Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
21: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík 1965) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<!--'''21'''--> | <!--'''21'''--> | ||
{{CurrentStatus}} | {{CurrentStatus}} | ||
− | {{Unmodified edition | + | {{Unmodified edition II}} |
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
=== 210 === | === 210 === | ||
− | {{TextTerm| | + | Při {{TextTerm|provádění sčítání lidu|1|210|OtherIndexEntry=sčítání lidu, provádění}} se zpravidla začíná vymezením {{NonRefTerm|územních jednotek}} ({{RefNumber|30|2|1}}) různého řádu pro účely {{NonRefTerm|sčítání}}. {{NonRefTerm|Základní jednotkou}} je {{TextTerm|sčítací obvod|2|210|OtherIndexEntry=obvod sčítací}}, který bývá přidělen jednomu {{NonRefTerm|sčítacímu komisaři}} ({{RefNumber|20|4|2}}); {{NonRefTerm|sčítací komisař}} může z organizačních důvodů provádět {{NonRefTerm|sčítání}} i ve více {{NonRefTerm|sčítacích obvodech}}, např. pokud jsou tyto {{NonRefTerm|obvody}} malé. Vyšší {{NonRefTerm|územní jednotkou}} je {{TextTerm|revizní obvod|3|210|OtherIndexEntry=obvod revizní}}, který se skládá z několika {{NonRefTerm|sčítacích obvodů}}. Ve městech bývají často rozděleny {{NonRefTerm|sčítací obvody}} do {{TextTerm|domovních bloků|4|210|IndexEntry=domovní blok|OtherIndexEntry=blok domovní}} definovaných jako skupina domů, kterou je možno obejít bez přecházení ulice nebo která je z jedné nebo více stran omezena železniční tratí, řekou apod. Většina větších {{NonRefTerm|měst}} bývá rozdělena do statistických {{NonRefTerm|územních jednotek}}, které se označují jako {{TextTerm|sčítací okrsky|5|210|IndexEntry=sčítací okrsek|OtherIndexEntry=okrsek sčítací}} a které mohou zahrnout jeden nebo více {{NonRefTerm|sčítacích obvodů}}. |
+ | {{Note|2| {{NonRefTerm|Sčítací obvod jako}} základní {{NonRefTerm|územní jednotka}} při {{NonRefTerm|sčítání lidu}} je v angl. svazku tohoto slovníku nesprávně zařazen pod číslem {{RefNumber|21|0|3}}.}} | ||
+ | {{Note|3| Ter. {{NonRefTerm|revizní obvod}} je používán v č. a má přesné vymezení; je svěřen zpravidla jednomu {{NonRefTerm|revizorovi}} ({{RefNumber|20|4|3}}). Uváděné cizojazyčné ekvivalenty nemusí mít vždy přesně tento význam, ale mohou označovat různé statistické {{NoteTerm|územní jednotky}} vyššího řádu než je {{NonRefTerm|sčítací obvod}}.}} | ||
+ | {{Note|5| {{NonRefTerm|Sčítací okrsek}} může mít různá vymezení; může být např. syn. {{NonRefTerm|revizního obvodu}}. Většinou je tím myšleno {{NonRefTerm|území}}, za. které jsou publikovány alespoň základní {{NonRefTerm|výsledky sčítání}}; v tomto smyslu tento ter. můžeme pokládat za syn. našich {{NoteTerm|základních sídelních jednotek}}, které ve městech označujeme jako {{NoteTerm|urbanistické obvody}} a ve venkovském osídlení jako {{NoteTerm|sídelní lokality}}.}} | ||
=== 211 === | === 211 === | ||
− | {{TextTerm| | + | Mezi {{TextTerm|události přirozené měny|1|211|IndexEntry=událost, přirozené měny|OtherIndexEntry=měna, událost přirozené}} většinou zahrnujeme {{NonRefTerm|narození (živě}}, resp. {{NonRefTerm|mrtvě}} nebo celkem), {{NonRefTerm|úmrtí}}, {{NonRefTerm|úmrtí plodu (potrat)}}, {{NonRefTerm|sňatky}}, {{NonRefTerm|adopce}}, {{NonRefTerm|uznání otcovství}}, {{NonRefTerm|anulování sňatku}} a {{NonRefTerm|rozvody}}; jsou to {{NonRefTerm|události}}, které přímo souvisí s {{NonRefTerm|demografickou