Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
16: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | == 16 == | ||
=== 160 === | === 160 === | ||
| − | {{TextTerm|Výběrové šetření|1|160 | + | {{TextTerm|Výběrové šetření|1|160|IndexEntry=výběrové Šetření|OtherIndexEntry=šetření výběrové}} je způsob {{NonRefTerm|statistického zjišťování}}, kdy nepozorujeme všechny {{NonRefTerm|jednotky}} v {{NonRefTerm|souboru}}, ale pouze jejich {{TextTerm|výběr|2|160}}, a to za účelem {{NonRefTerm|odhadu}}, jaká je {{NonRefTerm|struktura}} n. {{NonRefTerm|rozložení znaků}} {{NoteTerm|v}} celém {{NonRefTerm|souboru}} resp. jaké jsou jeho statistické parametry. {{NonRefTerm|Soubor}} se skládá z {{TextTerm|jednotek|3|160|IndexEntry=jednotka}}, mezi nimiž zvolenou metodou určíme {{TextTerm|výběrové jednotky|4|160|IndexEntry=výběrová jednotka|OtherIndexEntry=jednotka, výběrová}}, tj. {{NonRefTerm|ty jednotky}}, které budou tvořit {{NonRefTerm|výběr}}. V {{NonRefTerm|demografii}} jsou {{NonRefTerm|jednotkami}} většinou {{NonRefTerm|jednotlivci}} ({{RefNumber|11|0|2}}), {{NonRefTerm|rodiny}} ({{RefNumber|11|5|1}}) nebo {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}); {{NonRefTerm|výběrovými jednotkami}} mohou být také {{NonRefTerm|domy}}, {{NonRefTerm|byty}}, bloky {{NonRefTerm|domů}}, {{NonRefTerm|obce}}, {{NonRefTerm|oblasti}} apod. {{NonRefTerm|Výběrová šetření}} provádíme podle dobře připraveného {{TextTerm|plánu výběru|5|160|IndexEntry=plán výběru|OtherIndexEntry=výběr, plán}}. |
{{Note|2| {{NonRefTerm|Výběr}} se často nazývá také {{NoteTerm|výběrovým souborem}}; patří do něho všechny {{NonRefTerm|jednotky}}, které odpovídají definici jeho vymezení.}} | {{Note|2| {{NonRefTerm|Výběr}} se často nazývá také {{NoteTerm|výběrovým souborem}}; patří do něho všechny {{NonRefTerm|jednotky}}, které odpovídají definici jeho vymezení.}} | ||
{{Note|3| Syn. je ter. {{NoteTerm|prvek}}, používaný však více v matematice, např. prvek množiny, čemuž ve statistice přibližně odpovídá ter. jednotka a množině pak soubor.}} | {{Note|3| Syn. je ter. {{NoteTerm|prvek}}, používaný však více v matematice, např. prvek množiny, čemuž ve statistice přibližně odpovídá ter. jednotka a množině pak soubor.}} | ||
| Řádka 16: | Řádka 17: | ||
=== 161 === | === 161 === | ||
| − | {{TextTerm|Náhodný vyber|1|161 | + | {{TextTerm|Náhodný vyber|1|161|IndexEntry=náhodný výběr|OtherIndexEntry=výběr, náhodný}} je takový způsob {{NonRefTerm|výběru}}, kdy {{NonRefTerm|výběrové jednotky}} jsou určeny {{TextTerm|náhodně|2|161}}. Tento způsob předpokládá, že existuje seznam {{NonRefTerm|jednotek}}, ze kterého je možno vybírat takové {{NonRefTerm|jednotky}}, které přijdou do {{NonRefTerm|výběru}}; tento seznam označíme za {{TextTerm|základ výběru|3|161|OtherIndexEntry=výběr, základ}}. Při {{TextTerm|prostém náhodném výběru|4|161|IndexEntry=prostý náhodný výběr|OtherIndexEntry=výběr, náhodný prostý}} jsou {{NonRefTerm|jednotky}} ({{RefNumber|16|0|3}}) vybírány {{NonRefTerm|náhodným postupem}} individuálně. Podíl vybraných {{NonRefTerm|jednotek}} ze {{NonRefTerm|základu výběru}} označíme jako {{TextTerm|rozsah výběru|5|161|OtherIndexEntry=výběr, rozsah}}. Jiným způsobem {{NonRefTerm|výběrového šetření}} je {{TextTerm|systematický výběr|6|161|OtherIndexEntry=výběr, systematický}}, kdy ze seznamu seřazených {{NonRefTerm|jednotek}} vybíráme každou {{NonRefTerm|n-tou, n+i-tou, n+2i-tou}} atd. {{NonRefTerm|jednotku}}, kdy {{NonRefTerm|i}} je určeno {{NonRefTerm|náhodně}} a {{NonRefTerm|n>i}}; říkáme, že jednotky jsou {{TextTerm|vybírány systematicky|7|161|IndexEntry=vybírat systematicky|OtherIndexEntry=systematicky vybírat}}. Při {{TextTerm|shlukovém výběru|8|161|IndexEntry=shlukový výběr|OtherIndexEntry=výběr, shlukový}} nejsou {{NonRefTerm|jednotky souboru}} vybírány individuálně, ale ve skupinách, které se nazývají {{TextTerm|shluky|9|161|IndexEntry=shluk}}. |
{{Note|1| Syn. {{NonRefTerm|náhodného výběru}} je {{NoteTerm|výběr pravděpodobnostní}}, při kterém každá jednotka musí mít stejnou {{NonRefTerm|pravděpodobnost}} být vybrána; při {{NonRefTerm|výběru}} musí být zachována zásada {{NoteTerm|náhodnosti}}.}} | {{Note|1| Syn. {{NonRefTerm|náhodného výběru}} je {{NoteTerm|výběr pravděpodobnostní}}, při kterém každá jednotka musí mít stejnou {{NonRefTerm|pravděpodobnost}} být vybrána; při {{NonRefTerm|výběru}} musí být zachována zásada {{NoteTerm|náhodnosti}}.}} | ||
{{Note|2| Nejjednodušší způsob {{NonRefTerm|náhodného výběru}} je losování.}} | {{Note|2| Nejjednodušší způsob {{NonRefTerm|náhodného výběru}} je losování.}} | ||
| Řádka 26: | Řádka 27: | ||
=== 162 === | === 162 === | ||
| − | Při {{TextTerm|stratifíkovaném výběru|1|162 | + | Při {{TextTerm|stratifíkovaném výběru|1|162|IndexEntry=stratifikováný výběr}} je {{NonRefTerm|soubor}} rozdělen do určitého počtu skupin, které nazýváme {{TextTerm|strata|2|162|IndexEntry=stratům}}, o kterých přepokládáme, že jsou více {{NonRefTerm|homogenní}} ({{RefNumber|13|4|4}}) než celý {{NonRefTerm|základní soubor}} ({{RefNumber|16|1|3}}); poté v každé takto vymezené skupině provádíme {{NonRefTerm|prostý náhodný výběr}} ({{RefNumber|16|1|4}}), přičemž rozsah {{NonRefTerm|výběru}} nemusí být pro všechna {{NonRefTerm|strata}} stejný. {{TextTerm|Vícestupňový výběr|3|162|OtherIndexEntry=výběr, vícestupňový}} je takový {{NonRefTerm|výběr}}•, kdy stanovení {{NonRefTerm|výběrového souboru}} provádíme v několika stupních. Nejprve vybereme {{TextTerm|primární jednotky|4|162|IndexEntry=primární jednotka|OtherIndexEntry=jednotka, primární}}; každou z těchto {{NonRefTerm|jednotek}} považujeme za {{NonRefTerm|soubor}} a v jeho rámci vybereme {{TextTerm|podvýběr|5|162}} {{TextTerm|druhotných jednotek|6|162|IndexEntry=druhotná jednotka|OtherIndexEntry=jednotka, druhotná}} a postup můžeme dále opakovat v několika stupních. Jako častý příklad {{NonRefTerm|vícestupňového výběru}} lze uvést {{TextTerm|výběr oblastní|7|162|IndexEntry=výběr, oblastní|OtherIndexEntry=oblastní výběr}}, 2 {{NoteTerm|Stratům}}, podst. v jednotném čísle; v množném čísle {{NonRefTerm|strata}}. |
