Momentálně se pracuje na harmonizaci obsahu českých stránek
Čeština - druhé vydání 2005
35: Porovnání verzí
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
(Zdeněk Pavlík - Květa Kalibová 2005) |
||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
=== 350 === | === 350 === | ||
− | Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje {{TextTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo|1|350 | + | Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje {{TextTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo|1|350|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, ekonomicky aktivní}} a {{TextTerm|ekonomicky neaktivní obyvatelstvo|2|350|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, ekonomicky neaktivní}}. V prvém případě jde o {{NonRefTerm|obyvatelstvo}}, které vykonává nějaké {{NonRefTerm|zaměstnání}} n. {{TextTerm|výdělečnou činnost|3|350|IndexEntry=výdělečná činnost|OtherIndexEntry=činnost, výdělečná}} ; je to činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} se však zahrnují {{NonRefTerm|i pomáhající členové rodiny}}, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti tomu se do něho nezahrnují {{TextTerm|ženy v domácnosti|4|350|IndexEntry=žena v domácnosti}}, činné při neplacených pracích v {{NonRefTerm|domácnosti}}, {{NonRefTerm|studenti}} a {{NonRefTerm|důchodci}}. Lidé zahrnutí do {{NonRefTerm|ekonomicky neaktivního obyvatelstva}} se někdy označují jako {{TextTerm|závislí|5|350|IndexEntry=závislé osoby|OtherIndexEntry=osoby, závislé}} v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na {{NonRefTerm|obyvatelstvu ekonomicky aktivním}} (viz 358). Podíl {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} k velikosti celé {{NonRefTerm|populace}}, většinou počítaný podle {{NonRefTerm|pohlaví}} pro jednotlivé {{NonRefTerm|věkové skupiny odděleně}}, se nazývá {{TextTerm|ukazatel aktivity|6|350|OtherIndexEntry=aktivita, ukazatel}} ve smyslu {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}}. |
{{Note|1| Řada ter. se užívá jako syn. {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}}, jsou však většinou méně přesné, např. {{NoteTerm|pracující obyvatelstvo}}, {{NoteTerm|výdělečně činní}} nebo {{NoteTerm|pracovní síly}}. Pro statistické vymezení {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} existují v některých {{NonRefTerm|zemích}} dvě koncepce. Podle {{NoteTerm|koncepce výdělečně činných}} se započítávají pouze výdělečně zaměstnané {{NonRefTerm|osoby}}. Podle {{NoteTerm|koncepce pracovní síly}} se započítávají i {{NonRefTerm|nezaměstnaní}} hledající práci po určitou vymezenou dobu..}} | {{Note|1| Řada ter. se užívá jako syn. {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}}, jsou však většinou méně přesné, např. {{NoteTerm|pracující obyvatelstvo}}, {{NoteTerm|výdělečně činní}} nebo {{NoteTerm|pracovní síly}}. Pro statistické vymezení {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} existují v některých {{NonRefTerm|zemích}} dvě koncepce. Podle {{NoteTerm|koncepce výdělečně činných}} se započítávají pouze výdělečně zaměstnané {{NonRefTerm|osoby}}. Podle {{NoteTerm|koncepce pracovní síly}} se započítávají i {{NonRefTerm|nezaměstnaní}} hledající práci po určitou vymezenou dobu..}} | ||
{{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|nepracující obyvatelstvo}} resp. {{NoteTerm|nečinné obyvatelstvo}}.}} | {{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|nepracující obyvatelstvo}} resp. {{NoteTerm|nečinné obyvatelstvo}}.}} | ||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
=== 351 === | === 351 === | ||
− | {{TextTerm|Pracovníci|1|351 | + | {{TextTerm|Pracovníci|1|351|IndexEntry=pracovník, pracovnice}} vymezení výše jako {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) se dělí na {{TextTerm|zaměstnané|2|351|IndexEntry=zaměstnaný}} a {{TextTerm|nezaměstnané|3|351|IndexEntry=nezaměstnaný}}. Mezi {{NonRefTerm|nezaměstnané}} se zahrnují pouze {{NonRefTerm|osoby}} {{TextTerm|hledající zaměstnání|4|351|OtherIndexEntry=zaměstnání, hledaj ící}}. Mezi {{TextTerm|zaměstnané obyvatelstvo|5|351}} patří potom pouze ty {{NonRefTerm|osoby}}, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat; v takovém případě hovoříme o {{TextTerm|částečné nezaměstnanosti|6|351|IndexEntry=částečná nezaměstnanost|OtherIndexEntry=nezaměstnanost, částečná}}. {{TextTerm|Příležitostní pracovníci|7|351|IndexEntry=příležitostný pracovník}} se nejčastěji zahrnují mezi {{NonRefTerm|ekonomicky neaktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|2}}), protože vykonávají {{NonRefTerm|výdělečnou činnost}} ({{RefNumber|35|0|3}}) pouze příležitostně; v některých zemích se však zahrnují mezi {{NonRefTerm|aktivní obyvatelstvo}}. |
{{Note|4| {{NonRefTerm|Nezaměstnaný}} je {{NoteTerm|pracovník bez placené práce}} (fr., šp.).}} | {{Note|4| {{NonRefTerm|Nezaměstnaný}} je {{NoteTerm|pracovník bez placené práce}} (fr., šp.).}} | ||
{{Note|6| {{NonRefTerm|Částečná nezaměstnanost j}}e vlastně {{NoteTerm|podzaměstnanost}} nebo též {{NoteTerm|skrytá nezaměstnanost}} (fr., šp.).}}<br />{{NoteTerm|8 Ukazatel zaměstnanosti}} (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé {{NonRefTerm|populaci}} nebo v určité skupině {{NonRefTerm|obyvatelstva}}. | {{Note|6| {{NonRefTerm|Částečná nezaměstnanost j}}e vlastně {{NoteTerm|podzaměstnanost}} nebo též {{NoteTerm|skrytá nezaměstnanost}} (fr., šp.).}}<br />{{NoteTerm|8 Ukazatel zaměstnanosti}} (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé {{NonRefTerm|populaci}} nebo v určité skupině {{NonRefTerm|obyvatelstva}}. | ||
