Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek

Čeština - druhé vydání 2005

13: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005)
(Zdeněk Pavlík 1965)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<!--'''13'''-->
 
<!--'''13'''-->
 
{{CurrentStatus}}
 
{{CurrentStatus}}
−
{{Unmodified edition II}}
+
{{Unmodified edition I}}
 
{{Summary}}
 
{{Summary}}
 
__NOTOC__
 
__NOTOC__
 +
== 13 ==
  
  
 
=== 130 ===
 
=== 130 ===
  
−
{{TextTerm|Demografická statistika|1|130|OtherIndexEntry=statistika demografická}} je metoda sběru {{TextTerm|číselných údajů|2|130|IndexEntry=číselný údaj|OtherIndexEntry=údaj číselný}} týkajících se {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, které presentuje ve {{NonRefTerm|statistikách obyvatelstva}} ({{RefNumber|10|2|4}}). {{TextTerm|Pozorování|3|130}} {{NonRefTerm|demografických jevů}} vztahující se k různým {{NonRefTerm|statistickým jednotkám}} ({{RefNumber|11|0|1}}) jsou nejprve {{TextTerm|shromážděna|4|130|IndexEntry=shromážděný}} pomocí různých {{NonRefTerm|formulářů}} ({{RefNumber|20|6|1}}) a {{NonRefTerm|dokladů}} ({{RefNumber|22|1|2}}); poté jsou {{TextTerm|kontrolována|5|130|IndexEntry=kontrolovaný}}, aby byly odstraněny zřetelné chyby a teprve poté se přistoupí ke {{NonRefTerm|zpracování údajů}} do {{NonRefTerm|tabulek}} n. {{TextTerm|tabelo vání|6|130|IndexEntry=tabelování}} na základě jejich předchozích {{TextTerm|třídění|7|130}}, které sestává z roztřídění {{NonRefTerm|statistických jednotek}} podle jejich společných {{NonRefTerm|znaků}}, resp. různé velikosti určitého {{NonRefTerm|znaku}} do zvoleného počtu {{TextTerm|skupin|8|130|IndexEntry=skupina}}. {{TextTerm|Statistické zpracování|9|130|OtherIndexEntry=zpracování statistické}} dat zahrnuje všechny operace následující po jejich sběru, ev. včetně jejich {{NonRefTerm|analýzy}} ({{RefNumber|13|1|1}}).
+
{{TextTerm|Demografická statistika|1|130}} ({{RefNumber|10|2|2}}) poskytuje {{TextTerm|číselná data|2|130|OtherIndexEntry=data. číselná ...}} n. {{TextTerm|číselné údaje|2|130|2|IndexEntry=číselný údaj|OtherIndexEntry=údaj. číselný ...}} týkající se {{NonRefTerm|obyvatelstva}} ({{RefNumber|10|1|3}}). {{TextTerm|Pozorováním|3|130|IndexEntry=pozorování}} různých statistických jednotek jsou nejprve {{TextTerm|zjišťována|4|130|IndexEntry=zjišťovati}} ({{TextTerm|sbírána|4|130|2|IndexEntry=sbírati}}){{NoteTerm|<sup> </sup>}}data pomocí různých {{NonRefTerm|formulářů}} a {{NonRefTerm|dokladů}} ({{RefNumber|20|6|1}}, {{RefNumber|22|1|2}}) a poté jsou {{TextTerm|kontrolována.|5|130|IndexEntry=kontrolovati}} Dále se přistoupí zpravidla k jejich {{TextTerm|sestavení do tabulek|6|130}} n. {{TextTerm|tabelo vání|6|130|2|IndexEntry=tabelování}} po předchozím jejich {{TextTerm|třídění|7|130}}, do {{TextTerm|skupin|8|130|IndexEntry=skupina}} n. {{TextTerm|tříd|8|130|2|IndexEntry=třída}} podle určitých zvolených znaků. {{TextTerm|Statistické zpracování dat|9|130|IndexEntry=statistické zpracování|OtherIndexEntry=zpracování. statistické ...}} zahrnuje všechny operace následující po jejich sběru až do jejich {{NonRefTerm|analysy}} ({{RefNumber|13|2|1}}).
−
{{Note|1| Kdo se zabývá {{NoteTerm|statistikou}}, nazývá se {{NoteTerm|statistik}} nebo {{NoteTerm|statistická}}; kdo se zabývá {{NonRefTerm|demografickou statistikou}}, nazývá se {{NoteTerm|demografický statistik}}. {{NonRefTerm|Demografickou statistiku}} v tomto smyslu odlišujeme od {{NoteTerm|demografických statistik}} jako syn. {{NonRefTerm|statistiky obyvatelstva}} ({{RefNumber|10|2|4}}).}}
+
{{Note|3| {{NoteTerm|pozorování}}, podst. s.}}
−
{{Note|2| Syn. jsou {{NoteTerm|číselná data}} (používá se pouze v množném čísle).}}
+
{{Note|4| {{NoteTerm|zjišťování}}, podst. s. — {{NoteTerm|zjišťovati}}, slov. — {{NoteTerm|sbírati}}, slov. — {{NoteTerm|sběr}}, podst. m.: statistické akce probíhající současně při pozorování nebo po něm}}
−
{{Note|4| {{NonRefTerm|Shromažďovati}} v podobném smyslu jako {{NoteTerm|sbírati}}; poněkud jiný smysl má slov. {{NoteTerm|zjišťovati}}, které zpravidla sběru dat předchází a je tedy spíše syn. {{NonRefTerm|pozorování}},}}
+
{{Note|6| {{NoteTerm|tabulka}}, podst. ž. — {{NoteTerm|tabelování}}, podst. s.: sestavování do tabulek — {{NoteTerm|tabelovati}}, slov.; od {{NoteTerm|tabelování}} je nutno odlišit {{NoteTerm|tabelaci}} ({{RefNumber|22|2|5}})}}
−
{{Note|5| Ve stejném smyslu jako {{NonRefTerm|kontrolována}} je možno použít ter. {{NoteTerm|ověřována}}.}}
+
{{Note|8| {{NoteTerm|třída}}, podst. ž.: ve statistickém smyslu znamená skupinu; {{NoteTerm|tříditi}}, slov. — {{NoteTerm|třídění}}, podst. s}}
−
{{Note|6| {{NonRefTerm|Zdát}} se vytvářejí za jednotlivé {{NonRefTerm|soubory}} souhrnné přehledy a tomuto postupu říkáme {{NonRefTerm|tabelování}} od slov. {{NoteTerm|tabelovati}}.}}
 
−
{{Note|7| {{NoteTerm|Tříditi}} představuje činnost vykonávanou při {{NonRefTerm|třídění}}; zpravidla {{NonRefTerm|třídíme}}, zejména {{NonRefTerm|kvalitativní znaky}}, podle předem připravené {{NoteTerm|klasifikace}}.}}
 
−
{{Note|8| Syn. je {{NonRefTerm|třída}}, avšak v jiném smyslu než školní {{NonRefTerm|třída}} ({{RefNumber|34|5|1}}). }}
 
