Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
70: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
=== 701 === | === 701 === | ||
− | {{TextTerm|Populační růst|1|701 | + | {{TextTerm|Populační růst|1|701|OtherIndexEntry=růst, populační}} je výsledkem společného působení procesů {{NonRefTerm|porodnosti, úmrtnosti a migrace}}. {{TextTerm|Populační úbytek|2|701|OtherIndexEntry=úbytek, populační}} je důsledek vyšší úrovně {{NonRefTerm|úmrtnosti}} než {{NonRefTerm|porodnosti}}, event. vyšší úrovně {{NonRefTerm|emigrace}} než {{NonRefTerm|imigrace}}, resp. kombinovaného důsledku těchto procesů, a bývá označován jako {{TextTerm|negativní růst|3|701|OtherIndexEntry=růst negativní}}. Je vhodné rozlišovat {{TextTerm|uzavřenou populaci|4|701|IndexEntry=uzavřená populace|OtherIndexEntry=populace, uzavřená}}, do které neexistuje ani {{NonRefTerm|přistěhování}}, ani z ní nedochází k {{NonRefTerm|vystěhování}}, a {{NonRefTerm|populační růst}} v ní závisí pouze na rozdílu rnezi počtem {{NonRefTerm|živě narozených}} a {{NonRefTerm|zemřelých}}, od {{TextTerm|otevřené populace|5|701|IndexEntry=otevřená populace|OtherIndexEntry=populace, otevřená}}, jejíž růst ovlivňují také {{NonRefTerm|migrace}}. Růst v {{NonRefTerm|otevřené populaci je}} výsledkem {{TextTerm|migračního salda|6|701|IndexEntry=migrační saldo|OtherIndexEntry=saldo migrační}} a {{TextTerm|přirozeného přírůstku|7|701|IndexEntry=přirozený přírůstek|OtherIndexEntry=přírůstek, přirozený}}, který vzniká {{TextTerm|přebytkem živě narozených nad zemřelými|8|701|IndexEntry=přebytek živě narozených nad zemřelými}}. |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Populační růst je}} proces, jehož výsledkem je {{NoteTerm|populační přírůstek}}. {{NoteTerm|Nulový populační růst}} charakterizuje {{NonRefTerm|populaci}}, {{NonRefTerm|jejíž}} početní velikost se v čase nemění.}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Populační růst je}} proces, jehož výsledkem je {{NoteTerm|populační přírůstek}}. {{NoteTerm|Nulový populační růst}} charakterizuje {{NonRefTerm|populaci}}, {{NonRefTerm|jejíž}} početní velikost se v čase nemění.}} | ||
{{Note|2| {{NonRefTerm|Opakem}}, {{NonRefTerm|populačního růstu}} jako procesu je {{NoteTerm|ubývání populace}} n. {{NonRefTerm|populační úbytek}}.}} | {{Note|2| {{NonRefTerm|Opakem}}, {{NonRefTerm|populačního růstu}} jako procesu je {{NoteTerm|ubývání populace}} n. {{NonRefTerm|populační úbytek}}.}} | ||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
=== 702 === | === 702 === | ||
− | {{NonRefTerm|Intenzita populačního růstu}} za určité období může být označena jako {{TextTerm|míra celkového přírůstku|1|702 | + | {{NonRefTerm|Intenzita populačního růstu}} za určité období může být označena jako {{TextTerm|míra celkového přírůstku|1|702|OtherIndexEntry=celkový přírůstek, míra}}; je to poměr celkového {{NonRefTerm|přírůstku}} ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}}. Méně přesně může být tato {{NonRefTerm|míra}} počítána k počátečnímu {{NonRefTerm|počtu obyvatelstva}} daného období. Jestliže se sleduje {{NonRefTerm|populační růst}} za víceleté období, může být vypočtena {{TextTerm|průměrná míra ročního přírůstku|2|702|OtherIndexEntry=míra ročního přírůitku, průměrná}}. Při výpočtu této {{NonRefTerm|míry}} se někdy vychází z toho, že {{NonRefTerm|populace}} se během sledovaného období zvětšuje nebo zmenšuje {{TextTerm|exponenciálním růstem|3|702|IndexEntry=exponenciální růst|OtherIndexEntry=růst exponenciální}}. Velikost