Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:51

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Populační růst a demografická reprodukce

70

701

Populační růst¹ je výsledkem společného působení procesů porodnosti, úmrtnosti a migrace. Populační úbytek² je důsledek vyšší úrovně úmrtnosti než porodnosti, event. vyšší úrovně emigrace než imigrace, resp. kombinovaného důsledku těchto procesů, a bývá označován jako negativní růst³. Je vhodné rozlišovat uzavřenou populaci⁴, do které neexistuje ani přistěhování, ani z ní nedochází k vystěhování, a populační růst v ní závisí pouze na rozdílu rnezi počtem živě narozených a zemřelých, od otevřené populace⁵, jejíž růst ovlivňují také migrace. Růst v otevřené populaci je výsledkem migračního salda⁶ a přirozeného přírůstku⁷, který vzniká přebytkem živě narozených nad zemřelými⁸.

• 1. Populační růst je proces, jehož výsledkem je populační přírůstek. Nulový populační růst charakterizuje populaci, jejíž početní velikost se v čase nemění.
• 2. Opakem, populačního růstu jako procesu je ubývání populace n. populační úbytek.
• 6. Syn. je čistá migrace n. migrační bilance (angl.).
• 7. V tomto smyslu lze též hovořit o bilanci přirozené měny n. o bilanci živě narozených a zemřelých (angl.).
• 8. Opačným jevem je úbytek přirozenou měnou, který vzniká přebytkem zemřelých nad živě narozenými.

702

Intenzita populačního růstu za určité období může být označena jako míra celkového přírůstku¹; je to poměr celkového přírůstku ke střednímu stavu obyvatelstva. Méně přesně může být tato míra počítána k počátečnímu počtu obyvatelstva daného období. Jestliže se sleduje populační růst za víceleté období, může být vypočtena průměrná míra ročního přírůstku². Při výpočtu této míry se někdy vychází z toho, že populace se během sledovaného období zvětšuje nebo zmenšuje exponenciálním růstem³. Velikost této exponenciální populace⁴ lze vyjádřit jako spojitou funkci času; její hodnoty udává míra exponenciálního růstu⁵ . Poměr přirozeného přírůstku (701-7) ke střednímu stavu obyvatelstva se označuje jako hrubá míra přirozeného přírůstku⁶; vypočte se jako rozdíl mezi hrubou mírou porodnosti a hrubou mírou úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném kalendářním roce děleným středním stavem obyvatelstva. V současné době málo používaným demografickým ukazatělem je vitální index⁷, což je poměr mezi počtem živě narozených a zemřelých v daném období.

• 3. Jestliže se růst sleduje jako diskrétní funkce, hoříme o geometrickém růstu.
• 4. Exponenciální populace bývá někdy nazývána též maltlusovskou populací; tento termín však nemá jednoznačný význam (viz 906-1).

703

Lze dokázat, že v uzavřené populaci (701-4), na kterou působí konstatní míry plodnosti podle věku (631-8) a míry úmrtnosti podle věku (412-1) po dostatečně dlouhou dobu, také průměrná míra přirozeného přírůstku se přibližuje konstantní úrovni. Tato míra se označuje jako vnitřní míra přirozeného přírůstku¹. Populace, která dosáhla této úrovně, se nazývá stabilní populací². V této populaci zůstává konstantní podíl osob v jednotlivých věkových skupinách n. taková populace má stabilní věkovou strukturu³, která závisí pouze na konstantních úrovních specifických měr plodnosti a úmrtnosti bez ohledu na to, jaká byla výchozí věková struktura⁴. V realitě žádná populace nedosáhne nikdy úplné stability, neboť míry úmrtnosti a plodnosti se stále mění. Konstrukce modelu stabilní populace a jejich vnitřních měr slouží k výpočtu potenciálního růstu⁵, který vychází z měr plodnosti a úmrtnosti podle věku při vyloučení vlivu aktuální věkové struktury. Stabilnípopulaci, jejíž vnitřní míra přirozeného přírůstku se rovná nule, nazýváme stacionární populací⁶. V takové populaci je také počet osob v jednotlivých věkových skupinách konstantní a lze ho určit přímo z funkce žijících v tabulce úmrtnosti nebo jako rozdíl mezi horní a dolní hranicí funkce dožívajících (431-3), tj. integrací této funkce mezi oběma hranicemi, vynásobené koeficientem podílu shodném pro všechny věkové skupiny. Původně stabilní populace se může změnit na kvazi-stabilní populaci⁷, která si zachovává konstantní úroveň plodnosti, ale mění se její úroveň úmrtnosti. Populaci, která početně roste podle logistické funkce¹⁰, nazýváme logistickou populací⁹; míra přírůstku se v takové populaci nejprve podle určité funkce zvyšuje, až početnost populace dosáhne určité velikosti (inflexní bod), a poté se tato míra přírůstku snižuje až k nule a početní velikost populace se přibližuje logistickou funkcí vypočtené maximální hranici.

• 1. Vnitřní míra přirozeného přírůstku se nazývá někdy koeficientem progresivnosti; je to rozdíl mezi vnitřní mírou porodnosti a vnitřní mírou úmrtnosti, které jsou také stabilní. Ačkoliv její konstrukci jako první navrhl Bortkiewicz, označuje se někdy též jako Lotkova míra.

* * *