Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

33: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''33'''-->
 
<!--'''33'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
−
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 33 ==
  
  
 
=== 330 ===
 
=== 330 ===
  
−
{{NonRefTerm|Obyvatelé}} určitého {{NonRefTerm|státu}} mohou být buď jeho {{TextTerm|občané|1|330|IndexEntry=občan}} nebo {{TextTerm|cizinci|2|330|IndexEntry=cizinec}}, kteří mohou být občany jiného {{NonRefTerm|státu}} nebo mohou být {{TextTerm|osoby bez občanství|3|330|IndexEntry=osoba, bez občanství|OtherIndexEntry=občanství, osoba bez}}, tj. nemají žádné {{TextTerm|státní občanství|4|330|OtherIndexEntry=občanství, státní}}. {{NonRefTerm|Státní občanství}} je nutno odlišit od {{TextTerm|národnosti|5|330|IndexEntry=národnost}}; v některých {{NonRefTerm|státech}} může žít společně více {{NonRefTerm|národností}} s jedním {{NonRefTerm|státním občanstvím}}, jde o tzv. {{TextTerm|mnohonárodnostní stát|6|330|OtherIndexEntry=stát, mnohonárodnostní}}.
+
Obyvatelé státu se dělí na {{TextTerm|občany|1|330|IndexEntry=občan}} příslušného státu, kteří jsou {{TextTerm|státními příslušníky|1|330|2|IndexEntry=státní příslušník|OtherIndexEntry=příslušník. státní ...}} a na {{TextTerm|cizince|2|330|IndexEntry=cizinec}}, kteří mohou býti buď příslušníky jiného státu nebo {{TextTerm|bezdomovci|3|330|IndexEntry=bezdomovec}}, tj. nemají žádné {{TextTerm|státní občanství|4|330|OtherIndexEntry=občanství. státní ...}}. {{NonRefTerm|Státní občanství}} se v některých jazycích označuje dvěma termíny, např. ve franštině {{NonRefTerm|nationalité}} n. {{NonRefTerm|citoyenneté}}, v angličtině {{NonRefTerm|nationality}} n. {{NonRefTerm|citizenship}} (což jsou synonyma; u těchto jazyků je pak nutno rozeznávat mezi {{NonRefTerm|státním občanstvím (nationalité politique)}} n. {{TextTerm|národností|5|330|IndexEntry=národnost}} {{NonRefTerm|(nationalité ethnique)}}resp. {{NonRefTerm|ethnic nationality}} — viz 333) u {{TextTerm|států národnostně smíšených|6|330|IndexEntry=národnostně smíšený stát|OtherIndexEntry=stát národnostní}} n. {{TextTerm|států národnostních|6|330|2|IndexEntry=stát. národnostní ...|OtherIndexEntry=národnostní. stát ...}}.
−
{{Note|1| {{NonRefTerm|Občané}} určitého {{NonRefTerm|státu}} jsou podle historických tradic, které se mnohde ještě udržují, vlastně jeho {{NoteTerm|poddanými}}; vzhledem k tomu, že v některých jazycích se ztotožňuje {{NonRefTerm|stát}} a {{NonRefTerm|národ}}, odpovídají tomu i příslušné ter. pro {{NonRefTerm|občany}}. Mezi {{NonRefTerm|občany a. poddanými}} byl někdy právní rozdíl, zejména v bývalých {{NonRefTerm|koloniích}}; občané v {{NonRefTerm|protektorátech}} byli označováni jako {{NoteTerm|chráněnci}} (fr., šp.).}}
 
−
{{Note|3| V jistém smyslu jsou to vlastně {{NonRefTerm|bezdomovci}}, i když pro tento ter. se vžil jiný význam. }}
 
−
{{Note|4| {{NonRefTerm|Státní občanství}} je ve smyslu ztotožnění {{NonRefTerm|státu}} a {{NonRefTerm|národa též}} v některých {{NonRefTerm|jazycích}} označováno za {{NonRefTerm|národnost}} a pro odlišení od skutečné {{NonRefTerm|národnosti}} se používá ter. {{NoteTerm|politická národnost}} (angl., fh, šp.) na rozdíl od etnické {{NoteTerm|národnosti}} n. {{NoteTerm|příslušnosti}} (něm.).}}
 