Řádka 25: | Řádka 25: | ||
=== 352 === | === 352 === | ||
− | {{TextTerm|Klasifikace zaměstnání|1|352 | + | {{TextTerm|Klasifikace zaměstnání|1|352|OtherIndexEntry=zaměstnání, klasifikace}} poskytuje členění {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|0|1}}) podle {{TextTerm|zaměstnání|2|352|IndexEntry=zaměstnání, manuální}}. Kritériem pro vytváření {{TextTerm|skupin zaměstnání|3|352|IndexEntry=zaměstnání, skupina}} je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou {{NonRefTerm|kvalifikací}} a praxí. |
{{Note|2| {{NonRefTerm|Zaměstnání}} ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od {{NoteTerm|povolání}}; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo {{NoteTerm|se}} {{NonRefTerm|zaměstnání}} blíže určuje jako {{NoteTerm|subjektivní povolání}}. {{NonRefTerm|Povolání}} ve smyslu {{NoteTerm|objektivního povolání}} označuje spíše {{NonRefTerm|profesi}}, k jejímuž vykonávám je určitý {{NonRefTerm|pracovník}} připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; {{NoteTerm|v}} původním významu jde vlastně o {{NonRefTerm|zaměstnání}}, k jehož výkonu je {{NonRefTerm|pracovník}} povolán. {{NonRefTerm|Objektivní povolání}} může být též syn. pro {{NonRefTerm|národohospodářské odvětví}}. {{NoteTerm|Manuální zaměstnání}} má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).}} | {{Note|2| {{NonRefTerm|Zaměstnání}} ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od {{NoteTerm|povolání}}; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo {{NoteTerm|se}} {{NonRefTerm|zaměstnání}} blíže určuje jako {{NoteTerm|subjektivní povolání}}. {{NonRefTerm|Povolání}} ve smyslu {{NoteTerm|objektivního povolání}} označuje spíše {{NonRefTerm|profesi}}, k jejímuž vykonávám je určitý {{NonRefTerm|pracovník}} připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; {{NoteTerm|v}} původním významu jde vlastně o {{NonRefTerm|zaměstnání}}, k jehož výkonu je {{NonRefTerm|pracovník}} povolán. {{NonRefTerm|Objektivní povolání}} může být též syn. pro {{NonRefTerm|národohospodářské odvětví}}. {{NoteTerm|Manuální zaměstnání}} má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).}} | ||
{{Note|3| Syn. je {{NoteTerm|profesní skupina}}.}} | {{Note|3| Syn. je {{NoteTerm|profesní skupina}}.}} | ||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
=== 353 === | === 353 === | ||
− | {{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) se třídí také podle {{TextTerm|postavení v zaměstnání|1|353 | + | {{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) se třídí také podle {{TextTerm|postavení v zaměstnání|1|353|OtherIndexEntry=zaměstnání, postavení}}. Rozlišují se {{TextTerm|zaměstnavatelé|2|353|IndexEntry=zaměstnavatel, zaměstnavatelka}} a {{TextTerm|zaměstnanci|3|353|IndexEntry=zaměstnanec, zaměstnankyně}}; zvláštní skupinu tvoří {{TextTerm|samostatně pracující|4|353|OtherIndexEntry=pracující samostatně}} a {{TextTerm|pomáhající členové rodiny|5|353|IndexEntry=pomáhaj ící čien rodiny}}. Poslední skupinu tvoří členové {{NonRefTerm|rodin zaměstnavatelů}} nebo {{NonRefTerm|samostatně pracujících}}, kteří za svou činnost nedostávají {{NonRefTerm|mzdu}} nebo {{NonRefTerm|plat}}. Kombinací různých kritérií při třídění {{NonRefTerm|pracujícího obyvatelstva}}, např. {{NonRefTerm|zaměstnání}}, {{NonRefTerm|postavení v zaměstnání}} ({{RefNumber|35|7|1}}) a {{NonRefTerm|národohospodářského odvětví}} ({{RefNumber|35|7|1}}), lze vytvořit {{TextTerm|socioprofesní skupiny|6|353|IndexEntry=socioprofesní skupina|OtherIndexEntry=skupina, socioprofesní}}. |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Postavení v zaměstnání}}je někdy označováno též jako {{NoteTerm|profesní status}}; podává vlastně určitou hierarchii v {{NonRefTerm|zaměstnání}}.}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Postavení v zaměstnání}}je někdy označováno též jako {{NoteTerm|profesní status}}; podává vlastně určitou hierarchii v {{NonRefTerm|zaměstnání}}.}} | ||
{{Note|2| {{NonRefTerm|Zaměstnavatel}} bývá označován též jako {{NoteTerm|podnikatel}}; mezi {{NonRefTerm|zaměstnavatele}} se někdy zahrnují {{NonRefTerm|vedoucí pracovníci}} ({{RefNumber|35|5|1}}), {{NonRefTerm|ředitelé}} apod., tzv. {{NoteTerm|manažéři}}.}} | {{Note|2| {{NonRefTerm|Zaměstnavatel}} bývá označován též jako {{NoteTerm|podnikatel}}; mezi {{NonRefTerm|zaměstnavatele}} se někdy zahrnují {{NonRefTerm|vedoucí pracovníci}} ({{RefNumber|35|5|1}}), {{NonRefTerm|ředitelé}} apod., tzv. {{NoteTerm|manažéři}}.}} | ||
Řádka 42: | Řádka 42: | ||
=== 354 === | === 354 === | ||
− | Ze {{NonRefTerm|zaměstnanců}} ({{RefNumber|35|3|3}}) se někdy vyčleňují {{TextTerm|domáčtí pracovníci|1|354 | + | Ze {{NonRefTerm|zaměstnanců}} ({{RefNumber|35|3|3}}) se někdy vyčleňují {{TextTerm|domáčtí pracovníci|1|354|IndexEntry=domácký pracovník|OtherIndexEntry=pracovník, domácký}}, kteří mohou ev. pracovat současně pro více {{NonRefTerm|zaměstnavatelů}} ({{RefNumber|35|3|2}}). V rámci {{NonRefTerm|pracujícího obyvatelstva}} se dále oddělují dvě velké skupiny: {{TextTerm|dělníci|2|354|IndexEntry=dělník, dělnice}} a {{TextTerm|ostatní zaměstnanci|3|354|IndexEntry=zaměstnanec}}. {{NonRefTerm|Dělníci}} se pak většinou třídí podle své {{TextTerm|profesní kvalifikace|4|354|OtherIndexEntry=kvalifikace profesní}} na {{TextTerm|kvalifikované dělníky|5|354|IndexEntry=kvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, kvalifikovaný}}, dále {{TextTerm|polokvalifikované dělníky|6|354|IndexEntry=polokvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, polokvalifikovaný}} a {{TextTerm|nekvalifikované dělníky|7|354|IndexEntry=nekvalifikovaný dělník|OtherIndexEntry=dělník, nekvalifikovaný}} . {{TextTerm|Učňové|8|354|IndexEntry=učeň, učnice}} se někdy nesprávně zahrnují mezi {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}). |
