Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
14
|
Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails. |
|
14
140
Nejčastěji používaným průměrem1 v demografii je aritmetický průměr2; mluvíme-li o průměru bez bližšího označení, myslíme tím zpravidla právě průměr aritmetický, který vypočteme jako podíl souetu a počtu jednotlivých hodnot. Někdy používáme také geometrický průměr3, který vypočteme jako n-tou odmocninu ze součinu všech n hodnot. Váženými průměry4 nazýváme takové průměry, kde každému jevu přiřazujeme určitou váhu5, která je úměrná výskytu jevu (četnosti). Vedle průměru se používá v demografii také jiných středních hodnot (140-1*). Jednou z nich je medián6, definovaný jako prostřední hodnota řady7 uspořádané podle velikosti. V případě sudého počtu prvků je medián průměrem dvou prostředních. Modus8 je definován jako nejčetnější hodnota v dané řadě.
- 1. Všechny druhy průměrů, medián i modus označujeme souhrnně jako střední hodnoty.
- 7. Takové řadě říkáme také variační řada na rozdíl od empirické řady,
která je bezprostředním výsledkem pozorování.
141
Vedle středních hodnot, které nám charakterisují jedním číslem velikost všech prvků řady, je nutné také sledovat měnlivost1 n. variabilitu1 těchto prvků. Základním pojmem při měření variability je odchylka2 dvou prvků řady mezi sebou nebo odchylka kteréhokoli prvku od průměru (140-1). Charakteristiky měnlivosti prvků v řadě nazýváme mírami variace3 n. ukazateli variability3. Nejjednodušší charakteristikou variability je variační rozpětí4, které je definováno jako rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou sledované řady (140-7). Velmi jednoduchou mírou variace je také rozdíl mezi prvním a třetím kvartilem (142-2). Polovině tohoto rozdílu říkáme kvartilová odchylka6, která má proti variačnímu rozpětí tu výhodu, že její velikost nemůže být ovlivněna náhodnými extrémy hodnot v řadě. Jinou charakteristikou měnlivosti prvků je průměrná odchylka7, která je aritmetickým průměrem absolutních odchylek jednotlivých hodnot od zvolené střední hodnoty. Nejčastěji používanou mírou variace je rozptyl8 (variance8, disperse8), vypočtený jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot řady od jeho aritmetického průměru. Druhá odmocnina rozptylu se nazývá směrodatnou odchylkou9 (standardní odchylkou9 n. standardní deviací9).
142
V řadě pozorování, uspořádané vzestupně nebo sestupně, můžeme určit takovou hodnotu, která odděluje určitou část nižších a vyšších prvků a slouží jako ukazatel variability (141-3). Tyto hodnoty nazýváme kvantily.1 Nejpoužívanějšími z kvantilů jsou medián (140-6), dále kvartily2, decily3, centily4, které rozdělují danou řadu na dvě, čtyři, deset resp. sto skupin, z nichž každá obsahuje stejný počet po sobě následujících prvků.
143
Proměnná může být spojitá1, a to tehdy, jestliže mezi kterýmikoli dvěma různými hodnotami daného intervalu můžeme nalézti libovolný počet jiných hodnot; v opačném případě je nespojitá2. V demografii jsou často proměnné (131-5), které se vyskytují isolovaně — tvoří diskrétní3 řadu hodnot.
144
Roztřídění souboru (101-2) statistických jednotek do skupin n. tříd (130-8) podle velikosti nebo kvality určitého znaku umožňuje studovat rozdělení četností1 n. rozložení četností1 hodnot znaku ve sledovaném souboru. Počet prvků v dané skupině nazýváme absolutní četností2 n. skupinovou četností2 (třídní četností2). Poměr absolutní četnosti k celkovému počtu prvků nazýváme relativní četností3. Rozložení prvků podle hodnot určitého znaku charakterisuje strukturu4 n. složení4 daného souboru vzhledem k sledovanému znaku.
* * *
|