−
{{Note|10| V podobném smyslu lze též hovořit o {{NoteTerm|statistickém využití}} {{NonRefTerm|dat}}.}}
 
  
 
=== 131 ===
 
=== 131 ===
  
−
{{TextTerm|Základní data|1|131|OtherIndexEntry=data, základní}}, která dostaneme jako výsledek činností popsaných v předcházejícím odstavci (viz 130), tvoří {{TextTerm|řadu|2|131|IndexEntry=řada, absolutních čísel}} {{TextTerm|absolutních čísel|3|131|IndexEntry=absolutní číslo|OtherIndexEntry=číslo absolutní}} většinou sestavených do číselných {{TextTerm|tabulek|4|131|IndexEntry=číselná tabulka|OtherIndexEntry=tabulka, číselná}}. Jejich {{NonRefTerm|třídění}} ({{RefNumber|13|0|7}}) může být provedeno podle hodnot určitých {{NonRefTerm|kvantitativních znaků}}, které jsou považovány za {{TextTerm|proměnné|5|131|IndexEntry=proměnná}} (např. {{NonRefTerm|věk}}, {{NonRefTerm|počet dětí}}, viz odst. 143,) nebo podle {{TextTerm|znaků kvalitativních|6|131|IndexEntry=znak kvalitativní|OtherIndexEntry=kvalitativní znak}} (např. {{NonRefTerm|pohlaví}}, {{NonRefTerm|rodinný stav)}}. Jestliže při {{NonRefTerm|třídění}} bereme zároveň v úvahu více {{NonRefTerm|znaků}}, dostaneme {{TextTerm|kombinační tabulky|7|131|IndexEntry=kombinační tabulka|OtherIndexEntry=tabulka, kombinační}} o dvou ev. více {{NonRefTerm|vstupech}}. {{TextTerm|Souhrnná tabulka|8|131|OtherIndexEntry=tabulka, souhrnná}} shrnuje {{NonRefTerm|údaje}} ze dvou nebo více {{TextTerm|dílčích tabulek|9|131|IndexEntry=dílčí tabulka|OtherIndexEntry=tabulka, dílčí}}.
+
{{TextTerm|Základní data|1|131|OtherIndexEntry=data. základní ...}}, vyplývající z předcházejících operací, jsou vyjádřena {{TextTerm|řadou|2|131|IndexEntry=řada}} {{TextTerm|absolutních čísel|3|131|IndexEntry=absolutní číslo|OtherIndexEntry=číslo. absolutní ...}} sestavených nej častě ji do {{TextTerm|číselných tabulek|4|131|IndexEntry=číselná tabulka|OtherIndexEntry=tabulka. číselná ...}}. {{NonRefTerm|Třídění}} ({{RefNumber|13|0|7}}) dat může být provedeno podle znaků kvantitativních, které jsou pak považovány za {{TextTerm|proměnné|5|131|IndexEntry=proměnná}} (např. {{NonRefTerm|věk, počet dětí}}; viz 143) nebo podle {{TextTerm|kvalitativních znaků|6|131|IndexEntry=kvalitativní znak|OtherIndexEntry=znak. kvalitativní ...}} (např. {{NonRefTerm|pohlaví, rodinný stav)}}. Při třídění podle několika znaků dostaneme {{TextTerm|kombinační tabulky|7|131|IndexEntry=kombinační tabulka|OtherIndexEntry=tabulka. kombinační ...}}. {{TextTerm|Souhrnná tabulka|8|131|OtherIndexEntry=tabulka. souhrnná ...}} (někdy též {{TextTerm|přehled|8|131|2}}, {{TextTerm|rekapitulace|8|131|3}}) je taková, která obsahuje shrnuté údaje z několika {{TextTerm|dílčích tabulek|9|131|IndexEntry=dílčí tabulka|OtherIndexEntry=tabulka. dílčí ...}}.
−
{{Note|1| Syn. jsou {{NoteTerm|primární data}}; v angl. se za {{NonRefTerm|základní}} n. {{NonRefTerm|primární data}} považují takové {{NonRefTerm|údaje}}, které jsou výsledkem {{NonRefTerm|statistického zpracování}}. {{NonRefTerm|Data}} před tímto {{NonRefTerm|zpracováním}} se označují jako {{NoteTerm|hrubá data}} n. {{NoteTerm|surová data}}; v jiných {{NonRefTerm|jazycích}} není podobné dělení běžné. {{NonRefTerm|Hrubý}} má v {{NonRefTerm|demografii}} ještě jiný význam (viz {{RefNumber|13|6|8}}). V angl. se údaje týkající se {{NonRefTerm|jednotlivců}} označují též jako {{NoteTerm|mikrodata}} na rozdíl od případů, kdy je {{NonRefTerm|jednotkou analýzy}} např. {{NonRefTerm|region}} nebo {{NonRefTerm|stát}} a kdy se {{NonRefTerm|údaje}} označují jako {{NoteTerm|makrodata}}. {{NonRefTerm|Mikrodata}} je možno získat např. terénním {{NonRefTerm|šetřením}} ({{RefNumber|20|3|5}}); jejich jiným zdrojem může být také {{NonRefTerm|výběr ze sčítacích archů}}, který získáme systematickým nebo náhodným {{NonRefTerm|výběrem osob}} resp. {{NonRefTerm|domácností}} z vyplněných {{NonRefTerm|sčítacích archů}}.}}
+
{{Note|7| Zvláštním případem {{NoteTerm|kombinačních tabulek}} jsou {{NoteTerm|tabulky korelační}},}}<br />v nichž jsou údaje tříděné podle několika znaků kvantitativních.
−
{{Note|3| {{NonRefTerm|Absolutní číslo}} na rozdíl od {{NonRefTerm|různých poměrných čísel}} ({{RefNumber|13|2|4}}). {{NoteTerm|Absolutní}} je zde myšleno v protikladu k ter. {{NoteTerm|relativní}}.}}
 
−
{{Note|4| Syn. je {{NoteTerm|statistická tabulka}}; jestliže nemůže dojít k záměně, postačí použít ter. {{NonRefTerm|tabulka}} ({{RefNumber|15|3|1}}).}}
 
−
{{Note|5| {{NonRefTerm|Proměnnou}} se někdy nepřesně chápe přímo {{NoteTerm|proměnná hodnota}}; oba ter. by se však neměly zaměňovat.}}
 
−
{{Note|6| {{NonRefTerm|Kvalitativní znaky}} jsou často označeny jako {{NoteTerm|vlastnosti}}.}}
 
−
{{Note|7| {{NonRefTerm|Tabulka}}, která podává {{NonRefTerm|rozložení četností}} podle jedné {{NonRefTerm|proměnné}} nebo {{NonRefTerm|vlastnosti}}, se nazývá {{NoteTerm|frekvenční tabulka}}. Někdy se setkáme vlivem angl. též s označením {{NonRefTerm|kombinační tabulky}} jako {{NoteTerm|tabulky kontingenční}}, a to i jako výsledku {{NoteTerm|kombinačního třídění}} ve smyslu výsledku tohoto {{NonRefTerm|třídění}} Zvláštním případem {{NonRefTerm|kombinační tabulky}} je {{NoteTerm|tabulka korelační}}, kdy je výsledkem {{NonRefTerm|třídění znaků kvantitativních}}, a {{NoteTerm|tabulka asociační}} jako výsledek {{NonRefTerm|třídění znaků kvalitativních}}.}}
 