této {{TextTerm|exponenciální populace|4|702|OtherIndexEntry=populace, exponenciální}} lze vyjádřit jako spojitou funkci času; její hodnoty udává {{TextTerm|míra exponenciálního růstu|5|702|OtherIndexEntry=exponenciální růst, míra}} . Poměr {{NonRefTerm|přirozeného přírůstku}} ({{RefNumber|70|1|7}}) ke {{NonRefTerm|střednímu stavu obyvatelstva}} {{NoteTerm|se}} označuje jako {{TextTerm|hrubá míra přirozeného přírůstku|6|702|OtherIndexEntry=míra přirozeného přírůstku, hrubá}}; vypočte se jako rozdíl mezi {{NonRefTerm|hrubou mírou porodnosti}} a {{NonRefTerm|hrubou mírou úmrtnosti}} nebo jako rozdíl mezi počtem {{NonRefTerm|živě narozených}} a {{NonRefTerm|zemřelých}} v daném kalendářním roce děleným {{NonRefTerm|středním stavem obyvatelstva}}. V současné době málo používaným demografickým ukazatělem je {{TextTerm|vitální index|7|702|OtherIndexEntry=index vitální}}, což je poměr mezi počtem {{NonRefTerm|živě narozených}} a {{NonRefTerm|zemřelých}} v daném období. |
{{Note|3| Jestliže se růst sleduje jako diskrétní funkce, hoříme o {{NoteTerm|geometrickém růstu}}.}} | {{Note|3| Jestliže se růst sleduje jako diskrétní funkce, hoříme o {{NoteTerm|geometrickém růstu}}.}} | ||
{{Note|4| {{NonRefTerm|Exponenciální populace}} bývá někdy {{NonRefTerm|nazývána též}} {{NoteTerm|maltlusovskou populací}}; tento termín však nemá jednoznačný význam (viz {{RefNumber|90|6|1}}).}} | {{Note|4| {{NonRefTerm|Exponenciální populace}} bývá někdy {{NonRefTerm|nazývána též}} {{NoteTerm|maltlusovskou populací}}; tento termín však nemá jednoznačný význam (viz {{RefNumber|90|6|1}}).}} | ||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
=== 703 === | === 703 === | ||
− | Lze dokázat, že v {{NonRefTerm|uzavřené populaci}} ({{RefNumber|70|1|4}}), na kterou působí konstatní {{NonRefTerm|míry plodnosti podle věku}} ({{RefNumber|63|1|8}}) a {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} ({{RefNumber|41|2|1}}) po dostatečně dlouhou dobu, také {{NonRefTerm|průměrná míra přirozeného přírůstku}} se přibližuje konstantní úrovni. Tato {{NonRefTerm|míra}} se označuje jako {{TextTerm|vnitřní míra přirozeného přírůstku|1|703 | + | Lze dokázat, že v {{NonRefTerm|uzavřené populaci}} ({{RefNumber|70|1|4}}), na kterou působí konstatní {{NonRefTerm|míry plodnosti podle věku}} ({{RefNumber|63|1|8}}) a {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} ({{RefNumber|41|2|1}}) po dostatečně dlouhou dobu, také {{NonRefTerm|průměrná míra přirozeného přírůstku}} se přibližuje konstantní úrovni. Tato {{NonRefTerm|míra}} se označuje jako {{TextTerm|vnitřní míra přirozeného přírůstku|1|703|OtherIndexEntry=míra přirozeného přírůstku, vnitřní}}. {{NonRefTerm|Populace}}, která dosáhla této úrovně, se nazývá {{TextTerm|stabilní populací|2|703|IndexEntry=stabilní populace|OtherIndexEntry=populace, stabilní}}. V této {{NonRefTerm|populaci}} zůstává konstantní podíl {{NonRefTerm|osob}} v jednotlivých {{NonRefTerm|věkových skupinách}} n. taková {{NonRefTerm|populace}} má {{TextTerm|stabilní věkovou strukturu|3|703|IndexEntry=stabilní věková struktura}}, která závisí pouze na konstantních úrovních {{NonRefTerm|specifických měr plodnosti}} a {{NonRefTerm|úmrtnosti}} bez ohledu na to, jaká byla {{TextTerm|výchozí věková struktura|4|703}}. V realitě žádná {{NonRefTerm|populace}} nedosáhne nikdy úplné stability, neboť míry {{NonRefTerm|úmrtnosti}} a {{NonRefTerm|plodnosti}} se stále mění. Konstrukce modelu {{NonRefTerm|stabilní populace}} a jejich vnitřních {{NonRefTerm|měr}} slouží k výpočtu {{TextTerm|potenciálního růstu|5|703|IndexEntry=potenciální růst|OtherIndexEntry=růst, potenciální}}, který vychází z měr {{NonRefTerm|plodnosti a úmrtnosti podle věku}} při vyloučení vlivu aktuální {{NonRefTerm|věkové struktury}}. {{NonRefTerm|Stabilnípopulaci}}, jejíž {{NonRefTerm|vnitřní míra přirozeného přírůstku}} se rovná nule, nazýváme {{TextTerm|stacionární populací|6|703|IndexEntry=stacionární populace|OtherIndexEntry=populace, stacionární}}. V takové {{NonRefTerm|populaci}} je také počet osob v jednotlivých {{NonRefTerm|věkových skupinách}} konstantní a lze ho určit přímo {{NonRefTerm|z funkce žijících}} v {{NonRefTerm|tabulce úmrtnosti}} nebo jako rozdíl mezi horní a dolní {{NonRefTerm|hranicí funkce dožívajících}} ({{RefNumber|43|1|3}}), tj. integrací této funkce mezi oběma hranicemi, vynásobené koeficientem podílu shodném pro všechny {{NonRefTerm|věkové skupiny}}. Původně {{NonRefTerm|stabilní populace}} se může změnit na {{TextTerm|kvazi-stabilní populaci|7|703|IndexEntry=kvazistabilní populace|OtherIndexEntry=populace, kvazistabilní}}, která si zachovává konstantní úroveň {{NonRefTerm|plodnosti}}, ale mění se její úroveň {{NonRefTerm|úmrtnosti}}. {{NonRefTerm|Populaci}}, která početně roste podle {{TextTerm|logistické funkce|10|703|IndexEntry=logistická funkce|OtherIndexEntry=funkce logistická}}, nazýváme {{TextTerm|logistickou populací|9|703|IndexEntry=logistická populace|OtherIndexEntry=populace, logistická}}; {{NonRefTerm|míra přírůstku}} se v {{NonRefTerm|takové populaci}} nejprve podle určité funkce zvyšuje, až početnost {{NonRefTerm|populace}} dosáhne určité velikosti (inflexní bod), a poté se tato míra přírůstku snižuje až k nule a početní velikost populace se přibližuje {{NonRefTerm|logistickou funkcí}} vypočtené maximální hranici. |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Vnitřní míra přirozeného přírůstku}} se {{NonRefTerm|nazývá}} někdy {{NoteTerm|koeficientem progresivnosti}}; je to rozdíl mezi {{NoteTerm|vnitřní mírou porodnosti}} a {{NoteTerm|vnitřní mírou úmrtnosti}}, které jsou také stabilní. Ačkoliv její konstrukci jako první navrhl Bortkiewicz, označuje se někdy též jako {{NoteTerm|Lotkova míra}}.}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Vnitřní míra přirozeného přírůstku}} se {{NonRefTerm|nazývá}} někdy {{NoteTerm|koeficientem progresivnosti}}; je to rozdíl mezi {{NoteTerm|vnitřní mírou porodnosti}} a {{NoteTerm|vnitřní mírou úmrtnosti}}, které jsou také stabilní. Ačkoliv její konstrukci jako první navrhl Bortkiewicz, označuje se někdy též jako {{NoteTerm|Lotkova míra}}.}} | ||
+ | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
{{SummaryShort}} | {{SummaryShort}} | ||
{{OtherLanguages|70}} | {{OtherLanguages|70}} |
Verze z 9. 1. 2010, 03:22
|
701
Populační růst1 je výsledkem společného působení procesů porodnosti, úmrtnosti a migrace. Populační úbytek2 je důsledek vyšší úrovně úmrtnosti než porodnosti, event. vyšší úrovně emigrace než imigrace, resp. kombinovaného důsledku těchto procesů, a bývá označován jako negativní růst3. Je vhodné rozlišovat uzavřenou populaci4, do které neexistuje ani přistěhování, ani z ní nedochází k vystěhování, a populační růst v ní závisí pouze na rozdílu rnezi počtem živě narozených a zemřelých, od otevřené populace5, jejíž růst ovlivňují také migrace. Růst v otevřené populaci je výsledkem migračního salda6 a přirozeného přírůstku7, který vzniká přebytkem živě narozených nad zemřelými8.