=== 163 === | === 163 === | ||
| − | Účelem {{NonRefTerm|náhodného výběru}} ({{RefNumber|16|1|1}}) je získat {{TextTerm|reprezentativní výběrový soubor|1|163 | + | Účelem {{NonRefTerm|náhodného výběru}} ({{RefNumber|16|1|1}}) je získat {{TextTerm|reprezentativní výběrový soubor|1|163|OtherIndexEntry=výběrový soubor, reprezentativní}}, tj. takový {{NonRefTerm|výběr}}, který je věrným obrazem {{NonRefTerm|základního souboru}} ({{RefNumber|16|1|3}}) ve všech sledovaných charakteristikách s výjimkou {{NonRefTerm|náhodného kolísání}}. Na druhé straně při {{TextTerm|kvótním výběru|2|163|IndexEntry=kvótní výběr|OtherIndexEntry=výběr, kvótní}} je výběr stanoven účelově, aby zobrazoval {{NonRefTerm|základní soubor}} podle určitých charakteristik, a každému {{NonRefTerm|tazateli}} ({{RefNumber|20|4|2}}) je určena {{TextTerm|kvóta|3|163}} různého typu {{NonRefTerm|výběrových jednotek}} ({{RefNumber|16|0|4}}), které mají být zahrnuty do {{NonRefTerm|výběru}} ({{RefNumber|16|0|2}}). Tyto jednotky určí tazatel v rámci daného limitu podle svého uvážení. {{NonRefTerm|Kvótní výběr}} je pak druhem {{NonRefTerm|záměrného výběru}} ({{RefNumber|16|1|6}}). |
{{Note|2| {{NonRefTerm|Výběr kvótní}} n. výběr {{NoteTerm|podle kvót}}.}} | {{Note|2| {{NonRefTerm|Výběr kvótní}} n. výběr {{NoteTerm|podle kvót}}.}} | ||
{{Note|3| Ve stejném smyslu se někdy používá též ter. {{NoteTerm|kontingent}}.}} | {{Note|3| Ve stejném smyslu se někdy používá též ter. {{NoteTerm|kontingent}}.}} | ||
| Řádka 36: | Řádka 37: | ||
=== 164 === | === 164 === | ||
| − | Ter. {{TextTerm|statistický parametr|1|164 | + | Ter. {{TextTerm|statistický parametr|1|164|OtherIndexEntry=parametr, statistický}} myslíme jakoukoli číselnou charakteristiku {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1|3}}). {{TextTerm|Statistický odhad|2|164|OtherIndexEntry=odhad, statistický}} je pak takový postup, jehož smyslem je odhadnout parametry {{NonRefTerm|základního souboru}} ({{RefNumber|16|1|3}}) z výsledků {{NonRefTerm|výběrového šetření}} ({{RefNumber|16|0|1}}). Vlastní {{NonRefTerm|odhad}} ({{RefNumber|15|4|3}}) je vždy zatížen {{TextTerm|výběrovou chybou|3|164|IndexEntry=výběrová chyba|OtherIndexEntry=chyba výběrová}}, jejíž velikost můžeme odhadnout pomocí {{TextTerm|standardní chyby|4|164|IndexEntry=standardní chyba|OtherIndexEntry=chyba standardní}}. Každý {{NonRefTerm|odhad}} většinou doplňujeme určením {{TextTerm|intervalu spolehlivosti|5|164|IndexEntry=interval, spolehlivosti|OtherIndexEntry=spolehlivost, interval}}, tj. {{NonRefTerm|intervalu}}, v jehož hranicích předpokládáme, že odhadovaná hodnota s předem určenou {{NonRefTerm|pravděpodobností}} leží. Rozdíl mezi dvěma hodnotami označujeme jako {{TextTerm|významný rozdíl|6|164|OtherIndexEntry=rozdíl významný}}, jestliže {{NonRefTerm|pravděpodobnost}}, která je výsledkem {{NonRefTerm|náhodných vlivů}}, je menší nebo rovna stanovené hodnotě, kterou označujeme jako {{TextTerm|hladinu spolehlivosti|7|164|IndexEntry=hladina spolehlivosti|OtherIndexEntry=spolehlivost, hladina}}. Tedy