Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
30: Porovnání verzí
Z Demopædia
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík 1965) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''30'''--> | <!--'''30'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
| − | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition I}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
| + | = Stav a struktura obyvatelstva = | ||
| + | == 30 == | ||
=== 301 === | === 301 === | ||
| − | + | Zkoumáním {{NonRefTerm|stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|20|1|5}}] rozumí se zkoumání {{TextTerm|rozmístění obyvatelstva|1|301|OtherIndexEntry=obyvatelstvo. rozmístění ...}} a zkoumání {{NonRefTerm|struktury obyvatelstva}} ({{RefNumber|14|4|4}}). {{NonRefTerm|Obyvatelstvo}} ({{RefNumber|10|1|3}}) žije na určitém {{TextTerm|území|2|301}}, sledujeme jeho {{TextTerm|územní rozložení|3|301|OtherIndexEntry=rozložení. územní ...}} n. {{TextTerm|geografické rozložení|3|301|2|OtherIndexEntry=rozložení. geografické ...}} n. {{TextTerm|prostorové rozložení|3|301|3|OtherIndexEntry=rozložení. prostorové ...}}, tj. způsob, jak je obyvatelstvo rozmístěno. | |
| − | {{ | ||
=== 302 === | === 302 === | ||
| − | {{NonRefTerm| | + | {{NonRefTerm|Uzemí}} ({{RefNumber|30|1|2}}), na němž obyvatelstvo žije, může býti členěno na {{TextTerm|územní části|1|302|IndexEntry=územní část}}, {{TextTerm|územní jednotky|1|302|2|IndexEntry=územní jednotka|OtherIndexEntry=jednotka. územní ...}} n. {{TextTerm|územní oblasti|1|302|3|IndexEntry=územní oblast|OtherIndexEntry=oblast. územní ...}} podle různých hledisek. Demografické statistiky jsou často zpracovávány podle {{TextTerm|správních oblastí|2|302|IndexEntry=správní oblast|OtherIndexEntry=oblast. správní ...}} n. {{TextTerm|správních jednotek|2|302|2|IndexEntry=správní jednotka|OtherIndexEntry=jednotka. správní ...}} (viz 303); někdy se také sleduje rozdělení obyvatelstva podle {{TextTerm|krajů|3|302|IndexEntry=kraj}} n. oblastí <sup>3</sup> a {{TextTerm|zón|4|302|IndexEntry=zóna}} n. {{TextTerm|pásem|4|302|2|IndexEntry=pásmo}}, definovaných podle hledisek zeměpisných, ekonomických nebo sociologických. Pojmy {{NonRefTerm|kraj a. zóna}} mohou vyjadřovat území velmi rozličné velikosti, která mohou, ale nemusí odpovídat správním jednotkám. Výrazu {{TextTerm|přirozený kraj|5|302|OtherIndexEntry=kraj. přirozený ...}} n. {{TextTerm|přirozená oblast|7|302|OtherIndexEntry=oblast. přirozená ...}} se může užívat někdy ve smyslu přirozené {{NonRefTerm|územní jednotky}} vymezené určitým způsobem (např. klimaticky, ekologicky, přírodně). Území {{NonRefTerm|státu}} ({{RefNumber|30|5|3}}) může býti rozděleno na {{TextTerm|ekonomické kraje|6|302|IndexEntry=ekonomický kraj|OtherIndexEntry=kraj. ekonomický ...}} n. {{TextTerm|ekonomické oblasti|6|302|2|IndexEntry=ekonomická oblast|OtherIndexEntry=oblast. Ekonomická ...}}. |
| − | + | {{Note|2| Ve stejném smyslu se používá termínu administrativní oblast.}} | |
| − | |||
| − | |||
| − | {{Note| | ||
=== 303 === | === 303 === | ||