  
 
=== 331 ===
 
=== 331 ===
  
−
Ter. {{TextTerm|naturalizace|1|331}} označuje udělení {{NonRefTerm|státního občansfrí cizinci}} ({{RefNumber|30|3|2}}), který se tím stane {{TextTerm|naturalizovaným|2|331|IndexEntry=naturalizovaný}}. K prokázání této skutečnosti se vydává {{TextTerm|osvědčení o státním občanství|3|331|OtherIndexEntry=občanství, osvědčení o státním}}; v některých {{NonRefTerm|zemích}} existuje právní možnost {{TextTerm|odnětí státního občanství|4|331|OtherIndexEntry=občanství, odnětí státního}}, jehož důsledkem je {{TextTerm|ztráta státního občanství|5|331|OtherIndexEntry=občanství, ztráta státního}}. {{NonRefTerm|Třídění obyvatelstva}} podle {{NonRefTerm|státní příslušnosti}} může být komplikováno existencí {{TextTerm|dvojího státního občanství|6|331|IndexEntry=dvoj í státní občanství|OtherIndexEntry=státní občanství, dvoj í}}. Mezi {{NonRefTerm|cizinci}} se někdy {{NonRefTerm|rozeznávají}} {{TextTerm|cizinec se stálým bydlištěm|7|331|IndexEntry=cizinec, se stálým bydlištěm|OtherIndexEntry=stálé bydliště, cizinec}} v dané {{NonRefTerm|zemi}} a {{NoteTerm|cizinec}} s {{TextTerm|přechodným bydlištěm|8|331|IndexEntry=cizinec, spřechodným bydlištěm|OtherIndexEntry=přechodné bydliště, cizinec}}.
+
{{TextTerm|Naturalisace|1|331}} n. udělení státního občanství {{NonRefTerm|cizinci}} ({{RefNumber|33|0|2}}) dělá z obyvatele {{TextTerm|naturalisovaného|2|331|IndexEntry=naturalisovaný}} {{NonRefTerm|státního občana}} ({{RefNumber|33|0|1}}); provádí se {{TextTerm|listinou o udělení státního občanství|3|331|IndexEntry=listina o udělení státního občanství|OtherIndexEntry=občanství. listina o udělení státního ...}}. Některé právní systémy znají {{TextTerm|odnětí státního občanství|4|331|OtherIndexEntry=občanství. odnětí státního ...}}, resp. za určitých okolností {{TextTerm|ztrátu státního občanství|5|331|IndexEntry=ztráta státního občanství|OtherIndexEntry=občanství. ztráta státního ...}}. Třídění obyvatelstva podle státního občanství může býti komplikováno případy {{TextTerm|dvojího státního občanství|6|331|IndexEntry=dvojí státní občanství}}. U cizinců se rozeznávají {{TextTerm|cizinci se stálým bydlištěm|7|331|IndexEntry=cizinec se stálým bydlištěm}}, kteří v zemi bydlí, a {{TextTerm|cizinci s přechodným pobytem|8|331|IndexEntry=cizinec s přechodným pobytem}}, kteří jsou v zemi jen dočasně.
−
{{Note|1| K {{NonRefTerm|naturalizaci}} může v některých zemích dojít též jiným způsobem než udělením, např. {{NoteTerm|prohlášením státního občanství}} (fh), jsou-li splněny určité podmínky.}}
+
{{Note|7| cizozemec, podst m.: v odborné terminologii eizieec se stálým bydlištěm v zemi}}
−
{{Note|4| {{NonRefTerm|Odnětí státního občanství n}}. též {{NoteTerm|zrušení státního občanství}} (něm., šp.).}}
+
{{Note|8| cizinec v užším smyslu}}
−
{{Note|7| V tomto smyslu se používá někdy též ter. {{NoteTerm|cizozemec}} (fr.). U nás existují navíc kategorie {{NonRefTerm|cizinců}} s povolením k {{NonRefTerm|dlouhodobému}} a {{NonRefTerm|trvalému pobytu}}.}}
 