{{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|manuální pracovník}}.}} | {{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|manuální pracovník}}.}} | ||
{{Note|3| {{NonRefTerm|Zaměstnanec}} v širším smyslu oproti {{NonRefTerm|zaměstnavateli}}. {{NonRefTerm|Zaměstnanci}} {{NoteTerm|v}} užším smyslu jsou {{NoteTerm|nemanuální pracovníci}}; někdy je tento ter. syn. {{NonRefTerm|úředníků}}, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny {{NonRefTerm|zaměstnaných}}, např. {{NoteTerm|zřízenci}}. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí {{NonRefTerm|úředníci}} a {{NonRefTerm|dělníci}} podle toho, zda jsou placeni týdenní {{NonRefTerm|mzdou}} nebo měsíčním {{NonRefTerm|platem}}. Podobně se někdy odlišují také {{NoteTerm|nezemědělští dělníci}}, {{NoteTerm|dělníci ve službách}} apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně {{NonRefTerm|úředníků}}, a to {{NoteTerm|úředníci jednoduché služby}}, {{NoteTerm|úředníci ve střední službě}}, {{NoteTerm|úředníci ve vyšší službě}} a {{NoteTerm|ředníci v nejvyšším postavení}}.}} | {{Note|3| {{NonRefTerm|Zaměstnanec}} v širším smyslu oproti {{NonRefTerm|zaměstnavateli}}. {{NonRefTerm|Zaměstnanci}} {{NoteTerm|v}} užším smyslu jsou {{NoteTerm|nemanuální pracovníci}}; někdy je tento ter. syn. {{NonRefTerm|úředníků}}, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny {{NonRefTerm|zaměstnaných}}, např. {{NoteTerm|zřízenci}}. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí {{NonRefTerm|úředníci}} a {{NonRefTerm|dělníci}} podle toho, zda jsou placeni týdenní {{NonRefTerm|mzdou}} nebo měsíčním {{NonRefTerm|platem}}. Podobně se někdy odlišují také {{NoteTerm|nezemědělští dělníci}}, {{NoteTerm|dělníci ve službách}} apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně {{NonRefTerm|úředníků}}, a to {{NoteTerm|úředníci jednoduché služby}}, {{NoteTerm|úředníci ve střední službě}}, {{NoteTerm|úředníci ve vyšší službě}} a {{NoteTerm|ředníci v nejvyšším postavení}}.}} | ||
Řádka 52: | Řádka 52: | ||
=== 355 === | === 355 === | ||
− | Mezi {{NonRefTerm|zaměstnanci}} ({{RefNumber|35|3|3}}) se nejčastěji rozlišují {{TextTerm|vedoucí pracovníci|1|355 | + | Mezi {{NonRefTerm|zaměstnanci}} ({{RefNumber|35|3|3}}) se nejčastěji rozlišují {{TextTerm|vedoucí pracovníci|1|355|IndexEntry=vedoucí pracovník|OtherIndexEntry=pracovník, vedoucí}}, {{TextTerm|střední odborné kádry|2|355|OtherIndexEntry=kádry, střední odborné}} a {{TextTerm|mistři|3|355|IndexEntry=mistr}} . |
{{Note|1| Mezi {{NonRefTerm|vedoucí pracovníky}} se zařazují např. {{NonRefTerm|manažeři}}, {{NonRefTerm|ředitelé}}, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).}} | {{Note|1| Mezi {{NonRefTerm|vedoucí pracovníky}} se zařazují např. {{NonRefTerm|manažeři}}, {{NonRefTerm|ředitelé}}, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).}} | ||
{{Note|2| Zařazení různých {{NonRefTerm|zaměstnanců}} ({{RefNumber|35|3|3}}) do uvedených tří skupin není ve všech {{NonRefTerm|zemích}} stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. {{NoteTerm|dílovedoucí}} (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).}} | {{Note|2| Zařazení různých {{NonRefTerm|zaměstnanců}} ({{RefNumber|35|3|3}}) do uvedených tří skupin není ve všech {{NonRefTerm|zemích}} stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. {{NoteTerm|dílovedoucí}} (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).}} | ||
Řádka 58: | Řádka 58: | ||
=== 356 === | === 356 === | ||
− | Různá pojmenování {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|0|1}}) existují v zemědělství. {{TextTerm|Zemědělci|1|356 | + | Různá pojmenování {{NonRefTerm|ekonomicky aktivního obyvatelstva}} ({{RefNumber|35|0|1}}) existují v zemědělství. {{TextTerm|Zemědělci|1|356|IndexEntry=zemědělec}} jsou {{NonRefTerm|pracovníci}}, kteří pěstují rostliny nebo chovají různá hospodářská zvířata za účelem získání obživy a zisku. Mezi nimi můžeme rozlišovat {{TextTerm|rolníky|2|356|IndexEntry=rolník, rolnice}}, kteří pracují na vlastní půdě, a {{TextTerm|zemědělské nájemce|3|356|IndexEntry=zemědělský nájemce|OtherIndexEntry=nájemce zemědělský}}, kteří vlastním vybavením obdělávají pronajatou půdu. Kromě toho v zemědělství pracují též {{TextTerm|zemědělští dělníci|4|356|IndexEntry=zemědělský dělník|OtherIndexEntry=dělník, zemědělský}}. |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Zemědělec}} v nejširším smyslu jako {{NoteTerm|pracující v zemědělství}}.}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Zemědělec}} v nejširším smyslu jako {{NoteTerm|pracující v zemědělství}}.}} | ||
{{Note|2| Mezi {{NonRefTerm|rolníky}} n. {{NoteTerm|hospodáře}} se někdy zařazují i {{NoteTerm|vedoucí hospodářství}}, kteří pracují za plat.}} | {{Note|2| Mezi {{NonRefTerm|rolníky}} n. {{NoteTerm|hospodáře}} se někdy zařazují i {{NoteTerm|vedoucí hospodářství}}, kteří pracují za plat.}} | ||
Řádka 66: | Řádka 66: | ||
=== 357 === | === 357 === | ||
