Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:49

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

21

210

Při provádění sčítání lidu¹ se zpravidla začíná vymezením územních jednotek (302-1) různého řádu pro účely sčítání. Základní jednotkou je sčítací obvod², který bývá přidělen jednomu sčítacímu komisaři (204-2); sčítací komisař může z organizačních důvodů provádět sčítání i ve více sčítacích obvodech, např. pokud jsou tyto obvody malé. Vyšší územní jednotkou je revizní obvod³, který se skládá z několika sčítacích obvodů. Ve městech bývají často rozděleny sčítací obvody do domovních bloků⁴ definovaných jako skupina domů, kterou je možno obejít bez přecházení ulice nebo která je z jedné nebo více stran omezena železniční tratí, řekou apod. Většina větších měst bývá rozdělena do statistických územních jednotek, které se označují jako sčítací okrsky⁵ a které mohou zahrnout jeden nebo více sčítacích obvodů.

• 2. Sčítací obvod jako základní územní jednotka při sčítání lidu je v angl. svazku tohoto slovníku nesprávně zařazen pod číslem 210-3.
• 3. Ter. revizní obvod je používán v č. a má přesné vymezení; je svěřen zpravidla jednomu revizorovi (204-3). Uváděné cizojazyčné ekvivalenty nemusí mít vždy přesně tento význam, ale mohou označovat různé statistické územní jednotky vyššího řádu než je sčítací obvod.
• 5. Sčítací okrsek může mít různá vymezení; může být např. syn. revizního obvodu. Většinou je tím myšleno území, za. které jsou publikovány alespoň základní výsledky sčítání; v tomto smyslu tento ter. můžeme pokládat za syn. našich základních sídelních jednotek, které ve městech označujeme jako urbanistické obvody a ve venkovském osídlení jako sídelní lokality.

211

Mezi události přirozené měny¹ většinou zahrnujeme narození (živě, resp. mrtvě nebo celkem), úmrtí, úmrtí plodu (potrat), sňatky, adopce, uznání otcovství, anulování sňatku a rozvody; jsou to události, které přímo souvisí s demografickou reprodukcí nebo se změnami v rodinném stavu² osob. O každé události přirozené měny (kromě potratů a rozvodu) je pořizován matriční doklad³ a zároveň záznam do speciálně pro tyto účely vedených knih, které se nazývají matriky⁴; mezi nimi rozeznáváme matriku narození⁵, matriku sňatků⁷ a matriku úmrtí⁹, kam se zapisují události přirozené měny, ti. kam se provádí záznam o narození⁶, záznam o sňatku⁸ a záznam o úmrtí¹⁰. Osoba pověřená vést matriky a vydávat uvedené dokumenty se nazývá matrikar¹¹.

• 3. Původně se jednalo pouze o matriční zápis určitých údajů, který teprve později při zápisu na samostatném listě nabyl významu dokladu.
• 4. Matriky se nazývají také matriční knihy. Dříve a původně existovaly pouze církevní matriky (214-1), v současné době je u nás povinný zápis pouze do civilních matrik. Někdy souběžně vedené církevní matriky nemají u nás právní platnost. Kromě toho např. v Německu existují tzv. rodinné knihy, kam se zapisují údaje o rodinách během dvou generací.

212

Statistika přirozené měny¹ je založena na zápisech v matrikách (211-4); na jejich základě se vyplňují různá statistická hlášení² zasílaná ke zpracování statistickým orgánům.

• 2. Statistická hlášení o událostech přirozené měny nelze zaměňovat s matričními doklady (211-3) mají zpravidla samostatná označení; tak rozeznáváme hlášení o narození, hlášení o sňatku a hlášení o úmrtí (430-1). Jelikož vznikají zpravidla výpisem z matričního záznamu, dostaly v některých jazycích samostatné označení. Výjimkou jsou hlášení o rozvodu, které je výpisem ze soudního rozhodnutí, hlášení o stěhování a hlášení o potratu.
• 3. Demografické události (201-3) se stále častěji uskutečňují jinde, než je trvalé bydliště osob, kterých se týkají; proto se zpravidla převádějí do místa trvalého bydliště a tento postup se nazývá domicilace. Sestavení tabulek podle místa bydlištěJe pro potřeby demografické analýzy cennější než tabulky sestavené podle místa události. V řadě zemí neodpovídá období matričního zápisu datu události; může mezi nimi být i víceletý rozdíl.

