Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
35: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
{{Summary}} | {{Summary}} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
+ | == 35 == | ||
Aktuální verze z 16. 2. 2010, 13:50
|
35
350
Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo1 a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo2. V prvém případě jde o obyvatelstvo, které vykonává nějaké zaměstnání n. výdělečnou činnost3 ; je to činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se však zahrnují i pomáhající členové rodiny, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti tomu se do něho nezahrnují ženy v domácnosti4, činné při neplacených pracích v domácnosti, studenti a důchodci. Lidé zahrnutí do ekonomicky neaktivního obyvatelstva se někdy označují jako závislí5 v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na obyvatelstvu ekonomicky aktivním (viz 358). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k velikosti celé populace, většinou počítaný podle pohlaví pro jednotlivé věkové skupiny odděleně, se nazývá ukazatel aktivity6 ve smyslu ekonomické aktivity.
- 1. Řada ter. se užívá jako syn. ekonomicky aktivního obyvatelstva, jsou však většinou méně přesné, např. pracující obyvatelstvo, výdělečně činní nebo pracovní síly. Pro statistické vymezení ekonomicky aktivního obyvatelstva existují v některých zemích dvě koncepce. Podle koncepce výdělečně činných se započítávají pouze výdělečně zaměstnané osoby. Podle koncepce pracovní síly se započítávají i nezaměstnaní hledající práci po určitou vymezenou dobu..
- 2. Syn. je nepracující obyvatelstvo resp. nečinné obyvatelstvo.
- 3. Syn. je ekonomická aktivita, která je zaměřena na výdělek.
- 6. Je to vlastně ukazatel účasti v ekonomické aktivitě n. podíl aktivních v obyvatelstvu
od určitého věku nebo v dané věkové skupině.
351
Pracovníci1 vymezení výše jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se dělí na zaměstnané2 a nezaměstnané3. Mezi nezaměstnané se zahrnují pouze osoby hledající zaměstnání4. Mezi zaměstnané obyvatelstvo5 patří potom pouze ty osoby, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat; v takovém případě hovoříme o částečné nezaměstnanosti6. Příležitostní pracovníci7 se nejčastěji zahrnují mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2), protože vykonávají výdělečnou činnost (350-3) pouze příležitostně; v některých zemích se však zahrnují mezi aktivní obyvatelstvo.
- 4. Nezaměstnaný je pracovník bez placené práce (fr., šp.).
- 6. Částečná nezaměstnanost je vlastně podzaměstnanost nebo též skrytá nezaměstnanost (fr., šp.).
8 Ukazatel zaměstnanosti (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé populaci nebo v určité skupině obyvatelstva. - 9. Nepracující jsou podle vymezení osoby, které žádné zaměstnání nevykonávají ani nehledají (něm.).
- 10. Kromě registrovaných nezaměstnaných existují též neregistrovaní nezaměstnaní, kteří tvoří skrytou rezervu (něm.); jsou to lidé, kteří sami hledají práci bez pomoci úřadů nebo ji nehledají, ale mohou být ke vstupu do zaměstnání motivováni.
352
Klasifikace zaměstnání1 poskytuje členění ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání2. Kritériem pro vytváření skupin zaměstnání3 je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou kvalifikací a praxí.
- 2. Zaměstnání ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od povolání; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo se zaměstnání blíže určuje jako subjektivní povolání. Povolání ve smyslu objektivního povolání označuje spíše profesi, k jejímuž vykonávám je určitý pracovník připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; v původním významu jde vlastně o zaměstnání, k jehož výkonu je pracovník povolán. Objektivní povolání může být též syn. pro národohospodářské odvětví. Manuální zaměstnání má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).
- 3. Syn. je profesní skupina.
353
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se třídí také podle postavení v zaměstnání1. Rozlišují se zaměstnavatelé2 a zaměstnanci3; zvláštní skupinu tvoří samostatně pracující4 a pomáhající členové rodiny5. Poslední skupinu tvoří členové rodin zaměstnavatelů nebo samostatně pracujících, kteří za svou činnost nedostávají mzdu nebo plat. Kombinací různých kritérií při třídění pracujícího obyvatelstva, např. zaměstnání, postavení v zaměstnání (357-1) a národohospodářského odvětví (357-1), lze vytvořit socioprofesní skupiny6.
- 1. Postavení v zaměstnáníje někdy označováno též jako profesní status; podává vlastně určitou hierarchii v zaměstnání.
- 2. Zaměstnavatel bývá označován též jako podnikatel; mezi zaměstnavatele se někdy zahrnují vedoucí pracovníci (355-1), ředitelé apod., tzv. manažéři.
- 3. Zaměstnanci je v širším vymezení společný ter. pro dělníky (354-2) a úředníky (354-3), resp. některé další skupiny pracovníků.
- 4. Samostatně pracující n. pracující na svůj účet se někdy označují též jako samostatně výdělečně činní; jsou to vlastně osamocení pracovníci (fr); zpravidla nemají žádného zaměstnance; patří sem i svobodná povolání.
