistického souboru z výsledků výběru. Takové odhady (154-3) jsou zatíženy výběrovou chybou3, kterou můžeme určit na základě střední kvadratické chyby4 (standardní chyby4). Pró vyjádření přesnosti výběru určujeme interval spolehlivosti5, který vymezuje hranice, ve kterých se s určitou pravděpodobností bude odhadovaná hodnota znaku nacházet. Říkáme, že existuje významný rozdíl6 mezi dvěma hodnotami, jestliže při dané pravděpodobnosti překročí hranice významnosti7 n. meze významnosti7.


* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93
Citováno z „http://cs-ii.demopaedia.org/w/index.php?title=16&oldid=1785“