| − | + | {{NoteTerm|V Československé socialistické republice}} jsou tyto administrativní jednotky: {{NoteTerm|obec, okres, kraj, republika}}. Území slovenských krajů se nazývá {{NoteTerm|Slovensko}}. {{NonRefTerm|Obec}} se skládá z jedné nebo několik {{NoteTerm|osad}}, které však nemají vlastní správu. {{NonRefTerm|Osada}} se může členit ještě na menší územní jednotky, totiž místní {{NoteTerm|části}}. Ani ty nemají vlastní správu. {{NonRefTerm|Osady}} a {{NonRefTerm|místní části}} jsou dnes pouhé zeměpisné pojmy; představují převážně někdejší samostatná sídla, která byla sloučena ve větší obce. Území {{NonRefTerm|obce}} spravuje místní národní výbor. O tom, která obec může mít městský národní výbor, rozhoduje krajský národní výbor. Některá větší města se člení na {{NonRefTerm|městské obvody, městské čtvrti}} nebo {{NonRefTerm|městské části. V}} ČSSR neexistuje právní dělení obcí na obce {{NonRefTerm|městského typu}} a {{NonRefTerm|ostatní obce}}. Při sčítání lidu v r. 1961 však bylo použito {{NonRefTerm|statistického}} členění na {{NoteTerm|obce městského typu}} {{NonRefTerm|(města, malá města, aglomerované obce)}} a {{NoteTerm|venkovské obce}} (všechny {{NonRefTerm|ostatní obce)}}. Klasifikaci vypracoval pro potřeby třídění sčítání lidu, domů a bytů býv. Státní úřad statistický jako interní klasifikační pomůcku. Zařazení do příslušného typu bylo provedeno podle velikosti obce, počtu obyvatelstva, vybavení obce, podle její funkce atd. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
=== 304 === | === 304 === | ||
| − | Obyvatelstvo | + | Obyvatelstvo se nazývá {{TextTerm|usedlé|1|304|IndexEntry=usedlý}}, bydlí-li v trvalých {{NonRefTerm|obydlích}} ({{RefNumber|12|0|1}}), {{TextTerm|kočovné|2|304|IndexEntry=kočovný}} n. {{TextTerm|nomádské|2|304|2|IndexEntry=nomádský}}, jestliže se pohybuje z místa na místo uvnitř určitého území a {{TextTerm|polokočovné|3|304|IndexEntry=polokočovný}}, jestliže je na přechodu k životu usedlému. V některých zemích jsou z částí území vytvořeny {{TextTerm|reservace|4|304}}, kde žijí skupiny původního obyvatelstva podle svých starých zvyklostí (viz {{RefNumber|81|4|5}}*). |
| − | {{ | + | {{Note|2| nomád, podst. m. — {{NoteTerm|nomádský}}, príd. — {{NoteTerm|nomádství}}, podst. {{NoteTerm|s}}.}} |
| − | {{Note|2| | ||
| − | |||
=== 305 === | === 305 === | ||
| − | + | Termín {{TextTerm|země|1|305}} označuje {{NonRefTerm|území}} ({{RefNumber|30|1|2}}), termín {{TextTerm|národ|2|305}} označuje zpravidle souhrn lidí historicky spjatých společnou ekonomikou, kulturou a řečí, žijících na jednom území; termín {{TextTerm|stát|3|305}} označuje politický celek; protože pak je úzká vzájemná vazba mezi {{NonRefTerm|zemí, národem}} a {{NonRefTerm|státem}}, stává se často, že se tato tři slova v některých jazycích při užívání zaměňují. Od státu v předchozím smyslu, kterým rozumíme suverénní stát, je třeba lišit {{TextTerm|členský stát|5|305|OtherIndexEntry=stát. členský ...}} {{TextTerm|federativního státu|4|305|IndexEntry=federativní stát|OtherIndexEntry=stát. federativní...}}, který si může zachovat určitou zákonodárnou moc, nemá však již politickou svrchovanost. Pojem {{TextTerm|území|6|305}} ve smyslu {{TextTerm|teritorium|6|305|2}} se kryje někdy s pojmem příbuzným pojmu státu; užívá se ho pro dřívější koloniální území, která nyní dosáhla více nebo méně úplné samostatnosti; v tomto směru se rozlisují {{TextTerm|samosprávná území|7|305|IndexEntry=samosprávné území|OtherIndexEntry=území. samosprávné ...}} a {{TextTerm|nesamosprávná ázemí|8|305|IndexEntry=nesamosprávné území|OtherIndexEntry=území. nesamosprávné ...}} ({{TextTerm|autonomní teritoria|7|305|2|IndexEntry=autonomní teritorium|OtherIndexEntry=teritorium. autonomní ...}} a {{TextTerm|neautonomní teritoria|8|305|2|IndexEntry=neautonomní teritorium|OtherIndexEntry=teritorium. neautonomní ...}}). | |
