Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
73
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
730
Modelem1 nazýváme teoretickou konstrukci vystihující vývoj populace (101-3), (event. osoby, manželského páru, rodiny, domácností) a její struktury jako funkci svého výchozího stavu a působení demografických proměnných, plodnosti (601-1), úmrtnosti (401-1) apod. Tyto modely mohou být statickými modely2 nebo dynamickými modely3 podle toho, zda uvažované proměnné jsou konstantní v čase nebo zda se v průběhu času mění. Dále je také možno rozlišovat deterministické modely4, které jsou založeny na funkčních vztazích mezi jednotlivými proměnnými a předpokládají nekonečnou velikost populací, a stochastické modely5, ve kterých se uvažuje pravděpodobnost nastoupení určitých událostí u jednotlivců během studovaného období. Model může být vyjádřen matematickými vzorci nebo může mít povahu simulace6, kdy jednotlivé hodnoty proměnných jsou zahrnuty do systému vztahů vyjádřených pravděpodobnostmi dožití (431-6), uzavření sňatku, migrace apod., uvažovaných u jednotlivců izolovaně nebo jako součásti určité skupiny. Jako příklad makrosimulace7 je možno uvést populační prognózy (720-2) počítané komponentní metodou. Při mikrosimulacích8 se předpokládá náhodný výskyt událostí jednotlivcům nebo skupinám podle pravděpodobností přisouzených jednotlivým proměnným v daném modelu.
- 3. Míru manželské reprodukce lze vypočítat z tabulek manželské plodnosti (643-1), sňatečnosti (522-1) a rozvodovosti; lze ji konstruovat jako hrubou míru a. nazvat ji mírou reprodukce při uvažování sňatečnosti (fr.) nebo též jako čistou míru (viz 710).
713
Rychlost obnovy generací (viz 116) může být charakterizována intervalem mezi následujícími generacemi1. Pokud uvažujeme následování ženských generací (116-5), tento interval odpovídá průměrnému věku matek2 v dané generaci při narození jejich dětí. Míry reprodukce počítané za jeden kalendářní rok nebo kratší časové období se vztahují k fiktivním generacím3, které vznikají ze souhrnu reálných generací procházejících současně daným časovým úsekem.
- 2. Průměrnému věku matek odpovídá průměrná délka ženské generace. Obdobně průměrnému věku otců při narození jejich dětí odpovídá průměrná délka mužské generace.
- 3. Syn. je hypotetická generace; obdobně se hovoří o fiktivní kohortě ( 138-7) n. o hypotetické kohortě.
720
Populační projekce1 jsou výpočty budoucího populačního vývoje vycházející z předpokládaných nebo také pouze uvažovaných možných (třeba i nereálných) změn jednotlivých demografických procesů. Jsou spíše nástrojem analýzy současné situace a názorně ukazují, co by nastalo, kdyby se tyto předpoklady realizovaly. Jsou založeny na formálních výpočtech. Naproti tomu populační prognózy2 jsou takové odhady budoucího vývoje, které se považují na základě demografického poznání za nejlépe vystihující předpokládané budoucí trendy. Ačkoliv délka prognózy3 je proměnlivá, zpravidla se počítají krátkodobé prognózy4 ; odchýlení prognózy od skutečného budoucího vývoje je tím větší, čím je vypočtena na delší období. Nejčastěji používaná metoda populačních prognóz je komponentní metoda5, která jako výchozí bod6 bere věkovou strukturu populace a posouvají po jednotlivých věkových skupinách do vyššího věku pomocí pravděpodobností přežití. Dosud nenarozené ročníky doplňuje ve věkové struktuře na základě předpokládaného vývoje měr plodnosti podle věku žen. Může být vypočtena bez nebo s uvažováním migrace. Jestliže se použije pro její výpočet formálně maticový počet, lze takový odhad označit za maticovou metodu projekcí7.
- 1. Analogicky jako se provádějí projekce do budoucnosti je možno provádět odhady i do minulosti, které se nazývají retrospektivní projekce (fr.) n. zpětné projekce (angl.) n. retroprojekce (angl, fr.,šp.).
- 2. Populační prognózy se vypočítávají nejen za celou populaci, ale také za různé sub-populace, a rovněž za soubory osob, tj. domácnosti apod. Kromě toho se počítají odvozené prognózy, např. ekonomicky aktivních, nemocných nebo pojištěnců.
- 4. Krátkodobé prognózy jsou vypočítávány zpravidla na období kratší nezjedná generace; prognózy na období přibližně jedné generace označujeme jako střednědobé a prognózy na delší časový úsek jako dlouhodobé.
- 5. Syn. je kohortně komponentní metoda (angl.).
- 6. Výchozí bod (fr.) ve smyslu výchozí datum (angl), výchozí populace (šp.) n. populace výchozího roku (něm.) nebo i práh projekce.
721
Populační odhady1 týkající se velikosti populace a jejího složení k různým datům v minulosti i současnosti mohou být prováděny různými metodami, včetně těch, které se používají pro populační projekce (720-1). Demografické odhady2 zahrnují kromě odhadů velikosti populací také odhady jejich různých charakteristik jako je úroveň plodnosti, úmrtnosti apod. Odhady velikosti populace k určitému datu, které se nachází mezi dvěma nebo více sčítáními, se označují jako intercensální odhady3. Chyba odhadu4 je rozdíl mezi velikostí populace zjištěné novým sčítáním lidu a odhadnuté k datu sčítání na základě minulého sčítání, bilance přirozené měny a migračního salda (805-2). Tento rozdíl představuje bilanci chyb v datech o počtech živě narozených, zemřelých, migračního salda a samotného sčítání.
- 3. Oproti intercensálním odhadům postcensální odhady vycházejí pouze z posledního sčítání.
730
Modelem1 nazýváme teoretickou konstrukci vystihující vývoj populace (101-3), (event. osoby, manželského páru, rodiny, domácnosti) a její struktury jako funkci svého výchozího stavu a působení demografických proměnných, plodnosti (601-1), úmrtnosti (401-1) apod. Tyto modely mohou být statickými modely2 nebo dynamickými modely3 podle toho, zda uvažované proměnné jsou konstantní v čase nebo zda se v průběhu času mění. Dále je také možno rozlišovat deterministické modely4, které jsou založeny na funkčních vztazích mezi jednotlivými proměnnými a předpokládají nekonečnou velikost populací, a stochastické modely5, ve kterých se uvažuje pravděpodobnost nastoupení určitých událostí u jednotlivců během studovaného období. Model může být vyjádřen matematickými vzorci nebo může mít povahu simulace6, kdy jednotlivé hodnoty proměnných jsou zahrnuty do systému vztahů vyjádřených pravděpodobnostmi dožití (431-6), uzavření sňatku, migrace apod., uvažovaných u jednotlivců izolovaně nebo jako součásti určité skupiny. Jako příklad makro-simulace7 je možno uvést populační prognózy (720-2) počítané komponentní metodou. Při mikrosimulacích8 se předpokládá náhodný výskyt událostí jednotlivcům nebo skupinám podle pravděpodobností přisouzených jednotlivým proměnným v daném modelu.
- 1. V demografickém studiu se jedná o demografické modely nebo tabulkové modely
(angl.) event. o typové tabulky (ír.). Neměly by se zaměňovat modely, které se týkají studia určitého procesu, a formální vyjádření některých zákonitostí; např. Gompertzuv nebo Makehamův zákon vývoje úmrtnosti, který vyjadřuje vztah okamžikové míry úmrtnosti a věku, není faktickým modelem.
|