− | {{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) může být tříděno také podle {{TextTerm|národohospodářských odvětví|1|357 | + | {{NonRefTerm|Ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|1}}) může být tříděno také podle {{TextTerm|národohospodářských odvětví|1|357|IndexEntry=národohospodářské odvětví|OtherIndexEntry=odvětví, národohospodářské}}, v nichž vykonává svá {{NonRefTerm|zaměstnání}} ({{RefNumber|35|2|2}}), resp. do kterého jejich {{TextTerm|zařízení|2|357}} patří. Důležité je rozdělení {{NonRefTerm|pracujícího obyvatelstva}} mezi {{TextTerm|pracovníky v zemědělství|3|357|IndexEntry=pracovník, v zemědělství|OtherIndexEntry=zemědělství, pracovník}} a {{TextTerm|pracovníky nezemědělské|4|357|IndexEntry=pracovník, nezemědělský|OtherIndexEntry=nezemědělský pracovník}}. Někdy se samostatně vydělují {{TextTerm|veřejní zaměstnanci|5|357|IndexEntry=veřejný zaměstnanec|OtherIndexEntry=zaměstnanec veřejfý}} a zpravidla samostatně se uvádějí {{TextTerm|vojenští zaměstnanci|6|357|IndexEntry=vojenský zaměstnanec|OtherIndexEntry=zaměstnanec vojenský}}. {{NonRefTerm|Národohospodářská odvětví}} se dělí do tří {{NonRefTerm|sektorů}}, z nichž {{TextTerm|primární sektor|7|357|OtherIndexEntry=sektor, primární}} zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, {{TextTerm|sekundární sektor|8|357|OtherIndexEntry=sektor, sekundární}} zpracovatelský průmysl a stavebnictví a {{TextTerm|terciární sektor|9|357|OtherIndexEntry=sektor, terciární}} služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně {{TextTerm|tradiční sektor|10|357|OtherIndexEntry=sektor, tradiční}}, který se výrazně liší od moderního hospodářství. |
{{Note|1| Někdy se v tomto smyslu hovoří o {{NonRefTerm|objektivním povolání}} (viz 352) na rozdíl od {{NonRefTerm|subjektivního povolání}}: v různých jazycích existuje též několik ter. pro {{NonRefTerm|národohospodářské odvětví}} (fr., šp., něm., angl,).}} | {{Note|1| Někdy se v tomto smyslu hovoří o {{NonRefTerm|objektivním povolání}} (viz 352) na rozdíl od {{NonRefTerm|subjektivního povolání}}: v různých jazycích existuje též několik ter. pro {{NonRefTerm|národohospodářské odvětví}} (fr., šp., něm., angl,).}} | ||
{{Note|2| Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o {{NoteTerm|podnik}} nebo {{NoteTerm|závod}} jako jeho část, ale též např. {{NoteTerm|úřadovna}} (něm.). Také {{NoteTerm|zemědělský podnik}} může mít zvláštní ter. (fr., šp.).}} | {{Note|2| Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o {{NoteTerm|podnik}} nebo {{NoteTerm|závod}} jako jeho část, ale též např. {{NoteTerm|úřadovna}} (něm.). Také {{NoteTerm|zemědělský podnik}} může mít zvláštní ter. (fr., šp.).}} | ||
Řádka 73: | Řádka 73: | ||
=== 358 === | === 358 === | ||
− | {{NonRefTerm|Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|2}}) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na {{TextTerm|závislé|1|358 | + | {{NonRefTerm|Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo}} ({{RefNumber|35|0|2}}) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na {{TextTerm|závislé|1|358|IndexEntry=závislý}} ({{RefNumber|35|0|5}}) a {{TextTerm|nezávislé|2|358|IndexEntry=nezávislý}} . {{NonRefTerm|Závislé osoby}} nemají zpravidla vlastní {{NonRefTerm|příjem}} nebo jeho výše jim nedostačuje k obživě a jsou proto závislé na '{{NonRefTerm|živiteli3; jsou to např. }}ženy v domácnosti{{NonRefTerm| ({{RefNumber|35|0|4}}) a {{TextTerm|závislé děti|4|358|OtherIndexEntry=děti, závislé}}. }}Nezávislé osoby mají{{NonRefTerm| samostatný zdroj obživy; patří mezi ně např. {{TextTerm|rentiéři|5|358|IndexEntry=rentiér, rentiérka}} a {{TextTerm|důchodci|6|358|IndexEntry=důchodce, důchodkyně}}. Zvláštní skupinu tvoří {{TextTerm|sociální důchodci|7|358|IndexEntry=sociální důchodce|OtherIndexEntry=důchodce, sociální}}, jejichž }}důchod{{NonRefTerm| nepochází z předcházející }}ekonomické aktivity{{NonRefTerm| (viz 350). }}Osoby{{NonRefTerm| neschopné pracovat označujeme jako {{TextTerm|nezaměstnatelné|8|358|IndexEntry=nezaměstnatelný}}. Podíl }}ekonomicky neaktivních{{NonRefTerm| k počtu }}aktivního obyvatelstva{{NonRefTerm| může být označen jako {{TextTerm|ukazatel ekonomické závislosti|9|358|OtherIndexEntry=ekonomická závislost, ukazatel}}. }}' |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Závislý}} je vlastně {{NonRefTerm|člověk}} žijící na náklady jiné {{NonRefTerm|osoby}} (viz {{RefNumber|35|0|5}}).}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Závislý}} je vlastně {{NonRefTerm|člověk}} žijící na náklady jiné {{NonRefTerm|osoby}} (viz {{RefNumber|35|0|5}}).}} | ||
{{Note|3| {{NonRefTerm|Živitel}} je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).}} | {{Note|3| {{NonRefTerm|Živitel}} je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).}} | ||
Řádka 83: | Řádka 83: | ||
=== 359 === | === 359 === | ||
− | Existuje také možnost třídit celé {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} podle příslušnosti k {{NonRefTerm|národohospodářskému odvětví}} ({{RefNumber|35|7|1}}); závislí ({{RefNumber|35|8|1}}) jsou zařazeni podle svého {{NonRefTerm|živitele}} ({{RefNumber|35|8|3}}). Potom hovoříme o {{TextTerm|obyvatelstvu příslušném|1|359 | + | Existuje také možnost třídit celé {{NonRefTerm|obyvatelstvo}} podle příslušnosti k {{NonRefTerm|národohospodářskému odvětví}} ({{RefNumber|35|7|1}}); závislí ({{RefNumber|35|8|1}}) jsou zařazeni podle svého {{NonRefTerm|živitele}} ({{RefNumber|35|8|3}}). Potom hovoříme o {{TextTerm|obyvatelstvu příslušném|1|359|IndexEntry=obyvatelstvo, příslušné}} k určitému odvětví nebo {{NonRefTerm|hospodářské činnosti}}. Tímto způsobem je možno určit {{TextTerm|obyvatelstvo příslušné k zemědělství|2|359|IndexEntry=obyvatelstvo, příslušné k zemědělství|OtherIndexEntry=zemědělství, obyvatelstvo příslušné}} a ostatní, tj. {{TextTerm|nezemědělské obyvatelstvo|3|359|OtherIndexEntry=obyvatelstvo, nezemědělské}} . |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Obyvatelstvo příslušné}} ve smyslu {{NoteTerm|hospodářská příslušnost obyvatelstva}} (něm.) n. {{NoteTerm|obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření}} (fr., šp.).}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Obyvatelstvo příslušné}} ve smyslu {{NoteTerm|hospodářská příslušnost obyvatelstva}} (něm.) n. {{NoteTerm|obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření}} (fr., šp.).}} | ||