213

Populační registr¹ byl původně seznam všech obyvatel, který byl stále aktualizován, aby mohl poskytnout kdykoli informaci o stavu obyvatelstva (201-8). Tento ter. označoval stálou kartotéku obyvatelstva², ve které bylo obyvatelstvo určitého území představováno souborem lístků³; každý z nich byl určen pro jednu osobu nebo pro domácnost (110-3). Na lístcích byly zaznamenány informace z evidence přirozené měny a kartotéka tak byla průběžně aktualizována a udržována⁴; také informace o změně bydliště⁵ jsou důležité pro fungování tohoto systému. Populační registr je porovnáván⁶ s výsledky sčítání lidu (202-1) a kromě toho systematicky a periodicky ověřován zvláštními kontrolami⁷.

• 1. Syn. též registr obyvatelstva. Populační registry se v současné době vedou v počítačové podobě.
• 2. Stálou kartotékou obyvatelstva se myslí kartotéka průběžně doplňovaná daty, a proto by ji bylo možno označit též za datovou kartotéku.
• 3. Ve stejném smyslu též kartotéční karta a jejich soubor pak kartoték n. lístkovnice.
• 4. Udržování ve smyslu doplňování podle současného stavu.
• 6. Syn. srovnáván; odpovídající činnost je možno označit za porovnávání.

214

Studie historické demografie (102-1) jsou většinou založeny na záznamech, které předcházely evidenci přirozené měny (212-1) a pravidelným sčítáním lidu (202-1). Církevní matriky¹ obsahovaly původně záznamy o církevních úkonech, jako jsou křty², sňatky (503-2) a pohřby³, na základě kterých bylo možno usuzovat na události přirozené měny (211-1). Podobně různé seznamy zachycovaly části obyvatelstva a jen výjimečně všechno obyvatelstvo; patří sem seznamy duší⁶, kam byli zapisováni všichni obyvatelé farností, seznamy přijímajících⁷, seznamy biřmovaných⁸ a pro účely státní správy pak seznamy krbů⁹, seznamy poplatníků¹⁰ a odvodní seznamy¹¹.

• 1. Církevní matriky byly postupně doplňovány i o další záznamy demografických událostí.
• 3. Pohřbem se zpravidla chápou celé pohřební obřady.
• 4. Živě narozené děti, u kterých je obava z předčasného úmrtí, bývají někdy nouzově pokřtěné. Křest z nouze nemusí být vykonán knězem.
• 5. Děti, které byly nouzově pokřtěné před církevním křtem, mají v některých jazycích zvláštní označení.
• 6. V některých jazycích, např. v č., fr. a něm., se používá ter. status animarum.
• 10. Seznamy poplatníků podobně jako i jiné seznamy mají různé názvy, např. berní rula, berní knihy apod.
• 11. Dříve označovány jako konskripční seznamy.

215

Využití církevních matrik (214-1) se provádí pomocí zápisů do předem připravených tiskopisů, které mají v některých jazycích zvláštní pojmenování; jako záznamní lístek¹ označíme souhrnně všechny jeho druhy a dále můžeme rozlišit záznamní lístek o křtu², záznamní lístek o sňatku³ a záznamní lístek o pohřbu⁴. Na uvedených lístcích se zapíše jméno předmětné osoby záznamu⁵, dále její rodiče a další osoby jako jsou kmotr⁶, kmotra⁷ a svědkové⁸. Někdy se provádějí výpisy omezenějšího rozsahu na výpisových arších¹¹. Pomocí rodinných listů (638-1) se provádí z matrik rekonstrukce rodin (638-2). Rekonstrukcí potomstva (114-7) určité osoby nebo rodiny je možno sestavit genealogie¹², které podávají relativně přesnou informaci o demografickém chování vybraných rodin.

9,10 Na výpisovém archu mohou být anonymní výpisy nebo jmenovité výpisy. 12 Genealogie je historický vědní obor, ale též značí rodokmen.

* * *