  
 
=== 132 ===
 
=== 132 ===
  
−
Práci se {{NonRefTerm|základními daty}} je možno zpravidla rozdělit do dvou fází; první je {{TextTerm|analýza|1|132}}, jejímž cílem je izolace složek pozorovaných {{NonRefTerm|dat}}, tj. {{NonRefTerm|počtu}} ({{RefNumber|10|1|7}}), {{NonRefTerm|struktury}} ({{RefNumber|10|1|2}}), {{NonRefTerm|rušivých jevů}} ({{RefNumber|10|3|3}}) a studovaného {{NonRefTerm|jevu}}; druhou je {{TextTerm|syntéza|2|132}}, při které dochází ke kombinování resp. shrnování dříve izolovaných složek. Obě fáze vyžadují {{TextTerm|výpočet|3|132}} různých {{TextTerm|poměrných čísel|4|132|IndexEntry=poměrné číslo|OtherIndexEntry=číslo poměrné}}, která mohou dostat samostatná pojmenování (viz 133). Oproti {{NonRefTerm|základním datům poměrná čísla}} poskytují {{TextTerm|zpracované výsledky|6|132|IndexEntry=zpracovaný výsledek|OtherIndexEntry=výsledek zpracovaný}}. {{TextTerm|Indexem|7|132|IndexEntry=index}} nazýváme {{NonRefTerm|poměrné číslo}}, které vyjadřuje {{NonRefTerm|velikost}} jedné {{NonRefTerm|kvantity}} ve vztahu k jiné {{NonRefTerm|kvantitě}}, kterou bereme jako {{TextTerm|základ|8|132}} a pokládáme ji zpravidla rovnou 100. Některá {{NonRefTerm|poměrná čísla}} jsou dobrými {{TextTerm|ukazateli|9|132|IndexEntry=ukazatel}} určité komplexní situace; např. {{NonRefTerm|naděje dožití}} ({{RefNumber|43|3|3}}) se někdy používá jako charakteristika zdravotní situace i {{NonRefTerm|životní úrovně obyvatelstva}}.
+
{{TextTerm|Analysa|1|132}} n. {{TextTerm|rozbor|1|132|2}} ({{TextTerm|vyhodnocování|1|132|3}}) vychází z {{TextTerm|analytickýchdat|2|132|IndexEntry=analytická data|OtherIndexEntry=data. analytická ...}}, vypočtených ze {{NonRefTerm|základních údajů}} ({{RefNumber|13|1|1}}). Jedna z prvních prací při analyse vztahů je zpravidla {{TextTerm|výpočet|3|132}} různých statistických charakteristik, které mají podle své povahy speciální názvy: {{NonRefTerm|poměrná čísla}}, {{NonRefTerm|míry}}, {{NonRefTerm|indexy}} (viz 133, 136}.
−
{{Note|3| Ter. {{NonRefTerm|výpočet}} je odvozen od slov. {{NoteTerm|počítati}} při {{NonRefTerm|počítání}} můžeme používat ruční tzv. {{NoteTerm|kalkulačku}}, íj. přístroj s menší kapacitou paměti určený k usnadnění jednodušších aritmetických a statistických výpočtů. {{NonRefTerm|Počítač}} ({{RefNumber|22|5|2}}) je systém určený k předávání, úschově a zpracování velkých {{NonRefTerm|souborů dat}}. {{NoteTerm|Výpočtář}} je pracovník na{{NonRefTerm|početních strojích}}.}}
 
−
{{Note|4| {{NonRefTerm|Poměrné číslo}} vzniká {{NonRefTerm|výpočtem}} ze dvou {{NonRefTerm|absolutních čísel}} a často se též označuje pouze jako {{NonRefTerm|ukazatel}}, i když {{NonRefTerm|ukazatelem}} můžeme myslet též jakýkoli {{NonRefTerm|číselný údaj}}.}}
 
−
{{Note|5| {{NonRefTerm|Poměrná čísla}} vypočtená ve fázi {{NonRefTerm|syntézy}}, resp. shrnující řadu čísel analytických nebo dílčích, označujeme jako {{NoteTerm|poměrná čísla syntetická}} n. jako {{NoteTerm|syntetické ukazatele}}.}}
 
  
 