{{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|zemědělské obyvatelstvo}}; nemělo by být zaměňováno se {{NonRefTerm|zemědělskými pracovníky}} ({{RefNumber|35|7|3}}) nebo s {{NonRefTerm|venkovským obyvatelstvem}} ({{RefNumber|31|1|3}}).}} | {{Note|2| Syn. je {{NoteTerm|zemědělské obyvatelstvo}}; nemělo by být zaměňováno se {{NonRefTerm|zemědělskými pracovníky}} ({{RefNumber|35|7|3}}) nebo s {{NonRefTerm|venkovským obyvatelstvem}} ({{RefNumber|31|1|3}}).}} | ||
Řádka 89: | Řádka 89: | ||
=== 360 === | === 360 === | ||
− | Ve {{NonRefTerm|sčítání lidu}} se v některých zemích věnuje pozornost osobám s {{NonRefTerm|tělesnou}} nebo {{NonRefTerm|duševní vadou}}, tj. {{TextTerm|handicapovaným osobám|1|360 | + | Ve {{NonRefTerm|sčítání lidu}} se v některých zemích věnuje pozornost osobám s {{NonRefTerm|tělesnou}} nebo {{NonRefTerm|duševní vadou}}, tj. {{TextTerm|handicapovaným osobám|1|360|IndexEntry=handicapovaná osoba|OtherIndexEntry=osoba, handicapovaná}}. Třídí se podle druhu {{TextTerm|vady|2|360|IndexEntry=vada}} . Zásadně se odlišují {{TextTerm|tělesné vady|3|360|IndexEntry=tělesná vada|OtherIndexEntry=vada tělesná}} jako je např slepota, hluchota, němota, amputace končetiny aj. od {{TextTerm|duševních vad|4|360|IndexEntry=duševní vada|OtherIndexEntry=vada duševní}} jako je např. slabomyslnost nebo demence apod. |
{{Note|1| {{NonRefTerm|Handicapovaná osoba}} je vlastně zdravotně postižená {{NonRefTerm|osoba}}, která se označuje někdy jako {{NoteTerm|invalida}}.}} | {{Note|1| {{NonRefTerm|Handicapovaná osoba}} je vlastně zdravotně postižená {{NonRefTerm|osoba}}, která se označuje někdy jako {{NoteTerm|invalida}}.}} | ||
=== 361 === | === 361 === | ||
− | V souvislosti s analýzou {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh {{TextTerm|pracovního života|1|361 | + | V souvislosti s analýzou {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh {{TextTerm|pracovního života|1|361|IndexEntry=pracovní život|OtherIndexEntry=život, pracovní}} jednotlivých osob, a to zejména jejich {{TextTerm|vstup do ekonomické aktivity|2|361|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, vstup}} a jejich {{TextTerm|odchod z ekonomické aktivity|3|361|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, odchod}}. Při {{NonRefTerm|vstupu do ekonomické aktivity}} je možno rozlišit {{NonRefTerm|osoby}}, které nebyly dosud aktivní od těch, které se do {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} navracejí; {{NonRefTerm|odchod}} může být rozlišen podle příčiny, např. {{NonRefTerm|úmrtí}}, dočasné přerušení práce nebo {{TextTerm|odchod do důchodu|4|361|OtherIndexEntry=důchod, odchod}}. Analýza se může uskutečnit podle {{NonRefTerm|kohort}} nebo {{NonRefTerm|časových intervalů}} a podle toho lze konstruovat {{TextTerm|ukazatele intenzity vstupu do ekonomické aktivity|5|361|IndexEntry=ukazatel intenzity vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=vstup do ekonomické aktivity, ukazatel intenzity}} nebo {{TextTerm|pravděpodobnosti vstupu do ekonomické aktivity|6|361|IndexEntry=pravděpodobnost vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=vstup do ekonomické aktivity, pravděpodobnost}}; podobně lze konstruovat {{TextTerm|ukazatele intenzity odchodu z ekonomické aktivity|7|361|IndexEntry=ukazatel intenzity odchodu z ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, ukazatel intenzity odchodu}} nebo {{TextTerm|pravděpodobnosti odchodu z ekonomické aktivity|8|361|IndexEntry=pravděpodobnost odchodu z ekonomické aktivity}}. Uvedené {{NonRefTerm|ukazatele}} se počítají podle {{NonRefTerm|pohlaví}}, {{NonRefTerm|věku}} a ev. též podle příčin. |
{{Note|1| Je to vlastně {{NoteTerm|biografie pracovního životního období}} (něm.).}} | {{Note|1| Je to vlastně {{NoteTerm|biografie pracovního životního období}} (něm.).}} | ||
=== 362 === | === 362 === | ||
− | Uvedené {{NonRefTerm|ukazatele}} slouží ke konstrukci {{TextTerm|tabulek ekonomické aktivity|1|362 | + | Uvedené {{NonRefTerm|ukazatele}} slouží ke konstrukci {{TextTerm|tabulek ekonomické aktivity|1|362|IndexEntry=tabulka ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=ekonomická aktivita, tabulka}}, které mohou být sestrojeny v {{NonRefTerm|longitudinálním}} nebo {{NonRefTerm|transversálním}} pohledu (viz 153). {{NonRefTerm|Tabulky}} obsahují rozložení tabulkového počtu {{NonRefTerm|osob}} podle {{TextTerm|věku vstupu do ekonomické aktivity|2|362|IndexEntry=věk vstupu do ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=vstup do ekonomické aktivity, věk}} a podle {{TextTerm|věku odchodu z ekonomické aktivity|3|362|IndexEntry=věk odchodu z ekonomické aktivity|OtherIndexEntry=odchod z ekonomické aktivity, věk}}, ev. podle příčin {{NonRefTerm|odchodu}}, např. s uvažováním nebo bez uvažování úmrtnosti; dále obsahují {{TextTerm|průměrný věk vstupu do ekonomické aktivity|4|362|OtherIndexEntry=věk vstupu do ekonomické aktivity, průměrný}} a {{TextTerm|průměrný věk odchodu z ekonomické aktivity|5|362|OtherIndexEntry=věk odchodu z ekonomické aktivity, průměrný}}. Výsledným {{NonRefTerm|ukazatelem tabulek ekonomické aktivity}} je {{TextTerm|střední délka ekonomické aktivity|6|362|OtherIndexEntry=délka ekonomické aktivity, střední}}, která může být vypočtena jako {{TextTerm|hrubá střední délka ekonomické aktivity|7|362|OtherIndexEntry=délka ekonomické aktivity, hrubá střední}} za předpokladu neuvažování {{NonRefTerm|úmrtnosti}} a {{TextTerm|čistá střední délka ekonomické aktivity|8|362|OtherIndexEntry=délka ekonomické aktivity, čistá střední}}, kdy se {{NonRefTerm|úmrtnost}} jako odchod z {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} respektuje; tyto {{NonRefTerm|ukazatele}} udávají průměrný počet let {{NonRefTerm|pracovního života}}, který v každém věku má před sebou {{NonRefTerm|ekonomicky aktivní osoba}}. Pro vstupující do {{NonRefTerm|ekonomické aktivity}} je {{NonRefTerm|střední délka ekonomické aktivity}} právě {{TextTerm|průměrná doba pracovního života|9|362|OtherIndexEntry=doba pracovního života, průměrná}}. |
1 {{NonRefTerm|Tabulky ekonomické aktivity}} se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u {{NonRefTerm|mužů}}, Naproti tomu u {{NonRefTerm|žen}} {{NoteTerm|přerušení ekonomické aktivity}} v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto {{NonRefTerm|tabulek}} komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat {{NoteTerm|první vstup do ekonomické aktivity}} a {{NoteTerm|opětovný vstup do ekonomické aktivity}}. | 1 {{NonRefTerm|Tabulky ekonomické aktivity}} se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u {{NonRefTerm|mužů}}, Naproti tomu u {{NonRefTerm|žen}} {{NoteTerm|přerušení ekonomické aktivity}} v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto {{NonRefTerm|tabulek}} komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat {{NoteTerm|první vstup do ekonomické aktivity}} a {{NoteTerm|opětovný vstup do ekonomické aktivity}}. | ||
Řádka 105: | Řádka 105: | ||
+ | ==<center><font size=12>* * * </font></center>== | ||
{{SummaryShort}} | {{SummaryShort}} | ||
{{OtherLanguages|35}} | {{OtherLanguages|35}} |
Verze z 9. 1. 2010, 03:22
|
350
Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo1 a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo2. V prvém případě jde o obyvatelstvo, které vykonává nějaké zaměstnání n. výdělečnou činnost3 ; je to činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se však zahrnují i pomáhající členové rodiny, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti tomu se do něho nezahrnují ženy v domácnosti4, činné při neplacených pracích v domácnosti, studenti a důchodci. Lidé zahrnutí do ekonomicky neaktivního obyvatelstva se někdy označují jako závislí5 v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na obyvatelstvu ekonomicky aktivním (viz 358). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k velikosti celé populace, většinou počítaný podle pohlaví pro jednotlivé věkové skupiny odděleně, se nazývá ukazatel aktivity6 ve smyslu ekonomické aktivity.
- 1. Řada ter. se užívá jako syn. ekonomicky aktivního obyvatelstva, jsou však většinou méně přesné, např. pracující obyvatelstvo, výdělečně činní nebo pracovní síly. Pro statistické vymezení ekonomicky aktivního obyvatelstva existují v některých zemích dvě koncepce. Podle koncepce výdělečně činných se započítávají pouze výdělečně zaměstnané osoby. Podle koncepce pracovní síly se započítávají i nezaměstnaní hledající práci po určitou vymezenou dobu..
- 2. Syn. je nepracující obyvatelstvo resp. nečinné obyvatelstvo.
- 3. Syn. je ekonomická aktivita, která je zaměřena na výdělek.
- 6. Je to vlastně ukazatel účasti v ekonomické aktivitě n. podíl aktivních v obyvatelstvu
od určitého věku nebo v dané věkové skupině.
351
Pracovníci1 vymezení výše jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se dělí na zaměstnané2 a nezaměstnané3. Mezi nezaměstnané se zahrnují pouze osoby hledající zaměstnání4. Mezi zaměstnané obyvatelstvo5 patří potom pouze ty osoby, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat; v takovém případě hovoříme o částečné nezaměstnanosti6. Příležitostní pracovníci7 se nejčastěji zahrnují mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2), protože vykonávají výdělečnou činnost (350-3) pouze příležitostně; v některých zemích se však zahrnují mezi aktivní obyvatelstvo.
- 4. Nezaměstnaný je pracovník bez placené práce (fr., šp.).
- 6. Částečná nezaměstnanost je vlastně podzaměstnanost nebo též skrytá nezaměstnanost (fr., šp.).
8 Ukazatel zaměstnanosti (něm.) může být definován jako podíl zaměstnaných v celé populaci nebo v určité skupině obyvatelstva. - 9. Nepracující jsou podle vymezení osoby, které žádné zaměstnání nevykonávají ani nehledají (něm.).
- 10. Kromě registrovaných nezaměstnaných existují též neregistrovaní nezaměstnaní, kteří tvoří skrytou rezervu (něm.); jsou to lidé, kteří sami hledají práci bez pomoci úřadů nebo ji nehledají, ale mohou být ke vstupu do zaměstnání motivováni.
352
Klasifikace zaměstnání1 poskytuje členění ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání2. Kritériem pro vytváření skupin zaměstnání3 je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou kvalifikací a praxí.
