Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

14: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''14'''-->
 
<!--'''14'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 14 ==
  
  
 
=== 140 ===
 
=== 140 ===
  
Nejčastěji používaným {{TextTerm|průměrem|1|140|IndexEntry=průměr}} v {{NonRefTerm|demografii}} je {{TextTerm|průměr aritmetický|2|140|IndexEntry=průměr, aritmetický|OtherIndexEntry=aritmetický průměr}}, který je definován jako součet řady absolutních {{NonRefTerm|hodnot}} dělený jejich {{NonRefTerm|počtem}}. Není-li {{NonRefTerm|průměr}} blíže specifikován, jedná se vždy o {{NonRefTerm|průměr aritmetický}}. Jestliže všechny hodnoty jsou kladné, je možno použít též {{TextTerm|geometrického průměru|3|140|IndexEntry=geometrický průměr|OtherIndexEntry=průměr, geometrický}}, který je vypočten jako n-tá odmocnina z násobku n hodnot. {{TextTerm|Váženým průměrem|4|140|IndexEntry=vážený průměr|OtherIndexEntry=průměr, vážený}} nazýváme {{NonRefTerm|průměr&gt;}}; kdy každému {{NonRefTerm|jevu}} přisoudíme určitou {{TextTerm|váhu|5|140|IndexEntry=váha}}, která je zpravidla úměrná jeho {{NonRefTerm|výskytu}}. Vedle různých {{NonRefTerm|průměrů}} používá se v {{NonRefTerm|demografii}} také jiných {{NonRefTerm|středních hodnot}}, které někdy nazýváme {{NonRefTerm|střední hodnoty}} v užším slova smyslu; patří mezi ně {{TextTerm|medián|6|140}}, který rozděluje uspořádanou {{TextTerm|sérii|7|140|IndexEntry=série hodnot}} hodnot podle velikosti na dvě poloviny n. je to hodnota právě prostřední, a {{TextTerm|modus|8|140}}, který je v {{NonRefTerm|souboru}} nejčastěji pozorovanou hodnotou.
+
Nejčastěji používaným {{TextTerm|průměrem|1|140|IndexEntry=průměr}} v demografii je {{TextTerm|aritmetický průměr|2|140|OtherIndexEntry=průměr. aritmetický ...}}; mluvíme-li o průměru bez bližšího označení, myslíme tím zpravidla právě {{NonRefTerm|průměr aritmetický}}, který vypočteme jako podíl souetu a počtu jednotlivých hodnot. Někdy používáme také {{TextTerm|geometrický průměr|3|140|OtherIndexEntry=průměr. geometrický ...}}, který vypočteme jako {{NonRefTerm|n}}-tou odmocninu ze součinu všech {{NonRefTerm|n}} hodnot. {{TextTerm|Váženými průměry|4|140|IndexEntry=vážený průměr|OtherIndexEntry=průměr. vážený ...}} nazýváme takové průměry, kde každému jevu přiřazujeme určitou {{TextTerm|váhu|5|140|IndexEntry=váha}}, která je úměrná {{NonRefTerm|výskytu}} jevu {{NonRefTerm|(četnosti)}}. Vedle průměru se používá v demografii také jiných {{NonRefTerm|středních hodnot}} ({{RefNumber|14|0|1}}*). Jednou z nich je {{TextTerm|medián|6|140}}, definovaný jako prostřední hodnota {{TextTerm|řady|7|140|IndexEntry=řada}} uspořádané podle velikosti. V případě sudého počtu prvků je medián průměrem dvou prostředních. {{TextTerm|Modus|8|140}} je definován jako nejčetnější hodnota v dané řadě.
{{Note|1| {{NoteTerm|Střední hodnoty}} mají v české ter. širší vymezení než {{NonRefTerm|průměry}}. Střed nemusí být {{NonRefTerm|průměrem}}; tak např. {{NoteTerm|aritmetický střed}} je definován odlišně od {{NonRefTerm|aritmetického průměru^}} v angl. a šp. však mohou být oba ter. též syn. V {{NonRefTerm|demografii}} se používá dvou typů {{NonRefTerm|středních hodnot}}. První vycházejí z dat reálné {{NonRefTerm|populace}} a mohou být poznamenány aktuální {{NonRefTerm|věkovou strukturou}}, druhé se vypočítávají z modelových {{NonRefTerm|tabulkových populací}} s hypotetickým {{NonRefTerm|věkovým složením}}, např. {{NonRefTerm|průměrný věk při prvním sňatku}}, {{NonRefTerm|modus počtu zemřelých}}.}}
+
{{Note|1| Všechny druhy {{NoteTerm|průměrů, medián i modus}} označujeme souhrnně jako {{NoteTerm|střední hodnoty}}.}}
{{Note|5| U skupinového rozložení četností jsou {{NonRefTerm|vahami}} právě tyto {{NonRefTerm|skupinové četnosti}}. }}
+
{{Note|7| Takové {{NoteTerm|řadě}} říkáme také {{NoteTerm|variační řada}} na {{NoteTerm|rozdíl}} od {{NoteTerm|empirické řady}},}}<br />která je bezprostředním výsledkem pozorování.
{{Note|6| Aplikací {{NonRefTerm|mediánu}} na rozmístění jevů na území dostaneme {{NoteTerm|geografický medián}}.}}
 