např. tvrdíme, že dvě hodnoty se od sebe významně liší (zamítáme tzv. nulovou hypotézu), jestliže rozdíl mezi nimi je větší při zvolené {{NonRefTerm|hladině spolehlivosti}} než odpovídá rozdílu, který by mohl vzniknout v důsledku {{NonRefTerm|náhodného kolísání}}. Kromě {{NonRefTerm|výběrových chyb}} mohou existovat též {{NonRefTerm|chyby}}, které jsou výsledkem {{TextTerm|chyb pozorování|8|164|IndexEntry=chyba pozorování|OtherIndexEntry=pozorování, chyba}}, z nichž významnou část tvoří {{TextTerm|chyby tazatelů|9|164|IndexEntry=chyba tazatelů|OtherIndexEntry=tazatel, chyba}} při {{NonRefTerm|statistickém zjišťování}} ({{RefNumber|13|0|4}}). |
{{Note|4| Ve stejném smyslu je možno použít ter. {{NoteTerm|směrodatná chyba}}.}} | {{Note|4| Ve stejném smyslu je možno použít ter. {{NoteTerm|směrodatná chyba}}.}} | ||
{{Note|5| {{NonRefTerm|Interval spolehlivosti}} n. {{NoteTerm|meze spolehlivosti}}.}} | {{Note|5| {{NonRefTerm|Interval spolehlivosti}} n. {{NoteTerm|meze spolehlivosti}}.}} | ||
| Řádka 43: | Řádka 44: | ||
| + | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
{{SummaryShort}} | {{SummaryShort}} | ||
{{OtherLanguages|16}} | {{OtherLanguages|16}} | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:49
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
16
160
Výběrové šetření1 je způsob statistického zjišťování, kdy nepozorujeme všechny jednotky v souboru, ale pouze jejich výběr2, a to za účelem odhadu, jaká je struktura n. rozložení znaků v celém souboru resp. jaké jsou jeho statistické parametry. Soubor se skládá z jednotek3, mezi nimiž zvolenou metodou určíme výběrové jednotky4, tj. ty jednotky, které budou tvořit výběr. V demografii jsou jednotkami většinou jednotlivci (110-2), rodiny (115-1) nebo domácnosti (110-3); výběrovými jednotkami mohou být také domy, byty, bloky domů, obce, oblasti apod. Výběrová šetření provádíme podle dobře připraveného plánu výběru5.
- 2. Výběr se často nazývá také výběrovým souborem; patří do něho všechny jednotky, které odpovídají definici jeho vymezení.
- 3. Syn. je ter. prvek, používaný však více v matematice, např. prvek množiny, čemuž ve statistice přibližně odpovídá ter. jednotka a množině pak soubor.
- 5. Plán výběru by měl obsahovat všechny důležité etapy a práce výběrového postupu.
161
Náhodný vyber1 je takový způsob výběru, kdy výběrové jednotky jsou určeny náhodně2. Tento způsob předpokládá, že existuje seznam jednotek, ze kterého je možno vybírat takové jednotky, které přijdou do výběru; tento seznam označíme za základ výběru3. Při prostém náhodném výběru4 jsou jednotky (160-3) vybírány náhodným postupem individuálně. Podíl vybraných jednotek ze základu výběru označíme jako rozsah výběru5. Jiným způsobem výběrového šetření je systematický výběr6, kdy ze seznamu seřazených jednotek vybíráme každou n-tou, n+i-tou, n+2i-tou atd. jednotku, kdy i je určeno náhodně a n>i; říkáme, že jednotky jsou vybírány systematicky7. Při shlukovém výběru8 nejsou jednotky souboru vybírány individuálně, ale ve skupinách, které se nazývají shluky9.
