Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:51

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

72

720

Populační projekce¹ jsou výpočty budoucího populačního vývoje vycházející z předpokládaných nebo také pouze uvažovaných možných (třeba i nereálných) změn jednotlivých demografických procesů. Jsou spíše nástrojem analýzy současné situace a názorně ukazují, co by nastalo, kdyby se tyto předpoklady realizovaly. Jsou založeny na formálních výpočtech. Naproti tomu populační prognózy² jsou takové odhady budoucího vývoje, které se považují na základě demografického poznání za nejlépe vystihující předpokládané budoucí trendy. Ačkoliv délka prognózy³ je proměnlivá, zpravidla se počítají krátkodobé prognózy⁴; odchýlení prognózy od skutečného budoucího vývoje je tím větší, čím je vypočtena na delší období. Nejčastěji používaná metoda populačních prognóz je komponentní metoda⁵, která jako výchozí bod⁶ bere věkovou strukturu populace a posouvají po jednotlivých věkových skupinách do vyššího věku pomocí pravděpodobností přežití. Dosud nenarozené ročníky doplňuje ve věkové struktuře na základě předpokládaného vývoje měr plodnosti podle věku žen. Může být vypočtena bez nebo s uvažováním migrace. Jestliže se použije pro její výpočet formálně maticový počet, lze takový odhad označit za maticovou metodu projekcí⁷.

• 1. Analogicky jako se provádějí projekce do budoucnosti je možno provádět odhady i do minulosti, které se nazývají retrospektivní projekce (fr.) n. zpětné projekce (angl.) n. retroprojekce (angl, fr.,šp.).
• 2. Populační prognózy se vypočítávají nejen za celou populaci, ale také za různé sub-populace, a rovněž za soubory osob, tj. domácnosti apod. Kromě toho se počítají odvozené prognózy, např. ekonomicky aktivních, nemocných nebo pojištěnců.
• 4. Krátkodobé prognózy jsou vypočítávány zpravidla na období kratší než jedna generace; prognózy na období přibližně jedné generace označujeme jako střednědobé a prognózy na delší časový úsek jako dlouhodobé.
• 5. Syn. je kohortně komponentní metoda (angl).
• 6. Výchozí bod (fr.) ve smyslu výchozí datum (angl), výchozí populace (šp.) n. populace výchozího roku (něm.) nebo i práh projekce.

721

Populační odhady¹ týkající se velikosti populace a jejího složení k různým datům v minulosti i současnosti mohou být prováděny různými metodami, včetně těch, které se používají pro populační projekce (720-1). Demografické odhady² zahrnují kromě odhadů velikosti populací také odhady jejich různých charakteristik jako je úroveň plodnosti, úmrtnosti apod. Odhady velikosti populace k určitému datu, které se nachází mezi dvěma nebo více sčítáními, se označují jako intercensální odhady³. Chyba odhadu⁴ je rozdíl mezi velikostí populace zjištěné novým sčítáním lidu &; odhadnuté k datu sčítání na základě minulého sčítání, bilance přirozené měny a migračního salda (805-2). Tento rozdíl představuje bilanci chyb v datech o počtech živě narozených, zemřelých, migračního salda a samotného sčítání.

• 3. Oproti intercensálním odhadům postcensální odhady vycházejí pouze z posledního sčítaní.

* * *