=== 133 ===
 
=== 133 ===
  
−
Jednou z prvních etap {{NonRefTerm|analýzy}} ({{RefNumber|13|1|1}}) je vy dělení {{NonRefTerm|počtů}} ({{RefNumber|10|1|7}}) {{NonRefTerm|obyvatelstva}} nebo počtů {{NonRefTerm|událostí}} ({{RefNumber|20|1|3}}) jinými {{NonRefTerm|počty}}. Výsledná {{NonRefTerm|poměrná čísla}} mají různá pojmenování. {{TextTerm|Poměrné číslo srovnávací|1|133}} n. {{NonRefTerm|index}} porovnává dva {{NonRefTerm|počty}} různých {{NonRefTerm|jednotek}} (např. {{NonRefTerm|muže}} a {{NonRefTerm|ženy}}, {{NonRefTerm|obyvatele a plochu}}). {{TextTerm|Poměrné číslo struktury|2|133}} vyjadřuje proporci n. {{TextTerm|podíl|2|133|2}} určité části z celku; často se vyjadřuje v {{TextTerm|procentech|3|133|IndexEntry=procento}}. {{TextTerm|Poměrné číslo intenzitní|5|133}}, resp. určitá část těchto {{NonRefTerm|čísel}}, se označuje jako {{TextTerm|míra|4|133}}; tento ter. původně označoval {{NonRefTerm|relativní četnost}} ({{RefNumber|14|4|3}}) výskytu {{NonRefTerm|událostí}} v rámci jedné {{NonRefTerm|populace}} nebo {{NonRefTerm|části populace}} ({{RefNumber|10|1|6}}) během určitého období, nejčastěji roku, např. {{NonRefTerm|míra porodnosti}}. Někdy se však setkáme nejen v č., ale i v cizí terminologii s použitím ter. {{NonRefTerm|míra}} nepřesně pro označení {{NonRefTerm|indexu}} ({{RefNumber|13|3|4}}) {{NonRefTerm|nebo podílu}} ({{RefNumber|13|3|2}}) apod.
+
Termínem {{TextTerm|poměrné číslo|1|133}} (n. {{TextTerm|relativní číslo|1|133|2|OtherIndexEntry=číslo. relativní ...}}) označujeme takové číslo, které vzniká dělením dvou jiných, zpravidla absolutních čísel. {{TextTerm|Poměrné číslo struktury|2|133}} vyjadřuje určitou část z celku, podíl, proporci; může být vyjádřeno v {{TextTerm|procentech|3|133|IndexEntry=procento}} (označujeme %). Termínem {{TextTerm|míra|4|133}} označujeme nejčastěji poměrná čísla intensitní, která vyjadřují {{TextTerm|relativní výskyt|5|133|OtherIndexEntry=výskyt. relativní ...}} určitého jevu nebo méně přesně {{TextTerm|relativní četnost|5|133|2}} ({{TextTerm|relativní frekvenci|5|133|3|IndexEntry=relativní frekvence}}) výskytu tohoto jevu, např. {{NonRefTerm|míra porodnosti}} ({{RefNumber|63|0|1}}).
−
{{Note|4| V č. ter. označujeme za {{NonRefTerm|míry}} pouze ta {{NonRefTerm|poměrná intenzitní čísla}}, kdy za základ, ke kterému vztahujeme {{NonRefTerm|četnost událostí}}, volíme {{NonRefTerm|střední stav obyvatelstva}} ({{RefNumber|40|1|5}}). Jestliže za základ volíme výchozí stav, např. {{NonRefTerm|počet narozených}}, potom takové {{NonRefTerm|poměrné číslo intenzitní}} označujeme jako {{NonRefTerm|kvocient}} ({{RefNumber|13|5|5}}), který je svou povahou blízký {{NonRefTerm|pravděpodobnosti}} ({{RefNumber|13|4|1}}); ta je jeho zvláštním případem, pokud se jedná o neobnovitelný jev, uzavřenou {{NonRefTerm|populaci}} a stejnou {{NonRefTerm|generaci}} resp. {{NonRefTerm|kohortu}}. Ve fr. ter. se rozlišují {{NoteTerm|míry první kategorie}} a {{NoteTerm|míry druhé kategorie}}, které se též nazývají {{NoteTerm|redukované míry}} n. {{NoteTerm|redukované událostí}}. Obě kategorie {{NonRefTerm|měr}} se liší podle jmenovatele; {{NonRefTerm|míry první kategorie}} vztahují počet událostí k počtu {{NonRefTerm|osob}}, u kterých může {{NonRefTerm|událost}} nastat, jsou to tzv. exponované {{NonRefTerm|osoby}}; {{NonRefTerm|redukované míry}} vztahují události k celé {{NonRefTerm|populaci}}, resp. dané {{NonRefTerm|věkové skupině}}, např. bez rozlišení {{NonRefTerm|rodinného stavu}}. {{NonRefTerm|Míry}} se zpravidla uvádějí na 1000 {{NonRefTerm|osob}}, tj. v promilích (%o), ale též na jinou mocninu 10, např. {{NonRefTerm|míry úmrtnosti podle věku}} na {{NonRefTerm|různé příčiny úmrtí}} na 100 000 {{NonRefTerm|osob}} apod. Někdy se setkáme s tím, že označení {{NonRefTerm|míra}} se u {{NonRefTerm|ukazatele}} vynechává, tak např. {{NonRefTerm|úmrtnost}} se považuje za označení {{NonRefTerm|míry úmrtnosti}}. Tento způsob nelze doporučit, neboť {{NonRefTerm|úmrtnost}} jako proces vymírání lze charakterizovat různými {{NonRefTerm|ukazateli}} ({{RefNumber|13|2|4}}).}}
+
{{Note|4| Místo termínu {{NoteTerm|míra}} se často používá termín {{NoteTerm|ukazatel}}, který však má širší význam a rozumíme jím nejen poměrná čísla, ale také statistický znak, absolutní hodnoty apod. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu {{NoteTerm|koeficient}} n. {{NoteTerm|kvocient}}.}}
 +
{{Note|5| Termín {{NoteTerm|relativní četnost}} je ve vlastním slova smyslu synonymem {{NoteTerm|poměrného čísla struktury}}. Termín {{NoteTerm|frekvence (četnost)}} je někdy používán jako synonymum {{NoteTerm|relativní četnosti}}.}}
  
 
=== 134 ===
 
=== 134 ===
  
−
{{NonRefTerm|Relativní četnost}} ({{RefNumber|13|3|5}}) {{NonRefTerm|neopakovatelné události}} ({{RefNumber|20|1|4}}) se někdy považuje za empiricky zjištěnou {{TextTerm|pravděpodobnost|1|134}} {{NonRefTerm|výskytu}} této {{NonRefTerm|události}}. To předpokládá, že každá {{NonRefTerm|událost}} představuje určité {{TextTerm|riziko|2|134}} a {{NonRefTerm|osoby}} nacházející se ve jmenovateli jsou určitým způsobem {{TextTerm|vystaveny riziku|3|134|IndexEntry=vystaven riziku|OtherIndexEntry=riziko vystavení}}, že u nich daná {{NonRefTerm|událost}} nastane. Jelikož {{NonRefTerm|riziko}}, kterému jsou vystaveny různé části {{NonRefTerm|obyvatelstva}}, je často velmi odlišné, tj. v rámci celé {{NonRefTerm|populace}} velmi proměnlivé, je zdůvodnitelná snaha najít takové {{NonRefTerm|skupiny osob}}, které jsou z hlediska daného {{NonRefTerm|rizika}} více {{TextTerm|homogenní|4|134}} ve srovnání s celou {{NonRefTerm|populací}}, která je ze stejného hlediska relativně {{TextTerm|heterogenní|5|134}}. {{NonRefTerm|Ukazatele}} vypočtené za {{NonRefTerm|části populace}} ({{RefNumber|10|1|6}}) vymezené např. {{NonRefTerm|věkovou skupinou}} označujeme jako {{TextTerm|specifické míry|6|134|IndexEntry=specifická míra|OtherIndexEntry=míra specifická}} oproti {{TextTerm|obecným mírám|7|134|IndexEntry=obecná míra|OtherIndexEntry=míra obecná}} vypočteným za celou {{NonRefTerm|populaci}} nebo její velkou část, např. {{NonRefTerm|ženy}} v {{NonRefTerm|reprodukčním věku}}.
+
{{NonRefTerm|Četnost}} ({{RefNumber|13|3|5}}) určitého jevu může být vymezena jako empiricky zjištěná {{TextTerm|pravděpodobnost|1|134}} jeho výskytu. Z tohoto hlediska můžeme předpokládat, že každá událost má určitou {{TextTerm|možnost výskytu|2|134|OtherIndexEntry=výskyt. možnost ...}} n. {{TextTerm|naději výskytu|2|134|2|IndexEntry=naděje výskytu}}, které jsou vystaveny všechny statistické jednotky tvořící daný soubor; říkáme, že jsou {{TextTerm|vystaveny naději|3|134|IndexEntry=vystaviti naději}}. (Naděje v odborném významu nemusí znamenat událost žádoucí). Jestliže {{NonRefTerm|možnost výskytu}}, které jsou vystaveny jednotky daného souboru, je velmi proměnné intensity, snažíme se přiblížit ideálním podmínkám {{TextTerm|homogenity|4|134|IndexEntry=homogenita}}, kde by každá jednotka byla vystavena stejné možnosti výskytu tím, že rozdělíme populaci na skupiny méně {{TextTerm|heterogenní|5|134}}, ve kterých je proměnnost možnosti výskytu menší než v celkové populaci. Ukazatele vypočítané pro tyto skupiny nazýváme {{TextTerm|specifickými ukazateli|6|134|IndexEntry=specifický ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. specifický ...}} nebo {{TextTerm|diferenčními ukazateli|6|134|2|IndexEntry=diferenční ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. diferenční ...}} proti {{TextTerm|ukazatelům obecným|7|134|IndexEntry=ukazatel. obecný ...|OtherIndexEntry=obecný ukazatel}} nebo {{TextTerm|ukazatelům celkovým|7|134|2|IndexEntry=ukazatel. celkový ...}}, vypočteným za celou populaci.
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Riziko}} nemusí znamenat vždy nastoupení nežádoucí {{NonRefTerm|události}} jako je tomu např. ve spojení {{NonRefTerm|rizika úmrtí}}; ve stejném smyslu se proto někdy používá ter. {{NoteTerm|naděje}}, např. ve spojení {{NonRefTerm|naděje uzavření sňatku}} a obdobně pak {{NoteTerm|vystaven naději}}.}}
+
{{Note|6| {{NoteTerm|Ukazatelem specifickým}} je vhodné označovat ukazatel specifikovaný vzhledem k trvání určitého jevu (napr. k věku, délce manželství); {{NoteTerm|ukazatelem diferenčním}} je vhodné označovat ukazatele specifikované určitým kvalitativním znakem (např. sociální skupina, národnost).}}
−
{{Note|6| {{NonRefTerm|Specifickými ukazateli}} tedy i {{NonRefTerm|mírami}} chápeme zpravidla {{NonRefTerm|ukazatele}} specifikované vzhledem k {{NonRefTerm|trvání}} určitého {{NonRefTerm|jevu}} (např. k {{NonRefTerm|věku}}, {{NonRefTerm|délce manželství)}}; vymezuj eme-li části {{NonRefTerm|populace}} např. podle {{NonRefTerm|sociálních skupin}} nebo podle {{NonRefTerm|národnosti}}, hovoříme spíše o {{NoteTerm|ukazatelích}} n. {{NoteTerm|mírách diferenčních}}.}}
+
{{Note|7| Není-li u ukazatele poznamenáno, že jde o {{NoteTerm|ukazatel specifický}} nebo {{NoteTerm|diferenční}}, myslíme tím automaticky ukazatel {{NoteTerm|celkový}}, {{NoteTerm|obecný}}: např. {{NoteTerm|míra úmrtnosti}}.}}
−
{{Note|7| {{NonRefTerm|Obecné míry}} ve smyslu nespecifické {{NonRefTerm|míry}}; někdy se používá syn. {{NoteTerm|celkové}} míry.}}
 