- 2. Zaměstnání ve smyslu skutečně vykonávané práce je nutno odlišit od povolání; někdy se však oba tyto ter. považují za syn. nebo se zaměstnání blíže určuje jako subjektivní povolání. Povolání ve smyslu objektivního povolání označuje spíše profesi, k jejímuž vykonávám je určitý pracovník připraven bez ohledu na to, zda ji v danou dobu skutečně vykonává; v původním významu jde vlastně o zaměstnání, k jehož výkonu je pracovník povolán. Objektivní povolání může být též syn. pro národohospodářské odvětví. Manuální zaměstnání má v některých jazycích samostatné ter. (fr.,šp.).
- 3. Syn. je profesní skupina.
353
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) se třídí také podle postavení v zaměstnání1. Rozlišují se zaměstnavatelé2 a zaměstnanci3; zvláštní skupinu tvoří samostatně pracující4 a pomáhající členové rodiny5. Poslední skupinu tvoří členové rodin zaměstnavatelů nebo samostatně pracujících, kteří za svou činnost nedostávají mzdu nebo plat. Kombinací různých kritérií při třídění pracujícího obyvatelstva, např. zaměstnání, postavení v zaměstnání (357-1) a národohospodářského odvětví (357-1), lze vytvořit socioprofesní skupiny6.
- 1. Postavení v zaměstnáníje někdy označováno též jako profesní status; podává vlastně určitou hierarchii v zaměstnání.
- 2. Zaměstnavatel bývá označován též jako podnikatel; mezi zaměstnavatele se někdy zahrnují vedoucí pracovníci (355-1), ředitelé apod., tzv. manažéři.
- 3. Zaměstnanci je v širším vymezení společný ter. pro dělníky (354-2) a úředníky (354-3), resp. některé další skupiny pracovníků.
- 4. Samostatně pracující n. pracující na svůj účet se někdy označují též jako samostatně výdělečně činní; jsou to vlastně osamocení pracovníci (fr); zpravidla nemají žádného zaměstnance; patří sem i svobodná povolání.
- 5. Pomáhající členové rodiny jsou rodinní příslušníci pracující bez odměny.
- 6. Podle socioprofesních skupin lze třídit celé obyvatelstvo.
- 7. Podle postavení v zaměstnání je možno vydělit též členy výrobních a zemědělských družstev a dále také samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou zahrnuti mezi samostatně pracující.
354
Ze zaměstnanců (353-3) se někdy vyčleňují domáčtí pracovníci1, kteří mohou ev. pracovat současně pro více zaměstnavatelů (353-2). V rámci pracujícího obyvatelstva se dále oddělují dvě velké skupiny: dělníci2 a ostatní zaměstnanci3. Dělníci se pak většinou třídí podle své profesní kvalifikace4 na kvalifikované dělníky5, dále polokvalifikované dělníky6 a nekvalifikované dělníky7 . Učňové8 se někdy nesprávně zahrnují mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1).
- 2. Syn. je manuální pracovník.
- 3. Zaměstnanec v širším smyslu oproti zaměstnavateli. Zaměstnanci v užším smyslu jsou nemanuální pracovníci; někdy je tento ter. syn. úředníků, někdy se sem zahrnují i jiné skupiny zaměstnaných, např. zřízenci. Podle jiného třídění zejména v angl. se dělí úředníci a dělníci podle toho, zda jsou placeni týdenní mzdou nebo měsíčním platem. Podobně se někdy odlišují také nezemědělští dělníci, dělníci ve službách apod. V některých jazycích (zejména v něm.) se rozlišují také různé stupně úředníků, a to úředníci jednoduché služby, úředníci ve střední službě, úředníci ve vyšší službě a ředníci v nejvyšším postavení.
- 5. Kvalifikovaní dělníci mají někdy různá označení (angl., něm.); patří mezi ně např. i předáci.
- 6. Syn. je zaučený dělník.
- 7. Syn. je pomocný dělník.
- 8. Učňové nepatří mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo ani v závěru učňovského poměru, kdy již pobírají částečnou mzdu.
355
Mezi zaměstnanci (353-3) se nejčastěji rozlišují vedoucí pracovníci1, střední odborné kádry2 a mistři3 .
- 1. Mezi vedoucí pracovníky se zařazují např. manažeři, ředitelé, vedoucí oddělení, vedoucí inženýři apod., kteří mají v různých jazycích zvláštní pojmenování (angl., fř., něm., rus.).
- 2. Zařazení různých zaměstnanců (353-3) do uvedených tří skupin není ve všech zemích stejné a tomu odpovídají i jejich různá označení, např. dílovedoucí (angl, něm., rus., šp.; viz též 354).
356
Různá pojmenování ekonomicky aktivního obyvatelstva (350-1) existují v zemědělství. Zemědělci1 jsou pracovníci, kteří pěstují rostliny nebo chovají různá hospodářská zvířata za účelem získání obživy a zisku. Mezi nimi můžeme rozlišovat rolníky2, kteří pracují na vlastní půdě, a zemědělské nájemce3, kteří vlastním vybavením obdělávají pronajatou půdu. Kromě toho v zemědělství pracují též zemědělští dělníci4.
- 1. Zemědělec v nejširším smyslu jako pracující v zemědělství.
- 2. Mezi rolníky n. hospodáře se někdy zařazují i vedoucí hospodářství, kteří pracují za plat.
- 3. Zemědělský nájemce n. pachtýř pronajímající půdu za peníze se liší od nájemce, který si půjčuje od vlastníka nejen půdu. ale i hospodářské vybavení a dělí se s ním v natu-ráliích o dosažený výtěžek; původně se dělil výtěžek na polovinu a odtud též označení těchto nájemců v některých jazycích (něm.). Často existují pro nájemce místní označení, např. pro nájemce malých hospodářství.
- 4. Zemědělský dělník může být stálým zaměstnancem (353-3) nebo může být dělníkem najímaným na den n. nádeníkem nebo sezónním dělníkem.
357
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může být tříděno také podle národohospodářských odvětví1, v nichž vykonává svá zaměstnání (352-2), resp. do kterého jejich zařízení2 patří. Důležité je rozdělení pracujícího obyvatelstva mezi pracovníky v zemědělství3 a pracovníky nezemědělské4. Někdy se samostatně vydělují veřejní zaměstnanci5 a zpravidla samostatně se uvádějí vojenští zaměstnanci6. Národohospodářská odvětví se dělí do tří sektorů, z nichž primární sektor7 zahrnuje zemědělství, lesnictví a těžbu, sekundární sektor8 zpracovatelský průmysl a stavebnictví a terciární sektor9 služby, tj. obchod, dopravu, finance a ostatní služby, V rozvojových zemích se zpravidla uvádí odděleně tradiční sektor10, který se výrazně liší od moderního hospodářství.