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | {{ | ||
| − | |||
| − | |||
=== 306 === | === 306 === | ||
| − | + | Obyvatelstvo bydlí zpravidla v domech, které jsou většinou postaveny vedle sebe souvislým zastavěním prostoru nebo také osamoceně. Místo, na němž lidé bydlí a které je odděleno nezastavěným prostorem (v ČSSR aspoň 400 m) od jiných takových míst, se nazývá {{TextTerm|sídlo|1|306}} n. {{TextTerm|lokalita|1|306|2}}; někdy se těchto termínů užívá jako synonyma pro {{NonRefTerm|obec}}, ač mají obecnější význam. {{NonRefTerm|Sídla}} můžeme rozlišovat na {{TextTerm|samoty|2|306|IndexEntry=samota}} —- 1 až 3 obydlené domy — a {{TextTerm|vísky|2|306|2|IndexEntry=víska}}, které tvoří nejmenší {{TextTerm|venkovská sídla|3|306|IndexEntry=venkovské sídlo|OtherIndexEntry=sídlo. venkovské ...}}. Větším {{NonRefTerm|venkovským sídlem}} je {{TextTerm|ves|3|306|2}} n. {{TextTerm|vesnice|3|306|3}}, ve kterých je možno sledovat již určitou ekonomickou diferenciaci obyvatelstva. Od {{NonRefTerm|venkovských sídel}} se svou ekpnomickou funkcí liší {{TextTerm|městská sídla|4|306|IndexEntry=městské sídlo|OtherIndexEntry=sídlo. městské ...}} n. {{TextTerm|města|4|306|2|IndexEntry=město}}, převážně nezemědělského charakteru. Právní řád v různých státech — a z historických důvodů dokonce i v různých částech téhož státu — přiznává charakter obce (právní subjektivitu) různě velkým lokalitám. Proto je důležité při mezinárodním srovnávání uvažovat průměrnou plochu a populační velikost obce. Na území jedné {{NonRefTerm|obce}} může být buď jen jeden shluk domů nebo mohou být mimo něj i {{NonRefTerm|samoty}} a {{NonRefTerm|vísky}}. Někdy i jeden shluk domů mohou tvořit dvě právně samostatné {{NonRefTerm|obce}}. Různým typům {{NonRefTerm|obcí}} je zpravidla přiznán různý stupeň samosprávy. Město, kde sídlí vláda, se nazývá {{TextTerm|hlavní město|5|306|OtherIndexEntry=město. Hlavní ...}}. Hlavní sídlo určité {{NonRefTerm|územní oblasti}} ({{RefNumber|30|2|1}}), obvykle z hlediska administrativního, ev. i v jedné obci, se nazývá {{TextTerm|správním střediskem|6|306|IndexEntry=správní středisko}}. Velká města se dělí na {{TextTerm|městské obvody|7|306|IndexEntry=městský obvod|OtherIndexEntry=obvod. městský ...}} n. {{TextTerm|městské čtvrti|7|306|2|IndexEntry=městská čtvrť|OtherIndexEntry=čtvrť. městská ...}} n. {{TextTerm|městské části|7|306|3|IndexEntry=městská část|OtherIndexEntry=část. městská ...}}. | |
| − | + | {{Note|3| Pro větší vesnici, která měla právo výročních trhů, se užívalo dříve názvu městys (městečko).}} | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | {{Note| | ||
=== 307 === | === 307 === | ||