−
{{Note|8| V případě {{NonRefTerm|cizince s přechodným pobytem}} jde většinou o {{NoteTerm|cizince na návštěvě}} (angl.).}}
 
  
 
=== 332 ===
 
=== 332 ===
  
−
{{NonRefTerm|Osoby}} žijící na {{NonRefTerm|území}}, kde se {{NonRefTerm|narodily}}, se nazývají {{TextTerm|rodáci|1|332|IndexEntry=rodák}}. Jestliže jejich {{NonRefTerm|předkové}} patřili k původnímu {{NonRefTerm|obyvatelstvu}} daného {{NonRefTerm|území}}, nazýváme je {{TextTerm|praobyvateli|2|332|IndexEntry=praobyvatel}}. Ve statistikách se někdy rozlišuje mezi {{NonRefTerm|osobami}} {{TextTerm|narozenými v zemi|3|332|IndexEntry=narozený v zemi}} a {{TextTerm|narozenými v cizině|4|332|IndexEntry=narozený v cizině}}.
+
Osoby narozené v některé zemi tvoří {{TextTerm|domorodce|1|332|IndexEntry=domorodec}} n. {{TextTerm|rodáky|1|332|2|IndexEntry=rodák}} této země. Osoby žijící na určitém území, kde žili již jejich předkové po velmi dlouhou dobu, nazýváme {{TextTerm|autochthony|2|332|IndexEntry=autochthon}}, n. {{TextTerm|praobyvateli|2|332|2|IndexEntry=praobyvatel}} n. {{TextTerm|původním obyvatelstvem|2|332|3|IndexEntry=původní obyvatelstvo}}. Některé statistiky rozeznávají mezi obyvateli {{TextTerm|narozenými v zemi|3|332|IndexEntry=obyvatel narozený v zemi}} (ve státě) a obyvateli {{TextTerm|narozenými v cizině|4|332|IndexEntry=obyvatel narozený v cizině}}.
−
{{Note|1| Ve stejném smyslu se používá v některých {{NonRefTerm|zemích}} i ter. {{NoteTerm|domorodec}}.}}
 
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Domorodci}} n. {{NonRefTerm|praobyvateli}} n. {{NoteTerm|autochtony}} n. {{NoteTerm|původním obyvatelstvem}} se někdy nazývají též {{NonRefTerm|obyvatelé}} hospodářsky ne vyspělých {{NonRefTerm|oblastí}}.}}
 
  
 
=== 333 ===
 
=== 333 ===
  
−
{{NonRefTerm|Lidé}}, kteří mají stejné tělesné znaky, které se dědí, jsou považováni za příslušníky stejné {{TextTerm|rasy|1|333|IndexEntry=rasa}}. Naproti tomu lidé stejné {{NonRefTerm|kultury}}, {{NonRefTerm|jazyka}} a event. náboženských tradic jsou označováni za {{TextTerm|etnickou skupinu|2|333|IndexEntry=etnická skupina|OtherIndexEntry=skupina, etnická}}. V odb. literatuře se nepoužívá v tomto smyslu ter. {{TextTerm|lid|3|333}}, kterým se myslí kolektiv {{NonRefTerm|osob}} spojených společnou historií a mluvících {{NonRefTerm|stejnýmjazykem}}. {{NonRefTerm|Lidé}} žijící na určitém {{NonRefTerm|území}} a lišící se významně některými znaky od většiny {{NonRefTerm|obyvatelstva}} se označují jako {{TextTerm|menšina|4|333}}.
+
V antropologii slovo {{TextTerm|plemeno|1|333}} n. {{TextTerm|rasa|1|333|2}} znamená soubor jedinců majících určité společné tělesné znaky, které se dědí. Výraz {{TextTerm|etnická skupina|2|333|OtherIndexEntry=skupina. etnická ...}} označuje soubor lidí společné řeči a kultury, který se ještě nevyvinul v národ. {{TextTerm|Slovem lid|3|333|IndexEntry=lid}} označuje se obecně soubor jedinců žijících společně na určitém území. Skupiny lidí, které žijí v určité zemi a liší se národnostně nebo rasově od většiny obyvatelstva této země, tvoří {{TextTerm|menšiny|4|333|IndexEntry=menšina}}.
−
{{Note|1| V Č. je syn. {{NoteTerm|plemeno}}.}}
+
{{Note|4| např. {{NoteTerm|rasové menšiny, národnostní menšiny}} (viz {{RefNumber|30|5|2}} a {{RefNumber|35|0|5}}), {{NoteTerm|jazykové menšiny}} (viz {{RefNumber|34|0|1}}) apod.}}
−
{{Note|2| Dříve se používalo ve stejném smyslu ter. {{NoteTerm|kmenová skupina}} (angl, šp.)}}
 
