Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:50

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

22

220

Jestliže informace, určené ke statistickému zpracování (130-9), získáváme z dokladů nebo jiných materiálů, které nebyly k tomuto účelu určeny, musíme z nich nejprve pořídit výpis¹. Teprve potom přistoupíme k jejich zpracování², které může být ruční³, mechanické⁴, elektronické⁵ nebo kombinací uvedených způsobů. Ruční zpracování nevyžaduje složitější přístroje (viz 132-3) než stolní počítačku⁶ . Mechanické zpracování vyžaduje použití elektromechanických strojů (224-2), elektronické zpracovánípak elektronické počítače (224-1). Bez ohledu na způsob zpracování musí být nejdříve provedeny určité druhy operací⁷: mezi ně patří příprava⁸ dat pro další zpracování, jejich tabelování (130-6) a třídění (130-7), která mohou být různě složitá podle použitého způsobu zpracování.

• 1. Ter. výpis má mnohem širší význam; v případě, že se jedná o vypisování údajů, můžeme je specifikovat jako statistický výpis.
• 8. Příprava zahrnuje kontrolu dat odstraněním zjevných nesprávností a někdy se sem zahrnují i další navazující operace.
• 9. Konečnou fází zpracování je příprava tabulek a vydání dat nebo vydání výsledků.

221

Do přípravy (220-8) dat se zpravidla zahrnuje i kódování¹ informací zachycených na základním dokladu². Smyslem kódu³ je převod informací do číselné formy, která je výhodná pro další zpracování. Použití kódu umožňuje bezprostřední třídění (130-7). Na rozdíl od kódu je nomenklatura⁴ pouhý seznam možných pojmenování, který může uspořádáním dostat formu klasifikace (130-7); potom je možné každé položce⁵ přisoudit jedno nebo více čísel a tím ji zakódovat; pak představuje zvláštní formu lístkovnice (213-2, 213-3), která může být použita bezprostředně pro strojové zpracování. V druhé fázi přípravy (220-8) se provádí čištění⁶ záznamů odstraňováním chyb pomocí zkoušky konsistence⁷ dat; může být uskutečněna v každé statistické jednotce (110-1) nebo mezi jednotkami. Odhalené chyby mohou být opraveny v původním dokladu nebo automaticky přímo v počítačové podobě.

• 3. Někdy se kódem nazývá i kódovník n, číselník kódů, tj. příručka, kde jsou kódy přehledně popsány.
• 5. Při kódování může dostat samostatný kód každá položka, každý sloupec nebo záhlaví apod.
• 6. K tomu patří též kontrola věrohodnosti dat apod.
• 7. Chyby mohou být odstraněny též zkouškou validity n. logickou kontrolou návaznosti znaků. Pro uvedené zkoušky se většinou využívá zpracovaných počítačových programů.

222

Sebraná a připravená data a informace jsou pouze výjimečně přímo použitelná. Po svém zakódování jsou zpravidla předmětem třídění (130-7) a tabelo-vání (130-6), aby výsledky mohly být prezentovány v číselných tabulkách (131-4). Získáme je prvotní úpravou dat a informací, jejich roztříděním do skupin¹, které může být ruční nebo mechanické a jehož výsledkem je uspořádání informací do předem připravených skupin nebo pouhé zjištění četností prvků, které mají určité znaky. Toto uspořádání může být založeno na určité velikosti kvantitativních znaků nebo na variantách² jednoho nebo více kvalitativních znaků (131-6). Velice málo studií se může obejít bez výpočtů, ať již jednoduchých nebo složitých, ev. opakovaných; počítače (225-2) umožnily výpočty, které vyžadovaly dříve příliš mnoho času a proto se mohla rozvinout metoda analýzy dat³. Zejména různé druhy modelů (viz 730-4, 730-5) stejně jako simulace (730-6) vyžadují často velké množství početních úkonů.

• 1. Jde o určitý druh třídění (130-7), který zpravidla v č. jako samostatný typ nerozlišujeme.
• 3. Výsledkem jsou pak analytická data.

223

Vydání výsledků (220-9) má různé praktické formy z hlediska daného obsahu, způsobu zpracování (220-2) informací a účelu použití; mohou to být speciálně upravené přehledy¹, číselné tabulky (131-4), diagramy (155-2), kartogramy (155-3) nebo jiné způsoby popisné statistiky². V důsledku zavádění počítačů se stále více prosazuje počítačová grafika³, která umožňuje prezentaci velkého počtu dat v grafickém vyjádření již v počáteční etapě zpracování.

• 1. V odb. ter. se můžeme setkat v tomto i podobných případech týkajících se výpočetní techniky s použitím angl. ter., tedy např. listing (podobně i ve fr.) pro přehledy jako výstupy z počítače; syn. mohou být listy (206-2); zároveň se však ve fr. doporučuje, jestliže se jeví nutné je odlišit od jiných přehledů n. listů, použít ter. listages.
• 3. Zvláštním druhem, pokud jde o mapová znázornění, může být počítačová kartografie.