| − | + | {{NonRefTerm|Městská sídla}} ({{RefNumber|30|6|4}}) se vyvíjejí často faktickým slučováním sousedních {{NonRefTerm|lokalit}}, které ztrácejí postupně svou funkční autonomii. Tento proces končí vznikem {{TextTerm|aglomerace|1|307}} několika sídel, která si zachovávají správní autonomii. U velkých aglomerací rozlišujeme {{TextTerm|jádro aglomerace|2|307|OtherIndexEntry=aglomerace. jádro ...}} a {{TextTerm|předměstí|3|307}}. {{TextTerm|Souměstí|4|307}} ({{TextTerm|konurbace|4|307|2}}) je naproti tomu organický celek tvořený několika aglomeracemi, z nichž každá si zachovala svou individualitu. | |
| − | {{Note|1| | + | {{Note|1| Termín {{NoteTerm|aglomerace}} se někdy používá ve smyslu seskupení, např. {{NoteTerm|aglomerace}} domů; u nás se označuje běžně jako {{NoteTerm|sídlo}}.}} |
| − | {{Note|3| | + | {{Note|3| Dnes se často za {{NoteTerm|předměstí}} označují nesprávně části měst, které původně byly samostatnými {{NoteTerm|předměstskými obcemi}}.}} |
| − | |||
| − | |||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
Verze z 16. 2. 2010, 13:40
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
Stav a struktura obyvatelstva
30
301
Zkoumáním stavu obyvatelstva (201-5] rozumí se zkoumání rozmístění obyvatelstva1 a zkoumání struktury obyvatelstva (144-4). Obyvatelstvo (101-3) žije na určitém území2, sledujeme jeho územní rozložení3 n. geografické rozložení3 n. prostorové rozložení3, tj. způsob, jak je obyvatelstvo rozmístěno.
302
Uzemí (301-2), na němž obyvatelstvo žije, může býti členěno na územní části1, územní jednotky1 n. územní oblasti1 podle různých hledisek. Demografické statistiky jsou často zpracovávány podle správních oblastí2 n. správních jednotek2 (viz 303); někdy se také sleduje rozdělení obyvatelstva podle krajů3 n. oblastí 3 a zón4 n. pásem4, definovaných podle hledisek zeměpisných, ekonomických nebo sociologických. Pojmy kraj a. zóna mohou vyjadřovat území velmi rozličné velikosti, která mohou, ale nemusí odpovídat správním jednotkám. Výrazu přirozený kraj5 n. přirozená oblast7 se může užívat někdy ve smyslu přirozené územní jednotky vymezené určitým způsobem (např. klimaticky, ekologicky, přírodně). Území státu (305-3) může býti rozděleno na ekonomické kraje6 n. ekonomické oblasti6.
- 2. Ve stejném smyslu se používá termínu administrativní oblast.
303
V Československé socialistické republice jsou tyto administrativní jednotky: obec, okres, kraj, republika. Území slovenských krajů se nazývá Slovensko. Obec se skládá z jedné nebo několik osad, které však nemají vlastní správu. Osada se může členit ještě na menší územní jednotky, totiž místní části. Ani ty nemají vlastní správu. Osady a místní části jsou dnes pouhé zeměpisné pojmy; představují převážně někdejší samostatná sídla, která byla sloučena ve větší obce. Území obce spravuje místní národní výbor. O tom, která obec může mít městský národní výbor, rozhoduje krajský národní výbor. Některá větší města se člení na městské obvody, městské čtvrti nebo městské části. V ČSSR neexistuje právní dělení obcí na obce městského typu a ostatní obce. Při sčítání lidu v r. 1961 však bylo použito statistického členění na obce městského typu (města, malá města, aglomerované obce) a venkovské obce (všechny ostatní obce). Klasifikaci vypracoval pro potřeby třídění sčítání lidu, domů a bytů býv. Státní úřad statistický jako interní klasifikační pomůcku. Zařazení do příslušného typu bylo provedeno podle velikosti obce, počtu obyvatelstva, vybavení obce, podle její funkce atd.
