Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:51

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

62

620

Reprodukční období¹ n. u žen rodivý věk¹ je období, během kterého je žena schopna otěhotnět a rodit děti. Za jeho počátek se považuje puberta² a je spojen s objevením první menstruace³ n. menses⁴. První menstruace se nazývá menarche⁵, poslední menstruací končí rodivý věk žen a začíná menopauza⁶ . Pro účely statistiky je reprodukční období žen obvykle vymezeno věkem 15-49 let, někdy též 15-44 let. V některých zemích je jeho počátek spojen s uzákoněným minimálním věkem při vstupu do manželství (504-1). Dočasné nebo úplné přerušení menstruace před klimaktériem (normální nebo patologické) se nazývá amennorhoea⁷ . K přerušení menstruace dochází také po otěhotnění a označuje se jako těhotenská amennorhoea⁸ a po porodu jako poporodní amennorhoea⁹.

• 3. Syn. je perioda n. měsíčky.
• 6. Syn. je klimakterium, v hovorovém jazyce se používá ter. přechod.

621

Schopnost ženy a. muže, resp. páru rodit děti, se nazývá plodivost¹ n. fekundita¹. Jejím opakem je fyziologická neschopnost plození, tj. neplodnost² n. sterilita² ; neschopnost ženy otěhotnět³ je obvykle hlavní, ale ne jedinou možnou příčinou neplodnosti. Neplodnost páru může být způsobena sterilitou jednoho či obou partnerů, ev. jejich biologickou disharmonií, kdy nelze v případě ženy ani muže hovořit o faktické sterilitě. Rozlišujeme dočasnou neplodnost⁵ a trvalou neplodnost⁷. U žen rozeznáváme primární sterilitu⁸, kdy žena není schopna počít, donosit a porodit dítě, a sekundární⁹ n. následnou sterilitu⁹, která se v průběhu života ženy objeví po narození jednoho nebo více dětí.

• 1. Termín fekundita je někdy chápán spíše jako schopnost otěhotnět než porodit živé dítě. V případě, že schopnost porodit živé dítě je z různých důvodů omezena nebo že pravděpodobnost početíje velmi nízká, mluvíme o sub-fekunditě.
• 2. Syn. je infekundita.

622

Termín dočasná neplodnost (621-5) se používá i v případech, kdy neschopnost ženy otěhotnět je způsobena přirozenými fyziologickými příčinami, tj. není patologická. Ženy mají neplodná období¹ v každém menstruačním cyklu², neboť k oplodnění může dojít pouze v několika dnech v období ovulace³. V matematických modelech reprodukce se používá ter. neovlivnitelné období⁵ pro dobu sterility oá početí (602-1) k návratu ovulace po porodu; zahrnuje těhotenství (602-5) a jeho délka je ovlivněna také dobou kojení⁴. Příčinou dočasné neplodnosti mohou být i nepravidelnosti v menstruačním cyklu neboli anovulační cykly⁶; jsou to měsíční cykly bez ovulace; amennorrhoea (620-7) je dočasné zmizení menstruace. Sub-fekundita⁷ velmi mladých žen se obvykle nazývá adolescentní sterilita⁸; vhodnější by bylo používat termín adolescentní sub-fekundita⁸.

• 5. Období mezi porodem a návratem ovulace se někdy označuje jako postpartum sterilita.

623

Fertilita¹ n. plodnost¹ je skutečný efekt plodivosti (621-1), tj. počet narozených dětí danému páru. Termín infertilita² se používá v případě, že ve sledovaném období nedojde k narození dítěte. Rozlišování termínů fertilita a fekundita je obvyklé v demografii; někdy se však používá obou ter. jako syn.

• 1. Pojmové rozlišení ter. fertilita afekundita lze nalézt i v dalších jazycích. Č. ter. odpovídá angl. způsobu rozlišování {{{1}}}, {{{1}}}. V mnoha jazycích je však význam ter. fertilita a fekundita opačný. Fr. fécondité a šp. fecundidad odpovídá angl. výrazu fertility, naopak fr. fertilitě a šp. fertilidad znamená v angl. fecunditý. Něm. a rus. jazyky odpovídající ter. odlišení nemají.
• 2. Syn. je bezdětnost, kterou se rozumí buď fyziologická neplodnost nebo záměrné rozhodnutí páru nemít děti.