reprodukcí}} nebo se změnami v {{TextTerm|rodinném stavu|2|211|IndexEntry=rodinný stav|OtherIndexEntry=stav rodinný}} {{NonRefTerm|osob}}. O každé {{NonRefTerm|události přirozené měny}} (kromě {{NonRefTerm|potratů}} a {{NonRefTerm|rozvodu)}} je pořizován {{TextTerm|matriční doklad|3|211|OtherIndexEntry=doklad matriční}} a zároveň {{NonRefTerm|záznam}} do speciálně pro tyto účely vedených knih, které se nazývají {{TextTerm|matriky|4|211|IndexEntry=matrika}}; mezi nimi rozeznáváme {{TextTerm|matriku narození|5|211|IndexEntry=matrika narození|OtherIndexEntry=narození, matrika}}, {{TextTerm|matriku sňatků|7|211|IndexEntry=matrika sňatků|OtherIndexEntry=sňatky, matrika}} a {{TextTerm|matriku úmrtí|9|211|IndexEntry=matrika úmrtí|OtherIndexEntry=úmrtí, matrika}}, kam se zapisují události {{NonRefTerm|přirozené měny}}, ti. kam se provádí {{TextTerm|záznam o narození|6|211|OtherIndexEntry=narození, záznam}}, {{TextTerm|záznam o sňatku|8|211|OtherIndexEntry=sňatek, záznam}} a {{TextTerm|záznam o úmrtí|10|211|OtherIndexEntry=úmrtí, záznam}}. {{NonRefTerm|Osoba}} pověřená vést {{NonRefTerm|matriky}} a vydávat uvedené dokumenty se {{NonRefTerm|nazývá}} {{TextTerm|matrikar|11|211}}. |
− | {{ | + | {{Note|3| Původně se jednalo pouze o {{NoteTerm|matriční zápis}} určitých {{NonRefTerm|údajů}}, který teprve později při zápisu na samostatném {{NonRefTerm|listě}} nabyl významu {{NoteTerm|dokladu}}.}} |
− | {{Note| | + | {{Note|4| {{NonRefTerm|Matriky}} se nazývají také {{NoteTerm|matriční knihy}}. Dříve a původně existovaly pouze {{NonRefTerm|církevní matriky}} ({{RefNumber|21|4|1}}), v současné době je u nás povinný zápis pouze do {{NoteTerm|civilních matrik}}. Někdy souběžně vedené {{NonRefTerm|církevní matriky}} nemají u nás právní platnost. Kromě toho např. v Německu existují tzv. {{NoteTerm|rodinné knihy}}, kam se zapisují údaje o {{NonRefTerm|rodinách}} během dvou {{NonRefTerm|generací}}. }} |
− | {{Note| | ||
=== 212 === | === 212 === | ||
− | + | {{TextTerm|Statistika přirozené měny|1|212|OtherIndexEntry=měna, statistika přirozené}} je založena na zápisech v {{NonRefTerm|matrikách}} ({{RefNumber|21|1|4}}); na jejich základě se vyplňují různá {{TextTerm|statistická hlášení|2|212|IndexEntry=statistické hlášení|OtherIndexEntry=hlášení statistické}} zasílaná ke {{NonRefTerm|zpracování}} statistickým orgánům. | |
− | {{Note|1| | + | {{Note|2| {{NonRefTerm|Statistická hlášení}} o událostech přirozené měny nelze zaměňovat s {{NonRefTerm|matričními doklady}} ({{RefNumber|21|1|3}}) mají zpravidla samostatná označení; tak rozeznáváme {{NoteTerm|hlášení o narození}}, {{NoteTerm|hlášení o sňatku}} a {{NonRefTerm|hlášení o úmrtí}} ({{RefNumber|43|0|1}}). Jelikož vznikají zpravidla výpisem z matričního záznamu, dostaly v některých jazycích samostatné označení. Výjimkou jsou {{NoteTerm|hlášení o rozvodu}}, které je výpisem ze soudního rozhodnutí, {{NoteTerm|hlášení o stěhování}} a {{NoteTerm|hlášení o potratu}}.}} |
− | {{Note|2| | + | {{Note|3| {{NonRefTerm|Demografické události}} ({{RefNumber|20|1|3}}) se stále častěji uskutečňují jinde, než je {{NonRefTerm|trvalé bydliště osob}}, kterých se týkají; proto se zpravidla převádějí do místa {{NonRefTerm|trvalého bydliště}} a tento postup se nazývá {{NoteTerm|domicilace}}. Sestavení {{NonRefTerm|tabulek}} podle místa {{NonRefTerm|bydliště}}Je pro potřeby {{NonRefTerm|demografické analýzy}} cennější než {{NonRefTerm|tabulky}} sestavené podle {{NonRefTerm|místa události}}. V řadě {{NonRefTerm|zemí}} neodpovídá {{NoteTerm|období matričního zápisu datu události}}; může mezi nimi být i víceletý rozdíl.}} |