{{Note|7| {{NonRefTerm|Medián}} rozděluje nejen uspořádanou {{NonRefTerm|sérii}} n. {{NonRefTerm|řadu}}, ale i jakékoli uskupení na dvě stejné poloviny; {{NonRefTerm|sérii}} může tvořit např. {{NoteTerm|řada pozorování}}.}}
 
{{Note|8| {{NonRefTerm|Modus}} je v daném uskupení {{NoteTerm|hodnotou}} nejčetnější n. je to hodnota, okolo které je největší hustota.}}
 
  
 
=== 141 ===
 
=== 141 ===
  
Kromě {{NonRefTerm|středních hodnot}} ({{RefNumber|14|0|1}}), charakterizujících velikost prvků {{NonRefTerm|v souboru}}, je důležité poznat také jejich {{TextTerm|měnlivost|1|141}}, tj. jak se liší vzájemně nebo vzhledem k nějaké {{NonRefTerm|střední hodnotě}}. {{TextTerm|Ukazatele měnlivosti|3|141|IndexEntry=ukazatel měnlivosti|OtherIndexEntry=měnlivost, ukazatel}} jsou založeny na {{TextTerm|odchylkách|2|141|IndexEntry=odchylka}} jednotlivých hodnot {{NonRefTerm|proměnných veličin}} mezi sebou nebo k nějaké {{NonRefTerm|střední hodnotě}}. Nejjednodušší charakteristikou {{NonRefTerm|měnlivosti}} je {{TextTerm|variační rozpětí|4|141|OtherIndexEntry=rozpětí variační}}, což je rozdíl mezi největší a nejmenší pozorovanou hodnotou {{NonRefTerm|řady}} ({{RefNumber|14|0|7}}). {{TextTerm|Kvartilové rozpětí|5|141|OtherIndexEntry=rozpětí kvartilové}} je definováno jako rozdíl mezi horním a dolním {{NonRefTerm|kvartilem}} ({{RefNumber|14|2|2}}); vymezuje střední polovinu hodnot {{NonRefTerm|řady}}. Jinou charakteristikou {{NonRefTerm|měnlivosti}} je pak {{TextTerm|kvartilová odchylka|6|141|OtherIndexEntry=odchylka, kvartilová}}, která je polovinou {{NonRefTerm|kvartilového rozpětí}}. {{TextTerm|Průměrná odchylka|7|141|OtherIndexEntry=odchylka, průměrná}} je {{NonRefTerm|aritmetickým průměrem}} ({{RefNumber|14|0|2}}) absolutních {{NonRefTerm|odchylek}} jednotlivých hodnot souboru od zvolené střední hodnoty. Nejpoužívanější mírou {{NonRefTerm|měnlivosti}} je {{TextTerm|průměrná čtvercová odchylka|8|141|OtherIndexEntry=odchylka, průměrná čtvercová}} n. {{TextTerm|rozptyl|8|141|2}}, vypočtený jako {{NonRefTerm|aritmetický průměr}} čtverců {{NonRefTerm|odchylek}} jednotlivých hodnot od {{NonRefTerm|aritmetického průměru}} a jeho druhá odmocnina, která se označuje jako {{TextTerm|směrodatná odchylka|9|141|OtherIndexEntry=odchylka, směrodatná}}.
+
Vedle {{NonRefTerm|středních hodnot}}, které nám charakterisují jedním číslem velikost všech prvků řady, je nutné také sledovat {{TextTerm|měnlivost|1|141}} n. {{TextTerm|variabilitu|1|141|2|IndexEntry=variabilita}} těchto prvků. Základním pojmem při měření {{NonRefTerm|variability}} je {{TextTerm|odchylka|2|141}} dvou prvků řady mezi sebou nebo odchylka kteréhokoli prvku od {{NonRefTerm|průměru}} ({{RefNumber|14|0|1}}). Charakteristiky měnlivosti prvků v řadě nazýváme {{TextTerm|mírami variace|3|141|IndexEntry=míra variace}} n. {{TextTerm|ukazateli variability|3|141|2|IndexEntry=ukazatel variability}}. Nejjednodušší charakteristikou {{NonRefTerm|variability}} je {{TextTerm|variační rozpětí|4|141|OtherIndexEntry=rozpětí. variační ...}}, které je definováno jako rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou sledované {{NonRefTerm|řady}} ({{RefNumber|14|0|7}}). Velmi jednoduchou {{NonRefTerm|mírou variace}} je také rozdíl mezi prvním a třetím {{NonRefTerm|kvartilem}} ({{RefNumber|14|2|2}}). Polovině tohoto rozdílu říkáme {{TextTerm|kvartilová odchylka|6|141|OtherIndexEntry=odchylka. kvartilová ...}}, která má proti variačnímu rozpětí tu výhodu, že její velikost nemůže být ovlivněna náhodnými extrémy hodnot v {{NonRefTerm|řadě}}. Jinou charakteristikou měnlivosti prvků je {{TextTerm|průměrná odchylka|7|141|IndexEntry=průměrný odchylka|OtherIndexEntry=odchylka. průměrná ...}}, která je {{NonRefTerm|aritmetickým průměrem}} absolutních odchylek jednotlivých hodnot od zvolené {{NonRefTerm|střední hodnoty}}. Nejčastěji používanou mírou variace je {{TextTerm|rozptyl|8|141}} ({{TextTerm|variance|8|141|2}}, {{TextTerm|disperse|8|141|3}}), vypočtený jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot řady od jeho aritmetického průměru. Druhá odmocnina {{NonRefTerm|rozptylu}} se nazývá {{TextTerm|směrodatnou odchylkou|9|141|IndexEntry=směrodatná odchylka|OtherIndexEntry=odchylka. směrodatná ...}} ({{TextTerm|standardní odchylkou|9|141|2|IndexEntry=standardní odchylka|OtherIndexEntry=odchylka. standardní ...}} n. {{TextTerm|standardní deviací|9|141|3|IndexEntry=standardní deviace}}).
{{Note|1| Syn. je {{NoteTerm|variabilita}}.}}
 