624

Fertilita (623-1) páru závisí na jeho reprodukčním chování¹. Podle způsobu reprodukčního chování se páry rozlišují na plánující páry², které regulují počet narozených dětí a intervaly mezi jejich narozením (612-1), a neplánující páry³, které svoji plodnost neplánují. Ter. plánované rodičovství má širší význam než omezování počtu dětí v rodině⁴, tj. snahu nepřekročit chtěný počet dětí⁵. Kontrola porodnosti⁶ n. regulace porodnosti⁶ není omezena pouze na plodnost manželských párů.

• 5. Nechtěné děti n. neočekávané děti jsou ty, které se páru narodí nad rámec chtěného počtu dětí (624-5). Odlišují se od neplánovaných dětí, které se narodí v neočekávanou dobu, někdy i mimo manželství; část z nich lze považovat za chtěné.

625

Plánované rodičovství¹ n. uvědomělé rodičovství¹ směřuje k plánování a regulování počtu narozených dětí v souladu s přáním páru nebo předpokládaným zájmem společnosti. Skutečný počet narozených dětí se může lišit od plánovaného počtu dětí² n. předpokládaného počtu dětí², udávaného např. v šetřeních populačního klimatu. Uvedený rozdíl v počtu dětíje obvykle způsoben selháním antikoncepce³, resp. účinností antikoncepce⁴, která má dva aspekty. Teoretická účinnost⁵ n. fyziologická účinnost⁵ udává, jak je metoda spolehlivá, pokud se používá podle předpisu. Účinnost použití⁶ měří její spolehlivost při běžném používání u sledované populace. Míra selhání antikoncepce⁷ je definována jako počet neočekávaných otěhotnění k délce doby, kdy je žena vystavena riziku nechtěného otěhotnění.

• 2. Někdy se v šetřeních populačního klimatu zjišťuje také očekávaný počet dětí. Rozdíl existuje také mezi chtěným počtem dětí, tj. počtem dětí, který zena, muž nebo pár si přejí mít a mezi ideálním počtem dětí, tj. počtem, který považují vzhledem k určitým podmínkám za optimální.
• 4. Podobný význam jako účinnost antikoncepce má spolehlivost antikoncepce. Jiný význam má demografická účinnost programů plánovaného rodičovství (viz 626-1).

626

Programy plánovaného rodičovství¹ se zaměřují na zavádění a šíření kontroly porodnosti u skupiny potenciálních uživatelů² antikoncepce n. sledují určitý populační záměr². Tým terénních pracovníků³ se pokouší získat a přesvědčit obyvatelstvo o vhodnosti používání antikoncepce, ev. umělého ukončení těhotenství. Úspěch programu může být měřen zastoupením nových uživatelů antikoncepce⁴ v cílené populaci. V průběhu času se sledují změny v počtu osob užívajících antikoncepci. Demografická účinnost {625-4*) programů plánovaného rodičovství se odvozuje od odhadu počtu těhotenství, kterým bylo zabráněno⁷. Rozšíření a používání antikoncepce v populaci je odhadováno podílem současných uživatelů antikoncepce⁸ z celkového počtu sledovaných osob, obvykle vdaných žen v reprodukčním věku.

• 3. Mezi tyto terénní pracovníky zahrnujeme distributory, agitátory apod.
• 4. Jinak je definována míra používání antikoncepce.
• 8. Speciální šetření, týkající se znalostí, postojů a užívání antikoncepce se v angl. označuje zkratkou KAP n. Survey of knowledge, attitudes and practice of contraception.

627

Antikoncepce¹ je použití takové metody, která má zabránit početí jako následku pohlavního styku² n. soulože²; antikoncepce zahrnuje i sterilizaci (631-1), používanou ženami v některých zemích jako antikoncepční metodu obvykle po dosažení chtěného počtu dětí. Ter. antikoncepční metody³ je někdy nahrazován v širším slova smyslu označením metody kontroly porodnosti³ a v tomto případě zahrnuje i umělá ukončení těhotenství (604-2). Mezi antikoncepční metody n. metody kontroly porodnosti je zahrnována i sexuální abstinence⁴ a zvláště tzv. periodická abstinence (628-4).