+ | |||
+ | === 213 === | ||
+ | |||
+ | {{TextTerm|Populační registr|1|213|OtherIndexEntry=registr populační}} byl původně seznam všech {{NonRefTerm|obyvatel}}, který byl stále aktualizován, aby mohl poskytnout kdykoli {{NonRefTerm|informaci}} o {{NonRefTerm|stavu obyvatelstva}} ({{RefNumber|20|1|8}}). Tento ter. označoval {{TextTerm|stálou kartotéku obyvatelstva|2|213|IndexEntry=stálá kartotéka obyvatelstva|OtherIndexEntry=kartotéka obyvatelstva, stálá}}, ve které bylo {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} určitého {{NonRefTerm|území}} představováno souborem {{TextTerm|lístků|3|213|IndexEntry=lístek}}; každý z nich byl určen pro jednu {{NonRefTerm|osobu}} nebo pro {{NonRefTerm|domácnost}} ({{RefNumber|11|0|3}}). Na {{NonRefTerm|lístcích}} byly zaznamenány {{NonRefTerm|informace}} z {{NonRefTerm|evidence přirozené měny}} a {{NonRefTerm|kartotéka}} tak byla průběžně aktualizována a {{TextTerm|udržována|4|213|IndexEntry=udržovati}}; také {{NonRefTerm|informace}} o {{TextTerm|změně bydliště|5|213|IndexEntry=změna bydliště|OtherIndexEntry=bydliště, změna}} jsou důležité pro fungování tohoto systému. {{NonRefTerm|Populační registr}} je {{TextTerm|porovnáván|6|213|IndexEntry=porovnávat}} s výsledky {{NonRefTerm|sčítání lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}) a kromě toho systematicky a periodicky ověřován zvláštními {{TextTerm|kontrolami|7|213|IndexEntry=kontrola}}. | ||
+ | {{Note|1| Syn. též {{NoteTerm|registr obyvatelstva}}. {{NonRefTerm|Populační registry}} se v současné době vedou v počítačové podobě.}} | ||
+ | {{Note|2| {{NonRefTerm|Stálou kartotékou obyvatelstva}} se myslí {{NonRefTerm|kartotéka}} průběžně doplňovaná {{NonRefTerm|daty}}, a proto by ji bylo možno označit též za {{NoteTerm|datovou kartotéku}}.}} | ||
+ | {{Note|3| Ve stejném smyslu též kartotéční {{NoteTerm|karta}} a jejich soubor pak {{NoteTerm|kartoték}} n. {{NoteTerm|lístkovnice}}.}} | ||
+ | {{Note|4| {{NonRefTerm|Udržování}} ve smyslu {{NoteTerm|doplňování}} podle současného stavu.}} | ||
+ | {{Note|6| Syn. {{NoteTerm|srovnáván}}; odpovídající činnost je možno označit za {{NoteTerm|porovnávání}}.}} | ||
+ | |||
+ | === 214 === | ||
+ | |||
+ | Studie {{NonRefTerm|historické demografie}} ({{RefNumber|10|2|1}}) jsou většinou založeny na záznamech, které předcházely {{NonRefTerm|evidenci přirozené měny}} ({{RefNumber|21|2|1}}) a pravidelným {{NonRefTerm|sčítáním lidu}} ({{RefNumber|20|2|1}}). {{TextTerm|Církevní matriky|1|214|IndexEntry=církevní matrika|OtherIndexEntry=matrika církevní}} obsahovaly původně záznamy o církevních úkonech, jako jsou {{TextTerm|křty|2|214|IndexEntry=křest}}, {{NonRefTerm|sňatky}} ({{RefNumber|50|3|2}}) a {{TextTerm|pohřby|3|214|IndexEntry=pohřeb}}, na základě kterých bylo možno usuzovat na události {{NonRefTerm|přirozené měny}} ({{RefNumber|21|1|1}}). Podobně různé seznamy zachycovaly části obyvatelstva a jen výjimečně všechno obyvatelstvo; patří sem {{TextTerm|seznamy duší|6|214|IndexEntry=seznam duší|OtherIndexEntry=duše, seznam}}, kam byli zapisováni všichni obyvatelé farností, {{TextTerm|seznamy přijímajících|7|214|IndexEntry=seznam přijímajících|OtherIndexEntry=přijímající, seznam}}, {{TextTerm|seznamy biřmovaných|8|214|IndexEntry=seznam biřmovaných|OtherIndexEntry=biřmování, seznam}} a pro účely státní správy pak {{TextTerm|seznamy krbů|9|214|IndexEntry=seznam krbů|OtherIndexEntry=krb, seznam}}, {{TextTerm|seznamy poplatníků|10|214|IndexEntry=seznam poplatníků|OtherIndexEntry=poplatník, seznam}} a {{TextTerm|odvodní seznamy|11|214|IndexEntry=odvodní seznam}}. | ||