  
 
=== 135 ===
 
=== 135 ===
  
−
Některé {{NonRefTerm|ukazatele}} ({{RefNumber|13|2|4}}) používané k {{NonRefTerm|analýze}} ({{RefNumber|13|2|1}}) mají zvláště významné postavení, neboť slouží k výpočtu {{NonRefTerm|syntetických ukazatelů}} ({{RefNumber|13|2|5}}); jsou to především {{TextTerm|míry podle věku|1|135|IndexEntry=míra podle věku|OtherIndexEntry=věk, míry}} a {{TextTerm|míry podle trvání|3|135|IndexEntry=míra podle trvání|OtherIndexEntry=trvání, míra}} resp. doby, která uplynula od {{TextTerm|události výchozí|4|135|IndexEntry=událost, výchozí|OtherIndexEntry=výchozí událost}}, kterou může být např. {{NonRefTerm|narození}}, {{NonRefTerm|sňatek}} apod.; obdobným způsobem se specifikují i {{TextTerm|kvocienty|5|135|IndexEntry=kvocient}} (viz též {{RefNumber|13|3|4}}). {{NonRefTerm|Míry}} ({{RefNumber|13|3|4}}) dostaneme, dělíme-li počet událostí za jeden rok nebo určité období buď’{{TextTerm|průměrným počtem obyvatelstva|6|135|IndexEntry=průměrný stav obyvatelstva|OtherIndexEntry=stav obyvatelstva, průměrný}} nebo počtem {{TextTerm|člověkoroků|7|135|IndexEntry=člověkoroky}} exponovaných {{NonRefTerm|riziku}} nastoupení dané {{NonRefTerm|události}} během stejného roku nebo období; počet {{NonRefTerm|člověkoroků}} je součet času přítomnosti všech {{NonRefTerm|osob}} pozorované skupiny během daného roku nebo období, vyjádřený v letech. Rozlišujeme {{TextTerm|míry intervalové|8|135|IndexEntry=míra intervalová|OtherIndexEntry=intervalová míra}}, které se týkají zpravidla jednoho roku nebo kratšího období, a {{TextTerm|míry kohortní|9|135|IndexEntry=míra kohortní|OtherIndexEntry=kohortní míra}}, které se týkají jedné nebo více {{NonRefTerm|kohort}}.
+
Výsledky mohou být {{TextTerm|předběžné|1|135|IndexEntry=předběžný}} ({{TextTerm|prozatímní|1|135|2}}), jestliže spočívají na neúplných zprávách nebo jsou nedostatečně kontrolované; {{TextTerm|definitivní|2|135}} výsledky jsou zpravidla zkontrolované a konečné. Ukazatele z nich vypočtené označujeme jako {{TextTerm|předběžné ukazatele|3|135|IndexEntry=předběžný ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. předběžný ...}}, resp. {{TextTerm|definitivní ukazatele|4|135|IndexEntry=definitivní ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. definitivní ...}}. Jestliže neočekávané zprávy vedou ke změně výsledků označených jako definitivní, je lépe označit nové ukazatele za {{TextTerm|revidované ukazatele|5|135|IndexEntry=revidovaný ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. revidovaný ...}}. V případě, kdy upravujeme ukazatele nikoliv v důsledku opravy chybných podkladů, nýbrž v důsledku použití nové metodiky, mluvíme o {{TextTerm|ukazatelech zpřesněných|6|135|IndexEntry=ukazatel. zpřesněný ...|OtherIndexEntry=zpřesněný. ukazatel ...}} n. {{TextTerm|přepočtených|6|135|2|IndexEntry=přepočtený ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. přepočtený ...}}. {{TextTerm|Ukazateli upravenými|7|135|IndexEntry=ukazatel. upravený ...}} n. {{TextTerm|ukazateli standardisovanými|7|135|2|IndexEntry=ukazatel. standardisovaný ...|OtherIndexEntry=standardisovaný ukazatel}} (viz 403) nazýváme ukazatele, jimiž srovnáváme intensitu určitého jevu (např. {{NonRefTerm|úmrtnosti)}} v různých populacích, při čemž abstrahujeme od faktorů, které mohou velikost těchto ukazatelů nepřímo ovlivňovat (např. od {{NonRefTerm|věkové struktury)}}. Naproti tomu ukazatele, vypočtené na základě nejjednodušších metod, nazýváme {{TextTerm|ukazateli hrubými|8|135|IndexEntry=ukazatel. hrubý ...|OtherIndexEntry=hrubý ukazatel}}.
−
{{Note|2| Zvláštním případem {{NonRefTerm|měr podle věku}} jsou {{NoteTerm|míry podle věkových skupin}}.}}
+
{{Note|7| Někdy se používá též v tomto smyslu termín {{NoteTerm|ukazatele očištěné}}.}}
−
{{Note|5| {{NonRefTerm|Kvocient}} může mít ve speciálních případech povahu {{NonRefTerm|pravděpodobnosti}} a proto se tak někdy také označuje (viz {{RefNumber|13|3|4}}). Nejde-li však přímo o pravděpodobnost, je vhodnější použít ter. {{NonRefTerm|kvocient}}}}
 