• 1. Syn. je kontracepce n. používání antikoncepčních metod.
• 2. Syn. je koitus.
• 4. Syn. je pohlavní zdrženlivost.

628

Obvykle se rozlišují speciální antikoncepční metody¹, vyžadující aplikaci zvláštních prostředků, a přirozené antikoncepční metody², které žádné speciální prostředky nevyžadují. Nejznámější přirozenou antikoncepční metodou je přerušovaná soulož³ n. coitus interruptus³; z dalších pak periodická abstinence⁴ n. metoda neplodných dnů⁴, při které se partneři zdržují sexuálního styku ve dnech, kdy je zena plodná (tj, ve dnech ovulace) a souloží pouze v tzv. neplodných dnech⁵ menstruačního cyklu ženy, kdy je pravděpodobnost početí výrazně snížena. Tuto metodu některé plánující páry (623-2) používají i v případě, kdy chtějí dosáhnout plánovaného otěhotnění v určitém termínu, tj. souloží právě v období předpokládané ovulace, kdy je pravděpodobnost otěhotnění největší. Termíny dozrání vajíčka a neplodné dny žen umožňuje zjistit i metoda měření základní tělesné teploty⁶.

• 1. Mezi speciální antikoncepční metody se řadí nejen používání mechanických antikoncepčních prostředků, které zabraňují spojení spermie a vajíčka (tzv. bariérové metody), ale i chemické antikoncepční prostředky s látkou usmrcující spermie, dále metody založené na používání speciálních antikoncepčních prostředků jako jsou např. nitroděložní prostředky (629-10) a další typy antikoncepce, např. antikoncepční pilulky (630-4).
• 4. Jako přirozené metody plánovaného rodičovství se obvykle označují všechny metody, které vycházejí z určování stadia ovulačního cyklu žen. Metoda neplodných dnů se nazývá také Ogino-Knausova metoda.

629

Mezi mechanické antikoncepční prostředky (tzv. bariérové) patří u mužů kondom¹ n. prezervativ¹, u žen různé typy pesaru², např. diafragmatický pesar³, tampon⁴ nebo hubka⁴, antikoncepční želé⁵, čípky⁶, pěnové tablety⁷ a výplachy⁸, z nichž některé obsahují spermicidy⁹ (antikoncepční látky). Některé z těchto prostředků je možné vzájemně kombinovat. Existují také různé typy nitroděložní antikoncepce¹⁰ (používá se angl. zkratka IUD¹⁰, tj. intra-uterine devices), kdy lékař zavede do dělohy ženy tělísko z umělé hmoty, které zabra-ňujepočetí a nazývá se podle tvaru, např. spirála¹⁰, mašlička¹⁰ apod.

630

Perorální antikoncepce¹ je metoda hormonální antikoncepce² nebo antikoncepce pomocí steroidů³. Tento typ zabraňuje ovulaci pravidelným užíváním antikoncepčních pilulek⁴, nebo pomocí injekcí nebo implantátů.

631

Sterilizace¹ jako antikoncepční metoda spočívající v přerušení transportu zárodečných buněk, je výsledkem chirurgického zákroku a jedná se o trvalou ochranu před nežádoucím těhotenstvím. Průchodnost těchto dutých orgánů (chámovodů u mužů, vejcovodů u žen) se přeruší podvazem nebo chirurgickým přerušením trubice a umělým uzávěrem obou jejích konců. U mužů se provádí tzv. vázektomie², tj. podvaz a přerušení chámovodů, u žen podvázání vejcovodu⁴. Salpingestomie⁵ nebo tubectomie⁵ spočívá v zákroku na vejcovodech. Sterilizace zahrnuje i hysterotomii⁶, tj. chirurgické otevření děložní dutiny nebo odstranění dělohy.

• 4. , 5 K získání přístupu k vejcovodům jsou používány různé metody, jako např. laparotomie, colpotomie nebo laparoskopie.

* * *