- 5. Pomáhající členové rodiny jsou rodinní příslušníci pracující bez odměny.
- 6. Podle socioprofesních skupin lze třídit celé obyvatelstvo.
- 7. Podle postavení v zaměstnání je možno vydělit též členy výrobních a zemědělských družstev a dále také samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou zahrnuti mezi samostatně pracující.
354
Ze zaměstnanců (353-3) se někdy vyčleňují domáčtí pracovníci1, kteří mohou ev. pracovat současně pro více zaměstnavatelů (353-2). V rámci pracujícího obyvatelstva se dále oddělují dvě velké skupiny: dělníci2 a ostatní zaměstnanci3. Dělníci se pak většinou třídí podle své profesní kvalifikace4 na kvalifikované dělníky5, dále polokvalifikované dělníky6 a nekvalifikované dělníky7 . Učňové8 se někdy nesprávně zahrnují mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1).
- 2. Syn. je manuální pracovník.
- 3. Zaměstnanec v širším smyslu oproti zaměstnavateli. Zaměstnanci v užším smyslu jsou nemanuální pracovníci; někdy je tento ter. syn. úředníků, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny zaměstnaných, např. zřízenci. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí úředníci a dělníci podle toho, zda jsou placeni týdenní mzdou nebo měsíčním platem. Podobně se někdy odlišují také nezemědělští dělníci, dělníci ve službách apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně úředníků, a to úředníci jednoduché služby, úředníci ve střední službě, úředníci ve vyšší službě a ředníci v nejvyšším postavení.
- 5. Kvalifikovaní dělníci mají někdy různá označení (angl., něm.); patří mezi ně např. i předáci.
- 6. Syn. je zaučený dělník.
- 7. Syn. je pomocný dělník.
- 8. Učňové nepatří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo ani v závěru učňovského poměru, kdy již pobírají částečnou mzdu.
355
Mezi zaměstnanci (353-3) se nejčastěji rozlišují vedoucí pracovníci1, střední odborné kádry2 a mistři3 .
- 1. Mezi vedoucí pracovníky se zařazují např. manažeři, ředitelé, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).
- 2. Zařazení různých zaměstnanců (353-3) do uvedených tří skupin není ve všech zemích stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. dílovedoucí (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).
356
Různá pojmenování ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) existují v zemědělství. Zemědělci1 jsou pracovníci, kteří pěstují rostliny nebo chovají různá hospodářská zvířata za účelem získání obživy a zisku. Mezi nimi můžeme rozlišovat rolníky2, kteří pracují na vlastní půdě, a zemědělské nájemce3, kteří vlastním vybavením obdělávají pronajatou půdu. Kromě toho v zemědělství pracují též zemědělští dělníci4.
- 1. Zemědělec v nejširším smyslu jako pracující v zemědělství.
- 2. Mezi rolníky n. hospodáře se někdy zařazují i vedoucí hospodářství, kteří pracují za plat.
- 3. Zemědělský nájemce n. pachtýř pronajímající půdu za peníze se liší od nájemce, který si půjčuje od vlastníka nejen půdu. ale i hospodářské vybavení a dělí se s ním v natu-ráliích o dosažený výtěžek; původně se dělil výtěžek na polovinu a odtud též označení těchto nájemců v některých jazycích (něm.). Často existují pro nájemce místní označení, např. pro nájemce malých hospodářství.
- 4. Zemědělský dělník může být stálým zaměstnancem (353-3) nebo může být dělníkem najímaným na den n. nádeníkem nebo sezónním dělníkem.
357
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může být tříděno také podle národohospodářských odvětví1, v nichž vykonává svá zaměstnání (352-2), resp. do kterého jejich zařízení2 patří. Důležité je rozdělení pracujícího obyvatelstva mezi pracovníky v zemědělství3 a pracovníky nezemědělské4. Někdy se samostatně vydělují veřejní zaměstnanci5 a zpravidla samostatně se uvádějí vojenští zaměstnanci6. Národohospodářská odvětví se dělí do tří sektorů, z nichž primární sektor7 zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, sekundární sektor8 zpracovatelský průmysl a stavebnictví a terciární sektor9 služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně tradiční sektor10, který se výrazně liší od moderního hospodářství.
- 1. Někdy se v tomto smyslu hovoří o objektivním povolání (viz 352) na rozdíl od subjektivního povolání: v různých jazycích existuje též několik ter. pro národohospodářské odvětví (fr., šp., něm., angl,).
- 2. Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o podnik nebo závod jako jeho část, ale též např. úřadovna (něm.). Také zemědělský podnik může mít zvláštní ter. (fr., šp.).
- 5. Veřejný zaměstnanec může být zaměstnancem ústřední vlády nebo jiného veřejného orgánu.