- 1. Populační růst je proces, jehož výsledkem je populační přírůstek. Nulový populační růst charakterizuje populaci, jejíž početní velikost se v čase nemění.
- 2. Opakem, populačního růstu jako procesu je ubývání populace n. populační úbytek.
- 6. Syn. je čistá migrace n. migrační bilance (angl.).
- 7. V tomto smyslu lze též hovořit o bilanci přirozené měny n. o bilanci živě narozených a zemřelých (angl.).
- 8. Opačným jevem je úbytek přirozenou měnou, který vzniká přebytkem zemřelých nad živě narozenými.
702
Intenzita populačního růstu za určité období může být označena jako míra celkového přírůstku1; je to poměr celkového přírůstku ke střednímu stavu obyvatelstva. Méně přesně může být tato míra počítána k počátečnímu počtu obyvatelstva daného období. Jestliže se sleduje populační růst za víceleté období, může být vypočtena průměrná míra ročního přírůstku2. Při výpočtu této míry se někdy vychází z toho, že populace se během sledovaného období zvětšuje nebo zmenšuje exponenciálním růstem3. Velikost této exponenciální populace4 lze vyjádřit jako spojitou funkci času; její hodnoty udává míra exponenciálního růstu5 . Poměr přirozeného přírůstku (701-7) ke střednímu stavu obyvatelstva se označuje jako hrubá míra přirozeného přírůstku6; vypočte se jako rozdíl mezi hrubou mírou porodnosti a hrubou mírou úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném kalendářním roce děleným středním stavem obyvatelstva. V současné době málo používaným demografickým ukazatělem je vitální index7, což je poměr mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném období.
- 3. Jestliže se růst sleduje jako diskrétní funkce, hoříme o geometrickém růstu.
- 4. Exponenciální populace bývá někdy nazývána též maltlusovskou populací; tento termín však nemá jednoznačný význam (viz 906-1).
703
Lze dokázat, že v uzavřené populaci (701-4), na kterou působí konstatní míry plodnosti podle věku (631-8) a míry úmrtnosti podle věku (412-1) po dostatečně dlouhou dobu, také průměrná míra přirozeného přírůstku se přibližuje konstantní úrovni. Tato míra se označuje jako vnitřní míra přirozeného přírůstku1. Populace, která dosáhla této úrovně, se nazývá stabilní populací2. V této populaci zůstává konstantní podíl osob v jednotlivých věkových skupinách n. taková populace má stabilní věkovou strukturu3, která závisí pouze na konstantních úrovních specifických měr plodnosti a úmrtnosti bez ohledu na to, jaká byla výchozí věková struktura4. V realitě žádná populace nedosáhne nikdy úplné stability, neboť míry úmrtnosti a plodnosti se stále mění. Konstrukce modelu stabilní populace a jejich vnitřních měr slouží k výpočtu potenciálního růstu5, který vychází z měr plodnosti a úmrtnosti podle věku při vyloučení vlivu aktuální věkové struktury. Stabilnípopulaci, jejíž vnitřní míra přirozeného přírůstku se rovná nule, nazýváme stacionární populací6. V takové populaci je také počet osob v jednotlivých věkových skupinách konstantní a lze ho určit přímo z funkce žijících v tabulce úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi horní a dolní hranicí funkce dožívajících (431-3), tj. integrací této funkce mezi oběma hranicemi, vynásobené koeficientem podílu shodném pro všechny věkové skupiny. Původně stabilní populace se může změnit na kvazi-stabilní populaci7, která si zachovává konstantní úroveň plodnosti, ale mění se její úroveň úmrtnosti. Populaci, která početně roste podle logistické funkce10, nazýváme logistickou populací9; míra přírůstku se v takové populaci nejprve podle určité funkce zvyšuje, až početnost populace dosáhne určité velikosti (inflexní bod), a poté se tato míra přírůstku snižuje až k nule a početní velikost populace se přibližuje logistickou funkcí vypočtené maximální hranici.
- 1. Vnitřní míra přirozeného přírůstku se nazývá někdy koeficientem progresivnosti; je to rozdíl mezi vnitřní mírou porodnosti a vnitřní mírou úmrtnosti, které jsou také stabilní. Ačkoliv její konstrukci jako první navrhl Bortkiewicz, označuje se někdy též jako Lotkova míra.
* * *
|