{{Note|3| Ve stejném smyslu je možno hovořit o {{NoteTerm|charakteristikách variability}}.}}
 
{{Note|6| Ve smyslu svého vymezení nazývá se {{NonRefTerm|kvartilová odchylka}} také {{NoteTerm|polovinou kvartilového rozpětí}}.}}
 
{{Note|7| V č. nepoužíváme angl. ter. {{NoteTerm|střední odchylka}}.}}
 
{{Note|8| Syn. je {{NoteTerm|variance}}.}}
 
{{Note|9| V č. se používá též ter. {{NoteTerm|standardní odchylka}}.}}
 
  
 
=== 142 ===
 
=== 142 ===
  
V {{NonRefTerm|řadě}} uspořádaných hodnot podle velikosti je možno stanovit takové {{NonRefTerm|veličiny}}, které oddělují určitou jejich část; nazýváme je {{TextTerm|kvantily|1|142|IndexEntry=kvantil}}. Nejpoužívanější mezi nimi je {{NonRefTerm|medián}} ({{RefNumber|14|0|6}}), dále sem patří {{TextTerm|kvartily|2|142|IndexEntry=kvartil}}, které spolu s {{NonRefTerm|mediánem}} rozdělují {{NonRefTerm|řadu}} na čtyři početně stejně velké části, {{TextTerm|decily|3|142|IndexEntry=decil}}, rozdělující řadu na deset částí a {{TextTerm|percentily|4|142|IndexEntry=percentil}}, kterých je 99 a rozdělují {{NonRefTerm|řadu}} na 100 částí,
+
V řadě pozorování, uspořádané vzestupně nebo sestupně, můžeme určit takovou hodnotu, která odděluje určitou část nižších a vyšších prvků a slouží jako {{NonRefTerm|ukazatel variability}} ({{RefNumber|14|1|3}}). Tyto hodnoty nazýváme {{TextTerm|kvantily.|1|142|IndexEntry=kvantil}} Nejpoužívanějšími z kvantilů jsou {{NonRefTerm|medián}} ({{RefNumber|14|0|6}}), dále {{TextTerm|kvartily|2|142|IndexEntry=kvartil}}, {{TextTerm|decily|3|142|IndexEntry=decil}}, {{TextTerm|centily|4|142|IndexEntry=centil}}, které rozdělují danou {{NonRefTerm|řadu}} na dvě, čtyři, deset resp. sto skupin, z nichž každá obsahuje stejný počet po sobě následujících prvků.
{{Note|4| V č. {{NoteTerm|méně obvyklým syn}}. {{NonRefTerm|percentilu}} je {{NoteTerm|cen til}}.}}
 