- 1. Syn. náhodného výběru je výběr pravděpodobnostní, při kterém každá jednotka musí mít stejnou pravděpodobnost být vybrána; při výběru musí být zachována zásada náhodnosti.
- 2. Nejjednodušší způsob náhodného výběru je losování.
- 3. Základem výběru je ve skutečnosti základní soubor (160-2)
- 5. Ve stejném smyslu hovoříme o velikosti výběru.
- 6. Při systematickém výběru zachováváme zásadu náhodnosti a nesmíme ho proto zaměňovat se záměrným výběrem nebo expertním výběrovým šetřením.
- 8. Ve stejném smyslu lze hovořit o výběru hromadném.
162
Při stratifíkovaném výběru1 je soubor rozdělen do určitého počtu skupin, které nazýváme strata2, o kterých přepokládáme, že jsou více homogenní (134-4) než celý základní soubor (161-3); poté v každé takto vymezené skupině provádíme prostý náhodný výběr (161-4), přičemž rozsah výběru nemusí být pro všechna strata stejný. Vícestupňový výběr3 je takový výběr•, kdy stanovení výběrového souboru provádíme v několika stupních. Nejprve vybereme primární jednotky4; každou z těchto jednotek považujeme za soubor a v jeho rámci vybereme podvýběr5 druhotných jednotek6 a postup můžeme dále opakovat v několika stupních. Jako častý příklad vícestupňového výběru lze uvést výběr oblastní7, 2 Stratům, podst. v jednotném čísle; v množném čísle strata.
163
Účelem náhodného výběru (161-1) je získat reprezentativní výběrový soubor1, tj. takový výběr, který je věrným obrazem základního souboru (161-3) ve všech sledovaných charakteristikách s výjimkou náhodného kolísání. Na druhé straně při kvótním výběru2 je výběr stanoven účelově, aby zobrazoval základní soubor podle určitých charakteristik, a každému tazateli (204-2) je určena kvóta3 různého typu výběrových jednotek (160-4), které mají být zahrnuty do výběru (160-2). Tyto jednotky určí tazatel v rámci daného limitu podle svého uvážení. Kvótní výběr je pak druhem záměrného výběru (161-6).
- 2. Výběr kvótní n. výběr podle kvót.
- 3. Ve stejném smyslu se někdy používá též ter. kontingent.
164
Ter. statistický parametr1 myslíme jakoukoli číselnou charakteristiku souboru (101-3). Statistický odhad2 je pak takový postup, jehož smyslem je odhadnout parametry základního souboru (161-3) z výsledků výběrového šetření (160-1). Vlastní odhad (154-3) je vždy zatížen výběrovou chybou3, jejíž velikost můžeme odhadnout pomocí standardní chyby4. Každý odhad většinou doplňujeme určením intervalu spolehlivosti5, tj. intervalu, v jehož hranicích předpokládáme, že odhadovaná hodnota s předem určenou pravděpodobností leží. Rozdíl mezi dvěma hodnotami označujeme jako významný rozdíl6, jestliže pravděpodobnost, která je výsledkem náhodných vlivů, je menší nebo rovna stanovené hodnotě, kterou označujeme jako hladinu spolehlivosti7. Tedy např. tvrdíme, že dvě hodnoty se od sebe významně liší (zamítáme tzv. nulovou hypotézu), jestliže rozdíl mezi nimi je větší při zvolené hladině spolehlivosti než odpovídá rozdílu, který by mohl vzniknout v důsledku náhodného kolísání. Kromě výběrových chyb mohou existovat též chyby, které jsou výsledkem chyb pozorování8, z nichž významnou část tvoří chyby tazatelů9 při statistickém zjišťování (130-4).
- 4. Ve stejném smyslu je možno použít ter. směrodatná chyba.
- 5. Interval spolehlivosti n. meze spolehlivosti.
- 7. Ve stejném smyslu se používá ter. úroveň spolehlivosti.
- 8. Chyby pozorování mohou vzniknout náhodně nebo mohou být systematické; u náhodně vzniklých chyb se předpokládá možnost jejich odstranění vyrovnáním, naproti tomu systematické chyby snižují spolehlivost výsledků.
* * *
|