−
{{Note|4| {{NonRefTerm|Menšiny}} mohou být různého druhu, např. {{NoteTerm|menšina etnická}}, {{NoteTerm|menšina jazyková}}, {{NoteTerm|menšina náboženská}}, {{NoteTerm|menšina národnostní}} apod.}}
 
  
 
=== 334 ===
 
=== 334 ===
  
−
V některých {{NonRefTerm|zemích}} se {{NonRefTerm|lidé}} dělí podle své {{TextTerm|barvy|1|334|IndexEntry=barva}}, resp. podle pigmentace své pokožky. Potom se rozlišují {{TextTerm|běloši|2|334|IndexEntry=běloch}} a {{TextTerm|barevní|3|334|IndexEntry=barevný}}. V důsledku sňatku osobz různých {{NonRefTerm|rasových}} a {{NonRefTerm|etnických skupin}} nebo {{NonRefTerm|osob}} s různou {{NonRefTerm|barvou}} pleti dochází k {{TextTerm|míšení|4|334}}. Výsledkem míšení je {{NonRefTerm|osoba}} {{TextTerm|smíšené krve|5|334|IndexEntry=krev smíšená}}.
+
Některé země dělí ve statistice obyvatelstvo podle {{TextTerm|barvy|1|334|IndexEntry=barva}} pleti. Nejčastěji se rozlišují {{TextTerm|běloši|2|334|IndexEntry=běloch}} od {{TextTerm|barevných|3|334|IndexEntry=barevný}}. {{TextTerm|Míšením|4|334|IndexEntry=míšení}} n. {{TextTerm|křížením|4|334|2|IndexEntry=křížení}} plemen vznikají {{TextTerm|míšencí|5|334|IndexEntry=míšenec}}.
−
{{Note|1| {{NonRefTerm|Barvou}} se zde rozumí {{NoteTerm|barva pleti}}.}}
+
{{Note|2| Běloch je hovorové označení příslušníka {{NoteTerm|europidního plemene}}; antropologie rozlišuje tři základní lidská plemena: {{NoteTerm|europidní, negroidní}} (hovorově {{NoteTerm|černochy]}} a {{NoteTerm|mongoioidní}} (hovorově {{NoteTerm|žluté plemeno)}}.}}
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Běloch}} je osoba bílé pleti n. {{NoteTerm|bílá osoba}} (angl.).}}
+
{{Note|5| {{NoteTerm|Míšenec}} {{NonRefTerm|bělocha s černochem}} se nazývá {{NoteTerm|mulat}}, {{NonRefTerm|bělocha s indiánem}} {{NoteTerm|mestic}} (v Latinské Americe); tato hovorová označení nejsou někdy zbavena rasistického nádechu a liší se podle zemí.}}
−
{{Note|3| {{NonRefTerm|Barevní}} jsou osoby {{NoteTerm|barevné pleti}} na rozdíl od {{NonRefTerm|bělochů}}.}}
 