  
 
=== 143 ===
 
=== 143 ===
  
{{NonRefTerm|Proměnná}} může být {{TextTerm|spojitá|1|143|IndexEntry=spojitý}} v určitém intervalu, jestliže může mezi dvěma krajními body intervalu nabývat nekonečný počet hodnot. V opačném případě říkáme, že je {{TextTerm|nespojitá|2|143|IndexEntry=nespojitý}} . Jestliže {{NonRefTerm|proměnná}} může nabývat pouze určité izolované hodnoty, nazýváme ji {{TextTerm|diskrétní|3|143}}.
+
Proměnná může být {{TextTerm|spojitá|1|143|IndexEntry=spojitý}}, a to tehdy, jestliže mezi kterýmikoli dvěma různými hodnotami daného intervalu můžeme nalézti libovolný počet jiných hodnot; v opačném případě je {{TextTerm|nespojitá|2|143|IndexEntry=nespojitý}}. V {{NonRefTerm|demografii}} jsou často {{NonRefTerm|proměnné}} ({{RefNumber|13|1|5}}), které se vyskytují isolovaně — tvoří {{TextTerm|diskrétní|3|143}} {{NonRefTerm|řadu}} hodnot.
  
 
=== 144 ===
 
=== 144 ===
  
Roztřídění jednotek {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1|3}}) do různých {{NonRefTerm|skupin}} nebo {{NonRefTerm|tříd}} ({{RefNumber|13|0|8}}) dává {{TextTerm|rozdělení četností|1|144|OtherIndexEntry=četnosti, rozdělení}}. Počet {{NonRefTerm|jednotek}} v každé {{NonRefTerm|skupině}} označujeme jako {{TextTerm|absolutní četnost|2|144|OtherIndexEntry=četnost, absolutní}}. Poměr {{NonRefTerm|absolutní četnosti}} ve {{NonRefTerm|skupině}} k celkovému počtu {{NonRefTerm|jednotek}} v {{NonRefTerm|souboru}} dává {{TextTerm|relativní četnost|3|144|OtherIndexEntry=četnost relativní}}. {{NonRefTerm|Rozdělení četností jednotek}} podle určitého {{NonRefTerm|znaku}} charakterizuje {{NonRefTerm|strukturu}} ({{RefNumber|10|1|2}}) {{NonRefTerm|souboru}} {{NoteTerm|n}}. jeho {{TextTerm|složení|4|144}}.
+
Roztřídění {{NonRefTerm|souboru}} ({{RefNumber|10|1|2}}) {{NonRefTerm|statistických jednotek}} do {{NonRefTerm|skupin}} n. {{NonRefTerm|tříd}} ({{RefNumber|13|0|8}}) podle velikosti nebo kvality určitého znaku umožňuje studovat {{TextTerm|rozdělení četností|1|144|OtherIndexEntry=četnost. rozdělení ...}} n. {{TextTerm|rozložení četností|1|144|2}} hodnot znaku ve sledovaném souboru. Počet prvků v dané skupině nazýváme {{TextTerm|absolutní četností|2|144|IndexEntry=absolutní četnost|OtherIndexEntry=četnost. absolutní ...}} n. {{TextTerm|skupinovou četností|2|144|2|IndexEntry=skupinová četnost}} ({{TextTerm|třídní četností|2|144|3|IndexEntry=třídní četnost|OtherIndexEntry=četnost. třídní ...}}). Poměr absolutní četnosti k celkovému počtu prvků nazýváme {{TextTerm|relativní četností|3|144|IndexEntry=relativní četnost|OtherIndexEntry=četnost. relativní ...}}. Rozložení prvků podle hodnot určitého znaku charakterisuje {{TextTerm|strukturu|4|144|IndexEntry=struktura}} n. {{TextTerm|složení|4|144|2}} daného souboru vzhledem k sledovanému znaku.
{{Note|1| Syn. je {{NoteTerm|rozložení četností}}, které použijeme zejména v případě územního n. prostorového hlediska; méně přesně hovoříme někdy pouze o {{NoteTerm|rozdělení}}.}}
 