+ | {{Note|1| {{NonRefTerm|Církevní matriky}} byly postupně doplňovány i o další záznamy {{NonRefTerm|demografických událostí}}.}} | ||
+ | {{Note|3| {{NonRefTerm|Pohřbem}} se zpravidla chápou celé {{NoteTerm|pohřební obřady}}.}} | ||
+ | {{Note|4| {{NonRefTerm|Živě narozené děti}}, u kterých je obava z předčasného {{NonRefTerm|úmrtí}}, bývají někdy {{NoteTerm|nouzově pokřtěné}}. {{NoteTerm|Křest z nouze}} nemusí být vykonán knězem.}} | ||
+ | {{Note|5| {{NonRefTerm|Děti}}, které byly {{NonRefTerm|nouzově pokřtěné}} před církevním {{NonRefTerm|křtem}}, mají v některých {{NonRefTerm|jazycích}} zvláštní označení.}} | ||
+ | {{Note|6| V některých {{NonRefTerm|jazycích}}, např. v č., fr. a něm., se používá ter. {{NoteTerm|status animarum}}.}} | ||
+ | {{Note|10| {{NonRefTerm|Seznamy poplatníků}} podobně jako i jiné seznamy mají různé názvy, např. {{NoteTerm|berní rula}}, {{NoteTerm|berní knihy}} apod.}} | ||
+ | {{Note|11| Dříve označovány jako {{NoteTerm|konskripční seznamy}}.}} | ||
+ | |||
+ | === 215 === | ||
+ | |||
+ | Využití {{NonRefTerm|církevních matrik}} ({{RefNumber|21|4|1}}) se provádí pomocí {{NonRefTerm|zápisů}} do předem připravených {{NonRefTerm|tiskopisů}}, které mají v některých {{NonRefTerm|jazycích}} zvláštní pojmenování; jako {{TextTerm|záznamní lístek|1|215|OtherIndexEntry=lístek, záznamní}} označíme souhrnně všechny jeho druhy a dále můžeme rozlišit {{TextTerm|záznamní lístek o křtu|2|215|OtherIndexEntry=křest, záznamní lístek}}, {{TextTerm|záznamní lístek o sňatku|3|215|OtherIndexEntry=sňatek, záznamní lístek}} a {{TextTerm|záznamní lístek o pohřbu|4|215|OtherIndexEntry=pohřeb, záznamní lístek}}. Na uvedených {{NonRefTerm|lístcích}} se zapíše jméno {{TextTerm|předmětné osoby záznamu|5|215|IndexEntry=předmětná osoba záznamu|OtherIndexEntry=záznam, předmětná osoba}}, dále její {{NonRefTerm|rodiče}} a další {{NonRefTerm|osoby}} jako jsou {{TextTerm|kmotr|6|215}}, {{TextTerm|kmotra|7|215}} a {{TextTerm|svědkové|8|215|IndexEntry=svědek}}. Někdy se provádějí {{NonRefTerm|výpisy}} omezenějšího rozsahu na {{TextTerm|výpisových arších|11|215|IndexEntry=výpisový arch|OtherIndexEntry=arch, výpisový}}. Pomocí {{NonRefTerm|rodinných listů}} ({{RefNumber|63|8|1}}) se provádí z matrik {{NonRefTerm|rekonstrukce rodin}} ({{RefNumber|63|8|2}}). Rekonstrukcí {{NonRefTerm|potomstva}} ({{RefNumber|11|4|7}}) určité {{NonRefTerm|osoby}} nebo {{NonRefTerm|rodiny}} je možno sestavit {{TextTerm|genealogie|12|215}}, které podávají relativně přesnou {{NonRefTerm|informaci}} o demografickém chování vybraných {{NonRefTerm|rodin}}. | ||
+ | |||
+ | 9,10 Na {{NonRefTerm|výpisovém archu}} mohou být {{NoteTerm|anonymní výpisy}} nebo {{NoteTerm|jmenovité výpisy}}. 12 {{NonRefTerm|Genealogie}} je historický vědní obor, ale též značí {{NoteTerm|rodokmen}}. | ||
==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== |
Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:49
|
21
210