−
{{Note|6| {{NonRefTerm|Průměrný počet obyvatelstva}} může být vypočten jako {{NonRefTerm|aritmetický}} (resp.chronologický) nebo přesněji jako {{NonRefTerm|geometrický průměr}}, ale též určen jako bilancovaný počet {{NonRefTerm|obyvatelstva}} ke středu období, např. roku. Syn. je {{NonRefTerm|střední stav obyvatelsva}} ({{RefNumber|40|1|5}}).}}
 
−
{{Note|9| Zvláštním případem {{NonRefTerm|kohortních měr}} jsou {{NoteTerm|míry generační}}, které se týkají jedné nebo několika {{NonRefTerm|generací}}. }}
 
−
{{Note|10| V některých {{NonRefTerm|jazycích}} se někdy {{NonRefTerm|míry}} označují jako centrální míry, aby se odlišily od {{NonRefTerm|kvocientů}}; v č. ter. toto rozlišení není potřebné.}}
 
  
 
=== 136 ===
 
=== 136 ===
  
−
{{NonRefTerm|Číselné údaje}} ({{RefNumber|13|0|2}}) považujeme za {{TextTerm|předběžné|1|136|IndexEntry=předběžný}}, jestliže jsou založeny na neúplném nebo nedostatečně ověřeném {{NonRefTerm|zpracování}} n, {{NonRefTerm|zjišťování}} Po jejich kontrole ev. doplnění je označujeme jako {{TextTerm|definitivní|2|136}}. Podobně {{NonRefTerm|ukazatele}} založené na uvedených údajích nazýváme {{TextTerm|předběžné ukazatele|3|136|IndexEntry=předběžný ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel předběžný}}, resp. {{TextTerm|definitivní ukazatele|4|136|IndexEntry=definitivní ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel definitivní}}. Jestliže již byly {{NonRefTerm|definitivní ukazatele}} publikovány a dojde na základě nových nebo doplněných {{NonRefTerm|informací}} ke změně výsledků, je vhodné označit je jako {{TextTerm|ukazatele revidované|5|136|IndexEntry=ukazatel revidovaný|OtherIndexEntry=revidovaný ukazatel}}. V případě, že dojde ke zlepšení metodiky nebo k odstranění {{NonRefTerm|chyb}} v použité metodice, doporučuje se odlišit tuto skutečnost a pro nové {{NonRefTerm|ukazatele}} použít ter. {{TextTerm|ukazatele zpřesněné|6|136|IndexEntry=ukazatel zpřesněný|OtherIndexEntry=zpřesněný ukazatel}}. V posledním případě je vhodné uvést, jakým způsobem byl {{NonRefTerm|ukazatel}} zpřesněn, např. {{NonRefTerm|zpřesněný ukazatel}} o {{NonRefTerm|migraci}}, o sezónní vlivy apod. {{TextTerm|Srovnávací ukazatele|7|136|IndexEntry=srovnávací ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel srovnávací}} nazýváme takové {{NonRefTerm|ukazatele}}, které byly speciálně upraveny, aby umožnily srovnávat {{NonRefTerm|intenzitu}} určitého {{NonRefTerm|jevu}} v různých souborech {{NonRefTerm|osob}} (např. {{NonRefTerm|intenzitu úmrtnosti)}} odstraněním vlivu faktorů, které ji zkreslují (např. {{NonRefTerm|věková struktura)}}. Neupravené {{NonRefTerm|ukazatele}} označujeme zpravidla jako {{TextTerm|hrubé ukazatele|8|136|IndexEntry=hrubý ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel hrubý}}.
+
Zvláštním případem {{TextTerm|ukazatele|1|136|IndexEntry=ukazatel}} je {{TextTerm|index|2|136}}, kterého se nej-častěji používá k označení {{NoteTerm|poměrného čísla srovnávacího<sup>2</sup>;}} slouží k porovnání dvou jednotek stejné povahy, avšak věcně, časově nebo místně diferencovaných. {{TextTerm|Základ|3|136}}, se kterým se srovnává, bere se obvykle jako 100.
−
{{Note|7| Nejčastějším typem {{NonRefTerm|srovnávacích ukazatelů}} jsou {{NoteTerm|ukazatele standardizované}}. {{NonRefTerm|Standardizované ukazatele}} se někdy označují též jako {{NonRefTerm|zpřesněné ukazatele}}, ale použití uvedeného ter. v tomto smyslu nelze doporučit.}}
 
  
 
=== 137 ===
 
=== 137 ===
  
−
{{NonRefTerm|Demografické ukazatele}} ({{RefNumber|13|2|4}}) jsou ve většině případů vztaženy k určitému {{TextTerm|období pozorování|1|137|IndexEntry=období, pozorování|OtherIndexEntry=pozorování, období}}; to platí především o většině {{NonRefTerm|měr}} ({{RefNumber|13|3|4}}). {{TextTerm|Roční ukazatel|2|137|OtherIndexEntry=ukazatel roční}} se vztahuje na období 12 kalendářních měsíců. Jestliže se zjišťování týká více let, z kterých je vypočten průměr, hovoříme o {{TextTerm|průměrném ročním ukazateli|3|137|IndexEntry=průměrný roční ukazatel}}. {{NonRefTerm|Ukazatele}} vypočtené z údajů za kratší než roční období jsou většinou z důvodů srovnatelnosti {{TextTerm|převedeny na roční|4|137|IndexEntry=převedení na roční ukazatel|OtherIndexEntry=roční ukazatel, převedený}} pomocí vhodně zvoleného koeficientu. Někdy počítáme též {{TextTerm|okamžikové ukazatele|5|137|IndexEntry=okamžikový ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel okamžikový}}, které se vztahují k nekonečně malému, časovému úseku, jako např. {{NonRefTerm|okamžiková míra úmrtnosti}} ({{RefNumber|43|1|4}}) nebo {{NonRefTerm|okamžiková míra populačního růstu}} ({{RefNumber|70|2|5}}).
+
{{NonRefTerm|Intervalové ukazatele}} ({{RefNumber|13|7|1}}*) jsou vztaženy k určitému {{TextTerm|pozorovanému období|1|137|IndexEntry=pozorované období|OtherIndexEntry=období. pozorované ...}}. Jestliže jsou vztaženy k jednomu roku, potom je nazýváme {{TextTerm|ročními ukazateli|2|137|IndexEntry=roční ukazatel}} a jestliže jsou vypočteny jako průměry z několika ukazatelů ročních, {{TextTerm|průměrnými ročními ukazateli|3|137|IndexEntry=průměrný roční ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. průměrný roční ...}}. Ukazatele vypočtené za kratší období než rok jsou nej-častěji z důvodu srovnatelnosti {{TextTerm|převedeny na roční|4|137|IndexEntry=převádět na roční}} vynásobením příslušným koeficientem. Jiným druhem ukazatelů jsou {{TextTerm|okamžikové ukazatele|5|137|IndexEntry=okamžikový ukazatel|OtherIndexEntry=ukazatel. okamžikový ...}}, které vyjadřují stav k určitému rozhodnému okamžiku, např. {{NonRefTerm|počet obyvatelstva}}.
−
{{Note|4| To znamená, že např. {{NoteTerm|čtvrtletní ukazatele}} a {{NoteTerm|měsíční ukazatele}} jsou zpravidla vyjádřeny ve srovnatelné roční úrovni.}}
+
{{Note|1| Někdy se též používá v tomto smyslu termínu {{NoteTerm|sledované}} n. {{NoteTerm|šetřené období}}. Ukazatele můžeme podle toho, zda jsou vztaženy k určitému období nebo okamžiku, dělit na {{NoteTerm|intervalové ukazatele}} a {{NoteTerm|okamžikové ukazatele}}.}}
−
 