224

Cistě mechanické (220-4) zpracování (220-2) informací se již používá jen velmi málo; elektronické přístroje¹ téměř zcela nahradily elektromechanické stroje² pro své mnohem širší uplatnění a rychlejší poskytování výsledků. Nej-častěji bývala informace po kódování (221-1) přenesena do děrných štítků³ pomocí děrovače⁴; přezkoušeč⁵ umožňoval zjistit, zda v předcházející operaci nedošlo k chybám. Tyto dva stroje, které byly používány při mechanickém zpracování, zůstaly zachovány, neboť děrné štítky dlouho sloužily pro vstup dat do počítače (225-2). To neplatilo o třídičce⁶, na které se tyto štítky třídily do skupin, a tabelátoru⁷, na kterém byly vytištěny číselné tabulky. Vstupní infoimace jsou dnes převáděny přímo na magnetické pásky (226-4) nebo disky (226-5) bez prostřednictví děrných štítků.

• 1. Jelikož v případě elektronických počítačů nejde zpravidla o stroje v původním smyslu, používá se často zejména v některých jazycích ter. elektronické zařízení.

225

Rada demografických prací vyžaduje použití elektronického zpracování dat¹ pomocí počítače². Pro použití počítače je nutné mít jednak technické vybavení³, jednak programové vybavení⁴, které poskytne uživateli⁵ vysvětlení, návod a program, jak počítače používat. S rozvojem výpočetní techniky vznikla nová specializace odborníků výpočetní techniky⁶; nejznámější mezi nimi jsou programátoři⁷, kteří sestavují počítačové programy⁸ koncipované systémovými analytiky⁹.

• 3. V č. odb. ter. se můžeme setkat i s přímým použitím angl. ter. hardware.
• 4. Syn. je přístrojové vybavení, angl. software.

226

Přístrojové vybavení (225-3) počítače (225-2) zahrnuje jedno nebo více centrálních zpracovatelských jednotek¹, vnitřní paměť², jednu nebo více zařízení vnějších pamětí³, které využívají magnetické pásky⁴ nebo disky⁵, a zařízení vstupu a výstupu⁶. Programové vybavení (225-4) obsahuje systém použití⁷, jehož smyslem je popsat a zavést efektivní využití prostředků⁸, které jsou k dispozici pro výpočty uživatele (225-5), dále programy uživatelské⁹ a standardní programy¹⁰, což jsou rutinní programy (225-8) pro řešení standardních úloh.

• 10. Standardní program může být označen též jako program zpracování ev. jako svazek programů, které se často prodávají přímo s počítačem.

227

Uživatel (225-5) může řešit problémy buď vytvořením programu (225-8) v obecném programovacím jazyku¹ jako jsou např. FORTRAN nebo BASIC, ev. v různých speciálních jazycích, nebo pro jejich řešení použít standardních programů, které jsou uloženy ve vnitřní paměti (226-2) počítače jako systém ovládání databáze, jenž umožňuje vytvořit a udržovat databanku², dále program zpracování průzkumů³ a soubor statistických programů⁴. Zařízení, která se používají pro vstup a výstup informací z počítače, se mohou lišit podle způsobu zpracování. Při dávkovém zpracování⁷ je normálním zařízením vstupu a výstupu snímač⁵ a řádková tiskárna⁶, při způsobu sdílení času⁹ je normálním zařízením vstupu a výstupu klávesnice terminálu⁸. V obou případech může být vstupní jednotka místně vzdálená od počítače.

• 1. Kromě programovacích jazyků mohou být použity i jiné druhy jazyků k použití počítače; takový jazyk se obvykle nazývá pracovně řídící jazyk.
• 2. Jde vlastně o systém ovládání databáze. 5 Syn. snímače je v č. čtecí zařízení.
• 8. Někdy se označuje prostě terminál nebo ovládací pult.
• 9. Někdy se v odb. řeči používá též angl. ter. timesharing.
• 10. V případě, že počítač je vzdálen od vstupního zařízení, hovoří se o vzdáleném terminálu n. o vzdáleném zpracování.

228

Jakákoli zpracovávaná informace v počítači (225-2) prochází třemi hlavními fázemi. V první probíhá vstup dat¹, který může být uskutečněn pomocí děr-ných štítků (224-3) nebo dialogově² s počítačovým zařízením jako je např. klávesnice terminálu (227-8) nebo čtecí zařízení; také data, která jsou již uložena buď ve vnitřní paměti (226-2) nebo v některé z vnějších pamětí (226-3), mohou být zpřístupněna a použita jako vstupní. Druhou fází je zpracování (220-2), které je rozděleno na dva typy: numerické zpracování⁴ a nenumerické zpracování⁵. V prvním případě jde o provádění statistických a aritmetických výpočtů, ve druhém o přípravu zpracování jako jsou např. třídění (130-7). Ve třetí fázi, která se někdy označuje jako výstupní fáze, zpracované výsledky⁶ mohou být vytištěny v řádkové tiskárně (227-6) nebo zachovány uložením do vnější paměti (226-3) za účelem dalšího zpracování. Výsledky také mohou být převedeny do grafického terminálu⁷, který poskytuje výstupy přímo ve formě grafů a obrázků.

• 1. Vstup dat n. angl. ter. input.
• 2. Ter. dialogově má vystihnout bezprostřední vztah (dialog) uživatele se vstupním zařízením počítače; v tomto smyslu se používá též angl. ter. online.
• 3. Do první fáze patří též uchopení dat.
• 6. Syn. je výsledek zpracování, což je vlastně též výstup dat, n. angl. ter, output.
• 7. Grafický terminál n. kreslící zařízení se též někdy označuje jako souřadnicový zapisovač.

* * *