Při provádění sčítání lidu1 se zpravidla začíná vymezením územních jednotek (302-1) různého řádu pro účely sčítání. Základní jednotkou je sčítací obvod2, který bývá přidělen jednomu sčítacímu komisaři (204-2); sčítací komisař může z organizačních důvodů provádět sčítání i ve více sčítacích obvodech, např. pokud jsou tyto obvody malé. Vyšší územní jednotkou je revizní obvod3, který se skládá z několika sčítacích obvodů. Ve městech bývají často rozděleny sčítací obvody do domovních bloků4 definovaných jako skupina domů, kterou je možno obejít bez přecházení ulice nebo která je z jedné nebo více stran omezena železniční tratí, řekou apod. Většina větších měst bývá rozdělena do statistických územních jednotek, které se označují jako sčítací okrsky5 a které mohou zahrnout jeden nebo více sčítacích obvodů.
- 2. Sčítací obvod jako základní územní jednotka při sčítání lidu je v angl. svazku tohoto slovníku nesprávně zařazen pod číslem 210-3.
- 3. Ter. revizní obvod je používán v č. a má přesné vymezení; je svěřen zpravidla jednomu revizorovi (204-3). Uváděné cizojazyčné ekvivalenty nemusí mít vždy přesně tento význam, ale mohou označovat různé statistické územní jednotky vyššího řádu než je sčítací obvod.
- 5. Sčítací okrsek může mít různá vymezení; může být např. syn. revizního obvodu. Většinou je tím myšleno území, za. které jsou publikovány alespoň základní výsledky sčítání; v tomto smyslu tento ter. můžeme pokládat za syn. našich základních sídelních jednotek, které ve městech označujeme jako urbanistické obvody a ve venkovském osídlení jako sídelní lokality.
211
Mezi události přirozené měny1 většinou zahrnujeme narození (živě, resp. mrtvě nebo celkem), úmrtí, úmrtí plodu (potrat), sňatky, adopce, uznání otcovství, anulování sňatku a rozvody; jsou to události, které přímo souvisí s demografickou reprodukcí nebo se změnami v rodinném stavu2 osob. O každé události přirozené měny (kromě potratů a rozvodu) je pořizován matriční doklad3 a zároveň záznam do speciálně pro tyto účely vedených knih, které se nazývají matriky4; mezi nimi rozeznáváme matriku narození5, matriku sňatků7 a matriku úmrtí9, kam se zapisují události přirozené měny, ti. kam se provádí záznam o narození6, záznam o sňatku8 a záznam o úmrtí10. Osoba pověřená vést matriky a vydávat uvedené dokumenty se nazývá matrikar11.
- 3. Původně se jednalo pouze o matriční zápis určitých údajů, který teprve později při zápisu na samostatném listě nabyl významu dokladu.
- 4. Matriky se nazývají také matriční knihy. Dříve a původně existovaly pouze církevní matriky (214-1), v současné době je u nás povinný zápis pouze do civilních matrik. Někdy souběžně vedené církevní matriky nemají u nás právní platnost. Kromě toho např. v Německu existují tzv. rodinné knihy, kam se zapisují údaje o rodinách během dvou generací.
212
Statistika přirozené měny1 je založena na zápisech v matrikách (211-4); na jejich základě se vyplňují různá statistická hlášení2 zasílaná ke zpracování statistickým orgánům.
- 2. Statistická hlášení o událostech přirozené měny nelze zaměňovat s matričními doklady (211-3) mají zpravidla samostatná označení; tak rozeznáváme hlášení o narození, hlášení o sňatku a hlášení o úmrtí (430-1). Jelikož vznikají zpravidla výpisem z matričního záznamu, dostaly v některých jazycích samostatné označení. Výjimkou jsou hlášení o rozvodu, které je výpisem ze soudního rozhodnutí, hlášení o stěhování a hlášení o potratu.