−
{{Note|4| Při {{NonRefTerm|míšení}} n. {{NoteTerm|křížení}} dochází zpravidla k {{NonRefTerm|míšení}} příslušníků různých {{NonRefTerm|ras}}. {{NonRefTerm|Potomci}} narození ze {{NonRefTerm|svazků}}, kdy {{NonRefTerm|rodiče}} pocházejí z různých {{NonRefTerm|rasových skupin}}, se nazývají {{NoteTerm|míšenci}}; mají {{NoteTerm|smíšenou krev}} (angl.) nebo {{NoteTerm|smíšené rodiče}} (angl.). Pro některé typy {{NonRefTerm|míšenců}} existují zvláštní ter., např. při {{NonRefTerm|míšení}} {{NoteTerm|černocha}} a {{NonRefTerm|bělocha}} je potomkem {{NoteTerm|mulat}}, při {{NonRefTerm|míšení bělocha}} a amerického indiána {{NoteTerm|mestic}} apod. V angl. existuje i ter. pro {{NonRefTerm|míšence}} evropského a asijského původu {{NoteTerm|eurasian}}. V angl. zejména v USA se nahrazuje pejorativní název pro {{NonRefTerm|černocha}} {{NoteTerm|negr}} ter. {{NoteTerm|afroameričan}}.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 13:40


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

33

330

Obyvatelé státu se dělí na občany1 příslušného státu, kteří jsou státními příslušníky1 a na cizince2, kteří mohou býti buď příslušníky jiného státu nebo bezdomovci3, tj. nemají žádné státní občanství4. Státní občanství se v některých jazycích označuje dvěma termíny, např. ve franštině nationalité n. citoyenneté, v angličtině nationality n. citizenship (což jsou synonyma; u těchto jazyků je pak nutno rozeznávat mezi státním občanstvím (nationalité politique) n. národností5 (nationalité ethnique)resp. ethnic nationality — viz 333) u států národnostně smíšených6 n. států národnostních6.

331

Naturalisace1 n. udělení státního občanství cizinci (330-2) dělá z obyvatele naturalisovaného2 státního občana (330-1); provádí se listinou o udělení státního občanství3. Některé právní systémy znají odnětí státního občanství4, resp. za určitých okolností ztrátu státního občanství5. Třídění obyvatelstva podle státního občanství může býti komplikováno případy dvojího státního občanství6. U cizinců se rozeznávají cizinci se stálým bydlištěm7, kteří v zemi bydlí, a cizinci s přechodným pobytem8, kteří jsou v zemi jen dočasně.

  • 7. cizozemec, podst m.: v odborné terminologii eizieec se stálým bydlištěm v zemi
  • 8. cizinec v užším smyslu

332

Osoby narozené v některé zemi tvoří domorodce1 n. rodáky1 této země. Osoby žijící na určitém území, kde žili již jejich předkové po velmi dlouhou dobu, nazýváme autochthony2, n. praobyvateli2 n. původním obyvatelstvem2. Některé statistiky rozeznávají mezi obyvateli narozenými v zemi3 (ve státě) a obyvateli narozenými v cizině4.

333

V antropologii slovo plemeno1 n. rasa1 znamená soubor jedinců majících určité společné tělesné znaky, které se dědí. Výraz etnická skupina2 označuje soubor lidí společné řeči a kultury, který se ještě nevyvinul v národ. Slovem lid3 označuje se obecně soubor jedinců žijících společně na určitém území. Skupiny lidí, které žijí v určité zemi a liší se národnostně nebo rasově od většiny obyvatelstva této země, tvoří menšiny4.

  • 4. např. rasové menšiny, národnostní menšiny (viz 305-2 a 350-5), jazykové menšiny (viz 340-1) apod.

334

Některé země dělí ve statistice obyvatelstvo podle barvy1 pleti. Nejčastěji se rozlišují běloši2 od barevných3. Míšením4 n. křížením4 plemen vznikají míšencí5.

  • 2. Běloch je hovorové označení příslušníka europidního plemene; antropologie rozlišuje tři základní lidská plemena: europidní, negroidní (hovorově černochy] a mongoioidní (hovorově žluté plemeno).
  • 5. Míšenec bělocha s černochem se nazývá mulat, bělocha s indiánem mestic (v Latinské Americe); tato hovorová označení nejsou někdy zbavena rasistického nádechu a liší se podle zemí.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93
Citováno z „http://cs-ii.demopaedia.org/w/index.php?title=33&oldid=1817“