 
−
=== 138 ===
 
−
 
 
−
Hlavním smyslem {{NonRefTerm|longitudinální analýzy}} ({{RefNumber|10|3|4}}) je studium {{TextTerm|intenzity|1|138|IndexEntry=intenzita}} a {{TextTerm|časování|2|138}} {{NonRefTerm|demografických jevů}}. Intenzita jevu vycházející z jedné {{NonRefTerm|neobnovítelné události}} ({{RefNumber|20|1|4}}) může být měřena {{TextTerm|konečnou četností|3|138|IndexEntry=konečná četnost|OtherIndexEntry=četnost konečná}} jejího výskytu nebo jejím doplňkem do jedné, ev. do sta. Konečná {{NonRefTerm|četnost}} je rovna podílu příslušníků {{NonRefTerm|kohorty}} ({{RefNumber|11|6|2}}), u kterých by za předpokladu nepřítomnosti {{NonRefTerm|rušivých jevů}} ({{RefNumber|10|3|3}}) v průběhu existence dané {{NonRefTerm|kohorty}} nastala uvažovaná {{NonRefTerm|událost}}. {{NonRefTerm|Intenzitu jevu}} vycházejícího z {{NonRefTerm|obnovitelné události}} ({{RefNumber|20|1|5}}) jako jsou např. {{NonRefTerm|sňatek}} nebo {{NonRefTerm|migrace}} je možno vyjádřit {{TextTerm|průměrným počtem událostí|4|138|IndexEntry=průměrný počet událostí|OtherIndexEntry=počet událostí, průměrný}} připadajícím na jednu {{NonRefTerm|osobu}} v průběhu existence {{NonRefTerm|kohorty}} za předpokladu nepřítomnosti {{NonRefTerm|rušivých jevů}}. {{NonRefTerm|Časování}} je vyjádřeno rozložením studovaného {{NonRefTerm|jevu}} v čase v průběhu {{NonRefTerm|života}} (existence) {{NonRefTerm|kohorty}}. Výsledky {{NonRefTerm|transversální analýzy}} jsou běžně vyjadřovány {{NonRefTerm|syntetickými ukazateli}} ({{RefNumber|13|2|5}}), které označujeme jako {{TextTerm|ukazatele intervalové|5|138|IndexEntry=ukazatel intervalový|OtherIndexEntry=intervalový ukazatel}} na rozdíl od {{TextTerm|ukazatelů kohortních|6|138|IndexEntry=ukazatel kohortní|OtherIndexEntry=kohortní ukazatel}}, které mohou být konstruovány různým způsobem. Nejčastěji postupujeme tak, že vypočtené {{NonRefTerm|intervalové ukazatele}} - většinou {{NonRefTerm|míry a kvocienty podle věku}} nebo {{NonRefTerm|trvání}} - přisuzujeme {{TextTerm|fiktivní kohortě|7|138|IndexEntry=fiktivní kohorta|OtherIndexEntry=kohorta, fiktivní}}.
 
−
{{Note|2| {{NonRefTerm|Časování}}je možno nahradit ter. {{NoteTerm|rozložení v čase}} nebo {{NoteTerm|rozložení podle věku}}, což je sice přesnější, ale méně praktické.}}
 
−
{{Note|5| V důsledku toho, že {{NonRefTerm|transverzální analýza}} a využívání fiktivní {{NonRefTerm|kohorty}} předcházely analýze longitudinální, {{NonRefTerm|intervalové ukazatele}} jsou běžně pojmenovány jako by se jednalo o {{NonRefTerm|ukazatele kohortní}}. Tak např. {{NonRefTerm|intervalové ukazatele pravděpodobnosti zvětšování rodiny}} ({{RefNumber|63|7|7}}) mohou přesáhnout jednotku v důsledku kumulace dříve odkládaných {{NonRefTerm|narození dětí}}. Proto je vhodné dát přednost ter. {{NoteTerm|úhrn redukovaných událostí}}, který je {{NonRefTerm|syntetickým ukazatelem}} ve smyslu {{NonRefTerm|ukazatele srovnávacího}} ({{RefNumber|13|6|7}}).}}
 
−
{{Note|6| Speciálním případem {{NonRefTerm|kohortních ukazatelů}} jsou {{NoteTerm|ukazatele generační}}, které jsou svým charakterem {{NoteTerm|ukazately longitudinálními}}.}}
 
−
{{Note|7| Syn. je {{NoteTerm|hypotetická kohorta}}.}}
 
  
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==
 
==<center><font size=12>* * * </font></center>==

Verze z 16. 2. 2010, 13:39


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Šablona:Unmodified edition I

zpět na Hlavní strana | Předmluva |
Kapitola | Úvod | Základní pojmy index 1 | Zpracování demografických statistik index 2 | Stav obyvatelstva index 3 | Úmrtnost a nemocnost index 4 | Sňatečnost a rozvodovost index 5 | Porodnost index 6 | Populační růst a demografická reprodukce index 7 | Migrace index 8 | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje index 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

13

130

Demografická statistika1 (102-2) poskytuje číselná data2 n. číselné údaje2 týkající se obyvatelstva (101-3). Pozorováním3 různých statistických jednotek jsou nejprve zjišťována4 (sbírána4) data pomocí různých formulářů a dokladů (206-1, 221-2) a poté jsou kontrolována.5 Dále se přistoupí zpravidla k jejich sestavení do tabulek6 n. tabelo vání6 po předchozím jejich třídění7, do skupin8 n. tříd8 podle určitých zvolených znaků. Statistické zpracování dat9 zahrnuje všechny operace následující po jejich sběru až do jejich analysy (132-1).