- 1. Někdy se v tomto smyslu hovoří o objektivním povolání (viz 352) na rozdíl od subjektivního povolání: v různých jazycích existuje též několik ter. pro národohospodářské odvětví (fr., šp., něm., angl,).
- 2. Zařízení mohou být nejrůznějšího druhu; nejčastěji půjde o podnik nebo závod jako jeho část, ale též např. úřadovna (něm.). Také zemědělský podnik může mít zvláštní ter. (fr., šp.).
- 5. Veřejný zaměstnanec může být zaměstnancem ústřední vlády nebo jiného veřejného orgánu.
358
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (350-2) lze rozdělit podle zdroje jejich obživy na závislé1 (350-5) a nezávislé2 . Závislé osoby nemají zpravidla vlastní příjem nebo jeho výše jim nedostačuje k obživě a jsou proto závislé na 'živiteli3; jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a závislé děti4. Nezávislé osoby mají samostatný zdroj obživy; patří mezi ně např. rentiéři5 a důchodci6. Zvláštní skupinu tvoří sociální důchodci7, jejichž důchod nepochází z předcházející ekonomické aktivity (viz 350). Osoby neschopné pracovat označujeme jako nezaměstnatelné8. Podíl ekonomicky neaktivních k počtu aktivního obyvatelstva může být označen jako ukazatel ekonomické závislosti9. '
- 1. Závislý je vlastně člověk žijící na náklady jiné osoby (viz 350-5).
- 3. Živitel je vlastně ten, kdo vydělává peníze nejen pro sebe (angl.).
- 5. Rentiér je osoba, která nepracuje a žije z výtěžku svého majetku.
- 6. Důchodce n. penzista je osoba na odpočinku. Někdy v některých jazycích existují samostatné ter., pro různé typy důchodců, např. vojenský důchodce (šp.), důchodce ze státní služby (šp.), starobní důchodce, invalidní důchodce nebo důchodce z titulu ovdovění nebo osiření apod. Podobně se odlišuje důchodce z předcházejícího zaměstnání od důchodce - bývalého zaměstnavatele (fr.).
- 7. Sociální důchodce n. osoba, která dostává veřejnou podporu (angl.), může mít na takovou podporu právní nárok nebo je tato podpora přiznávána individuálně po splnění určitých podmínek.
- 9. Poměr osob mladých a starých k počtu osob v produktivním věku se někdy označuje jako ukazatel závislosti.
359
Existuje také možnost třídit celé obyvatelstvo podle příslušnosti k národohospodářskému odvětví (357-1); závislí (358-1) jsou zařazeni podle svého živitele (358-3). Potom hovoříme o obyvatelstvu příslušném1 k určitému odvětví nebo hospodářské činnosti. Tímto způsobem je možno určit obyvatelstvo příslušné k zemědělství2 a ostatní, tj. nezemědělské obyvatelstvo3 .
- 1. Obyvatelstvo příslušné ve smyslu hospodářská příslušnost obyvatelstva (něm.) n. obyvatelstvo žijící z určitého druhu hospodaření (fr., šp.).
- 2. Syn. je zemědělské obyvatelstvo; nemělo by být zaměňováno se zemědělskými pracovníky (357-3) nebo s venkovským obyvatelstvem (311-3).
360
Ve sčítání lidu se v některých zemích věnuje pozornost osobám s tělesnou nebo duševní vadou, tj. handicapovaným osobám1. Třídí se podle druhu vady2 . Zásadně se odlišují tělesné vady3 jako je např slepota, hluchota, němota, amputace končetiny aj. od duševních vad4 jako je např. slabomyslnost nebo demence apod.
- 1. Handicapovaná osoba je vlastně zdravotně postižená osoba, která se označuje někdy jako invalida.
361
V souvislosti s analýzou ekonomické aktivity (viz 350) bývá předmětem zájmu průběh pracovního života1 jednotlivých osob, a to zejména jejich vstup do ekonomické aktivity2 a jejich odchod z ekonomické aktivity3. Při vstupu do ekonomické aktivity je možno rozlišit osoby, které nebyly dosud aktivní od těch, které se do ekonomické aktivity navracejí; odchod může být rozlišen podle příčiny, např. úmrtí, dočasné přerušení práce nebo odchod do důchodu4. Analýza se může uskutečnit podle kohort nebo časových intervalů a podle toho lze konstruovat ukazatele intenzity vstupu do ekonomické aktivity5 nebo pravděpodobnosti vstupu do ekonomické aktivity6; podobně lze konstruovat ukazatele intenzity odchodu z ekonomické aktivity7 nebo pravděpodobnosti odchodu z ekonomické aktivity8. Uvedené ukazatele se počítají podle pohlaví, věku a ev. též podle příčin.
- 1. Je to vlastně biografie pracovního životního období (něm.).
362
Uvedené ukazatele slouží ke konstrukci tabulek ekonomické aktivity1, které mohou být sestrojeny v longitudinálním nebo transversálním pohledu (viz 153). Tabulky obsahují rozložení tabulkového počtu osob podle věku vstupu do ekonomické aktivity2 a podle věku odchodu z ekonomické aktivity3, ev. podle příčin odchodu, např. s uvažováním nebo bez uvažování úmrtnosti; dále obsahují průměrný věk vstupu do ekonomické aktivity4 a průměrný věk odchodu z ekonomické aktivity5. Výsledným ukazatelem tabulek ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity6, která může být vypočtena jako hrubá střední délka ekonomické aktivity7 za předpokladu neuvažování úmrtnosti a čistá střední délka ekonomické aktivity8, kdy se úmrtnost jako odchod z ekonomické aktivity respektuje; tyto ukazatele udávají průměrný počet let pracovního života, který v každém věku má před sebou ekonomicky aktivní osoba. Pro vstupující do ekonomické aktivity je střední délka ekonomické aktivity právě průměrná doba pracovního života9.
1 Tabulky ekonomické aktivity se počítají zpravidla pouze tehdy, jsou-li různá přerušení v prácí zanedbatelná; to je většinou splněno u mužů, Naproti tomu u žen přerušení ekonomické aktivity v důsledku mateřství a péče o děti výpočet těchto tabulek komplikuje. V takovém případě je nutno rozlišovat první vstup do ekonomické aktivity a opětovný vstup do ekonomické aktivity.
- 9. Výsledky všech těchto výpočtů platí za předpokladu trvalého udržení intenzitních ukazatelů ekonomické aktivity v období, za které byly vypočteny.
* * *
|