358
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na závislé1 (350-5) a nezávislé2 . Závislé osoby nemají zpravidla vlastní příjem nebo jeho výše jim nedostačuje k obživě a jsou proto závislé na 'živiteli3; jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a závislé děti4. Nezávislé osoby mají samostatný zdroj obživy; patří mezi ně např. rentiéři5 a důchodci6. Zvláštní skupinu tvoří sociální důchodci7, jejichž důchod nepochází z předcházející ekonomické aktivity (viz 350). Osoby neschopné pracovat označujeme jako nezaměstnatelné8. Podíl ekonomicky neaktivních k počtu aktivního obyvatelstva může být označen jako ukazatel ekonomické závislosti9. '
- 1. Závislý je vlastně člověk žijící na náklady jiné osoby (viz 350-5).
- 3. Živitel je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).
- 5. Rentiér je osoba, která nepracuje a žije z výtěžku svého majetku.
- 6. Důchodce n. penzista je osoba na odpočinku. Někdy v některých jazycích existují samostatné ter., pro různé typy důchodců, např. vojenský důchodce (šp.), důchodce ze státní služby (šp.), starobní důchodce, invalidní důchodce nebo důchodce z titulu ovdovění nebo osiření apod. Podobně se odlišuje důchodce z předcházejícího zaměstnání od důchodce - bývalého zaměstnavatele (fr.).
- 7. Sociální důchodce n. osoba, která dostává veřejnou podporu (angl.), může mít na takovou podporu právní nárok nebo je tato podpora přiznávána individuálně po splnění určitých podmínek.
- 9. Poměr osob mladých a starých k počtu osob v produktivním věku se někdy označuje jako ukazatel závislosti.
359
Existuje také možnost třídit celé obyvatelstvo podle příslušnosti k národohospodářskému odvětví (357-1); závislí (358-1) jsou zařazeni podle svého živitele (358-3). Potom hovoříme o obyvatelstvu příslušném1 k určitému odvětví nebo hospodářské činnosti. Tímto způsobem je možno určit obyvatelstvo příslušné k zemědělství2 a ostatní, tj. nezemědělské obyvatelstvo3 .
- 1. Obyvatelstvo příslušné ve smyslu hospodářská příslušnost obyvatelstva (něm.) n. obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření (fr., šp.).
- 2. Syn. je zemědělské obyvatelstvo; nemělo by být zaměňováno se zemědělskými pracovníky (357-3) nebo s venkovským obyvatelstvem (311-3).
360
Ve sčítání lidu se v některých zemích věnuje pozornost osobám s tělesnou nebo duševní vadou, tj. handicapovaným osobám1. Třídí se podle druhu vady2 . Zásadně se odlišují tělesné vady3 jako je např slepota, hluchota, němota, amputace končetiny aj. od duševních vad4 jako je např. slabomyslnost nebo demence apod.
- 1. Handicapovaná osoba je vlastně zdravotně postižená osoba, která se označuje někdy jako invalida.
361
V souvislosti s analýzou ekonomické aktivity (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh pracovního života1 jednotlivých osob, a to zejména jejich vstup do ekonomické aktivity2 a jejich odchod z ekonomické aktivity3. Při vstupu do ekonomické aktivity je možno rozlišit osoby, které nebyly dosud aktivní od těch, které se do ekonomické aktivity navracejí; odchod může být rozlišen podle příčiny, např. úmrtí, dočasné přerušení práce nebo odchod do důchodu4. Analýza se může uskutečnit podle kohort nebo časových intervalů a podle toho lze konstruovat ukazatele intenzity vstupu do ekonomické aktivity5 nebo pravděpodobnosti vstupu do ekonomické aktivity6; podobně lze konstruovat ukazatele intenzity odchodu z ekonomické aktivity7 nebo pravděpodobnosti odchodu z ekonomické aktivity8. Uvedené ukazatele se počítají podle pohlaví, věku a ev. též podle příčin.
- 1. Je to vlastně biografie pracovního životního období (něm.).
362
Uvedené ukazatele slouží ke konstrukci tabulek ekonomické aktivity1, které mohou být sestrojeny v longitudinálním nebo transversálním pohledu (viz 153). Tabulky obsahují rozložení tabulkového počtu osob podle věku vstupu do ekonomické aktivity2 a podle věku odchodu z ekonomické aktivity3, ev. podle příčin odchodu, např. s uvažováním nebo bez uvažování úmrtnosti; dále obsahují průměrný věk vstupu do ekonomické aktivity4 a průměrný věk odchodu z ekonomické aktivity5. Výsledným ukazatelem tabulek ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity6, která může být vypočtena jako hrubá střední délka ekonomické aktivity7 za předpokladu neuvažování úmrtnosti a čistá střední délka ekonomické aktivity8, kdy se úmrtnost jako odchod z ekonomické aktivity respektuje; tyto ukazatele udávají průměrný počet let pracovního života, který v každém věku má před sebou ekonomicky aktivní osoba. Pro vstupující do ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity právě průměrná doba pracovního života9.
1 Tabulky ekonomické aktivity se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u mužů, Naproti tomu u žen přerušení ekonomické aktivity v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto tabulek komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat první vstup do ekonomické aktivity a opětovný vstup do ekonomické aktivity.
- 9. Výsledky všech těchto výpočtů platí za předpokladu trvalého udržení intenzitních ukazatelů ekonomické aktivity v období, za které byly vypočteny.
* * *
|