  • 3. pozorování, podst. s.
  • 4. zjišťování, podst. s. — zjišťovati, slov. — sbírati, slov. — sběr, podst. m.: statistické akce probíhající současně při pozorování nebo po něm
  • 6. tabulka, podst. ž. — tabelování, podst. s.: sestavování do tabulek — tabelovati, slov.; od tabelování je nutno odlišit tabelaci (222-5)
  • 8. třída, podst. ž.: ve statistickém smyslu znamená skupinu; tříditi, slov. — třídění, podst. s

131

Základní data1, vyplývající z předcházejících operací, jsou vyjádřena řadou2 absolutních čísel3 sestavených nej častě ji do číselných tabulek4. Třídění (130-7) dat může být provedeno podle znaků kvantitativních, které jsou pak považovány za proměnné5 (např. věk, počet dětí; viz 143) nebo podle kvalitativních znaků6 (např. pohlaví, rodinný stav). Při třídění podle několika znaků dostaneme kombinační tabulky7. Souhrnná tabulka8 (někdy též přehled8, rekapitulace8) je taková, která obsahuje shrnuté údaje z několika dílčích tabulek9.

  • 7. Zvláštním případem kombinačních tabulek jsou tabulky korelační,
    v nichž jsou údaje tříděné podle několika znaků kvantitativních.

132

Analysa1 n. rozbor1 (vyhodnocování1) vychází z analytickýchdat2, vypočtených ze základních údajů (131-1). Jedna z prvních prací při analyse vztahů je zpravidla výpočet3 různých statistických charakteristik, které mají podle své povahy speciální názvy: poměrná čísla, míry, indexy (viz 133, 136}.

133

Termínem poměrné číslo1 (n. relativní číslo1) označujeme takové číslo, které vzniká dělením dvou jiných, zpravidla absolutních čísel. Poměrné číslo struktury2 vyjadřuje určitou část z celku, podíl, proporci; může být vyjádřeno v procentech3 (označujeme %). Termínem míra4 označujeme nejčastěji poměrná čísla intensitní, která vyjadřují relativní výskyt5 určitého jevu nebo méně přesně relativní četnost5 (relativní frekvenci5) výskytu tohoto jevu, např. míra porodnosti (630-1).

  • 4. Místo termínu míra se často používá termín ukazatel, který však má širší význam a rozumíme jím nejen poměrná čísla, ale také statistický znak, absolutní hodnoty apod. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu koeficient n. kvocient.
  • 5. Termín relativní četnost je ve vlastním slova smyslu synonymem poměrného čísla struktury. Termín frekvence (četnost) je někdy používán jako synonymum relativní četnosti.

134

Četnost (133-5) určitého jevu může být vymezena jako empiricky zjištěná pravděpodobnost1 jeho výskytu. Z tohoto hlediska můžeme předpokládat, že každá událost má určitou možnost výskytu2 n. naději výskytu2, které jsou vystaveny všechny statistické jednotky tvořící daný soubor; říkáme, že jsou vystaveny naději3. (Naděje v odborném významu nemusí znamenat událost žádoucí). Jestliže možnost výskytu, které jsou vystaveny jednotky daného souboru, je velmi proměnné intensity, snažíme se přiblížit ideálním podmínkám homogenity4, kde by každá jednotka byla vystavena stejné možnosti výskytu tím, že rozdělíme populaci na skupiny méně heterogenní5, ve kterých je proměnnost možnosti výskytu menší než v celkové populaci. Ukazatele vypočítané pro tyto skupiny nazýváme specifickými ukazateli6 nebo diferenčními ukazateli6 proti ukazatelům obecným7 nebo ukazatelům celkovým7, vypočteným za celou populaci.

  • 6. Ukazatelem specifickým je vhodné označovat ukazatel specifikovaný vzhledem k trvání určitého jevu (napr. k věku, délce manželství); ukazatelem diferenčním je vhodné označovat ukazatele specifikované určitým kvalitativním znakem (např. sociální skupina, národnost).
  • 7. Není-li u ukazatele poznamenáno, že jde o ukazatel specifický nebo diferenční, myslíme tím automaticky ukazatel celkový, obecný: např. míra úmrtnosti.

135

Výsledky mohou být předběžné1 (prozatímní1), jestliže spočívají na neúplných zprávách nebo jsou nedostatečně kontrolované; definitivní2 výsledky jsou zpravidla zkontrolované a konečné. Ukazatele z nich vypočtené označujeme jako předběžné ukazatele3, resp. definitivní ukazatele4. Jestliže neočekávané zprávy vedou ke změně výsledků označených jako definitivní, je lépe označit nové ukazatele za revidované ukazatele5. V případě, kdy upravujeme ukazatele nikoliv v důsledku opravy chybných podkladů, nýbrž v důsledku použití nové metodiky, mluvíme o ukazatelech zpřesněných6 n. přepočtených6. Ukazateli upravenými7 n. ukazateli standardisovanými7 (viz 403) nazýváme ukazatele, jimiž srovnáváme intensitu určitého jevu (např. úmrtnosti) v různých populacích, při čemž abstrahujeme od faktorů, které mohou velikost těchto ukazatelů nepřímo ovlivňovat (např. od věkové struktury). Naproti tomu ukazatele, vypočtené na základě nejjednodušších metod, nazýváme ukazateli hrubými8.

  • 7. Někdy se používá též v tomto smyslu termín ukazatele očištěné.

136

Zvláštním případem ukazatele1 je index2, kterého se nej-častěji používá k označení poměrného čísla srovnávacího2; slouží k porovnání dvou jednotek stejné povahy, avšak věcně, časově nebo místně diferencovaných. Základ3, se kterým se srovnává, bere se obvykle jako 100.

137

Intervalové ukazatele (137-1*) jsou vztaženy k určitému pozorovanému období1. Jestliže jsou vztaženy k jednomu roku, potom je nazýváme ročními ukazateli2 a jestliže jsou vypočteny jako průměry z několika ukazatelů ročních, průměrnými ročními ukazateli3. Ukazatele vypočtené za kratší období než rok jsou nej-častěji z důvodu srovnatelnosti převedeny na roční4 vynásobením příslušným koeficientem. Jiným druhem ukazatelů jsou okamžikové ukazatele5, které vyjadřují stav k určitému rozhodnému okamžiku, např. počet obyvatelstva.

  • 1. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu sledované n. šetřené období. Ukazatele můžeme podle toho, zda jsou vztaženy k určitému období nebo okamžiku, dělit na intervalové ukazatele a okamžikové ukazatele.

* * *

retour à Hlavní strana | Předmluva
Kapitola | Úvod | Základní pojmy | Zpracování demografických statistik | Stav obyvatelstva | Úmrtnost a nemocnost | Sňatečnost a rozvodovost | Porodnost | Populační růst a demografická reprodukce | Migrace | Ekonomické a sociální aspekty populačního vývoje |
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 73 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93
Citováno z „http://cs-ii.demopaedia.org/w/index.php?title=13&oldid=1773“