- 3. Demografické události (201-3) se stále častěji uskutečňují jinde, než je trvalé bydliště osob, kterých se týkají; proto se zpravidla převádějí do místa trvalého bydliště a tento postup se nazývá domicilace. Sestavení tabulek podle místa bydlištěJe pro potřeby demografické analýzy cennější než tabulky sestavené podle místa události. V řadě zemí neodpovídá období matričního zápisu datu události; může mezi nimi být i víceletý rozdíl.
213
Populační registr1 byl původně seznam všech obyvatel, který byl stále aktualizován, aby mohl poskytnout kdykoli informaci o stavu obyvatelstva (201-8). Tento ter. označoval stálou kartotéku obyvatelstva2, ve které bylo obyvatelstvo určitého území představováno souborem lístků3; každý z nich byl určen pro jednu osobu nebo pro domácnost (110-3). Na lístcích byly zaznamenány informace z evidence přirozené měny a kartotéka tak byla průběžně aktualizována a udržována4; také informace o změně bydliště5 jsou důležité pro fungování tohoto systému. Populační registr je porovnáván6 s výsledky sčítání lidu (202-1) a kromě toho systematicky a periodicky ověřován zvláštními kontrolami7.
- 1. Syn. též registr obyvatelstva. Populační registry se v současné době vedou v počítačové podobě.
- 2. Stálou kartotékou obyvatelstva se myslí kartotéka průběžně doplňovaná daty, a proto by ji bylo možno označit též za datovou kartotéku.
- 3. Ve stejném smyslu též kartotéční karta a jejich soubor pak kartoték n. lístkovnice.
- 4. Udržování ve smyslu doplňování podle současného stavu.
- 6. Syn. srovnáván; odpovídající činnost je možno označit za porovnávání.
214
Studie historické demografie (102-1) jsou většinou založeny na záznamech, které předcházely evidenci přirozené měny (212-1) a pravidelným sčítáním lidu (202-1). Církevní matriky1 obsahovaly původně záznamy o církevních úkonech, jako jsou křty2, sňatky (503-2) a pohřby3, na základě kterých bylo možno usuzovat na události přirozené měny (211-1). Podobně různé seznamy zachycovaly části obyvatelstva a jen výjimečně všechno obyvatelstvo; patří sem seznamy duší6, kam byli zapisováni všichni obyvatelé farností, seznamy přijímajících7, seznamy biřmovaných8 a pro účely státní správy pak seznamy krbů9, seznamy poplatníků10 a odvodní seznamy11.
- 1. Církevní matriky byly postupně doplňovány i o další záznamy demografických událostí.
- 3. Pohřbem se zpravidla chápou celé pohřební obřady.
- 4. Živě narozené děti, u kterých je obava z předčasného úmrtí, bývají někdy nouzově pokřtěné. Křest z nouze nemusí být vykonán knězem.
- 5. Děti, které byly nouzově pokřtěné před církevním křtem, mají v některých jazycích zvláštní označení.
- 6. V některých jazycích, např. v č., fr. a něm., se používá ter. status animarum.
- 10. Seznamy poplatníků podobně jako i jiné seznamy mají různé názvy, např. berní rula, berní knihy apod.
- 11. Dříve označovány jako konskripční seznamy.
215
Využití církevních matrik (214-1) se provádí pomocí zápisů do předem připravených tiskopisů, které mají v některých jazycích zvláštní pojmenování; jako záznamní lístek1 označíme souhrnně všechny jeho druhy a dále můžeme rozlišit záznamní lístek o křtu2, záznamní lístek o sňatku3 a záznamní lístek o pohřbu4. Na uvedených lístcích se zapíše jméno předmětné osoby záznamu5, dále její rodiče a další osoby jako jsou kmotr6, kmotra7 a svědkové8. Někdy se provádějí výpisy omezenějšího rozsahu na výpisových arších11. Pomocí rodinných listů (638-1) se provádí z matrik rekonstrukce rodin (638-2). Rekonstrukcí potomstva (114-7) určité osoby nebo rodiny je možno sestavit genealogie12, které podávají relativně přesnou informaci o demografickém chování vybraných rodin.
9,10 Na výpisovém archu mohou být anonymní výpisy nebo jmenovité výpisy. 12 Genealogie je historický vědní obor, ale též značí rodokmen.
* * *
|