{{Note|2| Někdy se ve stejném smyslu používá ter. {{NoteTerm|skupinová četnost}}, který však může znamenat také {{NonRefTerm|četnost relativní}}.}}
 
{{Note|4| V některých případech je syn. {{NoteTerm|struktury}} a {{NoteTerm|složení}} také ter. {{NonRefTerm|rozdělení}}, např. {{NonRefTerm|struktura}} n. {{NonRefTerm|složení}} n. {{NonRefTerm|rozdělení podle věku}}.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 13:39


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

14

140

Nejčastěji používaným průměrem1 v demografii je aritmetický průměr2; mluvíme-li o průměru bez bližšího označení, myslíme tím zpravidla právě průměr aritmetický, který vypočteme jako podíl souetu a počtu jednotlivých hodnot. Někdy používáme také geometrický průměr3, který vypočteme jako n-tou odmocninu ze součinu všech n hodnot. Váženými průměry4 nazýváme takové průměry, kde každému jevu přiřazujeme určitou váhu5, která je úměrná výskytu jevu (četnosti). Vedle průměru se používá v demografii také jiných středních hodnot (140-1*). Jednou z nich je medián6, definovaný jako prostřední hodnota řady7 uspořádané podle velikosti. V případě sudého počtu prvků je medián průměrem dvou prostředních. Modus8 je definován jako nejčetnější hodnota v dané řadě.

  • 1. Všechny druhy průměrů, medián i modus označujeme souhrnně jako střední hodnoty.
  • 7. Takové řadě říkáme také variační řada na rozdíl od empirické řady,
    která je bezprostředním výsledkem pozorování.

141

Vedle středních hodnot, které nám charakterisují jedním číslem velikost všech prvků řady, je nutné také sledovat měnlivost1 n. variabilitu1 těchto prvků. Základním pojmem při měření variability je odchylka2 dvou prvků řady mezi sebou nebo odchylka kteréhokoli prvku od průměru (140-1). Charakteristiky měnlivosti prvků v řadě nazýváme mírami variace3 n. ukazateli variability3. Nejjednodušší charakteristikou variability je variační rozpětí4, které je definováno jako rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou sledované řady (140-7). Velmi jednoduchou mírou variace je také rozdíl mezi prvním a třetím kvartilem (142-2). Polovině tohoto rozdílu říkáme kvartilová odchylka6, která má proti variačnímu rozpětí tu výhodu, že její velikost nemůže být ovlivněna náhodnými extrémy hodnot v řadě. Jinou charakteristikou měnlivosti prvků je průměrná odchylka7, která je aritmetickým průměrem absolutních odchylek jednotlivých hodnot od zvolené střední hodnoty. Nejčastěji používanou mírou variace je rozptyl8 (variance8, disperse8), vypočtený jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot řady od jeho aritmetického průměru. Druhá odmocnina rozptylu se nazývá směrodatnou odchylkou9 (standardní odchylkou9 n. standardní deviací9).

142

V řadě pozorování, uspořádané vzestupně nebo sestupně, můžeme určit takovou hodnotu, která odděluje určitou část nižších a vyšších prvků a slouží jako ukazatel variability (141-3). Tyto hodnoty nazýváme kvantily.1 Nejpoužívanějšími z kvantilů jsou medián (140-6), dále kvartily2, decily3, centily4, které rozdělují danou řadu na dvě, čtyři, deset resp. sto skupin, z nichž každá obsahuje stejný počet po sobě následujících prvků.

143

Proměnná může být spojitá1, a to tehdy, jestliže mezi kterýmikoli dvěma různými hodnotami daného intervalu můžeme nalézti libovolný počet jiných hodnot; v opačném případě je nespojitá2. V demografii jsou často proměnné (131-5), které se vyskytují isolovaně — tvoří diskrétní3 řadu hodnot.

144

Roztřídění souboru (101-2) statistických jednotek do skupin n. tříd (130-8) podle velikosti nebo kvality určitého znaku umožňuje studovat rozdělení četností1 n. rozložení četností1 hodnot znaku ve sledovaném souboru. Počet prvků v dané skupině nazýváme absolutní četností2 n. skupinovou četností2 (třídní četností2). Poměr absolutní četnosti k celkovému počtu prvků nazýváme relativní četností3. Rozložení prvků podle hodnot určitého znaku charakterisuje strukturu4 n. složení4 daného souboru vzhledem k sledovanému znaku.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93