304
Obyvatelstvo se nazývá usedlé1, bydlí-li v trvalých obydlích (120-1), kočovné2 n. nomádské2, jestliže se pohybuje z místa na místo uvnitř určitého území a polokočovné3, jestliže je na přechodu k životu usedlému. V některých zemích jsou z částí území vytvořeny reservace4, kde žijí skupiny původního obyvatelstva podle svých starých zvyklostí (viz 814-5*).
- 2. nomád, podst. m. — nomádský, príd. — nomádství, podst. s.
305
Termín země1 označuje území (301-2), termín národ2 označuje zpravidle souhrn lidí historicky spjatých společnou ekonomikou, kulturou a řečí, žijících na jednom území; termín stát3 označuje politický celek; protože pak je úzká vzájemná vazba mezi zemí, národem a státem, stává se často, že se tato tři slova v některých jazycích při užívání zaměňují. Od státu v předchozím smyslu, kterým rozumíme suverénní stát, je třeba lišit členský stát5 federativního státu4, který si může zachovat určitou zákonodárnou moc, nemá však již politickou svrchovanost. Pojem území6 ve smyslu teritorium6 se kryje někdy s pojmem příbuzným pojmu státu; užívá se ho pro dřívější koloniální území, která nyní dosáhla více nebo méně úplné samostatnosti; v tomto směru se rozlisují samosprávná území7 a nesamosprávná ázemí8 (autonomní teritoria7 a neautonomní teritoria8).
306
Obyvatelstvo bydlí zpravidla v domech, které jsou většinou postaveny vedle sebe souvislým zastavěním prostoru nebo také osamoceně. Místo, na němž lidé bydlí a které je odděleno nezastavěným prostorem (v ČSSR aspoň 400 m) od jiných takových míst, se nazývá sídlo1 n. lokalita1; někdy se těchto termínů užívá jako synonyma pro obec, ač mají obecnější význam. Sídla můžeme rozlišovat na samoty2 —- 1 až 3 obydlené domy — a vísky2, které tvoří nejmenší venkovská sídla3. Větším venkovským sídlem je ves3 n. vesnice3, ve kterých je možno sledovat již určitou ekonomickou diferenciaci obyvatelstva. Od venkovských sídel se svou ekpnomickou funkcí liší městská sídla4 n. města4, převážně nezemědělského charakteru. Právní řád v různých státech — a z historických důvodů dokonce i v různých částech téhož státu — přiznává charakter obce (právní subjektivitu) různě velkým lokalitám. Proto je důležité při mezinárodním srovnávání uvažovat průměrnou plochu a populační velikost obce. Na území jedné obce může být buď jen jeden shluk domů nebo mohou být mimo něj i samoty a vísky. Někdy i jeden shluk domů mohou tvořit dvě právně samostatné obce. Různým typům obcí je zpravidla přiznán různý stupeň samosprávy. Město, kde sídlí vláda, se nazývá hlavní město5. Hlavní sídlo určité územní oblasti (302-1), obvykle z hlediska administrativního, ev. i v jedné obci, se nazývá správním střediskem6. Velká města se dělí na městské obvody7 n. městské čtvrti7 n. městské části7.
- 3. Pro větší vesnici, která měla právo výročních trhů, se užívalo dříve názvu městys (městečko).
307
Městská sídla (306-4) se vyvíjejí často faktickým slučováním sousedních lokalit, které ztrácejí postupně svou funkční autonomii. Tento proces končí vznikem aglomerace1 několika sídel, která si zachovávají správní autonomii. U velkých aglomerací rozlišujeme jádro aglomerace2 a předměstí3. Souměstí4 (konurbace4) je naproti tomu organický celek tvořený několika aglomeracemi, z nichž každá si zachovala svou individualitu.
- 1. Termín aglomerace se někdy používá ve smyslu seskupení, např. aglomerace domů; u nás se označuje běžně jako sídlo.
- 3. Dnes se často za předměstí označují nesprávně části měst, které původně byly samostatnými předměstskými obcemi.
* * *
|
